Proč vojáci pouštěli draky a potřebovali přitom dostatek odvahy - iDNES.cz (original) (raw)
Dlouho byl pova�ov�n drak jen za hra�ku a t�il se oblib� ml�de�e i dosp�l�ch hlavn� na podzim. Pozd�ji se seznalo, �e by mohla b�ti tato hra�ka, ov�em po n�le�it� �prav�, skute�n� u�ite�nou.
I byl na draka zav�en d�mysln� upraven� p��stroj fotografick� pro zobrazen� terrainu s pta�� perspektivy, pou��valo se d�le draka k vytahov�n� antenn pro bezdr�tovou telegrafii a dnes nese ko� se dv�ma osobami do v��e 1000 m i v�ce. Tyto draky nejsou v�ak ji� na�e d�tsk� jednoplo�n�ky, ale jsou to velk� draky komorov�.
D�le�itost komorov�ch drak� pochopilo brzy ministerstvo v�lky, kter� ji� d��ve pou��valo upoutan�ch balon� k pozorov�n�. Kde�to v�ak v�tr upoutan�mu balonu nikterak neprosp�v�, je �ivotn� podm�nkou drak�. Je-li vte�inov� rychlost v�tru 12 m, st�v� se pozorovac� pr�ce z balonu ji� obt�nou, a tu je v�born� n�hrada v draku, kter� nab�v� za v�tru nosn� schopnosti t�m v�t��, ��m v�t�� je rychlost v�tru.
P�vodn� se domn�vali n�kte��, �e �lov�k m��e b�ti jedn�m drakem pohodln� i bezpe�n� vznesen; v tom sm�ru byly kon�ny pokusy ve Francii ji� r. 1886 (Maillot), v Anglii r. 1894 (Baden Powel) a t� ve Spojen�ch st�tech (Lamson). Ale tyto draky musily m�ti velikou nosnou plochu, byly nepohodln� a m�lo bezpe�n�.
Hargrave, konstrukt�r draka komorov�ho, p�i�el r. 1894 na my�lenku pou�iti n�kolika drak� za sebou spojen�ch a sestrojil t. zv. vlak drakov�. Pokusy opakoval po n�m Angli�an Baden Powel, kter� se vznesl ��inkem drakov�ho vlaku do v��e 90 m. Zkou�kami bylo dok�z�no, �e skupina drak� komorov�ch za sebou spojen�ch m� p�ed jednoduch�mi draky velk� p�ednosti.
Voj�ni dopravuj� sou��sti drakov�ho vlaku na m�sto vzletu.
Manipulace je tu snadn� a vzlet mnohem bezpe�n�j��. Angli�t� d�stojn�ci dos�hli snadno v��e 600 m i v�ce a d�stojn�k Brook-Smith vznesl se a� do v��ky 1000 m, p�i �em� odvinut� lano m��ilo pouze 1350 m.
Ve Francii v�nuje se t�to ot�zce kapit�n Saconney, kter� studoval t� fotografov�n� terrainu s pta�� perspektivy p��strojem, jen� byl upevn�n na komorov�ho draka. Saconney vznesl se, ta�en skupinou drak� komorov�ch, je�t� s jednou osobou a s p��t�� 75 kg za v�tru o rychlosti 8 a� 17 m ve vte�in�.
Saconney pou��v� komorov�ch drak�, z nich� ka�d� m� dva elementy sestaven� ze dvou obd�ln�ch nosn�ch ploch nad sebou um�st�n�ch, mezi kter�mi jsou t�i st�ny svisl�. Ka�d� nosn� plocha kon�� pevn�m troj�heln�kovit�m k��dlem.
Kostra draka, kter� m� d�lku 3 m, ���ku 2 m a v��ku 1 m, je z bambusu, plochy jsou pl�t�n�. V�ha draka je pouze 10 kg a rozebran�ho draka lze slo�it� do pouzdra pl�t�n�ho d�lky 3,5 m a pr�m�ru 0,2 m. Sestaven� komorov�ho draka z element� vykonaj� �ty�i mu�i v �esti minut�ch. P�i v�tru o rychlosti 8 m ve vte�in� unese jeden drak komorov� 30 kg, p�i rychlosti 16 m jest �nosnost, je� roste se �tvercem rychlosti, 120 kg. Pro ur�it� zat�en� lze tedy snadno vypo��tati pot�ebn� po�et drak�, kter� je t�eba sp��hnouti.
Vypou�t�n� komorov�ho draka pro lano vod�c�
Zp�sob, jeho� pou�il Saconney pro zved�n� ko�e, je velmi bezpe�n�. Nejprve se odvine asi 150 m lana vodic�ho a vypust� se jeden komorov� drak upevn�n� na konci tohoto lana. Drak se vznese a lano se odv�j� s bubnu, na n�m� je navinuto. Pak se vypust� druh� drak upevn�n� na kr�tk�m lan�, je� m� na konci oko, navle�en� na lano vodic�.
Druh� drak stoup�, bl�� se k prvn�mu a je zadr�en v jist� vzd�lenosti od n�ho nar�kou, na lano vodic� upevn�nou, kter� nem��e okem lana projiti. Na lanu vodic�m jsou upevn�ny od t�to nar�ky ve vzd�lenostech 12 m dal�� nar�ky dol� ��m d�le t�m men�� pro komorov� draky n�sleduj�c�, kter� jsou zav�eny op�t na kr�tk�ch lanech, jich� oka jsou tak� ��m d�le t�m men��ho pr�m�ru.
Takov�m zp�sobem vznikne na vodic�m lan� n�kolik komorov�ch drak�, kter� nap�naj� lano, je� tvo�� pak jakousi kolejnici pro ko� s pozorovatelem. Draky se vypust� do v��e asi 600 a� 800 m a na lano vodic� navle�e se t. zv. ko�ka dvoj-kole�kov� (voz�k), opat�en� samo�innou brzdou, kter� nese ko� pro pozorovatele. K z�v�su ko�e p�ipojuje se lano d�lky asi 30 m, na jeho� konci jest op�t skupina komorov�ch drak�, kter� ko� t�hnou po napiat�m lan� vodic�m.
Tyto draky jsou sestrojeny tak, �e lze lanov�m, na kter� ��inkuje pozorovatel v ko�i, m�niti �hel sklonu ploch a ��diti tak s�lu ta�nou a tedy i rychlost stoup�n�. Sestup d�je se svinov�n�m lana, kter� je p�ipojeno ke ko�i a upevn�no spodn�m koncem na bubnu ru�n�ho nebo mechanick�ho vr�tku.
Kapit�n Saconney v pozorovac�m ko�i. Naho�e je drakov� vlak lana vod�c�ho.
Pozorovatel v ko�i nec�t� ��dn�ch ot�es� nebo k�v�n�, jak tomu je na p�. u balon� upoutan�ch, nebo� vodic� lano je napiat� a klidn�.
Bylo nam�t�no, �e kdyby p�estal najednou v�tr, spadne r�zem ko� s pozorovatelem. Nesm� se v�ak zapom�nati, �e v�tr nikdy okam�it� nep�est�v� a �e ve vy���ch vrstv�ch je t�m�� st�le v�trno. A kdyby se zpozorovalo, �e v�tr ochabuje, sta�� navinovati lano vodic� na buben, udr�ovati je tak st�le napiat� a zat�m je ko� ji� sta�en.
Zkou�ky, kter� podnikl se sv�m syst�mem Saconney a �etn� francouz�t� d�stojn�ci, uk�zaly, �e soustava tato jest �pln� bezpe�n�. Jest si jen p��ti, aby se pou�ilo t�to novinky t� k prac�m u�ite�n�m, kter� s vojenstv�m nesouvis�.
�l�nek, kter� p�vodn� vy�el v �asopise Vyn�lezy a pokroky v roce 1910, byl digitalizov�n pro pot�eby webu Bejv�valo.cz. Origin�l najdete zde.