Neurony nejen v mozku (2) - iDNES.cz (original) (raw)

Jsou neuronov� s�tě inteligentn�?

Douf�m, �e čten�ři tohoto čl�nku jsou dostatečně inteligentn�, aby si uvědomili, �e jedn�m z projevů inteligence je posuzov�n� schopnost� něčeho, o čem je�tě přesně nev�me, co to vlastně je. Zat�m nemus�me vědět, co to přesně neuronov� s�ť je. V tuto chv�li n�m stač� jen představa, �e je to uměl� syst�m nez�visl� na člověku, kter� čerp� vstupn� informace ze sv�ho okol�. Na sv�m v�stupu poskytuje nov� u�itečněj�� informace, např�klad rozhodnut� v dan� situaci nebo jinou odpověď. Co to vlastně je uměl� inteligence?

Neuronov� s�tě jsou definov�ny jako nedeklarativn� syst�my uměl� inteligence. Nedeklarativn� v tom slova smyslu, �e nemus�me předem zveřejňovat pravidla, kter�mi se neuronov� s�ť ř�d�. Pokusme se pod�vat na probl�m uměl� inteligence tak, jak jej definoval ve čtyřic�t�ch letech anglick� informatik Alan Turing. Jde o relativně snadno pochopiteln� Turingův test uměl� inteligence. Na tomto testu je nejkr�sněj��, �e na to, abychom otestovali, zda jeden syst�m je uměle inteligentn� či nikoli, potřebujeme tři inteligentn� lidi. Mus�me m�t inteligentn�ho tazatele, kter� v�, jak se inteligentně zeptat, inteligentn�ho rozhodč�ho, kter� je schopen posuzovat sign�ly ze sv�ho okol� a inteligentn�ho experta, kter� m� b�t v konkr�tn�m oboru lidsk� činnosti srovn�v�n s uměle inteligentn�m syst�mem. Předpokl�dejme, �e obor expertizy je dostatečně z��en. Pokud by nebyl, pak se Turingov�m testem d� velmi snadno prok�zat, �e ��dn� uměl� syst�m nen� schopen nahradit inteligentn� lidskou bytost vzhledem k �irok�mu z�běru člověka z hlediska pestrosti oborů, ve kter�ch se vyzn�. Pokud je obor expertizy zad�n, Turingův test prob�h� tak, jak je uvedeno na obr�zku.

Zde m�me fiktivn� dům se čtyřmi m�stnostmi, třemi inteligenty a jedn�m podezřel�m z uměl� inteligence (d�le jen AI). V prvn� m�stnosti je izolov�n tazatel, kter� vytvoř� ot�zku, nap�e ji na kus pap�ru. Pak otevře dveře do druh� m�stnosti a před� pap�rek s dotazem rozhodč�mu. Ten se d�ky sv� inteligenci n�hodně rozhodne, jestli tento pap�rek po�le d�l do m�stnosti, kde je izolov�n expert na zadanou problematiku, nebo zda ho před� do m�stnosti, kde je um�stěn uměle inteligentn� syst�m. Slovo předat ch�pejme tak, �e mů�eme pou��t např�klad kl�vesnici poč�tače. Nyn� m� buď �iv� expert nebo AI třicet minut na to, aby dotaz zodpověděl. Po uplynut� stanoven� doby rozhodč� nav�t�v� m�stnost, kde do�lo k ře�en� probl�mu a odpověď před� tazateli. Tazatel přečte odpověď na svůj dotaz a zamysl� se nad t�m, kdo mu to vlastně odpověděl. Byl to expert na danou problematiku, nebo uměl� syst�m? Odpověď na tuto ot�zku sděl� tazatel rozhodč�mu - a tak to jde st�le dokola. Rozhodč� si děl� o jednotliv�ch pokusech inteligentn� pozn�mky, a to zejm�na o tom, kter� ze čtyř mo�nost� nastala. V n�sleduj�c� tabulce vid�me uk�zku ze z�pisn�ku rozhodč�ho po 34 ot�zk�ch.

K vyhodnocen� Turingova testu pomoc� dat z tabulky je třeba pou��t apar�t matematick� statistiky. Na vzniklou kontingenčn� tabulku 2x2 mů�eme pou��t buď Ch� - kvadr�t test nebo Fisherův test 2x2. V obou dvou př�padech bychom měli zvolit hladinu v�znamnosti 0,05 pro testov�n� hypot�zy H0, zda n�zor tazatele na umělost ře�itele je nez�visl� na skutečnosti. Statistick� potvrzen� t�to domněnky znamen� důkaz nerozli�itelnosti experta od uměle inteligentn�ho syst�mu. Na tomto m�stě, mysl�m, nem� smysl zab�hat do dal��ch podrobnost�, proto�e by to bylo na �kor srozumitelnosti cel�ho čl�nku.
Nab�z� se několik ot�zek. Je ka�d� neuronov� s�ť inteligentn�? Pokud je neuronov� s�ť př�li� jednoduch�, ře�� �lohu zjednodu�eně, nebo je �patně nastaven� a ře�� �lohu chybn�m způsobem, pak nikdy neprojde Turingov�m testem. Naopak dobře nastaven� neuronov� s�ť t�mto testem projde bez poskvrny. Dal�� ot�zka zn�, zda primitivněj�� syst�my ne� neuronov� s�ť mohou Turingov�m testem �spě�ně proj�t. Odpověď je kladn�. Např�klad syst�m, kter� by měl ve sv� obrovsk� paměti ulo�eny miliony vzorov�ch ře�en� nějak� rozhodovac� �lohy a uměl by v těchto ře�en�ch rychle naj�t to, kter� je sv�m zad�n�m nejbli��� ře�en�mu probl�mu, mů�e tak� konkurovat �iv�mu expertovi. Takov�ch oborů, kde by uveden� ře�en� postačovalo, je cel� řada. Nalezen� nejbli��� osoby podle jej�ho chov�n� ve společnosti je �loha, kter� by mohla b�t velice �spě�ně ře�ena obrovskou kartot�kou s vhodn�m mechanismem vyhled�v�n�. Pak se ov�em nab�z� ot�zka, zda lze při Turingově testu podv�dět. Nemysl�m t�m podv�děn� tazatele, rozhodč�ho nebo experta, ale neopr�vněn� prohl�en� uboh�ho syst�mu za umělou inteligenci. Na tuto ot�zku bych byl ochoten odpovědět v�em, kdo podaj� inteligentn� definici neopr�vněnosti a ubohosti. Posledn� ot�zka souvisej�c� s Turingov�m testem se t�k� je př�padn� dočasn� platnosti. V�imli jste si toho, �e mlčky předpokl�d�me, �e expert nen� nikdy v�razně hloupěj�� ne� uměl� syst�m? Co kdy� nastane doba, kdy uměl� syst�my budou chytřej�� ne� experti? Potom ka�d�, kdo vezme tuto situaci na vědom�, snadno pozn� uměle inteligentn� syst�m od �iv�ho experta. Z toho plyne, �e Turingův test m� dočasnou platnost do t� doby, dokud uměle inteligentn� syst�my budou poněkud pokulh�vat za skutečně inteligentn�mi bytostmi.

V př�t� č�sti se u� pod�v�me na skutečn� neuronov� s�tě, a to očima jejich architektů. Připravte se na v�let do budoucnosti...