Baumovi a Miss Australia. Prvorepublikoví influenceři značky Tatra objeli svět - iDNES.cz (original) (raw)

��kalo se j� �Miss Australia� a projela Austr�lii, Japonsko, z�pad USA a celou Afriku. �e� je o expedi�n� Tat�e 72, kterou si nechali postavil man�el� Baumovi. Za prvn� republiky to byli slavn� cestovatel�, pozd�ji jejich jm�no pon�kud upadlo v zapomn�n�. Muzeum n�kladn�ch automobil� Tatra v Kop�ivnici p�ipravilo v�stavu, kter� jejich cesty p�ipom�n�. Kur�torem v�stavy je historik Pavel Bek.

Rodina Baumova psala za prvn� republiky i za Protektor�tu pozoruhodn� p��b�h. Ji�� Baum cestoval nejprve se spole�n�ky, pozd�ji se svoj� �enou po cel�m sv�t�. Pak se zapojili do odboje i s jeho sestrou Annou Pollertovou. Tu to st�lo �ivot, byla popravena. Ji�� Baum za v�lky tak� zahynul.

Pro� cesty Ji��ho Bauma a jeho �eny upadly tak trochu do zapomn�n�? Mysl�m si, �e je �p�ebil� Hanzelka se Zikmundem. A souvis� to i s n�stupem nov�ch m�di�. Hanzelka se Zikmundem vyd�vali po v�lce spoustu knih, byli v r�diu. Na sv�ch cest�ch nat��eli, jejich filmy se prom�taly v kinech. Kdy� nastoupila televize, tak se objevovali i tam. Prost� byli neuv��iteln� popul�rn�. P�itom jejich inspirace byli pr�v� Baumovi, socha� Foit (Franti�ek Vladim�r Foit podnikl s Ji��m Baumem v roce 1931 cestu po Africe ve voze Tatra 12 � pozn. red.). Zikmund s Hanzelkou se dokonce v Africe s Foitem a jeho �enou setkali. Socha� vyjel po v�lce Tatrou 57 do Afriky a u� tam po �noru 1948 z�stal.

Hr�lo v �zapomn�n� Ji��ho Bauma roli, �e on s�m zahynul b�hem 2. sv�tov� v�lky? Ano, zcela jist�. I kdy� jeho �ena R��ena Baumov� se i po v�lce zasadila o nov� vyd�n� cestovatelsk�ch knih sv�ho mu�e. Vych�zely je�t� v 50. letech minul�ho stolet�.

Jak� byla motivace Ji��ho Bauma k cestov�n�? Z �etby jeho knih lze nab�t dojmu, �e �lo o v�deck� pozn�n�. Bylo to v�ak hned od po��tku? Jeho prvn� cesta vedla kr�tce po skon�en� prvn� sv�tov� v�lky do Spojen�ch st�t�. Dostal stipendium jako st�edo�kol�k. O stipendium se rozd�lil se sv�m kamar�dem a za oce�n se tak vypravili oba. Odcestovali na rok, to mu bylo 21 let. Tam zcela jist� poznal, �e jej l�kaj� d�lky. N�sledoval pobyt v Braz�lii na farm�, kterou tam provozovala s man�elem jeho sestra. N�sledn� dostudoval p��rodov�du na Univerzit� Karlov� se zam��en�m na brou�ky, pavouky a podobnou hav읅 Ale z�rove� se vzd�l�val i jazykov�.

Ji�� Baum byl pr� mimo��dn� jazykov� vybaven� �dajn� ovl�dal 11 jazyk�. Um�l arab�tinu a malaj�tinu. Co se t�k� arab�tiny, tak je zaj�mav�, �e se vzd�l�val u Aloise Musila (�esk� orientalista, biblista, cestovatel, etnograf, spisovatel a moravsk� katolick� kn�z, p�ezd�valo se mu ��esk� Lawrence z Ar�bie�, v�ce �t�te ZDE nebo podrobn�ji: ZDE ). Ale neabsolvoval.

Kdy se v cestov�n� Ji��ho Bauma poprv� objevil automobil? Mo�n� to bylo p�i pobytu v USA. V archivu se dochovaly sn�mky aut ze Singapuru z 20. let, na kter�ch je jeho auto.

A kdy se v Baumov� cestov�n� objevuje poprv� v�z zna�ky Tatra? Bylo to hned po��tkem 30. let. �lo o v�z Tatra 12, ve kter�m spolu se socha�em Foitem p�ejeli v roce 1931 celou Afriku.

To bylo upraven� auto? N�co, co bychom dnes ozna�ili za expedi�n� speci�l? Ano, ale na klasick�m chassis Tatry 12. Konstrukce Hanse Ledwinky byla hodn� dobr� do ter�nu. Odpov�dala stavu silnic v tehdej��m �eskoslovensku. A t�m, �e projeli Afriku a vr�tili se dom� i s poj�zdn�m autem, tak schopnosti tatrov�ck�ho �e�en� potvrdili. Vozidlo bylo upraveno v karos�rn� O. Uhl�k v pra�sk�ch Stra�nic�ch. A jednalo se o velmi promy�lenou �pravu. Ukazuje to kresba, kter� se dochovala. Vozidlo bylo upraven� na span�, v jeho zadn� ��sti byla sklopn� plocha, kter� prodlu�ovala �postel�. V lev� p�edn� ��sti se nach�zela n�dr� na 40 litr� vody. Vozili se sebou ko� s n�dob�m, stan i pu�ku. Dokonce mysleli na prostor pro kosti, luky, zbran�, o�t�py a sta�en� k��e.

Miss Australia v ��slech

Ov�em nejslavn�j��m autem Baumov�ch byl expedi�n� speci�l postaven� na podvozku Tatry 72. Bylo snadn� pro civiln� z�kazn�ky podvozek z�skat? P�vodn� �lo o vozidlo ur�en� pro voj�ky. Baumovi propagovali zna�ku Tatra. Z ka�d� jejich cesty automobilka uspo��dala reklamn� kampa�. V �asopisech vych�zely celostr�nkov� inzer�ty s titulkem: �Nov� d�kaz spolehlivosti voz� Tatra� a d�le inzer�t pokra�uje v�tahem z Baumova dopisu. �Pro v�z to byla dobr� zkou�ka. M�li jsme stra�n� vedra a n�kdy teplom�r ukazoval po cel� den ve voze 46 a� 48 stup�� Celsia. Dostali jsme se a� ke zlat�m pol�m ve vnitrozem텓

Baumava tatra m�la jin� rozvor kol ne� s�riov� vyr�b�n� podvozky Tater 72. Vyjela takto p��mo z tov�rny z�ejm� p�ipraven� na n�slednou mont� expedi�n� obytn� n�stavby. V knize dod�vek je tatra Baumov�ch zachycen�. Vid�me tady vozy vyroben� pro ministerstvo obrany a pak jednu pro Ji��ho Bauma z Prahy a u n�j jsou uvedeny speci�ln� rozm�ry. Dochovalo se jak v�robn� ��slo podvozku, tak v�robn� ��slo motoru.

Existuje n�jak� doklad, �e by Tatra m�la z cest Baumov�ch p��m� ekonomick� profit? Prodali t�eba Tatry 72 do Japonska �i Austr�lie? Ne, Tatry 72 �ly do �eskoslovensk� arm�dy, pro kterou je nakupovalo ministerstvo n�rodn� obrany. N�jak� chassis �la do �v�carska a do �ankaj�kovy ��ny. Byly to v�ak mal� po�ty kus�.

Ale to nebyl hlavn� d�vod, pro� Baumovi s Tatrou 72 cestovali po Austr�lii a Africe, �e? Ji�� Baum byl z�stupcem N�rodn�ho muzea. Pro n�j sb�ral vzorky zoologick�ho materi�lu. D�lal to osobn�, �i je z�sk�val od m�stn�ch. A tak� se setk�vali s mnoha zaj�mav�mi lidmi. T�eba v Austr�lii narazili na Williama Sempilla (�lo o Williamae Francis Forbes-Sempilla, skotsk�ho �lechtice, letce a �piona, v�ce �t�te ZDE ). To je hrozn� zaj�mav� postava z vysok� britsk� spole�nosti. Jako jeden z prvn�ch pilot� dok�zal odstartovat z paluby lod� a pod�lel se na v�voji prvn�ch britsk�ch letadlov�ch lod�. Kdy� se mu za�alo nedost�vat pen�z, tak to, co v�d�l, prodal Japonc�m. Japonci jako prvn� na sv�t� spustili na vodu letadlovou lo� stav�nou od po��tku jako letadlov�. Byla to lo� H��, kter� p�edb�hla britskou letadlovou lo� Hermes.

Baumovi museli b�t spole�ensky velmi obratn�. V cestopisu po Japonsku vypl�v�, �e se st�kali s vy��� spole�nost�. V Japonsku se za�ali st�kat s rodinou Shimadzu, co� bylo p�es �eskoslovensk�ho konzula v Osace Jana Fierlingera (v�ce �t�te ZDE ). Jejich firma existuje dodnes a podnik� dnes i v �esk� republice. P�es n� se dostali ke �vagrovi tehdej�� c�sa�ovny. Dostat se do p�edpokoj� japonsk� c�sa�sk� rodiny, to je podle m� na �esk� cestovatele t� doby velmi slu�n� v�kon.

Byli ve sv� dob� Baumovi slavn�? Ano. Zaprv�: vyd�vali knihy. Za druh�: po n�vratu z cest po��dali p�edn�ky. A m�li i mezin�rodn� v�hlas. Dokazuje to i dokument z roku 1938. A kdy� v roce 1938 cestovali po Africe, byly hlavn� hv�zdy slavnostn�ho ve�era v johannesbursk�m hotelu Carlton, kter� po��dal �eskoslovensk� krou�ek ke 20. v�ro�� vzniku �eskoslovenska. Ji�� Baum tam m�l p�ta�ty�icetiminutovou p�edn�ku o cest�ch.

Kn�ky, p�edn�ky, sb�r materi�l� pro N�rodn� muzeum. Baumovi museli b�t velmi pracovit�. Byli. Obecn� objem pr�ce, kter� na�i p�edkov� zvl�dali, by pro mnoho dne�n�ch lid� byl a� p�ekvapiv�. Byli zvykl� ��st, ps�t, celo�ivotn� studovat a pracovat.

Vra�me se k australsk� cest�. Jak Baumovi v tatrovce fungovali? Jezdili v n�, spali v n�, jedli v n�, prost� v tom aut� �ili. Samoz�ejm�, kdy� dorazili do n�jak�ho v�t��ho m�sta, tak se ubytovali v hotelu. Na cest�ch si zachov�vali �rove�: pan� Baumovou vid�me na fotk�ch v kost�mku, v rukavi�k�ch, s psan��kem a v b�l�ch botk�ch. To v�e uprost�ed p��stavn� �p�ny b�hem vykl�d�n� auta. Pan Baum nosil sako, kalhoty, polobotky a samoz�ejm� klobouk.

Jak bylo b�hem expedice po Austr�lii d�le�it� fotografov�n�? Fotografick� dokumentace byla jedn�m z hlavn�ch c�l� cesty.

Dok�zali v roce 1935 p�ejet autem Austr�lii nap���, ze z�padu na v�chod. To tehdy musel b�t v�kon� I dnes je to n�ro�n�. P�ipo�t�te si tehdej�� stav cest. P�i pr�jezdu pr�smykem Madura se jejich auto pohybovalo v offroad ter�nu. Dokonce m�stn� jim ��kali, �e pro v�z Baumov�ch je pr�smyk Madura nepr�jezdn�. Oni to zvl�dli, auto obst�lo.

Co se o cest�ch Baumov�ch dochovalo v archivech a muze�ch? V Region�ln�m muzeu Kop�ivnice jsou fotografie Ji��ho Bauma, kter� poslal z Austr�lie syn Baumov�ch Petr Baum. D�le se v Archivu N�rodn�ho muzea nach�z� n�kolik fond� t�kaj�c�ch se �innosti a cest Ji��ho Bauma.

Baumovi si sv� cesty financovali sami? Z�ejm� ano. Ji�� Baum poch�zel z velmi dob�e situovan� rodiny.

Byli to vlastenci? Ano, to je vid�t na p��kladu Baumovi sestry Anny Pollertov�, kter� �la �do hrdel a statk��. Vkl�dala do protinacistick�ho odboje velk� finan�n� prost�edky. To sam� z�ejm� d�lal i Ji�� Baum. Mimochodem, z cesty po Africe se do �eskoslovenska se vr�tili v b�eznu 1939, t�sn� p�ed okupac� nacisty. P�itom celn�ci ve �v�carsku se podivovali, pro� se vracej�.

Jak� byli osudy rodiny Baumov�ch po druh� sv�tov� v�lce? R��ena Baumov� zem�ela na za��tku roku 1975 v socialistick�m �eskoslovensku. Baumovi m�li ji� zmi�ovan�ho syna Petra (narozen v roce 1941), kter� emigroval do Austr�lie. Po roce 1989 pravideln� p�ij�d�l do �eska.

Mimochodem. Co se s jejich expedi�n� Tatrou 72 stalo? Jsou po n� n�jak� stopy? Pr� byla �dajn� za okupace p�evezena na statek ve st�edn�ch �ech�ch. N�mci Tatry 72 rekv�rovali jako vojensk� auto a Baumovi jej cht�li p�ed t�mto osudem ochr�nit. Baumovi jej dali �na �palky� a n�stavba slou�ila jako kurn�k. Ale jsou to informace z doslechu.

Nejobt�n�j�� ��st: p�ejezd z Perthu do Adelaide

Byl to smutn� zimn� den, kdy� jsme se p�ed Autoklubem naposled lou�ili s hlou�kem p��tel, kte�� n�m p�i�li p��ti ��astnou cestu. Sp�ch a roz��len� zp�sobily, �e n�m v�e p�ipadalo jako film... Trochu �t�st� budeme pot�ebovat, abychom projeli bez nehody australsk�m zem�d�lem. Pravda, byli jsme dob�e p�ipraveni: tentokr�te jsem m�l velik� �estikolov� v�z se dv�ma rychlostn�mi sk��n�mi a �ty�mi koly poh�n�n�mi motorem. Karoserie byla tak upravena, �e n�m mohla slou�it za obydl� a laborato� z�rove�. Je to v�z �esk� v�roby a jist� n�m nesel�e�