Amitav Ghosh (2012): Ve starobylé zemi. (Recenze) (original) (raw)

Muzea a České Země (1814 – 2014): Výzva K Revizi Historiografické Tradice

Muzeológia a Kultúrne Dedičstvo, 2015

The marketing campaign launched by the Ministry of Culture of the Czech Republic ahead of the upcoming centenaries of the national geographic museums in Prague, Brno and Opava (1814-1818) is a most suitable starting point for a long overdue critical discussion of the current approach to the history of museums in the Czech Land in particular and Central Europe in general. The concept of a museum's foundation, establishment or first opening must be viewed historically because of the difference in its content in a society divided into estates (pre-1860) and in a civil society (post-1860). This paper is a call for a more fine-grained analysis of the history of museums as institutions and a detailed comparative treatment of this concept with the aim of achieving a more objective phenomenology of the museum in 1800-1945 Central Europe.

Na rozhraní světů: fantastická literatura v mezioborovém zkoumání

2016

Už v antické literatuře nacházíme texty zacházející s nadpřirozenými motivy jako se satirickou nadsázkou (například v Pravdivých příbězích Lúkiána ze Samosaty), podrobněji viz ŠIDÁK 2014, DěDI-NOVÁ 2015. 12 Nemluvě o žánrech fantastické literatury, jejichž věrohodnost je do značné míry založena na srovnání s aktuálním světem; alternativní historie, vědecko-fantastická literatura a podobně. Týká se to všech typů děl, které jsou v monografii Po divné krajině (2015) zařazeny do neostré množiny zdání realističnosti.

Od fenomenologů dále, k řeči blíže Nad novou knihou Tomáše Koblížka

Svět literatury

The text is a review study of Tomáš Koblížek's book. After an introductory summary of the book, we discuss three main issues: 1) the simplistic conception of Edmund Husserl's "phenomenology of speech", 2) the insufficient analysis of basic concepts, especially language as "expression", 3) the adoption and emphasis of the disjunctive conception of two ways of seeing speech-original and scientific-in the wake of H. Pos. We argue that it is the third issue in particular that undermines the final section of the book, which introduces the conceptual dimension of speech. In Koblížek's conception, the theorization of ethics becomes possible only by returning to an "originary" consciousness of language and is incompatible with a scientific stance. We suggest that, in our view, the contradiction is not so strong and a merger of the two is-even in the spirit of the "Saussurean postulates"-possible.

Východokarpatské pomezí kultur v románovém cyklu Na wysokiej połoninie Stanisława Vincenze

Slavica litteraria, 2019

Autor této studie se zabývá přínosem tvorby významného polského prozaika a esejisty minulého století Stanisława Vincenze (1888-1971) pro uchování tradiční lidové kultury Východních Karpat a zejména etnické skupiny Huculů. Článek se soustředí především na nejproslulejší Vincenzovo dílo, rozsáhlou (do češtiny dosud nepřeloženou) tetralogii Na wysokiej połoninie, ale věnuje se i dalším aspektům tohoto románového cyklu -pojednává mj. o časových a prostorových dimenzích zobrazeného huculského světa, složité genologické charakteristice díla a spojitostech s jinými autory (např. Jerzym Stempowským či Witem Tarnawským).

Centrum versus periferie : moravská kritika v českém literárním poli

Bohemica litteraria, 2019

Center versus periphery. Moravian criticism in the Czech literary field The study deals with the origin and discursive methods of the so-called Moravian school of criticism in the 1880s, focusing primarily on its disagreements with the work of the Prague literary center. In connection to the sociology of literature by Pierre Bourdieu, the differentiation is understood as a means to gain a share in the symbolic market of the Czech literary field.

O "mravnosti přírody" a "temné svítilně" lidského ducha

E-LOGOS, 2006

6 Esej o teismu tak představuje Millovo poslední významné a v podstatě dokončené dílo, byť, jak upozornila H. Taylorová (viz TEN, str. 7.), nestačil již provést jeho důkladnou revizi, kterou jeho práce většinou procházely. 7 TEN, str. 5. (V originálním znění: "…without any intention of forming a consecutive series.." NUR, str. VII.) 8 Tamtéž. (V originálním znění: "…must not … regarded as a connected body of thought." NUR, str. VII.) 9 Viz TEN, str. 6. 10 Editorka vysvětlila eventuální odlišnosti mezi jednotlivými eseji především tím, že filosof neměl dostatek času k provedení pečlivé ediční přípravy. Případně to mohlo podle jejího názoru být způsobeno zaujetím širšího hlediska a přibráním většího počtu zřetelů. (Viz TEN, str.6.) Jiným způsobem pojednal o některých důležitých rozdílech v Millových stanoviscích již před mnoha desítkami let L. Stephen ve své objemné a doposud ceněné práci The English Utilitarian.

Zločin v divočině: Environmentální rozměr současné americké detektivní prózy

Svět literatury

In the last decades, crime fiction has proliferated into many subgenres, which are often analyzed from feminist, neo-Marxist, psychoanalytical, or postcolonial perspectives; however, hardly any attention has been paid to ecocritical approach. Focusing on the so-called Navajo mysteries by Tony Hillerman and his daughter Anne, on Dana Stabenow's Kate Shugak series set in Alaskan Bush and Nevada Barr's Anna Pigeon series situated in a variety of US national parks, the article attempts to show how contemporary crime fiction can be approached from ecocritical perspective. It analyzes how the setting is treated as an environment and how a range of ecological topics can be woven into the structure of a crime narrative.