Vyslat pár pluků z Litoměřic, Československo by nebylo, míní historik - iDNES.cz (original) (raw)

V Praze byl vznik �eskoslovensk� republiky vyhl�en 28. ��jna 1918. V pohrani�� na severu a z�pad� �ech se ale v tu dobu u� p�t dn� �e�t� N�mci hl�s� k nov� zalo�en� provincii Deutschb�hmen. M�sta, kde tvo�� v�t�inu, po�aduj� jej� p�ipojen� k N�meck�mu Rakousku.�

Nov� vznikl� republika p�itom je�t� nem� zformovanou arm�du, zato v Litom��ic�ch je vojensk� velitelstv� rakousko-uhersk� arm�dy, pod n� spadaj� tis�ce voj�k�. Na�t�st� u� v�ichni maj� hladu a �trap v�lky dost.

Jak se po 28. ��jnu 1918 postavili �e�t� N�mci v severn�ch �ech�ch k vyhl�en� �eskoslovenska? Ve chv�li, kdy byla v roce 1918 vyhl�ena �eskoslovensk� republika, ji �e�t� N�mci nevn�mali jako n�co, co by se jich m�lo t�kat. P�t dn� p�ed t�m, 23. ��jna 1918, bylo ve V�dni vyhl�eno N�meck� Rakousko a v n�vaznosti na to se k n�mu hl�s� p�edem deklarovan� provincie Deutschb�hmen. Na vyhl�en� republiky v Praze tak �e�t� N�mci nijak nereaguj�, proto�e ho vn�maj� jen jako n�co, co se t�k� Prahy a n�jak�ch �esk�ch oblast�.

Po��tali tedy s t�m, �e z�stanou sou��st� Rakouska? C�lem provincie bylo p�i�adit se k N�meck�mu Rakousku. Byl to ale koncept, kter� nem�l nad�ji na p�e�it�. Jednalo by se toti� o st�tn� �tvar, kter� by m�l velmi prapodivn� tvar. P�edstavme si dne�n� Rakousko, kter� by m�lo naho�e rohl�k kop�ruj�c� �esk� pohrani�� a dva jazykov� ostrovy Ostrava a Brno.

Provincie Deutschb�hmen

Deutschb�hmen (N�meck� �echy) byl region, kter� se rozkl�dal v severn�ch a z�padn�ch �ech�ch, v oblastech ob�van�ch zejm�na N�mci. Dne 21. ��jna 1918 bylo ve V�dni ustaveno n�mecko-rakousk� n�rodn� shrom�d�n�. N�me�t� poslanci z pohrani�� na z�klad� Wilsonova pr�va n�rod� na sebeur�en� po��dali o ustanoven� provincie Deutschb�hmen, vyhl�ena byla 23. ��jna 1918. �sl. vl�da regiony, kde byla vyhl�ena, pova�ovala za sv� �zem� a v listopadu je za�aly �eskoslovensk� jednotky obsazovat. Obsazov�n� skon�ilo 18. prosince 1918, by� je�t� 28. prosince vydala zemsk� vl�da Deutschb�hmen posledn� provol�n� z V�dn�. R�zn� aspekty vzniku republiky na severu �ech, kde �ly d�jiny trochu jinak ne� v centru zem�, p�edstavuje� do 15. ledna v�stava v litom��ick�m kulturn�m centru.�

Jak se k vyhl�en� Deutschb�hmen stav�li men�inov� �e�i? T�m se to samoz�ejm� nel�bilo, ale do doby, ne� bylo v Praze vyhl�eno �eskoslovensko, se nem�li ke komu p�ipojit. Po vyhl�en� �SR ale mohly v obc�ch vznikat ak�n� v�bory, kter� �asto vytvo�ily alternativn� strukturu st�tn� spr�vy. Na mnoha m�stech tak vznikaj� n�meck� i �esk� m�stn� v�bory, je� si oba n�rokuj�, �e sm�j� m�stu vl�dnout. V chaosu doby ale nic nem��e fungovat po��dn�. Nejsou pen�ze, Deutschb�hmen si je netiskne, �eskoslovensko je je�t� nem�. Po�ta disponuje jen rakousko-uhersk�mi raz�tky. A tak d�le.

Jak reagovala Praha? Praha po 28. ��jnu pozorn� sleduje spory, kter� m�stn� skupina m� v�t�� pr�vo na sebeur�en�, zda �e�t� N�mci v pohrani��, nebo vznikaj�c� �eskoslovensko. Proto Masaryk, Bene�, �tef�nik a dal�� prosazuj� my�lenku �echoslovakismu, kde neexistuj� �e�i a Slov�ci, ale jen �echoslov�ci. A t�ch je v prostoru �eskoslovenska drtiv� v�t�ina, tak�e st�t m� b�t tvo�en historick�mi hranicemi, do kter�ch zapadaj� i �zem� ob�van� N�mci, Ma�ary atd. Praha v�ak hlavn� o�ek�v�, na kterou stranu se p�iklon� litom��ick� vojensk� velitelstv�.

U toho bychom se asi m�li zastavit podrobn�ji... I po 28. ��jnu v Litom��ic�ch st�le funguje vojensk� velitelstv� dev�t�ho arm�dn�ho sboru Rakouska-Uherska, kter� m� pod sebou n�kolik pluk�. Velitelstv� st�le deklaruje svou poslu�nost V�dni, ale na druhou stranu je mu nadb�h�no jak p�edstaviteli Deutschb�hmen, tak vznikaj�c� �eskoslovenskou republikou. Situace se komplikuje, kdy� velitelstv� dost�v� od rakousk�ho ministerstva v�lky rozkaz, aby p�ipravilo jednotky na potla�en� ud�lost� v Praze. Pokud by do Prahy p�it�hlo n�jak�ch osm dev�t pluk� z Litom��ic, mohla by situace pro pr�v� vyhl�enou republiku skon�it velmi �patn�. Ve�ker� jedn�n� ale nakonec prob�haj� v duchu �zabra�me krveprolit� a jednotky z Litom��ic do Prahy net�hnou.

Filip Hrbek

Nov� republika tak sice nepadla, ale rozpad rakousk� st�tn� spr�vy vedl k anarchii. Pro�? Prvn� sv�tovou v�lku si �asto nespojujeme s dramatickou situac� v �esk�ch zem�ch. Av�ak na konci v�lky tu byl velik� hlad. Chyb�la pracovn� s�la, proto�e mu�i byli na front�, nebyla ta�n� zv��ata a na frontu se dokonce odv�d�li i uzen���t� psi. Ve�ker� hospod��stv� bylo sm��ov�no na frontu a v z�zem� doch�zelo k velik�mu str�d�n�. Hlad byl takov�, �e lid� byli schopni j�st i veverky a cokoli se dalo. Nav�c bylo t�eba starat se o des�tky tis�c v�le�n�ch zajatc�. A do toho p�ich�z� epidemie �pan�lsk� ch�ipky, kter� su�uje cel� kontinent. Tato zoufal� situace vede k rabov�n�. Dokud form�ln� existuje rakousk� st�tn� spr�va a m� situaci pod kontrolou, tak k drancov�n� nedoch�z�. Av�ak ve chv�li, kdy je vyhl�eno Deutschb�hmen, kter� si n�rokuje prostor b�val�ho Rakouska, a do toho je vyhl�ena �eskoslovensk� republika, st�tn� spr�va kolabuje a nast�v� chaos.

Rabovalo se i v Litom��ic�ch? Tady funguje n�meck� v�bor a k tomu nov� vzniknuv�� �esk� v�bor. Oba si n�rokuj� veden� m�sta, ale daj� se dohromady, aby spole�n� vytvo�ily po��dkovou jednotku o s�le 250 mu��. D�ky tomu zde nedojde k ��dn�mu v�n�mu incidentu, do nikoho se nest��l�. Situace v Litom��ic�ch byla p�edur�ov�na i t�m, �e se zde na za��tku stolet� �e�i a N�mci vz�jemn� respektovali.

Situaci v Litom��ic�ch tak zvl�dli �e�i a N�mci spole�n�, nov�mu �eskoslovensk�mu st�tu ale museli pot� N�mci ustoupit... V oblastech, kter� se spont�nn� k nov� vznikl� republice nep�ipojily, muselo doj�t k form�ln�mu obsazen� arm�dou. V Litom��ic�ch jednotky s �eskoslovensk�mi veliteli obsadily postupn� od 9. do 12. prosince 1918 jednotliv� ��ady a n�sledn� vyhl�sily �eskoslovenskou republiku.

Jak prob�halo obsazov�n� dal��ch m�st v kraji? Mus�me si uv�domit, �e v tu chv�li neexistovala ��dn� etablovan� �eskoslovensk� arm�da, v�echny arm�dn� sbory se teprve utv��ely. V prvn� vln� aktivn� pom�hali sokolov� a teprve postupn� doch�zelo k vytvo�en� struktury klasick� arm�dy. Nejsou ani uniformy, p��slu�nost vyjad�uj� pouze trikolory. Obsazov�n� prob�halo od listopadu a� do konce prosince 1918.

A prob�halo jen domluvou, nebo se i st��lelo a byli mrtv�? Marxistick� historiografie pozd�ji p�ipom�n� st��len� do obyvatel severoz�padn�ch �ech, �e �etnictvo st��lelo do d�ln�k�. To ale byly ud�losti zp�soben� hladem a rabov�n�m. Obsazov�n� prob�halo relativn� klidn� a rozumn�, proto�e lid� byli z v�lky unaven�. Stalo se jen n�kolik m�lo v�t��ch incident�, jako nap��klad v Kadani. �asto to v�ak bylo zp�sobenou n�jak�m nepochopen�m. V n�kter�ch severo�esk�ch m�stech, kter� byla �ist� n�meck�, nicm�n� vedlo obsazov�n� k tomu, �e �e�t� N�mci novou republiku nikdy nep�ijali.