Leningrad je pryč. Ruský klenot se konečně zbavil totalitní minulosti - iDNES.cz (original) (raw)

V dob�, kdy rusk� car Petr I. k�zal zalo�it v ba�inat� krajin� Finsk�ho z�livu nov� s�dlo, existovala Moskva ji� nejm�n� p�t a p�l stalet�. A jin� rusk� m�sta, nap��klad Novgorod, je�t� o mnoho d�le. Psal se rok 1703 a na z�padn�m okraji tehdej��ho rusk�ho imp�ria se nic nezd�lo b�t jist�. Pr�v� prob�hala tzv. Severn� v�lka se �v�dskem a nebyla tedy ��dn� garance, �e Rusov� �zem�, kde nov� zalo�en� s�dlo vyr�stalo, udr��.

Hospod��sky i soci�ln� zaostal� rusk� st�t nutn� pot�eboval modernizaci a car dob�e v�d�l, �e bez u���ch kontakt� s mnohem vysp�lej�� z�padn� a st�edn� Evropou to nep�jde. A �lo tak� o obchod. Do t� doby mohly rusk� lod� vyplouvat z�padn�m sm�rem leda tak ze severn� polo�en�ho Archand�lsku, jeho� p��stav v zim� zamrzal.

Nejist� s�zka ale vy�la. �v�dsko bylo ve v�lce nakonec pora�eno, ��m� Rusko z�skalo p�es nov� budovan� m�sto p��m� p��stup k Baltu a stalo se d�le�it�m hr��em v oblasti.

Ba�iny p�i �st� �eky N�vy se pod veden�m nejlep��ch evropsk�ch urbanist� a architekt� postupn� m�nily ve velkolepou m�stskou krajinu. V roce 1712 je�t� za trv�n� v�le�n�ho konfliktu se Sankt Pet�rburg stal hlavn�m m�stem Ruska a vyst��dal Moskvu.

Na t�to pozici vytrval, s kr�tk�m intermezzem v letech 1728�1732, a� do konce 1. sv�tov� v�lky, kdy se centr�ln� ��ady p�esunuly zp�t do Moskvy.

Voda, sam� voda

V urbanistick�m pl�nu Sankt Pet�rburgu hr�la od sam�ho po��tku v�znamnou roli �eka N�va, kter� se p�ed �st�m do Finsk�ho z�livu roz�le�uje do �ady ramen. P�irozen� tok �eky postupn� doplnil syst�m um�l�ch kan�l� podle pl�nu italsk�ho architekta Domenica Trezziniho.

Pr��el� v�t�iny slavn�ch staveb Sankt Pet�rburgu shl�ej� pr�v� k vod�, od Zimn�ho pal�ce p�es Petropavlovskou pevnost a� t�eba po skv�l� pal�ce lemuj�c� Univerzitn� n�b�e��.

Petropavlovsk� pevnost

Zimn� pal�c v Petrohrad�

Teprve za vl�dy Kate�iny Velik� ve 2. polovin� 18. stolet� v�ak byly b�ehy vodn�ch ramen zpevn�ny velkolep�mi tarasy a prvn� pevn� most (Blagov��esnk�) p�eklenul N�vu a� v roce 1850. Pozd�ji p�ibyly dal�� a v�ce ne� des�tka z nich dnes funguje jako zvedac�. M� to praktick� d�vody, zdvih ��sti mostovky v noci umo�n� proplout v�t��m lod�m sm�rem do vnitrozem� a na Lado�sk� jezero. Zved�n� pet�rbursk�ch most�, kter� m� v letn�m obdob� p�esn� �asov� harmonogram, ale sou�asn� funguje i jako turistick� atrakce. Pr�v� no�n� okruhy vyhl�dkov�mi lod�mi jsou ty nejzaj�mav�j��.

Na pokraji kolapsu

Uchv�cen� moci radik�ln�mi bol�eviky v Rusku, kter� bylo odstartov�no pr�v� v Sankt Pet�rburgu/Petrograd� �tokem na Zimn� pal�c 7. listopadu 1917, znamenalo p�edzv�st t�k�ch �as� i pro �kol�bku revoluce�.

Sankt Pet�rburg, Petrohrad, Leningrad...

V roce 1703 bylo m�sto zalo�eno pod jm�nem Sankt Pet�rburg (rusky Санкт-Петербу́рг). Od roku 1914 neslo n�zev Petrograd a 26. ledna 1924 bylo na p�ejmenov�no na Leningrad. Stalo se tak pouh�ch p�t dn� pot�, co zem�el � z�ejm� v d�sledku pokro�il�ho stadia syfilitidy � v�dce bol�evick� revoluce Vladimir Lenin. N�vrat k p�vodn�mu n�zvu Sankt Pet�rburg prob�hl v ��jnu 1991; roz���en� je t� lidov� n�zev Pit�r (Питер).
V �esk�ch p�episech se v sou�asnosti tak� pou��v� varianta Petrohrad.

P�e�iv�� poh�b�vaj� mrtv� za blok�dy Leningradu za 2. sv�tov� v�lky.

Obyvatel� odkl�zej� sn�h a led v ulic�ch Leningradu za blok�dy m�sta v zim� roku 1942.

Top 10 Sankt Pet�rburgu aneb co nevynechat

Ermit� - jedna z nejhodnotn�j��ch um�leck�ch sb�rek sv�ta, j�dro expozic se nach�z� v Zimn�m pal�ci.
Proj��ka lod� po N�v� - ide�ln� je v letn�m obdob� v noci, kdy se pouze se�e�� a lod� proj�d�j� pod zvedac�mi mosty.
Katedr�la sv. Iz�ka - jeden z nejv�t��ch kostel� sv�ta, jeho� ob�� kupole �n� vysoko nad �rove� jinak n�zk� z�stavby m�sta.
Petropavlovsk� pevnost - mohutn� pevnost na tzv. Zaje��m ostrov� sice nikdy vojensk�m ��el�m neposlou�ila, ale pr�v� zde za�ala v roce 1703 v�stavba m�sta.
Chr�m Kristova vzk��en�/Spasitele na krvi - kostel, zbudovan� na m�st� atent�tu na cara Alexandra II. (1881), m� v interi�ru skv�l� mozaiky.
N�vsk� prospekt - hlavn� bulv�r Sankt Pet�rburgu, dlouh� 4,5 kilometru, lemuj� ho des�tky grandi�zn�ch pal�c�.
Strelka - v�chodn� c�p Vasiljevsk�ho ostrova, vy�n�vaj�c� mezi dv� ramena N�vy, poskytuje z�ejm� nejlep�� v�hled ve m�st�.
Moskevsk� prospekt - dlouhou severoji�n� t��du lemuj� �istokrevn� uk�zky stalinsk� architektury na �ele s tzv. Domem sov�t�.
Kunstkamera - jeden z nejskv�lej��ch barokn�ch pal�c�, dokon�en� ji� v roce 1727, dnes slou�� jako antropologick� a etnografick� muzeum.
Lachta Centrum - ned�vno dokon�en� mrakodrap, nach�zej�c� se na b�ehu Finsk�ho z�livu severoz�padn� od centra, je s v��kou 462 metr� nejvy��� v Evrop�.

Informace
www.visit-petersburg.ru: Ofici�ln� turistick� str�nky Sankt Pet�rburgu (rusky, anglicky, n�mecky a v dal��ch jazyc�ch).

Cesta do Sankt Pet�rburgu
P��m� lety z Prahy nab�zej� �SA, lidov� ceny v�ak ne�ekejte � zp�te�n� letenky v sou�asnosti nejdou pod 6 tis�c korun. Levn�j�� m��e b�t spojen� p�es Lond�n (Ryanair/Pobeda), hlavn� obyvatel�m Moravy m��e poslou�it p��m� linka Wizz Airu z Budape�ti.
Pro n�v�t�vu Ruska je st�le nutn� v�zum, co� v�s zat�� administrativn� i finan�n�. Ofici�ln� je pot�eba pozv�n� �i voucher rusk� cestovn� kancel��e a v�zum mus�te m�t obstaran� p�ed odjezdem (na hranic�ch se neud�luje). Administrativu v�m uleh�� n�kter� z �etn�ch �agentur�, kter� tyto slu�by zprost�edkov�vaj�; za turistick� v�zum po��tejte s v�dajem kolem 2 500 korun a proceduru zahajte nejm�n� m�s�c p�ed odjezdem.

Totalitn� re�im sice ve m�st� a� na v�jimky nelikvidoval cel� stavby, ale mnoho kostel� i pal�c� bylo vyloupeno, jejich interi�ry zni�eny. �etn� chr�my byly �pln� uzav�eny nebo se v nich nesm�ly konat n�bo�ensk� ob�ady. A bol�evici ne�et�ili s��ravou ironi�. V pravoslavn�m chr�mu sv. Iz�ka, nejv�t��m kostele cel�ho Ruska, bylo za panov�n� komunist� ve 30. letech z��zeno Muzeum ateismu.

Je�t� hor�� �asy ale m�ly p�ij�t. Nedlouho pot�, co byl v �ervnu 1941 Sov�tsk� svaz napaden sv�m dosavadn�m spojencem, nacistick�m N�meckem, oblehly n�meck� jednotky Leningrad a p�eru�ily v�t�inu p��stupov�ch cest do m�sta.

Blok�da Leningradu trvala t�m�� 900 dn� a� do ledna 1944 a v d�sledku bombardov�n� a zejm�na nedostatku potravin tehdy p�ipravila o �ivot p�ibli�n� milion lid�.

Uvoln�n� totalitn�ch kle�t� po roce 1990 p�ineslo i do Sankt Pet�rburgu nov� v�tr. V�t�ina historick�ch staveb byla od t� doby opravena, m�sto modernizovalo technickou infrastrukturu a moment�ln� p�es v�echny v�hrady k sou�asn�mu rusk�mu re�imu jist� pro��v� jednu z lep��ch kapitol sv� t��setlet� historie.