Pozor, změna. Památkáři budou chránit i panelová sídliště, začnou Brnem - iDNES.cz (original) (raw)
V �esku stoj� p�es 40 tis�c staveb, kter� pam�tk��i chr�n�. To, �e bourat gotick� kostel�k �i barokn� pal�c se jednodu�e nem�, napadne kdekoho, ale �e mezi privilegovan�mi bude i s�dli�t� z dob socialismu, mnoh� zaraz�. Ale i to je mo�n�.
Experti nyn� navrhuj�, aby na seznamu kulturn�ch pam�tek p�ibylo brn�nsk� s�dli�t� Lesn�. Pokud ministerstvo kultury n�vrh posv�t�, bude to prvn� "chr�n�n�" panelov� s�dli�t� v zemi.
"Je to ��asn� uk�zka funkcionalistick�ho urbanismu 60. let i ve sv�tov�m m���tku. Auto�i velmi inteligentn� rozm�stili panel�ky tak, �e mezi nimi vznikly velkorys� p��rodn� prostory. To u� dneska nikde na s�dli�ti neuvid�te," ��k� architekt Karel Dole�el, �len komise N�rodn�ho pam�tkov�ho �stavu (NP�), je� n�vrh podpo�ila.
Krom� Lesn� odborn�ci zmi�uj� pra�sk� s�dli�t� Invalidovna a ��blice, kladenskou S�tnou �i Barto�ovu �tvr� ve Zl�n�.
Pam�tk��i m�n� sv�j dosavadn� pohled. Budou se v�ce zam��ovat na pov�le�nou architekturu. Ochrana pam�tek, je� jsou star� t�eba jen p�l stolet� i m�n�, je znakem ur�it�ho posunu cel� spole�nosti. Uk�zka toho, �e si v��me v�c�, na nich� zrovna nemus� ulp�vat aureola d�vn�ch �as�. V dob�, kdy develope�i i drobn� stavebn�ci za stovky miliard korun v�razn� m�n� tv�� m�st, je podle expert� smyslupln� ochrana pot�ebn�.
"Kv�li tomu jsme vytvo�ili speci�ln� t�m, kter� se bude prim�rn� soust�edit na realizace z 2. poloviny 20. stolet�," ��k� �editelka NP� Na�a Goryczkov�. To je p��pad i dvou dal��ch staveb, kter� cht�j� pam�tk��i chr�nit - Nov� sc�ny N�rodn�ho divadla v Praze a brn�nsk�ho hotelu International.
Zbour�n�m �i p�ebudov�n�m �ehokoliv se podle pam�tk��� i architekt� ztr�c� identita m�sta. A jej�m nositelem jsou pochopiteln� i mnoh�mi odsuzovan� panelov� s�dli�t�. O to v�c ta, kter� jejich auto�i stav�li s rozmyslem a �ekn�me s "funkcionalistick�m citem", kter� je tak typick� pro meziv�le�n� obdob�.
S�dli�t� vzniklo po vzoru finsk�ho m�ste�ka Tapiola u Helsinek.
Br�n� mezery, kde by se dalo stav�t
Je t�eba zd�raznit, �e nejde o ochranu samotn�ch dom�, kter� by se dotkla i jejich majitel�. Ze hry je vylou�ily novodob� �pravy jako barevn� fas�dy �i zasklen� lod�i�. Tady jde o celek.
Voln� plochy mezi panel�ky jsou toti� pro developery zejm�na ve velk�ch m�stech �asto neodolateln�m l�kadlem. I tak jsou mezi �esk�mi panelov�mi s�dli�ti velk� kvalitativn� rozd�ly. Ta nejlep�� poch�zej� z 60. let. V pozd�j�� dob� u� kvalita klesala. "Jsou i tak nepoveden� s�dli�t�, kter� je mo�no bez l�tosti okam�it� odstranit," zam��l� se architekt Josef Pleskot.
Brn�nskou Lesnou, v n� �ije asi 15 tis�c lid�, auto�i zasadili do rozlehl� zelen�. Mohutn� panel�ky s v�hledem na Brno tak stoj� vlastn� v klidn�m parku, co� je podle architekt� naprosto mimo��dn�. S�dli�t� vzniklo po vzoru finsk�ho m�ste�ka Tapiola u Helsinek. "Byla to takov� �esk� premi�ra i derni�ra z�rove�. Obdobn� s�dli�t� ji� nevznikla kv�li nedostatku prostoru," dod�v� m�stn� obyvatel Martin Male�ek.
Hotel International na okru�n� brn�nsk� Husov� t��d� byl dokon�en v roce 1962 a podle sout�n�ho n�vrhu Vil�ma Kuby jej postavili architekti Arno�t Krejza a Miroslav Kramoli�.
Pam�tk��i uva�uj� i o �kol�ch, n�kupn�ch domech a n�dra��ch
Cen� se p�edev��m kvalita architektury, technick� a materi�lov� �e�en� a v�jime�nost budovy. Ve v�hledu pam�tk��� jsou hlavn� ve�ejn� budovy - �koly, n�kupn� a kulturn� domy �i n�dra�n� budovy.
Svou v�jime�nost� vynikaj� zejm�na "bruselsk�" n�dra�� - ostravsk� V�tkovice �i Hav��ov. To hav��ovsk� p�itom pr�v� bojuje o p�e�it�, hroz� mu zbour�n�. "Pova�uji to za absurdn�. Budova dokumentuje skv�l� roky na�� 'evropsk�' architektury po dob� socialistick�ho realismu," ��k� architektka Alena �r�mkov� viz �l�nek Nikdy jsme n�dra�� bourat necht�li, tvrd� Hav��ov o demoli�n�m projektu.
Z�pisu na seznam pam�tek by se mohly do�kat i technick� stavby s vysokou v�tvarnou kvalitou, podobn� jako vys�la� Je�t�d, kter� u� chr�n�n je, a m� dokonce ambici proniknout na presti�n� seznam UNESCO.
Stavby, kter� by m�ly b�t pam�tkov� chr�n�n�
Nov� sc�na N�rodn�ho divadla od Karla Pragera byla dokon�ena v roce 1983. Jedn� se o stavbu, kter� vzbuzuje emoce oboj�ho druhu. Fas�da jedn� z budov je slo�ena z p�ti tis�c sklen�n�ch tv�rnic ve tvaru televizn� obrazovky. Ru�n� je vyrobili v s�zavsk� skl�rn� Kavalier. M�ly p�ipom�nat krystaly a budovu odhlu�nit.
Prosklen� fas�da Nov� sc�ny N�rodn�ho divadla poskl�dan� ze sklen�n�ch tv�rnic pat�� k nejkontroverzn�j��m v zemi.
Jako podstatn� hodnoty stavby ozna�ili experti nejen fas�du a centr�ln� schodi�t�, ale i urbanistick� koncept, kter� reaguje na historickou budovu N�rodn�ho divadla. �e� je t�eba o citliv�m odstupu, kter� umo�nil vznik piazzetty. Ocenili i prov�zanost funkce a provozu a jedine�n� divadeln� s�l. V Praze je ji� dnes chr�n�no 13 pam�tek, kter� vznikly ve druh� polovin� 20. stolet�. T�eba hotel Jalta na V�clavsk�m n�m�st�, hotel International v Dejvic�ch �i Feder�ln� shrom�d�n� na Vinohradech.
Brn�nsk� s�dli�t� Lesn� bylo postaveno v letech 1962 a� 1973 podle projektu Viktora Rudi�e, Franti�ka Zounka a dal��ch jako prvn� velk� soubor kompletn� bytov� v�stavby realizovan� prefabrikovanou pr�myslovou v�robou.
Brn�nsk� s�dli�t� Lesn� je prvn�m velk�m souborem panelov�ch dom� v zemi.
Hlavn� hodnota Lesn� spo��v� podle komise v unik�tn�m urbanistick�m konceptu a atraktivit� prost�ed� dan� lokality, kterou dopl�uje soubor v�jime�n� kvalitn�ch um�leck�ch d�l ve ve�ejn�m prostoru od p�edn�ch �eskoslovensk�ch um�lc� (J�nu� Kub��ek, �estm�r Kafka, Sylva Lacinov�-J�lkov�, Bohum�r Matal, Zden�k Palcr aj.). Komise doporu�ila hledat zp�sob plo�n� ochrany tohoto uk�zkov�ho s�dli�tn�ho celku a navrhla i chr�nit soubor um�leck�ch d�l jako celek.
Hotel International na okru�n� brn�nsk� Husov� t��d� byl dokon�en v roce 1962 a podle sout�n�ho n�vrhu Vil�ma Kuby jej postavili architekti Arno�t Krejza a Miroslav Kramoli�. Pam�tkov� chr�n�n byl od roku 1987 jako v�jime�n� uk�zka bruselsk�ho stylu s uplatn�n�m nov�ch soudob�ch materi�l� - �elezobetonov�ho skeletu, hlin�ku a um�lecky proveden�ch obklad�.
Pam�tkov� chr�n�n byl od roku 1987 do roku 2013. Pak MInisterstvo kultury vyhov�lo ��dosti vlastn�ka a zbavilo hotel ochrany.
To v�e doplnila �pi�kov� um�leck� d�la vytvo�en� p��mo pro prostory hotelu (auto�i: Bohum�r Matal, Jaroslava Brychtov�, Stanislav Libensk�, Konr�d Babraj aj.). Ministerstvo kultury v�ak na konci roku 2013 vyhov�lo ��dosti vlastn�ka a zbavilo hotel ochrany. Podle expertn� komise si ov�em jedna z nejv�znamn�j��ch staveb stylu "bruselsk� architektury" na �esk�m �zem� ochranu bezesporu zaslou��.