Zemřel jeden z otců družice Magion, Pavel Tříska - iDNES.cz (original) (raw)

Ve v�ku 86 let zem�el Pavel T��ska, jeden ze zakladatel� �esk�ho kosmick�ho v�zkumu. Dlouh� desetilet� se v�noval v�zkumu magnetosf�ry a ionosf�ry Zem�, proslul ov�em zejm�na sv�m n�padem z roku 1970.�

Franti�ek Hru�ka dr�� v ruce Magion. V�imn�te si �ty� tr��c�ch no�i�ek. P�i mont�i jich m�la na sob� dru�ice osm. Na ka�d� stran� �ty�i. To zaru�ovalo, �e ji bylo mo�n� zcela libovoln� oto�it.

V t� dob� byl u startu sov�tsk� dru�ice Interkosmos 5 a spole�n� s kolegou Jaroslavem Vojtou �e�il jednu z�hadu: k �emu je 15kg z�hadn� p�edm�t, kter� vypad� jako z�va��. Odpov�� byla a� ne�ekan� jednoduch�: skute�n� �lo o z�va�� vyva�uj�c� n�klad. A tak vznikl pl�n s �kryc�m n�zvem� Odd�liteln� blok C, kter� dnes zn�me pod jm�nem Magion 1.

V roce 1974 T��ska a jeho kolegov� z Geofyzik�ln�ho �stavu na pra�sk�m Spo�ilov� projekt p�edstavili sov�tsk� stran�. Kter� jim pak pon�kud p�ekvapiv� nab�dla, aby��p��v�ek� postavili sami. Vznikla tak prvn� �eskoslovensk� dru�ice - dru�ice s hmotnost� p�esn� 15 kilogram�, aby jej� funkce z�va�� z�stala zachov�na.

Prim�rn�m v�deck�m �kolem Magionu bylo ov�em samoz�ejm� n�co jin�ho. V�novala se zkoum�n� zemsk� magnetosf�ry a ionosf�ry Zem�, tedy vysok�ch vrstev atmosf�ry, kter� intenzivn� ovliv�uje �innost Slunce. Magion m��il n�kter� stejn� charakteristiky magnetosf�ry jako jeho �mate�sk� dru�ice. Proto�e v�dci dob�e znali jejich vz�jemnou pozici a vzd�lenost, mohli snadno porovnat �daje z obou za��zen� a tak ov��it, jak se��po�as� v t�chto vrstv�ch atmosf�ry prom��uje se vzd�lenost�.

Do vesm�ru se Magion pod�val 24. ��jna 1978 s dru�ic� Interkosmos 18 a zanikl 11. z��� 1981. �e�t� odborn�ci postavili �ty�i dal�� dru�ice a posledn� z nich, Magion 5, fungovala do �ervna 2001.�Jejich konstrukce byla mnohem slo�it�j��, rozm�ry i hmotnost v�t��.

Pavel T��ska samoz�ejm� svou v�deckou kari�ru nezalo�il pouze na projektu Magion. Absolvent Elektrotechnick� fakulty �VUT pracoval na v�zkumu magnetosf�ry a ionosf�ry od poloviny 50. let. Po startu prvn�ch dru�ic prosadil stavbu ionosf�rick� observato�e a dru�icov� stanice v Pansk� Vsi.�

Dvacet let byl vedouc�m ionosf�rick�ho odd�len� Geofyzik�ln�ho �stavu �SAV, kter� vedl 20 let. Zde vybudoval t�m, kter� pracoval na cel� �ad� projekt�, v�etn� t�ch kosmick�ch. Skupina za dosa�en� v�sledky v roce 1999 z�skala cenu Akademie v�d �R.