Disrupted communication ability of pre-primary children from disadvantaged backgrounds as an interdisciplinary problem (original) (raw)
Related papers
Timbre and phonemic hearing of pre-school children with atypical speech development
e-Pedagogium, 2016
Cílem příspěvku je informovat odbornou veřejnost o vývoji pohledu na témbrový a fonematický sluch z hlediska hudební psychologie, lingvistiky, logopedie a neurofyziologie. Čtenářům budou představeny metody a výsledky vlastního terénního základního výzkumu, který se zaměřil na hodnocení kvality témbrového a fonematického sluchu a sluchové pozornosti předškolních dětí s narušenou komunikační schopností a s odlišným mateřským jazykem. Výzkum je součástí projektu Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí, podpořený GA UK č. 934213.
Diagnosticko-terapeutický proces v meziresortním pojetí u dětís neurovývojovými poruchami
2009
Soukrome zdravotnicko-pedagogicko-socialni zařizeni DEMOSTHENES Centrum komplexni pece uspořadalo mezioborovou konferenci na oslavu 10. výroci sveho vzniku a uspěsneho působeni. Konala se na půdě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Usti nad Labem ve dnech 3. 4. až 4. 4. 2009. Přispěvek pojednava o setkani a možnostech spoluprace odborniků z různých oborů (neurologie, psychiatrie, psychologie, logopedie, ergoterapie, fyzioterapie...) nad problematikou dětských neurovývojových poruch, mezi ktere se řadi např. dětska mozkova obrna, ADHD, autismus, vývojova dysfazie aj.
Mimořádné události v komunikaci rodiny a školy
Studia paedagogica, 2011
Příspěvek popisuje a analyzuje mimořádné události v komunikaci rodiny a školy. Soustředí se na vyjednávání moci a zodpovědnosti i legality a legitimity sledovaných situací, jejich význam pro jednotlivé aktéry a jejich vliv na autoritu obou institucí. Mimořádné události jsou pojímány jako strategie boje o moc mezi rodiči, dětmi a učiteli.
Poruchy příjmu potravy - možnosti a meze pediatrické intervence
Pediatrie pro praxi, 2005
Úvod V posledních 10 letech jsme svědky zvýšené incidence poruch příjmu potravy v naší populaci. Přibývá dívek, které mají již v prepubertálním období projevy mentální anorexie. Přibývá ovšem na druhé straně i chlapců, kteří mají mentální bulimii (4, 6, 7, 10). Mentální anorexie je dlouhodobě známé onemocnění, se kterým mají pediatři ze své praxe dostatečnou zkušenost. Jsou to především oni, kdo při běžné preventivní prohlídce zjistí tělesnou změnu, zejména podváhu dítěte, nedostatečnost kalorického příjmu, zimomřivost, hormonální deficit a podobně. V případě, že se na svých závěrech shodnou s rodiči (což zdaleka nebývá vždy), zahájí léčbu, která spočívá ve snaze urychleně napravit tělesný stav. Obvykle má taková léčba charakter striktních příkazů, kterými se má dívka řídit, aby svou hmotnost zlepšila. Jsou doporučovány vitaminové přípravky nebo homeopatika. V prvních týdnech se obvykle zdá, že se spolupráce docela daří. Hmotnostní přírůstek pacientky v rozmezí 1-2 kg bývá odměnou pediatrovy snahy. Pak následuje rozčarování, protože se další zlepšení nedostavuje. První zklamání je obvykle provázeno pocity úžasu a zděšení současně. Proboha, proč se léčba nedaří, když je dívka tak inteligentní a "měla by být tudíž dostatečně soudná, aby viděla, jak hrozně vypadá?" Odpověď psychiatra zní: Nikoli-není tomu tak, pediatr se mýlí. V mysli nemocné dívky se vytváří zcela jiná představa vlastního vzhledu, která není reálným odrazem skutečnosti. Hovoříme o deviaci body image, eventuálně o chybné tělesné zkušenosti ("body experience") (1, 2, 8) (obrázek 1). Dívka se nevidí, jaká skutečně je. Navíc se bojí, jaká bude, až přibere. Každá změna ji děsí. Všechny pocity s tím spojené jsou důkazem složitosti celého problému. Tělo je pouze nástrojem (nebo obětí?) těžké duševní nemoci, která má, byť se to zdá nepochopitelné, jen vzdálenou souvislost s výživou a hmotností. Je spousta cest, pomocí nichž se snažíme přiblížit pacientčině "duši" (pozn. autorka používá termín s plným vědomím jeho nevědeckosti, jen s cílem stručně vyjádřit šíři a složitost vnitřního života, která přesahuje obvyklý rá-mec termínu "psychický stav"). Klíčem, který může otevřít vnitřní život dívky, je především psychoterapie. Existují různé psychoterapeutické směry, které vedou různými cestami a používají různé techniky. Cílem sdělení není uvedení jejich přehledu, nýbrž demonstrace konkrétního přístupu, který vychází z kognitiv-Obrázek 1. Názorná ilustrace "deviace body image"
2017
Texto recebido em Outubro de 2011 Aceito para publicação em Novembro de 2011 www.uems.br/lem nebo nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů" 3 Od roku 2001 platí vedle klasifikace MKN neboli International Classification of Diseases (ICD) nová klasifikace ICF 4-International Classification of Functioning, Disability and Health. V této klasifikaci již nenajdeme pojmy jako dyslexie, dysgrafie a dyskalkulie ani pojem "porucha", který je již považován za stigmatizující. Ten je nahrazen pojmem potíž, obtíž, těžkost. Klasifikace je rozdělena do čtyř oddílů, které popisují tělesné funkce, strukturu těla, míru aktivity, zapojení se a environmentální faktory. Podle toho, jak je obtíž konkrétního jedince závažná, jí je přiřazeno číslo 0-4, žádná obtíž až vážná obtíž. Poruchy učení tak najdeme v druhém oddílu-aktivita a zapojení se. V jeho první kapitoleučení a aplikace znalostí je podkapitola základní učení (Basic Learning), která obsahuje položky d. 130 až d. 159. Zde se nachází vedle zraku (d. 110) a sluchu (d. 115) pod položkami d. 140 učení se číst, d.145 učení se psát a d. 150 učení se počítat. Podle toho, jak vážné problémy jedinec má, je zde přiřazeno číslo 0-4, popřípadě číslo 8, pokud obtíž nejde diagnostikovat. Co se týče pojmu specifická porucha chování, Pokorná 5 uvádí, že "v anglicky psané literatuře se dnes sice prosadil termín používaný ve zkratce AD/HD (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder)-deficit pozornosti a hyperkinetická porucha chování", nicméně se přiklání k názoru, že by se měla prosazovat česká terminologie, a to specifická porucha chování, protože je především laické veřejnosti srozumitelnější, a proto umožňuje rychlejší a přesnější komunikaci. Pokorná na konferenci "Úspěšný život s lehkou mozkovou dysfunkcí" v dubnu 2006 uvedla nový termín profesora Barkleyho nahrazující AD/HD, a to obtíže v usměrňování chování, který podle ní právě zdůrazňuje deficit v sebekontrole těchto dětí. Jedna z nejnovějších definic z roku 2000 popisuje AD/HD jako "vývojovou poruchu vyznačující se vzhledem k věku dítěte nepřiměřenou nekvalitou pozornosti, hyperaktivitou a impulzivitou."
Metodika předškolního vzdělávání zaměřená na didaktickéaspekty práce s dětmi
2019
Publikace propojuje teoreticke poznatky z oblasti předskolni pedagogiky, vývojove psychologie a vybraných oborových didaktik s praktickými zkusenostmi pedagogicke praxe v mateřských skolach se zaměřenim na podporu efektivity procesu předskolniho vzdělavani. Cela publikace je psana s odkazy na soucasnou podobu ceskeho zavazneho kurikularniho dokumentu pro předskolni vzdělavani, tedy Ramcový vzdělavaci propgram pro předskolni vzdělavani. Představuje aktivity, specificke pro soucasne pojeti předskolniho vzdělavani a jeho vazbu na pocatecni vzdělavani. Nabizi ucitelům mateřských skol pohled na vzdělavaci proces z různých zorných uhlů a perspektiv, což umožňuje pravě pocetně poměrně rozsahlý autorský kolektiv.
Realizace vybraných komunikačních funkcí v porovnání nerodilých a rodilých mluvčích češtiny
2017
Implementation of Selected Communication Functions in Comparison of Non-Native and Native Speakers of Czech. The goal of the paper is to present analysis of a personal apology letter with formal features written by Ukrainian examinees during the Examination of the Czech Language for Permanent Residence in the Czech Republic. The study does not present a complex analysis of the letters, but it concentrates on selected linguistic phenomena tied up to the functions of an introductory greeting, apology from a meeting and proposal of a new meeting, expression of farewell. The investigation presented in the paper aims to (1) make an inventory of linguistic means used by non-native speakers to achieve the task given, (2) analyse their use and to (3) compare the results with those reported on the basis of a similar analysis conducted on a native speakers' corpus. It seeks to answer the following questions: (1) What type of means do non-native speakers use to express the communicative functions under the interest? (2) What is the frequency of the means? Does it create any pattern of the interlanguage? (3) How do the non-native speakers express the function in comparison to the native speaker use? The corpus built for the analysis consists of letters selected during the Examination of the Czech Language for Permanent Residence in the CR in years 2013-2014. The participants selected were the Ukrainian native speakers, all living and working in the Czech Republic for 5 years at least. There are 141 letters finally included into the corpus. The letters were written on the basis of a short printed verbal and visual prompt in an essay examination. The same task was given to a group of native speakers. This group included 23 Czech native speakers of various age, level of education and occupation. We analysed the letters of this group at the same way as the letters of the examinees, the result served as the prototype of the Czech native speakers and allowed the comparison and the frame for description of variants in the learners' language.