Plzeň má studii sucha, negativní vliv na klima mají průmyslové zóny - iDNES.cz (original) (raw)

Studie dokl�d�, �e nejsu���mi a zejm�na v l�t� nejrozp�len�j��mi lokalitami jsou pr�myslov� z�ny a po nich oblasti s hustou z�stavbou. V�sledky monitorov�n� v�razn� podtrhuj� kl��ovou roli zelen� pro m�sto.

Zjednodu�en� �e�eno. Zejm�na stromy jsou k nezaplacen� a funguj� jako p��rodn� klimatizace. Naproti tomu are�l �kodovky, pr�myslov� z�na Borsk� pole, ale i �zem� Plze�sk�ho Prazdroje se na klimatu ve m�st� podepisuj� v�razn� negativn�.

Studie, kterou radnice z�skala, m��e zap�sobit jako katalyz�tor urychluj�c� reakci ve�ejn� spr�vy na zhor�uj�c� se m�stsk� prost�ed�. Dokument by mohl tak� nap��klad pomoci prosadit �e�en� probl�mu s vysychaj�c� soustavou Boleveck�ch rybn�k�.

N�m�stek prim�tora pro �ivotn� prost�ed� Michal Vozobule��ekl, �e �tvar koncepce a rozvoje (�KR) u� p�ipravuje projekty zam��en� na zlep�en� klimatu ve m�st�.

�V p��pad� pr�myslov�ch are�l� se u nov� pl�novan�ch staveb m��eme bavit, jak je �e�it. �KR m� tak� p�ipravenou studii, kter� se t�k� vyu��v�n� de��ov� vody. Souvis� i s t�m, �e si develope�i a stavebn� firmy st�uj�, �e nev�, jak s n� maj� zach�zet. P�ipravuje tedy podklady, abychom investor�m nab�dli mo�nosti, jak se s t�m vypo��dat,� uvedl Vozobule.

Podstatou p�itom je, v co nejv�t�� m��e prosazovat opat�en� ke vsakov�n� vody do zem� a br�nit tomu, aby de��ov� vody bez u�itku kon�ila ve spla�kov� kanalizaci.

�Stane se to pravidlem i pro m�stsk� investice. Nap��klad na Zavadilce se chyst� rekonstrukce ulic a cht�li bychom si tam vyzkou�et, jak jsme schopni si s t�m sami poradit. Do hry nav�c vstoup� obecn� pravidla pro m�stsk� stavby, kdy nap��klad v�dy bude muset b�t zva�ovan� zelen� st�echa. Tahle varianta bude prov��ovan� jako prioritn�. Dnes u� v�me, �e zelen� st�echy budou na parkovac�ch domech, kter� pl�nuje postavit m�sto,� prohl�sil Vozobule.

M�sto vysych�, u� nen� na co �ekat, ��k� n�m�stek prim�tora

N�m�stek sd�lil, �e se principy nov�ho p��stupu k problematice hospoda�en� s de��ovou vodou a k p�eh��v�n� m�sta maj� dostat do programov�ho prohl�en� nyn�j�� m�stsk� rady.

Vozobule je p�esv�d�en�, �e ve�ejn� spr�va Plzn� u� nem��e reakci na v�voj klimatu a vysych�n� m�sta odkl�dat. �Ka�d� nap��klad na Bolev�ku, kde ubylo hodn� vody, vid�, �e u� nen� na co �ekat,� konstatoval.

Radn� pro ekonomiku David �louf�si mysl�, �e t�mata sucha a de��ov� vody budou pat�it k priorit�m, kter� budou v programov�m prohl�en� veden� m�sta.

�Studie sucha, kterou m�me, ur�it� nen� dokument do �upl�ku. A pokud chceme po developerech, aby zachyt�vali de��ovou vodu a d�lali zelen� st�echy, pak s t�m jako prvn� mus� za��t m�sto. To by na sv�ch projektech, pokud to bude mo�n�, m�lo j�t p��kladem,� �ekl �louf.

Radn� upozornil, �e od roku 2021 bude pravd�podobn� mo�n� z�skat na takto zam��en� projekty finan�n� podporu z EU.

P�edseda komise �ivotn�ho prost�ed� rady m�sta Plzn�, hydrobiolog Jind�ich Duras potvrzuje, �e studie sucha, kterou m�sto m�, je cenn� t�m, �e srozumiteln� popisuje, jak v�n� t�ma p�eh��v�n� m�sta a jeho vysych�n� p�edstavuje.

Duras: Bez zelen� nezvl�dneme m�sto klimatizovat

Ch�pe ji jako dal�� z mo�n�ch impuls�, kter� by m�l k t�matu p�it�hnout je�t� v�c pozornosti.

�Je to napsan� jednodu�e pochopiteln�. Vypl�v� z toho, �e velk� probl�m je p�eh��t� pr�myslov�ch are�l� nebo �e bez zelen� nezvl�dneme m�sto klimatizovat,� uvedl Jind�ich Duras.

Zd�raznil, �e studie dokl�d� i to, �e se m�stu vypl�c� zavla�ovat sadov� okruh kolem historick�ho j�dra Plzn�. �Zavla�ovan� zele� dok�e l�pe klimatizovat okol�. Zjednodu�en� �e�eno, ��m v�c vody dok�e odpa�it, t�m v�c pro n�s d�l�,� vysv�tlil.

Duras se domn�v�, �e projekty zam��en� na zlep�en� klimatu ve m�st� budou m�t podporu. �Zd� se mi, �e je�t� nikdy v tomto ohledu nebyla situace tak dobr� jako nyn�. Probl�m je, �e nem�me p�ipraven� projekty. Je v�born�, �e u� m�me n�jak� koncepce. Ale ty je pot�eba dot�hnout do jednotliv�ch projekt�. Nutn� je pot�ebujeme,� �ekl.

��f komise je p�esv�d�en�, �e od roku 2021 bude v�t�ina dotac� z EU zam��en� pr�v� na oblast �ivotn�ho prost�ed�. �A pokud bude m�t m�sto p�ipraven� projekty, dos�hne na n�,� konstatoval.