Proměnu věznice v Hradišti na muzeum nechce platit kraj ani město - iDNES.cz (original) (raw)

A� u� bude justi�n� pal�c�za p�r let vypadat jakkoliv, jeho prom�nu nezaplat� Zl�nsk� kraj ani m�sto Uhersk� Hradi�t�. Jejich p�edstavitel� to ozn�mili na posledn�m jedn�n� komise, kter� se kv�li v�znici sch�z�. Nulov� pod�l na rekonstrukci a provozu are�lu sd�lili tak� z�stupci ministerstva kultury.

�Vypad� to, �e kompletn� prom�na budovy p�jde na n� vrub,� konstatoval Radek Le�atka, mluv�� ��adu pro zastupov�n� st�tu ve v�cech majetkov�ch, kter� je vlastn�kem nemovitosti a spad� pod ministerstvo financ�.

�Z�stupci m�sta i kraje n�m sd�lili, �e se na vybudov�n� nebudou pod�let ��dnou ��stkou. Maj� na to pr�vo, nen� to nic proti podepsan�mu memorandu,� vysv�tlil.

�ty�icet milion� na �pravy okol�, �trn�ct na vybaven� muzea

M�sto i kraj toti� necht�j� investovat do st�tn�ho majetku, o n�j� by se, podle z�stupc�, m�l st�t postarat s�m.

Uhersk� Hradi�t� nicm�n� zva�uje, �e na �pravy ve�ejn�ho prostoru kolem v�znice rezervuje 40 milion� korun.

�Ano, p�edpokl�dan� ��stka by mohla vy�plhat a� do t�to v��e. Ale zat�m je to jen v r�mci �vah, kter� nepro�ly ��dn�m schv�len�m,� upozornil mluv�� radnice Jan P�ma.

Tak� Zl�nsk� kraj si v rozpo�tu vyhradil�pen�ze. �trn�ct milion� korun chce investovat do vybaven� Muzea totalitn�ch re�im�, kter� by m�lo vzniknout v prostoru autentick�ch cel a v�ze�sk� kaple.

�D�lali jsme si odhad toho, kolik by mohlo st�t vybaven� muzea projektory a dal��mi pot�ebn�mi za��zen�mi, a vy�la n�m tato ��stka. To bude n� pod�l. Ale vkl�dat pen�ze do st�tn� nemovitosti nehodl�me,� potvrdil tak� hejtman Zl�nsk�ho kraje Ji�� �unek.

Soud trv� na sv�m p�esunu

��ad pro zastupov�n� st�tu ve v�cech majetkov�ch te� zva�uje nov� po�adavek okresn�ho soudu na prostory.

�V podstat� pot�eby soudu jsou st�le stejn� a z toho tak� pramen� i na�e po�adavky na konkr�tn� prostory a technick� �e�en�. Konkr�tn�j�� b�t v t�to chv�li nem��eme,� nazna�il mluv�� soudu Michal Tom�nek.

A� ��ad ��dost vyhodnot�, m�lo by b�t jasn�, kter� z navr�en�ch variant je nejlep��. Odborn�ci z Ateli�ru Velehradsk� nab�dli dev�t r�zn�ch mo�nost�, je� se li�� p�edev��m po�tem a slo�en�m st�tn�ch instituc�, kter� by se do are�lu p�esunuly.

Jako nejlevn�j�� se uk�zalo �e�en�, kter� navrhuje, aby ve v�znici krom� muzea s�dlila i hradi��sk� pobo�ka Katastr�ln�ho ��adu, St�tn�ho pozemkov�ho ��adu a ��adu pro zastupov�n� st�tu ve v�cech majetkov�ch. N�klady na rekonstrukci by nep�es�hly 300 milion� korun. V tomto p��pad� by ale budovu nemohl vyu��vat soud, kter� ji pot�ebuje.

Druh� nejl�pe hodnocen� varianta, kterou ateli�r nakonec doporu�il k �e�en�, vych�z� soudu vst��c.

V n� by se krom� muzea m�li do budovy nast�hovat soudci spolu se st�tn�mi z�stupci, kte�� zat�m s�dl� v budov� policie, a pracovn�ci proba�n� a media�n� slu�by pracuj�c� v p��stavb� ve dvo�e okresn�ho soudu. Podle v�po�t� firmy by tato varianta st�la 345 milion�.

V�znice zanikla v roce 1960

Provoz Muzea totalitn�ch re�im� by si podle vyj�d�en� ministerstva kultury vzalo na starost Moravsk� zemsk� muzeum, kter� u� se Slov�ck�m muzeem vym��l� jeho podobu.

�A� po�adavek soudu vyhodnot�me, materi�l rozm�st�n� st�tn�ch instituc� i budoucnosti are�lu zpracujeme,� sl�bila gener�ln� �editelka ��adu pro zastupov�n� st�tu ve v�cech majetkov�ch Kate�ina Arajmu.

Stavba v�znice za�ala v roce 1891 a skon�ila za �est let. Do pov�dom� lid� se zapsala hlavn� kv�li zlo�in�m p�chan�m na odp�rc�ch komunistick�ho re�imu v 50. letech 20. stolet�. V�znice zanikla spolu s krajsk�m soudem roku 1960 p�i dal�� reform� st�tn� spr�vy.

V budov� pak byly kancel��e a sklady, postupn� se ale vypr�zdnila. Dnes v budov� justi�n�ho pal�ce s�dl� st�edn� um�leckopr�myslov� �kola a objekt b�val� v�znice ch�tr�.