Sprichwörter in den Sprachen Mitteleuropas aufgrund der Angaben aus der Datenbank SprichWort (original) (raw)

2022, Deutsch im interlingualen und interkulturellen Vergleich

Loading...

Loading Preview

Sorry, preview is currently unavailable. You can download the paper by clicking the button above.

References (21)

  1. polnischen, kroatischen, französischen und russischen Sprich- wort ‚Frühling' vor. Demgegenüber umfasst das deutsche, slowakische, ungarische und englische Phrasem das Wort ‚Sommer'.
  2. Lat. Vix canis mordere suevit, usquequaque qui latrat ‚der Hund, der ständig bellt, beißt in der Regel nicht'. dt. Hunde, die bellen, beißen nicht. sln. Pes, ki laja, ne grize. slk. Pes, ktorý breše, nehryzie. tsch. Pes, který štěká, nekouše. ung. Amelyik kutya ugat, az nem harap. pol. Pies, co bardzo szczeka, nie bardzo kąsa. kr. Pas koji laje ne grize. engl. Barking dogs never / seldom bite. fr. (Tout) chien qui aboie ne mord pas. rus. Лающая собака не кусает(ся).
  3. Das Sprichwort ist ein Ausdruck dafür, dass von jemandem, der sich be- sonders aggressiv und angriffslustig äußert, zumeist keine wirkliche Ge- fahr ausgeht. Im Polnischen benutzt man auch Krowa, która dużo ryczy, mało mleka daje ,die Kuh, die viel schreit, gibt wenig Milch'.
  4. Sprichwörter unbekannter Herkunft Weitere Sprichwörter (d.h. außer biblischen Phraseologismen, Zitaten aus antiken Werken und lateinischen Volksweisheiten) sind meist unbekann- ter Herkunft. Darunter findet man solche Phraseologismen, die für die Sprachen Mitteleuropas charakteristisch sind. dt. Nachts sind alle Katzen grau. sln. Ponoči so vse krave črne. slk. V noci je každá krava čierna. tsch. Potmě je každá kráva černá. ung. Sötétben minden tehén fekete.
  5. JANEČKA, Martin (2015): Bezpředložkové genitivní frazémy a idiomy. In: MIZEROVÁ, Simona/PLESNÍK, Lukáš (Hg.): Slavica Iuvenum XVI. Sborník z Mezinárodního setkání mladých slavistů v Ostravě. Ost- rava: FF OU, 22-29.
  6. KLUGE, Friedrich (2002): Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Berlin: de Gruyter.
  7. KUZMOVA, Michaela (2017): Antipřísloví, také přísloví... (Tradiční česká přísloví a jejich proměny). In: RUSINOVÁ, Eva (Hg.): Přednášky a besedy z L. (jubilejního) ročníku Letní školy slovanských (bohemisti- ckých) studií. Brno: Masarykova univerzita, 172-182.
  8. MACHEK, Václav (2010): Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN. MARGALITS, Ede (1897): Magyar közmondások és közmondásszerű szólások. Budapest: Kókai Lajos.
  9. METERC, Matej (2017): Paremiološki optimum. Najbolj poznani in po- gosti pregovori ter sorodne paremije v slovenščini. Ljubljana: Založba ZRC (Lingua Slovenica, 10).
  10. NEWERKLA, Stefan Michael (2011): Sprachkontakte Deutsch -Tsche- chisch -Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleg- lage, bisherige und neue Deutungen. Frankfurt a.M.: Peter Lang (Schriften über Sprachen und Texte, 7).
  11. SČFI = ČERMÁK, František et al. (2009): Slovník české frazeologie a idio- matiky 4. Výrazy větné. Praha: Leda.
  12. TÖLGYESI, Tamás (2009a): Lexikální germanismy v dnešní češtině. Studie kontaktovělingvistická. Piliscsaba: PPKE.
  13. TÖLGYESI, Tamás (2009b): Vojenské výrazy přejaté z němčiny v českém, slovenském a maďarském jazyce. In: ONDREJOVIČ, Slavomír (Hg.): Varia XVI. Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV, 500-506.
  14. TÖLGYESI, Tamás (2011a): Lexikální germanismy v původní české verzi Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a jejich ekvivalenty v německém a maďarském překladu na základě In- terCorpu. In: ČERMÁK, František (Hg.): Korpusová lingvistika Praha 2011, 1. InterCorp. Praha: Nakladatelství Lidové noviny / Ústav Českého národního korpusu FF UK (Studie z korpusové lingvistiky. Svazek, 14), 29-44.
  15. TÖLGYESI, Tamás (2011b): K vojenskému názvosloví habsburské armády (1620-1918). Acta Universitatis Szegediensis. Dissertationes Slavicae: Sectio Linguistica XXIX, 71-79.
  16. TÖLGYESI, Tamás (2014): Germanismy v původní české verzi Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války a jejich ekvi- valenty v německém, slovinském a maďarském překladu. In: KISS SZEMÁN, Róbert/MÉSZÁROS, Andor (Hg.): Na úprku před sebou samými. Praha: Akropolis, 146-163.
  17. TÖLGYESI, Tamás (2017a): Austriazismen in der mitteleuropäischen Kü- che. In: SZCZĘK, Joanna/KAŁASZNIK, Marcelina (Hg.): Intra-und interlinguale Zugänge zum kulinarischen Diskurs I. Landau: VEP (Beiträge zur Fremdsprachenvermittlung, Sonderheft 24), 271-281.
  18. TÖLGYESI, Tamás (2017b): Frazeologismy v jazycích střední Evropy. In: JANOVEC, Ladislav (Hg.): Svět v obrazech a ve frazeologii / World in Pictures and in Phraseology. Praha: PedF UK, 303-309.
  19. TÖLGYESI, Tamás (2020): Kdo jinému jámu kopá... Transformace přísloví ve slovanských jazycích, němčině a maďarštině. In: ARKHANHELSKA, Alla (Hg.): Новое в русской и славянской фразеологии. Olomouc: VUP, 446-450.
  20. TÖLGYESI, Tamás (2021): Přísloví v jazycích střední Evropy na základě údajů z database SprichWort. In: JANOVEC, Ladislav (Hg.): Svět v obrazech a ve frazeologii II / World in Pictures and in Phraseology II. Praha: PedF UK, 265-281.
  21. VARGHA, Katalin/T. LITOVKINA, Anna (2007): "Hallgatni Arany, beszélni Petőfi". A magyar antiproverbiumok ferdítési módjai (formai változatok és nyelvi humor). In: Magyar Nyelv 103, 179-199.