Investor chce obnovit vepřín v Třeboni. Pro devět tisíc prasat - iDNES.cz (original) (raw)

St�val tam slavn� prase��k Gigant. Za socialismu to b�vala chlouba T�ebon�. V�krmnu prasat chce nyn� na stejn�m m�st� obnovit spole�nost DSV.CZ. V t�chto dnech zve�ejnila z�m�r, kter� odbor �ivotn�ho prost�ed� kraje posuzuje z hlediska jeho vlivu na �ivotn� prost�ed�.

Na brownfieldu v katastru t�ebo�sk� m�stsk� ��sti B�ilice, kde st�l prase��k Gigant, vznikne podle z�m�ru investora za��zen� pro chov, v�krm a rozmno�ov�n� vep�� s kapacitou t�m�� dev�ti tis�c kus� zv��at. K z�m�ru se zat�m kladn� vyj�d�il odbor �zemn�ho pl�nov�n� t�ebo�sk� radnice a Agentura ochrany p��rody a krajiny. Projekt je podle nich v souladu s �zemn�m pl�nem a neohro�uje rostliny ani �ivo�ichy. Naopak p�inese podle posudku pozitiva. Zlikviduje posledn� zbytky ch�traj�c� velkov�krmny a p�inese okol� pracovn� p��le�itosti.

Sou��st� bude i biostanice

�Jsme na za��tku. Podle investora zabere nov� v�krmna asi polovinu p�vodn� plochy. Sou��st� bude i biostanice,� uvedl z�stupce oznamovatele z�m�ru David Peroutka z firmy Farmtec Strakonice.

Modern� v�krmna vep�� p�itom vznikne na m�st� legend�rn�ho prase��ku Gigant, kter�m se T�ebo� chlubila hlavn� v dob�ch socialismu. Vedle are�lu s dev�ti halami vyrostlo tehdy v t�to dob� s�dli�t� montovan�ch domk� pro zam�stnance. N�kte�� z nich tu bydl� st�le jako d�chodci.

M�stn� obyvatel� i chalup��i v�ak na b�val� vep��n maj� tak� negativn� vzpom�nky. �Smrd�lo to a� do T�ebon�. Hlavn� v l�t�. Te� by to snad nemuselo b�t tak hrozn�, proto�e jsou nov� technologie,� ��k� chalup��ka Danu�e �indlov�.

D�lnick� kolonie

Satelit nesouc� n�zev S�dli�t� Gigant je podle architekt� p��kladem takzvan�ch slum�, tedy d�lnick�ch koloni� stav�n�ch pro chud�. Na rozd�l od n�ho m� m�t velkov�krmna �pi�kov� parametry. Nap��klad biostanice bude zpracov�vat odpadn� kejdu a z n� vyr�b�t a� 2,8 milionu kilowatthodin elekt�iny ro�n�.

Projekt navazuje na p�edchoz� produkci vep�ov�ho masa, kter� pro p�edchoz� spole�nost R. A. B. dopadla �patn�. Po roce 2011 zkrachovala a zbyly po n� jen ruiny st�j�.

O tom, jak zkulturnit tuto periferii T�ebon�, se ve m�st� vede u� roky diskuse. Nap��klad sdru�en� mlad�ch architekt� City Upgrade, kter� zpracov�v� urbanistick� studie pro n�kolik jiho�esk�ch m�st, navrhovalo, aby se lokalita u Ro�mberka vy�istila a nechala zar�st zelen�.

Atraktivitu m�stu dod�v� historick� Zlat� stoka a p�ilehl� nejv�t�� �esk� rybn�k. Z jedin� v��kov� budovy zem�d�lsk�ho are�lu cht�li architekti nechat ud�lat do�asnou turistickou rozhlednu.

A�koliv je v ozn�men� uvedeno, �e stavba by se m�la dokon�it u� p��t� rok, podle Peroutky to z�ejm� tak rychl� nebude. Investora �ek� je�t� s�rie ��zen� a tak� v�kupy ��sti pozemk�. N�kter� vlastn� m�sto T�ebo�.

Podle starostky T�ebon� Terezie Jenisov� je z�m�r v souladu s jejich �zemn�m pl�nem. �Ten zde po��t� mimo jin� se zem�d�lsk�m hospoda�en�m. Are�l je zanedban� a nevyu�it�. Vyj�d�it se k z�m�ru m��eme do 30 dn�, celou v�c je�t� prodiskutujeme,� podotkla Jenisov�.