Majitel Amazonu vyzývá Muskovu SpaceX. První let rakety ale odložil - iDNES.cz (original) (raw)

Kosmickou firmu miliard��e Jeffa Bezose �ek� okam�ik pravdy

�Jsem hluboce dojat�,� napsal prvn� Ameri�an na ob�n� dr�ze John Glenn v dopise podnikateli Jeffu Bezosovi, kter� jej informoval, �e nov� kosmick� raketa ponese jeho jm�no � New Glenn.

Zku�ebn� z�eh motor� prvn�ho stupn� rakety New Glenn na startovac� ramp�

�Jednou nastane den, kdy lid� budou nastupovat do kosmick�ch lod� stejn�, jako dnes miliony z n�s nastupuj� do dopravn�ch letadel,� p�e d�le astronaut v dopise, p�i�em� za kl��ovou podm�nku pova�uje, �e �budeme l�tat do vesm�ru �asto a levn�.�

Glenn�v dopis (s�m sebe v n�m v nads�zce ozna�uje za �p�vodn�ho Glenna�) Jeffu Bezosovi je datovan� 28. listopadu 2016. O deset dn� pozd�ji, 8. prosince, John Glenn ve v�ku 95 let zem�el. Dle d�kana Ohio State University Trevora Browna (�kola spravuje astronautovu poz�stalost plus pe�uje o jeho jm�no a odkaz) jde o posledn� dopis, kter� ve sv�m �ivot� John Glenn napsal.

�pln� nov� Glenn

Jestli je to pravda, nen� zase a� tak podstatn�. Podstatn�j�� je, �e v dob�, kdy John Glenn dopis psal, byla firma Blue Origin Jeffa Bezose jedinou spole�nost� na sv�t�, kter� dok�zala opakovan� startovat a vertik�ln� p�ist�vat s raketami. Co na tom, �e New Shepard (tak� pojmenovan� po astronautovi; Alan Shepard byl prvn�m Ameri�anem v kosmick�m prostoru) l�t� jen na suborbit�ln� dr�hu. Prvn� stupe� Falconu 9 (SpaceX) sice �sp�n� p�ist�l u� 22. prosince 2015, ale opakovan�ho startu jsme se do�kali a� v b�eznu 2017.

Naproti tomu New Shepard (�e� je o nosn� raket�, nikoliv kabin�) �sp�n� p�ist�l p�i letu 23. listopadu 2015 a znovu startoval u� 22. ledna 2016. P�i obou mis�ch p�ekonal stokilometrovou v��ku, tak�e v kosmick�m prostoru byl. Ano, Falcon 9 je jin� liga z hlediska velikosti, v�kon� nebo dosahovan� rychlosti, le� New Shepard byl prvn�. Falcon 9 uskute�nil v uplynul�ch letech stovky �sp�n�ch start� a n�vrat� na mo�sk� plo�iny nebo na pevninu. To ov�em John Glenn deset dn� p�ed smrt� nemohl v�d�t.

Nyn� ka�dop�dn� stoj� na startovac� ramp� ��slo 36 mysu Canaveral raketa New Glenn. Jej� prvn� start se m�l po n�kolika odsunech uskute�nit v pond�l� 13. ledna 2025 v 7:00 h na�eho �asu, respektive v tuto dobu se otev�elo t��hodinov� startovac� okno. Se startem se po �ad� posun� po��talo v 9:15, ale n�kolik minut po dev�t� hodin� se odpo�et zastavil, co� znamenalo ukon�en� pond�ln�ho pokusu o start. Dal�� term�n zat�m nebyl zve�ejn�n.

S ob��m zavazadlov�m prostorem

Projekt New Glenn byl poprv� ozn�men v roce 2016, kdy ov�em m�la m�t trochu jinou podobu, ne� jak vypad� dnes. V prvn�m stupni m�la m�t raketa sedm motor� BE-4 na kapaln� metan a kapaln� kysl�k (co� z�stalo zachov�no), ale druh� stupe� m�l m�t jeden pro pr�ci ve vakuu upraven� motor BE-4U. A samoz�ejm� stejnou kombinaci pohonn�ch l�tek. P��padn� t�et� stupe� pro lety na vy���, n�ro�n�j�� nebo meziplanet�rn� dr�hy m�l n�st motor BE-3U na kapaln� vod�k a kysl�k, kter� u� dnes vyu��v� raketa New Shepard. Dvoustup�ov� New Glenn m�l m�t v��ku 81 metr� a kapacitu 70 t n�kladu na n�zkou ob�nou dr�hu, t��stup�ov� 94 m a schopnost vyslat k M�s�ci nebo Marsu p�es 20 t.

V pr�b�hu v�voje se ale podoba rakety zm�nila: prvn� stupe� z�stal v p�vodn� podob� (v��ka 57,5 m, pr�m�r 7 m), ale druh� je kysl�ko-vod�kov� s dv�ma motory BE-3U. V��ku m� 23,4 m a pr�m�r op�t 7 m. Cel� raketa je pak vysok� 98 m, ��m� je t�et�m nejv�t��m americk�m nosi�em v historii: vede Starship (121 m, by� zat�m ob�n� dr�hy nedos�hla) p�ed Saturnem V (110,7 m, by� u� p�es pades�t rok� nel�t�).

Porovn�n� motor� prvn�ho a druh�ho stupn� nosi�e New Glenn

Zaj�mav� je, �e se zm�nou projektu poklesla nosnost New Glennu na 45 t n�kladu na n�zkou dr�hu, resp. na 7 t k M�s�ci. Dnes v dob� cubesat� a men��ch projekt� kupodivu nen� nejv�t��m probl�mem pr�v� nosn� kapacita rakety, ale �asto je limitem objem aerodynamick�ho krytu. A ten bude m�t New Glenn opravdu luxusn�: v��ku 22 m a pr�m�r 7 m (p�vodn� n�vrh po��tal s pr�m�rem 5,4 m). Vyu�iteln� objem je uv�d�n� 450 m3. Pro srovn�n�: Falcon 9 m� cca 145 m3 (Falcon Heavy pou��v� stejn�) a SpaceX p�ipravuje jeho prodlou�enou verzi s objemem zv�t�en�m o zhruba 120 m3. Velk� objem je vhodn� pro vyn�en� mnoh�ch nestandardn�ch za��zen� nebo v�t��ho mno�stv� dru�ic pro megakonstelace.

P�ist�vac� plo�ina Jacklyn zakotven� v p��stavu mysu Canaveral

V�me, �e (skoro) nic nev�me

Firma Blue Origin je co se sv�ch aktivit i pr�b�hu prvn�ho letu rakety New Glenn tajemn� jako hrad v Karpatech. Teprve necel� den p�ed d��ve pl�novan�m ned�ln�m startem zve�ejnila podrobn�j�� (by� s mnoha otazn�ky) pl�n letu:

T � 5,6 s � za��tek z�ehov� sekvence motor� prvn�ho stupn�.

T � 0 s � vzlet.

T + 1 min 39 s � maxim�ln� dynamick� nam�h�n� rakety (Max-Q).

T + 3 min 10 s � vypnut� motor� prvn�ho stupn�.

T + 3 min 12 s � odd�len� prvn�ho a druh�ho stupn�.

T + 3 min 23 s � start motor� druh�ho stupn�.

T + 3 min 36 s � p�ekro�en� K�rm�novy hranice (vstup rakety do kosmick�ho prostoru).

T + 3 min 49 s � odhozen� aerodynamick�ho krytu.

T + 7 min 17 s � za��tek vstupn�ho z�ehu motor� prvn�ho stupn� (m� za c�l sn�it dynamick� nam�h�n� po vstupu do hust�ch vrstev atmosf�ry).

T + 7 min 45 s � konec vstupn�ho z�ehu.

T + 8 min 52 s � za��tek p�ist�vac�ho z�ehu motor�.

T + 9 min 28 s � p�ist�n� prvn�ho stupn� na plo�inu Jacklyn (pojmenovan� po Bezosov� matce) zhruba 1000 km od pob�e�� Floridy.

T + 12 min 51 s � konec prvn�ho z�ehu motor� druh�ho stupn�.

T + 57 min 42 s � za��tek druh�ho z�ehu druh�ho stupn�.

T + 58 min 58 s � konec druh�ho z�ehu druh�ho stupn�.

Typick� pr�b�h letu nosi�e New Glenn

Prvn� stupe� bude p�i pr�letu atmosf�rou ovl�dan� a stabilizovan� �ty�i aerodynamick�mi ��dic�mi plochami ve sv� p�edn� a dv�ma k��dly v zadn� ��sti. P�ist�t m� na t�ech motorech (jak ukazuj� animace) BE-4. Jde o motor, kter� je vyu��van� i raketou Vulcan. By� nejde o zcela identickou jednotku: u Vulcanu je jednor�zov� pou�iteln� a nemus� b�t znovu zap�nan� za letu, nav�c se li�� t�eba tepelnou ochranou. Ale n�co (dv� mise v�dy se dv�ma motory loni v lednu a v ��jnu) u� odl�t�no m�. Stejn� tak u p�ist�n� chce Blue Origin vyu��t zku�enosti, kter� m� s n�vratem prvn�ho stupn� rakety New Shepard. Ta je sice v�razn� men�� a leh��, ale lep�� alespo� takov�to zku�enosti ne� ��dn�.

Druh� stupe� mezit�m bude m��it na ob�nou dr�hu: c�lov� m� hodnotu perigea 2 400 km, apogea 19 300 km a sklon k rovn�ku 30 stup��. P�vodn� m�l prvn� New Glenn n�st dvojici sond NASA ESCAPADE (Escape and Plasma Acceleration and Dynamics Explorers) k Marsu. To by ov�em musel vzl�tnout ve startovac�m okn� loni v ��jnu, co� se nepovedlo. Proto ponese n�hradn� n�klad, kter�m je prototyp univerz�ln� dru�icov� platformy Blue Ring.