Lak jako na pánvi a opěrka hlavy pro culík. Volvo od žen pro ženy šokovalo - iDNES.cz (original) (raw)
�eny maj� velk� cit pro slad�n� barev, proto u v�t�iny automobilek tvo�� d�le�itou sou��st design�rsk�ch odd�len�. Ob�as dokonce navrhnou vzhled cel�ho auta, jako nap��klad Juliane Blasiov� (BMW Z4 1. generace) �i Michelle Christensenov� (Honda NSX 2. generace).
Pohled �en a mu�� se v�t�inou z�sadn� li�� a vyu��v�n� n�zor� �en p�i v�voji je v posledn� dob� st�le d�le�it�j��, a to zejm�na u �v�dsk�ho Volva. Jeho d�msk� referen�n� skupina m� tradici ji� od osmdes�t�ch let. Jej� �lenky byly zv�ny na testy a hodnocen� nov�ch model� ji� v ran�ch f�z�ch v�voje aut. Do �ir��ho pov�dom� ve�ejnosti se v�ak tato skupina dostala a� v roce 2004, kdy sehr�la hlavn� roli p�i v�voji konceptu YCC (Your Concept Car), jak�hosi �ensk�ho auta sn�.
Prvotn� my�lenka na n�j se objevila na podzim 2001, kdy m�la u Volva s�rii p�edn�ek Marti Barlettaov�, americk� expertka na �ensk� spot�ebitelsk� chov�n�. Ta tehdy navrhla, aby Volvo sestavilo �ist� �ensk� t�m, kter� by postavil auto, je� by vyhovovalo pot�eb�m a o�ek�v�n�m �en. Jej� argument zn�l: �Pokud spln�te o�ek�v�n� �eny, p�ed��te o�ek�v�n� mu�e.�
V l�t� 2002 se u �v�dsk� automobilky opravdu dal dohromady �ensk� t�m, jeho� �kolem bylo vytvo�it dokonal� v�z pro modern�, nez�vislou, profesion�ln� �enu. V t�to dob� ji� v�c ne� polovinu kupuj�c�ch voz� Volvo v USA tvo�ily �eny a v�zkum t�to zna�ky uk�zal, �e pr�v� ony jsou v pr�miov�m segmentu nejn�ro�n�j��mi z�kazn�ky.
Genderov� nevyv�en� koncept
Koncept YCC, kter� m�l premi�ru p�ed dvaceti lety na autosalonu v �enev�, byl koncipov�n jako mal� dvoudve�ov� �ty�m�stn� kup�. Design�rka karoserie Anna Ros�nov� uplatnila �hledn� minimalistick� design. A jako by znala �eny � zadn� n�razn�k byl toti� cel� a p�edn� po stran�ch z nelakovan�ho plastu. �idi�ka konceptu YCC ale mohla zvolit i syst�m, kter� j� pomohl snadno zaparkovat.
Karoserie genderov� nevyv�en�ho konceptu, kter� podporuje stereotypy, byla nalakov�na lakem Chameleon, kter� v z�vislosti na osv�tlen� dok�zal m�nit barevn� odst�n ze zelen� na zlatou nebo z modr� na �lutou. Lak se nav�c choval podobn� jako povrch na nep�ilnav� p�nvi � ne�istoty na n�m velmi obt�n� ulp�valy, a pokud se p�esto p�ichytily, daly se velmi snadno om�t. �Zvolily jsme lak, kter� by co nejv�c zd�raz�oval linie vozu,� chlubila se Maria Ugglaov�, design�rka odpov�dn� za barvy a �aloun�n�. Kabin� nav�c vtiskla atmosf�ru ob�vac�ho pokoje.
Zvl�tn� pozornost byla v�nov�na nastupov�n� a mo�nosti personalizace. Koncept proto dostal �irok� k��dlov� dve�e a p��stup do kabiny usnad�oval i sklopn� pr�h, kter� zamezoval i mo�nosti za�pin�n�. Auto se nav�c p�i otev�en� dve�� automaticky p�izvedlo.
Velk� d�raz byl kladen na dobr� v�hled. Vzhledem k tomu, �e jsou poloha �idi�e a v�hled kl��ov� pro bezpe�nost a pohodl�, autorky konceptu p�em��lely o tom, �e p�i objedn�v�n� auta by se u prodejce naskenovalo cel� t�lo kupuj�c� a �daje o proporc�ch (v��ka, d�lka nohou, d�lka pa��) by se pou�ily k definov�n� pozice �idi�ky p�esn� na m�ru.
Tyto informace by byly ulo�eny v digit�ln� podob� v kl��i a po usednut� za volant a jeho zasunut� do st�edov� konzoly by se v�e pot�ebn� (volant, ped�ly, op�rka hlavy a bezpe�nostn� p�s) nastavilo podle konkr�tn� �idi�ky.
Ob�v�k na kolech
Interi�rov� design�rka Cynthia Charwickov� vytvo�ila interi�r s dostatkem prostoru. V n�m byla �ada novinek, nap��klad v m�st�, kde v t� dob� u v�t�iny aut je�t� byla �adic� p�ka a ru�n� brzda, se objevila velk� odkl�dac� schr�nka s p�ihr�dkami na kl��e, mobiln� telefony, mince a dal�� drobnosti, ale i pro kabelku a notebook. V dosahu sedadla �idi�ky byl v�ak tak� chladic� box, odpadkov� ko� a v p�edn�m blatn�ku nechyb�l pro p��pad pot�eby ukryt� de�tn�k. Ten v�ak m�la ji� prvn� generace �kody Superb v roce 2001.
N�vrh��ka barev a �aloun�n� Maria Ugglaov� cht�la d�t autu atmosf�ru ob�vac�ho pokoje, p��le�itost p�en�st do auta materi�ly a l�tky z dom�c�ho prost�ed�.
Sedadla vypadala, jako by se vzn�ela ve vzduchu, a jejich op�rky hlavy byly navr�eny s prostorem pro cul�k. A nebyly by to �eny, kdyby vzhled interi�ru auta ne�lo m�nit. Na v�b�r bylo hned osm mo�nost� v�m�nn�ch podlo�ek na sedadla, v�e od tmav� hn�d� k��e, lnu a vln�n� kudrnat� podlo�ky a� po t�pytivou �lutozelenou s vy��v�n�m. Ka�d� z nich m�la i odpov�daj�c� kobere�ky. Zadn� sedadla t�to studie elegantn�ho kup� byla jako v kin�. A� do doby, ne� je n�kdo pot�eboval, byla vyklopena sm�rem vzh�ru. A p�ihr�dka um�st�n� na zadn� stran� p�edn�ho sedadla byl ve skute�nosti vyj�mateln� kuf��k.
Volvo YCC v�ak m�lo i dal�� vychyt�vky pro snadn�j�� obsluhu. Na lev�m boku karoserie vedle dve�� byly dva plnic� otvory bez v��ek � s kulov�mi ventily podobn� jako u z�vodn�ch automobil�. Jeden z t�chto otvor� byl ur�en pro tankov�n� benzinu a druh� pro dopln�n� kapaliny do ost�ikova��. To znamenalo, �e nebylo nutn� kv�li provozn�m kapalin�m otev�rat kapotu, co� ale ostatn� u Volva YCC stejn� mimo servis ne�lo. A kdy� se bl�� �as pravideln�ho servisu, auto m�lo automaticky upozornit p�edem vybran� servisn� st�edisko.
Poctiv� p�tiv�lec, ale ��dn� d�tsk� seda�ka
��k� se, �e v ka�d� �en� je i kus mu�e � pod kapotou tak nebylo ��dn� �id�tko, ale poctiv� p�tiv�lec. Tento 2,5litrov� agreg�t, schopn� generovat 215 kon�, ale byl vybaven t�m, co se tehdy naz�valo ISG neboli integrovan� start�r-gener�tor. Od t� doby se tato technologie obecn� stala zn�mou jako stop-start, tedy �e p�i zastaven� vozu vypne motor a po se�l�pnut� akceler�toru motor automaticky znovu spust�.
Motor poh�n�l p�edn� kola p�es �estistup�ovou poloautomatickou p�evodovku, co� znamenalo, �e �idi�ky mohly �adit p�evodov� stupn� manu�ln� nebo to mohly nechat na aut�. Tyto p�evodov� stupn� byly voleny pomoc� p�del na obou stran�ch volantu � funkce, kter� se �asem stala popul�rn�j��, ale kter� byla p�i p�edstaven� Volva YCC sp� ojedin�l�.
Koncept vozu pro �eny m�l ohlas po cel�m sv�t� a jeho autorky sklidily �adu ocen�n�. Ale i spoustu u�t�pa�n�ch pozn�mek ve stylu, �e kdy� auto m� n�jak� probl�m, tak ho bude muset stejn� p�ijet vy�e�it n�jak� mu�. A p�ekvapil i jeden detail � �ensk� emancipace v p��pad� YCC dos�hla takov� �rovn�, �e n�vrh��ky zcela pominuly p�evoz mal�ch d�t�. Kdo o�ek�val n�jak� zaj�mav� �e�en� d�tsk� seda�ky, musel b�t zklam�n. Auto toti� ��dnou nem�lo.
D�vky designu GM z��ily jen kr�tce
Prvn� �ist� �ensk� designov� t�m v automobilov�m pr�myslu ale vznikl mnohem d��v ne� u Volva, a to ji� v polovin� pades�t�ch letech u americk�ho koncernu General Motors. Takzvan� Damsels of Design GM (D�vky designu GM) byla skupina deseti �en, kter� m�ly pomoct oslovit d�mskou klientelu.
Bylo to v dob�, kdy byl Harley J. Earl viceprezidentem odd�len� GM Design. �Zru�n� �ensk� ruce, kter� pom�haj� utv��et na�e vozy z�t�ka, jsou d�stojn�mi z�stupkyn�mi americk�ch �en, kter� dnes maj� posledn� slovo p�i n�kupu t�� ze �ty� automobil�.�
Earl vysv�tloval, �e je p�ivedl, aby dodaly aut�m od GM ��ensk� �hel pohledu�. V pov�le�n� Americe toti� �eny studovaly design a kupovaly auta ve v�t��m po�tu ne� kdy p�edt�m � a tato skute�nost Earlovi neunikla. �Ro�n� vyd�l�vaj� 42 miliard dolar�, co� z nich d�l� velmi d�le�it� z�kazn�ky automobil�,� poukazoval Earl na kupn� s�lu �en.
Funk�n� obdob� Damsels v GM v�ak trvalo jen n�kolik let a skon�ilo, kdy� Earl po v�stav� Feminine Auto Show v roce 1958, kde se �eny prezentovaly sv�mi v�tvory, ode�el do d�chodu. Jeho n�stupce Bill Mitchell nebyl p��li� nad�en� ze spolupr�ce s n�vrh��kami a v�t�ina �en se rozprchla na jin� m�sta v designu. Suzanne Vanderbiltov� v�ak z�stala, v roce 1965 byla pov��ena na senior design�rku pro interi�ry Chevroletu a v roce 1971 se stala hlavn� design�rkou interi�r� u t�to zna�ky.
Od Giugiara pro �eny
Term�n �auto pro �eny� vzbuzuje r�zn� p�edstavy. V roce 1966 se t�matu auta, kter� by se �en�m nejen l�bilo, ale tak� by jim usnad�ovalo �ivot, v�novali u italsk� karos�rny Ghia. Model 850 Vanessa byl jen studi�, kter� se do v�roby nikdy nedostala. Jeho tv�rcem nebyl nikdo jin� ne� dnes slavn� italsk� design�r Giorgetto Giugiaro, tv�rce Fiatu Panda �i Volkswagenu Golf.
Koncept Fiat 850 Vanessa, kter� karos�rna Ghia p�edstavila na autosalonu v Tur�n� v listopadu 1966, byl sice jen dvoudve�ov�, ale Giugiaro vymyslel zp�sob, aby �eny nemusely kv�li d�tem na zadn�ch sedadlech st�le skl�p�t op�radlo. P��stup k zadn�m m�st�m usnadnilo �rac�� k��dlo�, jak�si v�klopn� polodve�e na prav� stran� vozu. Mal� d�ti tak bylo snadn� ze strany od chodn�ku zven�� uchopit a z vozu vyndat.
Zadn� sedadla disponovala integrovan�mi d�tsk�mi seda�kami pro men�� ratolesti a zaj�mavou konstrukci m�la i velmi komfortn� p�edn� sedadla. Jejich oto�n� sed�ky nav�c usnad�ovaly nastupov�n� a vystupov�n� i s minisukn�. Pro komfort obsluhy bylo ud�l�no maximum, koncept nav�c disponoval samo�innou spojkou z Fiatu 850, ozna�ovanou tehdy Idroconvert nebo tak� Idromatic.
Palubn� deska m�la jen minimalisticky pojat� �zk� p�s kontrolek. Tv�rc�m evidentn� p�ipadalo, �e je zbyte�n� tam d�vat cokoli v�c. Jako nadbyte�n� se v jejich o��ch jevila i vn�j�� zp�tn� zrc�tka, kter� zcela chyb�la. Mnohem d�le�it�j�� sou��st� palubn� desky se stal velk� �upl�k pro d�mskou kosmetiku vlevo od volantu. T�eba aby si �idi�ky mohly p�ed bl��c� se silni�n� kontrolou rychle zkontrolovat make-up a obnovit rt�nku. Neobvykle velk� byla i schr�nka p�ed spolujezdcem a v interi�ru byla i �ada dal��ch prostor pro odlo�en� drobnost�.
Giugiaro byl tedy ovlivn�n faktem, �e je motor u v�choz�ho Fiatu 850 um�st�n� vzadu. Zavazadlov� prostor v p��di byl stejn� jako u v�choz�ho modelu p��stupn� po vyklopen� kapoty vp�ed, manipulaci se zavazadly v�ak usnad�ovaly n�zk� bo�nice. Jeho sou��st� byl �dajn� i speci�ln� n�kupn� ko��k.
Koncept Fiat 850 Vanessa je nepr�vem zapomenutou kapitolou v historii karos�rny Ghia, na kterou si dnes ji� jen m�lokdo vzpomene.