Vědci už asi vědí, zda byli dinosauři teplokrevní - iDNES.cz (original) (raw)

V polovin� zm�n�n�ho stolet� u� byli dinosau�i v�deckou i obecnou ve�ejnost� vn�m�ni jako ob�� formy sou�asn�ch studenokrevn�ch plaz�, �estnou v�jimkou v tomto sm�ru byl Sir Richard Owen, kter� dinosaury roku 1841 pojmenoval a dob�e si pov�iml jejich anatomicky pokro�il�ch znak� ve stavb� kostry.[2] Owen tak ji� p�ed 170 lety v�d�l, �e dinosau�i m�li relativn� �t�hlou postavu se vzp��men�ma nohama. Krom� toho u� usuzoval i na mo�nost, �e se ob�hov� a d�chac� soustava dinosaur� mohla podobat sp�e t�m, kter� dnes najdeme u aktivn�ch a teplokrevn�ch savc�, nikoli u plaz�.

Je�t� o krok d�l za�el o dv� desetilet� pozd�ji p��rodov�dec Thomas Henry Huxley, kter� p�edb�hl svoji dobu o cel� stolet� � vyslovil toti� kontroverzn�, ale spr�vnou my�lenku, �e se pt�ci p��mo vyvinuli z men��ch drav�ch dinosaur�. Teprve v roce 1969 v�ak byla publikov�na monografie Johna Ostroma o kost�e dromeosauridn�ho teropoda druhu Deinonychus antirrhopus. Ta v podstat� odstartovala slavnou �ru v d�jin�ch paleontologie obratlovc�, tzv. Dinosau�� renesanci.

V�d�� postavou t�to mal� v�deck� revoluce byl zejm�na Ostrom�v student Robert T. Bakker. Kontroverzn�, ale p�esv�d�iv� a agiln� Bakker brzy �okoval ve�ejnost s�ri� �l�nk�, ve kter�ch dinosaury p�edstavil jako �pln� jin� tvory, ne� za jak� byli do t� doby pova�ov�ni. Za pomoci histologie, nov� systematiky, ekologick�ch model� a otev�en�, p��stupn� mysli tak vykouzlil sv�t aktivn�ch teplokrevn�ch dinosaur� s rychl�m a v�konn�m metabolismem. Tato zm�na pohledu na dinosaury vy�stila nap��klad i v ikonick� sn�mek Jursk� park a v�echna jeho pokra�ov�n�. V posledn�ch letech se nicm�n� od p�ehnan�ho vyzdvihov�n� domn�l� teplokrevnosti druhohorn�ch nepta��ch dinosaur� pon�kud ustupuje. Jedn�m z d�vod� je i fakt, �e o metabolismu t�chto druhohorn�ch �ivo�ich� jednodu�e nem�me dostatek podrobn�ch informac�, abychom tuto fyziologickou h�danku dok�zali s jistotou rozlu�tit.

Ot�zka studenokrevnosti a teplokrevnosti

Hlavn� p���inou je v�ak skute�nost, �e je to komplexn� problematika a �ivo�i�stvo v ��dn�m p��pad� nem��eme rozd�lit jednodu�e na formy �studenokrevn� a �teplokrevn�**.** Onou �teplokrevnost� toti� m��eme m�t na mysli hned t�i r�zn� fyziologick� stavy � homoiotermii (udr�ov�n� pom�rn� st�l� t�ln� teploty); tachymetabolismus (udr�ov�n� relativn� vysok� m�ry baz�ln�ho metabolick�ho v�deje, tedy pom�rn� konstantn�ho v�deje energie v klidov�m stavu) a endotermii (schopnost vytv��et vnit�n� teplo a neb�t tak z�visl� na teplot� okoln�ho prost�ed�).

U velk�ch dinosaur� s t�lesnou hmotnost� v ��du jednotek a� des�tek tun v�dci dlouhodob� p�edpokl�daj� tzv. gigantotermii (�i inerci�ln� homoiotermii), v podstat� tak vysokou tepelnou kapacitu, �e k v�znamn�j��m pokles�m by u nich doch�zelo a� v ��du des�tek hodin (p�ibli�n� jednoho nebo dvou dn�), co� by posta�ovalo k postupn� adaptaci na teplotn� zm�ny. Mo�nost endotermie u druhohorn�ch dinosaur� v�znamn� podpo�ily tak� v�zkumy kostn� histologie, kostern� anatomie (zejm�na v souvislosti s p��tomnost� vzdu�n�ch vak�, zab�haj�c�ch do kost�) a p��tomnost integumentu v podob� t�lesn�ho ope�en� (v r�zn�m stupni v�voje).

Podle v�sledk� nov� v�deck� pr�ce byli teplokrevn� tak� v�ichni sauropodn� dinosau�i. Jedn�m z nich je i st�edn� velk� dikreosaurid druhu Amargasaurus cazaui, �ij�c� v dob� p�ed 129 a� 122 miliony let na �zem� sou�asn� Argentiny.

Dnes v�dci p�edpokl�daj�, �e vysokou �rove� metabolismu m�li ji� v�vojov� p�edkov� dinosaur� ve form� pokro�il�ch dinosauromorfn�ch archosaur�.] Bylo tak� zji�t�no, �e n�kte�� dinosau�i trvale �ili v n�kdej��ch pol�rn�ch oblastech a v�zkumy jasn� dok�zaly, �e z�stupci mnoha druh� kachnozob�ch dinosaur� rostli extr�mn� rychl�m tempem (co� jsou rovn� indik�tory �teplokrevnosti�). Nejv�znamn�j��m dokladem pro rychl� metabolismus u nepta��ch dinosaur� v�ak dosud byly v�zkumy zalo�en� na stanoven� pom�ru izotop� kysl�ku ve fosiln�ch kostech dinosaur�. U� v roce 1999 takto n�kte�� badatel� dokl�dali teplokrevnost ob��ch teropod� druhu Tyrannosaurus rex a Giganotosaurus carolinii, a�koliv p�i tom dosp�li k z�v�ru, �e metabolismus t�chto teropod� byl p�ece jen pomalej�� ne� u sou�asn�ch savc�.

V pr�b�hu doby se objevily tak� opa�n� v�sledky, nazna�uj�c� �studenokrevnost� p�inejmen��m u n�kter�ch dinosaur� � a� u� se jednalo o p��tomnost sezonn�ch p��r�stk� na pr��ezech dlouh�ch kost� (nyn� v�ak nen� tento jev pokl�d�n za indik�tor n�zk� �rovn� metabolismu), doklady behavior�ln� termoregulace u spinosaura a ouranosaura (v podob� h�betn� �plachty�), absence dinosau��ch d�chac�ch cest (�sko�ep�) v nozdr�ch a podobn�. P�esto postupn� p�ev�il n�zor, �e alespo� v�t�ina dinosaur� byla endotermn� � u� jen proto, �e dok�zali po extr�mn� dlouhou dobu dominovat nad druhohorn�mi savci.

Definitivn� odpov��?

A co tedy p�in�� nov� v�deck� pr�ce, publikovan� koncem leto�n�ho kv�tna v presti�n�m �asopise Nature? Mo�n� definitivn� verdikt ve v�ci dinosau�� teplokrevnosti. Molekul�rn� paleobiolo�ka Jasmina Wiemannov� z Yaleovy univerzity se sv�m t�mem m��ila ve t�iceti dinosau��ch stehenn�ch kostech biomarkery oxida�n�ho stresu za pomoci Ramanovy a infra�erven� spektroskopie l�tky zvan� thioethery (organosulfidy).

Schematick� kresba zachycuj�c� �ivo�ichy, kte�� byli p�edm�tem nov�ho v�deck�ho v�zkumu. Oran�ovo-�erven� barva odpov�d� vysok� rychlosti metabolismu a pravd�podobn� tak� �teplokrevnosti�, zat�mco modr� barva zna�� pomalej�� metabolismus a nejsp� i �studenokrevnost�. Plazop�nv� dinosau�i a kupodivu i mo��t� plazi plesiosau�i byli tedy nejsp� teplokrevn�, zat�mco ptakop�nv� dinosau�i m�li metabolismus podobn�j�� dne�n�m studenokrevn�m plaz�m. Zleva doprava: plesiosaurus, stegosaurus, diplodocus, allosaurus, kolib��k kalypta.

Ty vznikaj� jako vedlej�� produkt p�i procesu, kdy je v bu�k�ch kysl�k p�em��ov�n v energii. Jejich vy��� mno�stv� pak odpov�d� vy��� spot�eb� kysl�ku, kter� je typick� pro endotermn� �ivo�ichy. V�sledky jsou velmi zaj�mav� a p�ekvapiv� � zat�mco u plazop�nv�ch dinosaur� (Saurischia � prim�rn� drav� teropodi a velc�, a� giganti�t� sauropodomorfov�) nazna�uj� �teplokrevnost�, u ptakop�nv�ch (Ornithischia � zejm�na ornitopodi, tyreofo�i a marginocefalov�, tedy nap��klad v�ichni �obrn�n�, �rohat� a �tlustoleb� dinosau�i) je tomu naopak.

Opravdu byl v�ak tyranosaurus teplokrevn�, zat�mco stegosaurus m�l �rove� sv�ho metabolismu podobn�j�� dne�n�m plaz�m? Nov� v�zkum to skute�n� nazna�uje, ale n�kte�� paleontologov� varuj� p�ed un�hlen�mi soudy. Ptakop�nv� dinosau�i nemuseli b�t nutn� ektotermov�, proto�e n�kter� ukazatele rychlosti a m�ry metabolismu nebyly v nov�m v�zkumu zahrnuty. Jedn� se nap��klad o pr�m�r a celkovou velikost c�v, sv�d��c� o objemn�j��m krevn�m pr�toku, p�i�em� n�kte�� hadrosauridi m�li tyto c�vy extr�mn� velk� (ve�el by se do nich i prst dosp�l�ho �lov�ka).

U zm�n�n�ho �teplokrevn�ho� tyranosaura byla nav�c zji�t�na relativn� n�zk� �rove� rychlosti metabolismu, dokonce pak jedna z nejni���ch mezi plazop�nv�mi dinosaury. Nov� v�zkum ka�dop�dn� zaujal paleontology i geochemiky a je nepochybn� velmi p��nosn�m pohledem na tuto problematiku. Do budoucna by bylo vhodn� prov�d�t podobn� testov�n� tak� s dinosau��mi fosiliemi z oblast�, kde bylo klima podstatn� chladn�j�� nebo prom�nliv�j��. V�sledky v�zkumu fosili� dinosaur� �ij�c�ch v extr�mn�ch podm�nk�ch by toti� je�t� l�pe uk�zaly, jak se tito evolu�n� �sp�n� archosau�i dok�zali st�t dominantn� slo�kou megafauny na dobu p�esahuj�c� 135 milion� let.

�l�nek vznikl pro Dinosaurusblog Vladim�ra Sochy a byl redak�n� upraven. P�vodn� verzi v�etn� bohat�ho odkazov�ho rejst��ku najdete zde.