Výdělky rostou ve financích i výrobě. V IT už naopak narazily na strop - iDNES.cz (original) (raw)

Srovnateln�m tempem rostla ��etn�m i nejvy��� n�stupn� mzda. Minul� rok �inila 60 tis�c, aktu�ln� m��e seniorn� ��etn� nastupovat i za 70 tis�c hrub�ho, uk�zal pr�zkum person�ln� agentury Grafton, kter� analyzovala n�stupn� mzdy nap��� obory i kraji.

Z�rove� se ale ukazuje, �e sehnat pr�ci v t�to oblasti je t잚� ne� d��v. Spoustu z�le�itost� ohledn� financ� lze vy�e�it online, tak�e po�et zam�stnanc� ve finan�nictv� kles�, p��padn� stagnuje. Velkou �anci maj� naopak pr�vn�ci, datov� specialist� nebo experti na bezpe�nost s�t�. Finan�n� instituce �asto hledaj� i komplexn� ��etn� a pracovn�ky do controllingu, vypl�v� ze zji�t�n� Graftonu.

Dlouhodob� lid� chyb�j� tak� ve zdravotnictv� a farmacii. Situace se v�ak m�rn� zlep�uje, proto�e p�ibyli kvalifikovan� pracovn�ci ze zahrani��. P�esto st�le chyb�j� l�ka�i, farmaceuti, zdravotn� sestry i specialist� v klinick�m v�zkumu. Z l�ka�� se nej�ast�ji hledaj� internist�, psychiat�i, neurologov� a pediat�i. Chyb�j� tak� v�eobecn� zdravotn� sestry i ty na d�tsk�ch odd�len�ch.

Velk� �ance na p�ijet� maj� uchaze�i o pr�ci ve v�rob�. Mezi nej��dan�j�� pozice pat�� technici pr�myslov� v�roby, program�to�i robot�, sv��e�i nebo v�robn� d�ln�ci. V�razn� stoup� tak� popt�vka po odborn�c�ch na �sporu energi�. Drah� energie toti� tuzemsk� pr�mysl tr�p� dlouhodob�. V�robn� sf�ra je zaj�mav� i v��� v�d�lk�. Firmy toti� mus� navy�ovat mzdy, aby si udr�ely lidi a p�il�kaly nov�. Nap��klad mana�er pl�nov�n� loni v Praze nastupoval minim�ln� za 70 tis�c, letos u� za 80 tis�c korun hrub�ho m�s��n�.

D��ve p�ekotn� rostouc� mzdy �aj��k�� naopak v posledn� dob� zamrzly. �Navzdory rostouc�m n�rok�m mzdy meziro�n� nevykazuj� ��dn� v�razn� pohyb. Na strop narazily u� ke konci lo�sk�ho roku,� uv�d� spole�nost Grafton. V Plze�sk�m, Kr�lov�hradeck�m a Pardubick�m kraji stagnuje maxim�ln� n�stupn� mzda v�voj��e u� dva roky na 90 tis�c korun, na strop ve v��i 100 tis�c hrub�ho narazili tak� v�voj��i ve Zl�nsk�m nebo Moravskoslezsk�m kraji.

Pozicemi v IT toti� ot��sla um�l� inteligence. �Nyn� u� mohu vytvo�it prototyp produktu, ani� bych k tomu pot�eboval program�tora. N�stroje AI ho toti� pomohou nahradit,� vysv�tlil d��ve startupista a investor Vojta Ro�ek.

�ra, kdy se firmy p�etahovaly o program�tory, kte�� si u� p�i n�stupu ��kali o procenta ve firm� a statis�cov� odm�ny, je u� podle n�j pry�. Nedostatek pracovn�k� v IT tak sice p�etrv�v�, ale zm�nilo se zam��en� nej��dan�j��ch pozic. Aktu�ln� firmy hledaj� lidi, kte�� um�j� vyu��vat um�lou inteligenci, odborn�ky na kyberbezpe�nost nebo datov� analytiky.

N�stupn� mzdy prakticky zamrzly i ve stavebnictv�. D�vodem je p�etrv�vaj�c� pomal� v�stavba byt� i kancel���. Stavebn� firmy p�esto z�st�vaj� optimistick� a shoduj� se, �e p��t� rok p�inese r�st.

Agentura Grafton rovn� spo��tala, �e proti lo�sku mzdy rostly nej�ast�ji o p�t a� deset procent. Na r�st se mohou lid� t�it i v dal��m roce, o p�id�n� si ale budou muset ��kat sami. �V�le i ochota zvy�ovat mzdy v �esk�ch firm�ch bude, vyvarovali bychom se ale vyhl�en� n�jak�ho plo�n�ho trendu. St�le bude platit, �e rozhoduje inflace, individu�ln� efektivita i konkuren�n� prost�ed�,� �ekla MF DNES Ji�ina Kova��kov�, odbornice na mzdy z poradensk� spole�nosti RSM.

Pro leto�n� rok navy�ov�n� mezd nicm�n� skon�ilo. �Kde se m�lo p�idat, tam u� se p�idalo,� m�n� Petr Herzmann, ��f spole�nosti Fidoo, kter� nab�z� �e�en� pro spr�vu zam�stnaneck�ch v�daj�. Firmy ale podle n�j mohly mzdy navy�ovat i v�c. Podle pr�zkumu Fidoo mezi tis�covkou mal�ch a st�edn�ch �esk�ch firem toti� podniky ka�d� m�s�c u�et�� p�ibli�n� desetinu na provozn�ch n�kladech. Tuto ��stku tak mohly vyu��t t�eba pr�v� na vy��� mzdy.

�eny berou o p�tinu m�n�

Z aktu�ln�ch statistik tak� vyplynulo, �e v tuzemsku dlouhodob� panuje v�razn� rozd�l mezi v�d�lky �en a mu��. Podle �esk�ho statistick�ho ��adu �inil ve druh�m �tvrtlet� leto�n�ho roku medi�n mezd 38 529 korun hrub�ho. U mu�� st�edn� hodnota dos�hla 41 540 korun, u �en 35 565 korun.

Z anal�zy mezd uchaze��, kter�m v roce 2023 person�ln� agentura Grafton zprost�edkovala pr�ci na hlavn� pracovn� pom�r, vyplynulo, �e nejv�t�� rozd�ly jsou na ��etn�ch nebo obchodn�ch pozic�ch. �eny na nich berou o 22 procent m�n� ne� mu�i, na administrativn�ch pozic�ch je rozd�l 12procentn�.

Rozd�l� v odm��ov�n� �en a mu�� si v��maj� t�m�� t�i �tvrtiny respondent� pr�zkumu agentury Grafton. Jako d�vody zmi�uj� historick� �i kulturn� zvyklosti, rozd�ln� vyjedn�vac� schopnosti nebo diskriminaci. Pouze 27 procent respondent� rozd�ly nevn�m�. �Jde zejm�na o zam�stnance glob�ln� p�sob�c�ch firem, kter� i bez regulace ct� rovn� odm��ov�n� a transparentnost,� vysv�tluje Jitka Kouba z agentury Grafton.

K dorovn�n� mezd p�istupuj� zejm�na korpor�tn� spole�nosti, pop��pad� firmy, pro n� je rovn� odm��ov�n� intern� hodnotou. �Mezi sektory, kde se princip identick�ho odm��ov�n� realizuje, pat�� nap��klad podnikov� slu�by, retail, telekomunikace, bankovnictv�, ale nap��klad i v�roba nebo logistika, p�edev��m u n�e nebo st�edn� kvalifikovan�ch pozic,� uzav�r� Martin Malo z agentury Grafton.