The role of cardiovascular magnetic resonance imaging in the diagnosis of hypertrophic cardiomyopathy. Part II (original) (raw)

Biomarkery akutních koronárních syndromů a srdeční nedostatečnosti

MMSL, 2004

Biomarkery srdečního poškození jsou v posledních letech velmi dynamicky se rozvíjející částí klinické biochemie. Zavádění nových biomarkerů srdečního poškození je velmi rychlé, většinou bez širších klinických a analytických zkušeností. Během krátké doby několika málo let to jsou nové metody na stanovení myoglobinu, stanovení troponinů, CKMBmass koncentrace, hsCRP, BNP, NT-proBNP, IMA a další. Tato vyšetření mění zásadně náš pohled na diagnostiku, určení prognózy a monitorování terapie u akutních koronárních syndromů. Přitom některé markery kardiálního poškození, jako např. cTnI, nemají při stanovení soupravami od různých firem tato vyšetření harmonizována (standardizována). Proto se biochemické a kardiologické společnosti snaží standardizovat vyšetření biomarkerů kardiálního poškození a dát návody k jejich optimálnímu klinickému využití. Ve svém sdělení stručně referujeme o doporučeních odborných společností, která byla vydána od r. 1999. Širší informaci podáváme o návrhu doporučení, který vydala Národní akademie klinické biochemie v USA o stanovení a klinickém využití biomarkerů u akutních srdečních syndromů a srdečního selhávání v roce 2004.

Hodnocení perfuze myokardu pomocí kontrastní echokardiografie

2005

Hodnoceni perfuze myokardu je důležite pro odhad prognozy nemocných předevsim u akutniho infarktu myokardu s reperfuzni lecbou. Myokardialni kontrastni echokardiografie (MCE) patři mezi nove a nadějne metody vhodne k opakovanemu vysetřeni u lůžka nemocneho. K hlavnim limitacim patři cena kontrastni latky a kvalita zobrazeni při intravenoznim podani u casti nemocných.

Závislost hypermobility na výskytu lehkých mozečkových dysfunkcí u závodnic v moderní gymnastice

Studia sportiva, 2016

The aim of the study was to ascertain information upon the occurrence of hypermobility as well as the symptoms of light brain dysfunction in rhythmic gymnasts and to prove their relationship. The research sample consisted of 78 girls from rhythmic gymnastics teams from the Czech Republic with average age 12,81 ± 2,47. The study used deliberate selection on the basis of chosen criteria: women, age 10 – 18 years, at least 5 let of specialised training in rhythmic gymnastics, week load at least 10 hours. The diagnostics of hypermobility used the method of measuring joint range with the aid of goniometer. The range of the movement of hip joint was measured and Janda test. The diagnostics of mild brain dysfunction diagnostics used orientation brain tests. It is the test of tax, which is aimed upon the proper aiming of movement, test of diadochokinesis, which is aimed at the ability to perform alternating movements, and the test of stability using Romberg pose on a balance platform with o...

Rare myxoid liposarcoma metastasis to the interventricular septum of the heart

Cor et Vasa, 2014

Liposarkomy patří mezi zhoubné nádory měkkých tkání. Myxoidní liposarkom je druhým nejčastějším podtypem takového nádoru u dospělých a tvoří asi 20 % maligních nádorů měkkých tkání [1,2] s vrcholem výskytu v rozmezí okolo 40-60 let. Je charakteristický pomalým růstem, s relativně dlouhým, klinicky němým průběhem (Matsumoto a spol. [2007] [3], Cho a spol. [2010] [4], Fairman a spol. [2005] [5]). Typickou lokalizací myxoidního liposarkomu je tuková tkáň končetin, zejména dolních v oblasti stehen. Nádor má tendenci metastazovat do extrapulmonárních míst, jako jsou retroperitoneum, mediastinum a kosti. Nález metastáz v srdci je velmi vzácný [2,6]. Předmětem tohoto sdělení je případ 36letého muže s anamnézou recidivujícího myxoidního liposarkomu. Primární ložisko nádoru se nacházelo v levé popliteální oblasti. Po exstirpaci došlo k rekurenci nádoru do pravé axilární oblasti. Obě ložiska byla resekována a byla aplikována brachyterapie a zevní ozáření. V rámci stagingu bylo provedeno vyšetření pomocí PET/CT, které popsalo nově vzniklý nejasný útvar v oblasti srdečního mezikomorového septa. Nemocný byl po subjektivní stránce bez obtíží a byl odeslán k dalšímu vyšetření na naše pracoviště. Zde provedenými zobrazovacími metodami byla lokalizace nádoru potvrzena a byl chirurgicky odstraněn. Histologickým vyšetřením byla potvrzena diagnóza myxoidního liposarkomu.

Myocardial infarction or broken heart syndrome?

Vnitřní lékařství, 2020

Interní kardiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice Takotsubo kardiomyopatie, nazývaná také syndrom zlomeného srdce, představuje vzácný typ onemocnění často imitující akutní infarkt myokardu. Jedná se o náhle vzniklou poruchu kinetiky nejčastěji hrotu levé srdeční komory typicky se zachovalou hybností bazálních segmentů srdce. Ta je však na rozdíl od akutního infarktu myokardu ve většině případů plně reverzibilní. V kazuistice popisujeme případ 78leté ženy vstupně vyšetřené pro typické známky akutního infarktu myokardu. Koronarografické vyšetření odhalilo významnou stenózu jedné z hlavních koronárních tepen, ramus interventricularis anterior, nicméně obraz apikální dysfunkce dle ventrikulografie a následný klinický průběh onemocnění vedl k diagnostice Takotsubo kardiomyopatie. V minulosti představoval neobstruktivní až hladkostěnný nález koronárních tepen na koronární angiografii jeden z hlavních diagnostických znaků Takotsubo kardiomyopatie. V minulém roce byla představena nová diagnostická kritéria, která upravují dnešní pohled na diagnózu Takotsubo a výskyt koronární léze již není vylučujícím kritériem pro tento syndrom. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, InterTAK diagnostická kritétia, Takotsubo kardiomyopatie.

The determinants of blood pressure response to exercise

Cor et vasa, 2015

Úvod: V současné době neexistuje shoda na defi nici normálního zvýšení krevního tlaku (TK) v průběhu dynamické zátěže, a tudíž ani na defi nici hypertonické reakce. Cílem předkládané práce bylo kvantifi kovat závislost mezi TK a intenzitou dynamické zátěže na bicyklovém ergometru korigované na tělesnou hmotnost pacienta. Druhotným cílem bylo zjistit determinanty této závislosti. Metodika: Předkládáme výsledky naší observační studie s retrospektivní analýzou hodnot TK zjištěných během 313 standardních zátěžových vyšetření na bicykloergometru. Pro účely statistické analýzy byla intenzita zátěže korigována hmotností pacienta. Výsledky: Z krokové lineární regresní analýzy vyplynulo, že systolický TK (STK) na prvním stupni zátěže byl závislý na systolickém TK zjištěném za klidových podmínek (p = 0,001), na intenzitě zátěže (W/kg) (p = 0,001), na BMI (p = 0,005) a na věku (p = 0,002): STK =-25,059 + 0,927 * STK klid + 31,625 * W/kg 1 + 0,840 * BMI + 0,235 * věk; a diastolický TK (DTK) je závislý na diastolickém TK zjištěném za klidových podmínek (p = 0,001) a na systolickém TK zjištěném za klidových podmínek (p = 0,033): DTK = 29,790 + 0,583 * DTK klid + 0,071 * STK klid. Na dalších stupních zátěže věk již neovlivňoval STK a klidová hodnota DTK byla hlavní determinantou zátěžové hodnoty DTK. Závěr: Krevní tlak při zátěži závisí na klidových hodnotách TK a na intenzitě zátěže a v menší míře také na BMI a věku. V budoucích studiích zabývajících se tlakovou reakcí na dynamickou zátěž by měla být submaximální intenzita zátěže korigována hmotností pacienta.