Po velké přeměně kasáren na byty nabobtná Hodonín o desetinu obyvatel - iDNES.cz (original) (raw)

V kas�rn�ch se vyst��dala Slov�ck� brig�da, Masaryk�v jezdeck� pluk a v temn�ch d�jin�ch i wehrmacht. Arm�da m�sto definitivn� opustila na konci roku 2002. Rok nato are�l p�evzalo m�sto a postupn� jej revitalizovalo.

Jen�e ne v�echny kroky, kter� politici po p�evzet� are�lu Velk�ch kas�ren ud�lali, byly ide�ln�. N�kolik r�zn�ch, p�vodn�ch �i p�epracovan�ch studi� vedlo k nevyv�en�mu rozvoji a p�em�n�. M�sto chce nyn� napravit, co je�t� jde.

Pomoci m� nov� �zemn� studie rozvoje lokality, je� stanov� jasn� podm�nky pro budouc� rozvoj a jej� zveleben�. Architekti u� ji p�edstavili lidem.

�Z dlouhodob�ho hlediska chceme z �zem� Velk�ch kas�ren vytvo�it plnohodnotnou �tvr�, opravit �i zbudovat pot�ebnou infrastrukturu a v�ce ji propojit s m�stem,� nasti�uje mluv�� radnice Josef Horn��ek. Lokalita by podle n�j mohla pojmout a� dva a p�l tis�ce lid�, tedy dvakr�t tolik, co m� dnes. A bezm�la p�tadvacetitis�cov� Hodon�n t�m nabobtn� o desetinu.

V ��sti are�lu se u� bydl�

��st are�lu, p�edev��m b�val� kas�rensk� ubikace, dnes slou�� jako bytov� domy. Dal�� budovy na�ly vyu�it� pro podnik�n�, kus lokality je je�t� voln�.

Na prvn� pohled trochu nahodile jsou rozm�st�ny zelen� plochy i ve�ejn� prostranstv�. Prostor m� �adu bol�stek. Mnohde chyb� chodn�ky, tristn� je povrch na n�kter�ch silnic�ch a t�eba podoba Brn�nsk�ho n�m�st� odpov�d� sp� dob� vzniku kas�ren.

Trable s �neu�esanost� m� vy�e�it zmi�ovan� studie, kter� zahrnuje i kritiku a po�adavky m�stn�ch. �M�li jsme �adu jedn�n� i p�ipom�nkov�n� s odborn�ky a ve�ejnost�, are�l jsme pro�li a poznatky zapracovali do zad�n�,� potvrdil ��f odboru rozvoje m�sta Dalibor Nov�k.

V�sledkem je dokument, kter� mimo jin� navrhuje vhodn� trasy pro silnice, chodn�ky, veden� hromadn� dopravy a tak� ve�ejnou zele�, d�tsk� h�i�t� a dal�� vybaven�.

�Studie popisuje z�kladn� vazby v �zem�, prov��uje jeho maxim�ln� kapacity a limity. Do m�st, kde je�t� nen� z�stavba, m� vn�st ur�itou regulaci, aby bylo jasn�, s ��m se lokalita m��e v budoucnu pot�kat,� �ekl jeden z autor� n�vrhu Luk� Grasse, architekt z kancel��e gogol�k + grasse.

Jak dodal, probl�m a jeden ze z�sadn�ch limit� rozvoje m�sta je zaji�t�n� dostate�n� infrastruktury, zejm�na parkovac�ch m�st, chodn�k� a p��stupov�ch tras.

Nov� mate�inka i zast�vka MHD

Podle n�vrhu vznikne uprost�ed lokality mate�sk� �kola. Charakter m�sta m� b�t sp� obytn�, ov�em p��tomnost u� existuj�c�ch v�robn�ch hal a podnikatelsk�ch subjekt� musela studie zohlednit. Sna�� se alespo�, aby byly samostatn� napojen� na dopravn� infrastrukturu a nezat�ovaly nov� vznikaj�c� obytn� z�ny.

S rostouc� v�stavbou se po��t� i s vytvo�en�m nov� zast�vky MHD. U� existuj�c� parkov� plochy a zele� z�stanou zachovan�. �e�� se nezastav�n� �zem�, zejm�na v ulici Kask�dy, nebo mo�nosti pro roz���en� slu�eb p�i �i�kov� ulici.

Studie poslou�� jako podklad pro navazuj�c� projek�n� pr�ce. U�ivatel� a investo�i, kte�� se v �zem� pohybuj�, budou m�t na del�� dobu p�edstavu a ur�itou jistotu, jak se lokalita bude vyv�jet.

Za prioritn� pova�oval u� p�ed komun�ln�mi volbami dokon�en� n�vrhu na vyu�it� Velk�ch Kas�ren i starosta Libor St�echa (Hnut� PRO Hodon�n). �Otev�e se t�m cesta k v�stavb� jak na parcel�ch m�sta, tak na pozemc�ch developer�,� poznamenal.

Ostatn� o byty �i pozemky je v Hodon�n� dlouhodob� nouze. �Jeden z nejpal�iv�j��ch probl�m�, kter� se tady posledn� roky objevuje, je nedostatek bydlen�. Tak�e pokud vzniknou nov� byty, je to dobr� zpr�va,� komentoval studii na Facebooku nap��klad Michal Kr�tk�.

A souhlas� i dal�� Hodo�an Michal Hor��ek. �Lidi nejv�c �tve, �e tu nen� kde bydlet. Proto se okoln� obce rozr�staly a m�stu populace ub�v�,� podotkl.

Kas�rny se �sp�n� p�estavuj� na bydlen� tak�ka v�ude. Povedlo se to v B�eclavi i v Mikulov�, kde se aktu�ln� nov�mi domy zastavuje dal�� ��st b�val�ho vojensk�ho are�lu.

Osm stovek byt� v cukrovaru

Nov� obytn� z�ny by se m�li do�kat i lid� v B�eclavi. Osm stovek bytov�ch jednotek m� vyr�st v are�lu b�val�ho cukrovaru. Sou��st� p�estavby brownfieldu je i nov� n�m�st�, m�stsk� hala, n�plavka, knihovna, restaurace, kav�rny, mal� obchody a spousta zelen�.

�U projektu n�plavky, kter� propoj� pod mostem s�dli�t� U splavu s cukrovarem, jsme oslovili krajin��sk� studia nap��� �eskem, sch�z� se nab�dky. Financov�n� zajist�me z evropsk�ch pen�z,� uvedl m�stostarosta B�eclavi Jakub Matu�ka (Mlad� a neklidn�).

M�sto u� podle n�j zadalo projekt in�en�rsk�ch s�t�, jen� �e�� kanalizaci, elekt�inu a spoje. Krom� toho tak� nakl�d�n� s de��ovou vodou, kter� se bude zachyt�vat z cel�ho are�lu a pou��vat k z�livce zelen�.

�S�t� um�st�me pod chodn�ky, abychom m�li dostatek m�sta pro stromy, kter�ch maj� b�t nov� v cukrovaru t�m�� �ty�i stovky,� podotkl Matu�ka.

Nutnou podm�nkou dal��ho rozvoje are�lu jsou silnice. Do konce roku m�sto p�iprav� p�te�n� s� v jednotliv�ch etap�ch, v�t�ina m�st pro auta bude pod budovami, po��t� se v�ak i se zachov�n�m odstavn�ho parkovi�t�.

�Napojen� cel�ho are�lu je�t� projde dopravn�mi v�po�ty na st�vaj�c�ch k�i�ovatk�ch, kter� mus� b�t upraveny. �e��me tak� obslu�nost MHD,� doplnil m�stostarosta.

Projekt knihovny, n�m�st� a p�ilehl�ho parku se stane p�edm�tem sout�e. M�sto ji chce vyhl�sit ke konci leto�n�ho roku.