Poslední naděje pro Evropu? Auta bez příplatku za elektrický pohon - iDNES.cz (original) (raw)
Ursula von der Leyenov� toho mus� hodn� vydr�et. Od tohoto m�s�ce je p�edsedkyn� Evropsk� komise v r�mci sv�ho ��adu zodpov�dn� tak� za automobilov� pr�mysl � a v t�to oblasti ji �ek� t�k� zkou�ka. �Dok�e politi�ka CDU dodr�et sv�j slib, �e ve sv�m druh�m funk�n�m obdob� aspo� nezru�� evropskou Zelenou dohodu, jej� p�ijet� v prvn�m funk�n�m obdob� p�irovnala k p�ist�n� na M�s�ci?� pt� se n�meck� den�k.
Nejd�le�it�j��m n�strojem staronov� vl�dkyn� Evropy jsou c�le pro vozov� park, kter� spole�nostem ur�uj� cestu k automobilov� doprav� �etrn�j�� ke klimatu. Ti, kte�� prod�vaj� vozidla s nadm�rn�mi emisemi CO2, za to mus� platit. Takov� je evropsk� z�kon, ale pr�myslov� lobby a velk� ��st politick� sc�ny se sna�� pravidla hry zm�nit. Zvl�t� kontroverzn� je vy�azen� spalovac�ch motor�, tj. c�l nulov�ch emis� u nov�ch automobil� od roku 2035. V sou�asn� krizov� n�lad� Volkswagenu a dal��ch spole�nost� v automobilov�m pr�myslu by v�ak mohla padnout meta s bli���mi dopady: a to �e od roku 2025 budou muset v�robci sn�it �rove� emis� na pr�m�rn�ch 93,6 gramu CO2 na ujet� kilometr.
�To je pro motoristy dobr� zpr�va, proto�e to d�v� pr�myslu silnou motivaci nab�zet mnoho elektrick�ch model� za p��znivou cenu, a t�m zlep�it jejich uhl�kovou stopu,� komentuje Spiegel.
Hroz� pokuty v celkov� v��i 16,7 miliardy eur
�Aby byl Green Deal ��inn� a p�ijateln�, mus� elektromobily kone�n� opustit elit��sk� koutek. Proto�e si nov� v�z m��e dovolit jen velmi m�lo Evropan�, �irok� nab�dka dobr�ch ojet�ch voz� za cenu kolem deseti tis�c eur m��e v p��t�ch p�ti letech vzniknout pouze tehdy, pokud se na trhu brzy objev� velk� mno�stv� e-vozidel za cenu do t�iceti tis�c eur,� p�e Spiegel. �Teprve pak se bude zd�t �nosn�, �e benzin a nafta n�kdy po roce 2030 drasticky zdra��, co� je c�lem pl�nu nov�ho evropsk�ho syst�mu obchodov�n� s emisemi. Bude lep��, kdy� do t� doby nebude nikdo z�visl� na fosiln�ch palivech.�
Pl�n na sn�en� povolen�ch �rovn� emis� je tak� �patnou zpr�vou pro akcion��e automobilov�ch spole�nost�. Podle anal�zu trhu Rho Motion by pr�myslu mohly v p��t�m roce hrozit pokuty ve v��i 16,7 miliardy eur za nepln�n� c�l� v oblasti emis� CO2. Samotn� koncern Volkswagen by musel zaplatit 7,7 miliardy eur.
Proto se k v�zv�, kter� d��v zazn�vala z �ad automobilov� lobby, konzervativn�ch stran a spalovac� aliance st�t� EU od It�lie po Polsko, nyn� p�ipojila rudo-zelen� spolkov� vl�da: �Pen�ze mus� z�stat v podnic�ch,� po�adoval ned�vno kancl�� Scholz z SPD.
Ministr hospod��stv� Habeck ze Zelen�ch se domn�v�, �e automobilov� pr�mysl by m�l b�t v t�chto �t�k�ch �asech� u�et�en pokut CO2, proto�e by mohly j�t na �kor investic do elektromobility. Jeho my�lenku, aby podniky odepsaly sv�j klimatick� dluh a kompenzovaly ho v pozd�j��ch letech, ozna�ila za �sch�dnou variantu� i jeho stranick� kolegyn�, ministryn� �ivotn�ho prost�ed� Steffi Lemkeov�.
�N�meck� vl�da tak stav� zlat� most pro Evropskou lidovou stranu Ursuly von der Leyenov�, kter� vedla kampa� proti z�kazu spalovac�ch motor�. S pomoc� kompenza�n�ho re�imu by strana mohla ponechat c�le pro vozov� park na pap��e nedot�en�, ale ve skute�nosti je odlo�it, ��m� by zabr�nila ztr�t� tv��e von der Leyenov�,� p�e Spiegel. �Sou�asn� by existovalo jen mal� riziko, �e podniky, kter� byly na l�ta zn�m� podm�nky p�ipraveny, podniknou pr�vn� kroky proti n�hl�mu naru�en� hospod��sk� sout�e.�
Konzervativci by se podle n�meck�ho den�ku mohli oslavovat jako zachr�nci spalovac�ch motor� a p�echod k v�t��mu po�tu elektromobil� by se odlo�il. �Ale von der Leyenov� si stoj� pevn� za sv�m: ona a jej� ��ad, bez jeho� pomoci nelze p�ijat� p�edpisy zm�nit, zat�m �ekli ne.�
�spora CO2 m�sto placen�
�A to z dobr�ho d�vodu. Hrozba miliardov�ch pokut slou�� k tomu, aby byly c�le pro vozov� park spln�ny a aby EU nemusela od spole�nost� v�bec ��dn� pen�ze vyb�rat,� vysv�tluje Spiegel. Analyti�ka spole�nosti Rho Motion Iola Hughesov� neo�ek�v�, �e by p��t� rok byly skute�n� ulo�eny pokuty v celkov� v��i 16,7 miliardy eur za nepln�n� c�l� v oblasti CO2. Stalo by se tak pouze v nepravd�podobn�m p��pad�, �e by pr�mysl i v roce 2025 prod�val spalovac� automobily stejn� intenzivn� jako letos, kdy jsou c�le pro vozov� park st�le je�t� nen�ro�n�.
�Zat�m tomu tak bylo v�dy, kdy� byly tyto c�le zp��sn�ny. Pr�mysl je p�edem prohl�sil za nedosa�iteln�, varoval p�ed hroziv�mi d�sledky. Kdy� �lo do tuh�ho, sn�il hodnoty CO2 u nov�ch prod�van�ch voz� na c�lov� p�sce. Prosazov�n� e-aut na trh nam�sto ziskov�ch star�ch spalovac�ch motor� tak� stoj� v�nosy, ale st�le se zd� b�t atraktivn�j�� ne� pokuta. Jedn� se pravd�podobn� o nej��inn�j�� program podpory elektromobility,� p�e Spiegel.
�O tom, �e flotilov� c�le v tomto smyslu funguj�, sv�d�� skute�nost, �e v�robci uv�d�j� na trh mnoho nov�ch kompaktn�ch elektrick�ch model� a sni�uj� ceny star�ch model�. Pr�v� v�as pro rok 2025.�
Ve Velk� Brit�nii je to je�t� patrn�j��. Nejlevn�j�� n�meck� elektromobil Opel Frontera stoj� st�le o p�t tis�c eur v�c ne� benzinov� verze, zat�mco britsk� edice modelu Vauxhall Frontera se jako prvn� zbavila p��platku za elektrick� pohon. V �em spo��v� tento trik? Britov� si s sebou p�i odchodu z EU vzali syst�m c�lov�ch hodnot vozov�ho parku, ale naplnili ho vy���mi po�adavky na povinn� pod�l prodeje elektrick�ch model�.
�V roce 2025 budou m�t kontinent�ln� Evropan� mo�nost napodobit �sp�n� ostrovn� p��klad. Pokud se Ursula von der Leyenov� do t� doby nepostav� proti,� uzav�r� Spiegel.