Stadion stačí vytáhnout ze šuplíku, říká architekt lužáneckého kolosea - iDNES.cz (original) (raw)

Se sv�mi kolegy vypracoval projekt stadionu s v�ce ne� t�icetitis�covou kapacitou. Dodnes pr�b�n� upravuje podklady pro stavbu are�lu, o n�m� se uva�ovalo i jako o domovu �esk� reprezentace, aby mohly b�t v p��pad� pot�eby pou�ity.�

�Navr�en� stadion je v�jime�n� v tom, �e i nyn� vyhovuje v�em parametr�m fotbalov�ch asociac� FIFA a UEFA,� uji��uje Petr Hr��a v rozhovoru pro MF DNES v s�rii s n�zvem Na�e Lu��nky, v n� lid� spjat� s Lu��nkami odkr�vaj� p��b�h ikonick�ho brn�nsk�ho m�sta.

Narodil jste se dva roky po otev�en� slavn�ho stadionu. Zav�tal jste tam v ml�d� na fotbal?
Sice jsem nebyl �ast�m n�v�t�vn�kem, ale na z�sadn� z�pasy jsem chodil. Bylo to v dob�ch velk� sl�vy Zbrojovky, kdy� za ni hr�l Karel Kroupa a dal��. B�hem m�ch gymnazijn�ch studi� to bylo velk� t�ma, a dokonce jsem tam chodil i se sv�mi spolu�a�kami.

Jak jako architekt nahl��te na prostor v okol�?
Obecn� se ar�ny stav� hlavn� za m�sty, tady je ale zaj�mav� situace, �e se stadion st�le dr�� mo�nosti v�stavby uvnit� m�sta. Teoreticky to z urbanistick�ho hlediska nen� �pln� ide�ln� poloha, ale v Brn� toto akademick� umis�ov�n� mimo m�sto zrovna neplat�. Je zde napojen� na nadregion�ln� dopravn� syst�m, za Lu��nky se d� doj�t z kr�lovopolsk�ho n�dra�� a tak� z centra m�sta. Pojet� stadionu odpov�d� m� p�edstav� o m�stsk�m amfite�tru, jak jsme to taky s cel�m t�mem vn�mali v projektu, ve kter�m jsme ho nazvali koloseem. Nab�z� se tak� ot�zka, jestli lokalita nem��e slou�it i jin�m ��el�m. Daly by se tam jist� postavit t�eba byty.

Zm�nil jste n�vrh, se kter�m v� Ateli�r Brno vyhr�l sout� na rekonstrukci lu��neck�ho stadionu. Pro� jste se tehdy s kolegy rozhodli, �e do toho p�jdete?
Proto�e to je presti�n� zad�n� a l�kalo n�s to. �ekli jsme si, �e se tendr na projekt mus�me pokusit vyhr�t hlavn� n�zkou cenou, co� se nakonec poda�ilo. Zd�lo se n�m zpo��tku v�e mnohem jednodu���, ne� nakonec bylo, ale i tak jsme s entuziasmem vyprojektovali stadion v nejvy��� kategorii Elite pro mezin�rodn� z�pasy. Potenci�ln� to m�l b�t n�rodn� fotbalov� stadion.

U� jste �ekl, �e jste se inspiroval u ��msk�ho kolosea. Pro�?
Proto�e fotbal je do jist� m�ry p�episem principu �chl�b a hry� do sou�asnosti a nav�c je to relativn� �ist� a rovn� hra, kter� je v nads�zce charakterem podobn� t�m v amfite�tru z antick�ho ��ma. V n�m div�ck� kotel v�dy strhl lidi, kte�� tam chodili na z�pasy. No a fotbalisti jsou v kulturn�j�� a hum�nn�j�� rovin� dne�n�ho sv�ta v dobr�m smyslu slova takov� modern� gladi�to�i.

Tak�e va��m z�m�rem je, aby se tam fanou�ci c�tili jako p�i gladi�torsk�ch z�pasech?
Ano, akor�t s t�m rozd�lem, �e na fotbale v�t�inou na�t�st� nete�e krev. (sm�je se)�

Jako p�edloha pro n�vrh nov�ho brn�nsk�ho fotbalov�ho stadionu poslou�ilo t�mu...

Od veden� m�sta jste dostali kapacitn� a cenov� specifika, nav�c jste museli zohlednit po�adavky FIFA a UEFA. Co bylo na projektu nejt잚�?
Byly to r�zn� geotechnick� a statick� v�ci, kter� ve�ejnost v�t�inou p�ehl��. Nad stadionem je sv�n� �zem�, to jsme museli n�jak�m zp�sobem zachytit. A potom st�echa, je� je prutov� lanov� konstrukce s f�li�. Vy�la hodn� draze a my jsme m�li po n�jak� �prav� �sporu asi 200 milion� jenom za to, �e jsme zm�nili jej� geometrii. Ve sv�t� to ale d�laly snad jen t�i firmy, kter� z obchodn�ch d�vod� trvaly na p�vodn� vysok� cen�, tak�e jsme museli prok�zat, jak je ta sleva mo�n�. Stejn� jako u ka�d�ho projektu bylo t�k� sladit tak� n�roky hasi�sk�ho z�chrann�ho sboru, kter� maj� vliv i na architekturu.

A tak� jste spolupracovali s polici� a veden�m Zbrojovky...
P�nov� od policie se o v�echno zaj�mali velmi �iv�, chodili k n�m na konzultace a hodn� n�m pomohli. Nakonec se do n�vrhu um�stilo i policejn� centrum a cely p�edb�n�ho zadr�en�. Klub do toho tak� promlouval a dola�oval n�kter� v�ci, t�eba VIP z�ny. Spolupr�ce prob�hala velmi kolegi�ln� a podp�rn�.

A co n�zory fanou�k�?
M�l jsem obavu, �e budou m�t tendenci podl�hat tomu, co se tehdy ve sv�t� stav�lo � zdivo�el� konstruk�n� ekvilibristiky. Ale pro na�e koloseum m�li pochopen� a podporovali ho. Fotbal je dnes t�ma �irok� ve�ejnosti, potk�val jsem l�ka�e nebo hudebn�ky, kte�� se m� ptali, jak to se stadionem vypad� a co s n�m bude d�l. Lid� m�li daleko v�t�� z�jem, ne� jsem o�ek�val, a atmosf�ra byla skv�l�.

P�esto n�kte�� fotbalov� p��znivci po zve�ejn�n� projektu hojn� kritizovali men�� strmost tribun a jejich vzd�lenost od h�i�t�.
Ano, to se hodn� �e�ilo. Ale pokud nejde o region�ln� stadion, mus� vyhovovat v�em mezin�rodn�m p�edpis�m. Je pot�eba, aby h�i�t� bylo v ur�it� vzd�lenosti od prvn� hrany div�k�. P�es to nebylo mo�n� j�t, ale m�li jsme to vymy�len� tak, �e by se daly je�t� dv� t�i �ady p�idat. Uspo��d�n�m tribun jsme se zbavili tak� r�zn�ch plot� a s�t�, snad krom� prostor� za brankou byly v�echny �ady v kontaktu bez bari�ry. Odd�len� jsou hlavn� v��kovou a prostorovou distanc�.

V�stavbu ar�ny zhatily hlavn� majetkov� spory m�sta s podnikatelem Liborem Proch�zkou. Jak se na to d�v� architekt, kter� s t�m nem��e nic d�lat?
Je mi to l�to, ale z�rove� jsem na tyhle situace u� zvykl�. Co m��u ovlivnit, jsou profesn� v�ci, a tak se sna��m oprostit od vliv�, kter� maj� na starost politici a mana�e�i. Tehdej�� pan prim�tor Roman Onderka (�SSD) m�l velk� tah na branku a byl odhodlan� v�e dot�hnout. Ale n�kter� skute�nosti kverulant� v projektech jsou prost� nevyzpytateln�, a tak se m�sto s ur�it�mi subjekty dodne�ka soud�.

Jako p�edloha pro n�vrh nov�ho brn�nsk�ho fotbalov�ho stadionu poslou�ilo t�mu...

V roce 2016 p�i�la druh� �ance a m�li jste projekt modernizovat. Co to obn�elo?
Ne�lo o ��dn� z�sadn� zm�ny. Modernizace spo��vala pouze v tom, �e se upravily tribuny tak, aby se p�i ni��� n�v�t�vnosti mohla pou��vat jenom jejich ��st. Tro�ku se zm�nily i zbyte�n� n�ro�n� �e�en� podzemn� parkovac� plochy, proto�e se uk�zalo, �e jich tam tolik nen� pot�eba. S�hlo se i do n�kter�ch komer�n�ch prostor, jinak stadion z�stal tak, jak byl vyprojektov�n. I po t�ch osmi letech odpov�dal v�em parametr�m FIFA a UEFA.

V t� dob� u� m�sto vedla koalice v �ele s prim�torem Petrem Vok��lem (ANO), nov� byl tak� majitel Zbrojovky. Li�ily se n�jak jejich po�adavky ve srovn�n� s rokem 2008?
V podstat� ne, majitel klubu p�em��lel o n�jak� jin� mo�nosti vyu�it� podzemn�ch prostor, t�eba na bowlingovou halu. M�sto zase hledalo �sporn� opat�en� ve vztahu k vyu�itelnosti, ekologii a k provozn�m n�klad�m. Ale mus�m ��ct, �e zad�n� i p��stup byly konzistentn�. Tak by to m�lo u v�znamn�j��ch ve�ejn�ch staveb b�t, �e politick� reprezentace akceptuje to, co ta p�edchoz�, p�esto�e je t�eba protich�dn� v politick�m souboji.

Nicm�n� i t�to snaze o obnovu stadionu vystavily stopku majetkov� spory. Nebyla to tedy v�echno zbyte�n� pr�ce?
J� v���m tomu, �e kdy� do n��eho investujete pozitivn� energii, tak se v�m to vr�t�. Tak�e j� ni�eho nelituju. D�lali jsme, co jsme mohli, a stadion je st�le nachystan� k p��padn�mu vyta�en� ze �upl�ku.

Tak�e byste do toho �el i pot�et�?
Podruh� to bylo jenom opr�en�. Te� by byly asi daleko v�t�� n�roky na vzduchotechniku, mo�n� i na bezpe�nost, ale asi ano. Ve firm� jsou po��d kolegov�, kte�� na projektu pracovali a identifikuj� se s n�m. S�m bych to ur�it� nedok�zal, ale mysl�m si, �e bychom to s t�mem znovu zvl�dli.

Nov�mu stadionu jste v�noval n�kolik let pr�ce, byl jste u d�le�it�ch jedn�n� a zn�te z�kulis�. Mysl�te si, �e se Brno n�kdy nov�ho fotbalov�ho stadionu za Lu��nkami do�k�?
Projekt po��d za n�jak� minim�ln� n�klady obnovujeme, abychom byli nachystan�, kdyby se m�sto rozhodlo j�t se stadionem do tendru. Kdybych si nemyslel, �e ta �ance je, tak bych to d�vno kv�li st�le slo�it�j��mu projektov�n� zabalil.