Archeologové ve Zlínském kraji prožili rok mimořádných objevů - iDNES.cz (original) (raw)
Zanedlouho se budou proh�n�t automobily po nov� vybudovan� d�lnici D55. M�sto, kde se aktu�ln� stav� obchvat Otrokovic, v�ak p�ed tis�covkami let pat�ilo k v�znamn�m prav�k�m s�dli�t�m le��c�m na k�i�ovatce obchodn�ch cest. A kdy� p�ed zah�jen�m d�le�it� dopravn� stavby na m�sto dorazili archeologov�, o�ek�vali mimo��dn� cenn� n�lezy.
Pr�zkum je nezklamal, v zemi objevili p�edm�ty evropsk�ho v�znamu. A za mimo��dn� �sp�n� ozna�uj� leto�n� rok odborn�ci ze v�ech kout� kraje � a� ji� se jednalo o pl�novan� pr�zkumy, sondy p�i oprav�ch hradeb, nebo n�hodn� povrchov� n�lezy.
Z�chrann� v�zkum na trase zmi�ovan�ho obchvatu Otrokovic u� od za��tku archeology p�ekvapoval. T�m pod veden�m Miroslava Popelky u� loni mezi Malenovicemi a Otrokovicemi narazil na �ty�i hroby nitransk� kultury z po��tku star�� doby bronzov�.
Vyj�mal se zejm�na t�i tis�ce let star� hrob se zachovalou kostrou d�t�te. Bylo ulo�eno v embryon�ln� poloze, co� sv�d�� z�ejm� o ritu�ln�m poh�bu.
Letos se v m�st� napojen� na st�vaj�c� d�lnici D55 poda�ilo nal�zt des�tky objekt�, kter� dokazuj�� minim�ln� dv� f�ze prav�k�ho os�dlen�. �Star�� je reprezentov�na takzvanou v�te�ovskou skupinou ze sklonku star�� doby bronzov�, mlad�� pak �asnou f�z� kultury popelnicov�ch pol� z mlad�� doby bronzov�,� up�esnil Popelka.
Mezi keramikou, pracovn�mi n�stroji �i t�eba n�dhern�mi zdobn�mi sponami vynikal nen�padn� n�lez ve skoro dvoumetrov� z�sobovac� j�m�, od n� si archeologov� p�vodn� nic neslibovali. Pod vlhkou hl�nou ze zhroucen�ch st�n z�stala n�dhern� dochovan� keramick� figurka, kter� v na�em prost�ed� nem� obdoby.
�N�lez keramick� antropomorfn� plastiky se vsazen�m bronzov�m kor�lem ve st�edu hrudi m��eme opr�vn�n� prohl�sit za unik�tn�,� zd�raznil Popelka.
Nejen�e se jedn� z�ejm� o v�bec prvn� prav�kou so�ku mu�e nalezenou na na�em �zem�, ale figurka by mohla d�t i d�le�it� sv�dectv� o prav�k�m n�bo�enstv�. �Jedn� se toti� pravd�podobn� o kultovn� p�edm�t, vztahuj�c� se k etabluj�c�mu se slune�n�mu kultu. S nejv�t�� pravd�podobnost� jde o zpodobn�n� bo�stva nebo vysok�ho duchovn�ho, bo�stvo zastupuj�c�ho,� zam��l� se vedouc� v�zkumu.
Podobnosti k t�to plastice se zat�m poda�ilo odhalit v oblasti formov�n� lu�ick� kultury v Doln�m Slezsku �i ve Francii.
Na konci ��jna v�zkum na trase obchvatu pokra�oval tak� na �zem� Napajedel a archeolog�m potvrdil v�skyt keltsk�ho s�dli�t�. Na�li zde z�ejm� poz�statky obydl� s velk�m mno�stv� keramiky, ale tak� bronzov�m z�v�skem �i sklen�n�mi kor�lky a n�ramkem. V�zkum v t�to ��sti by m�l pokra�ovat je�t� na ja�e p��t�ho roku.
Ozdoby z Pole�ovic
Na prvn� pohled se mohlo zd�t, �e to jsou jen kousky pokroucen�ho plechu. N�lezy v hrobech odkryt�ch v lokalit� pole�ovick� p�skovny v�ak p�edstavovaly vz�cn� p�edm�ty zdob�c� t�lo nebo�t�k� z doby p�ed v�ce ne� �ty�mi tis�ci lety.
�Byla tu nap��klad m�d�n� �elenka, ozdoby ze svinut�ho dr�tu, prsteny, kost�n� kor�lky n�hrdeln�ku, kan�� kly. V hrobov� v�bav� se tak� vyskytly n�lezy kamenn�ch n�stroj�, zejm�na hroty ��p�, a tak� keramick� n�lezy jako hrnce, m�sy, poh�ry, ��lky,� vyjmenoval vedouc� v�zkumu Marek Le�bych.
Pole�ovick� p�skovna je v hled��ku archeolog� v souvislosti s t�bou m�stn�ch v�t�ch p�sk� od konce 90. let a vydala u� p�es dva tis�ce objekt� z r�zn�ch obdob�. Leto�n� n�lezy pak byly zaj�mavou sondou do na�� prehistorie. Komu v�jime�n� hroby mohly pat�it?
�Jednalo se o cel� kmeny migruj�c�ch obyvatel hledaj�c�ch nov� domov na sklonku pozdn� doby kamenn�,� doplnil Le�bych.
Sekyrku zasekli v prav�ku
M�lokdy se stane, �e archeologov� ze zem� vyt�hnou takto star� d�ev�n� n�lez. Bronzov� sekyrka objeven� p�i povrchov�m pr�zkumu v Horn� Lid�i se v�ak dochovala v�etn� d�ev�n�ho top�rka. �To se st�v� velice ojedin�le, v tomto p��pad� jde o unik�t,� m�l jasno Samuel �panihel z Muzea regionu Vala�sko.
Sekyrka je zdobena lit�m r�hov�n�m a odpov�d� st�edodunajsk� popelnicov� kultu�e v mlad�� a� pozdn� dob� bronzov�. Nen� tedy m�stn�, ale p�inesl si ji z�ejm� nezn�m� cestovatel.
�Top�rko se dochovalo, proto�e byla sekera zatnuta kolmo do zem�, tak�e se v pouzd�e dr�ela vlhkost,� up�esnil �panihel. Zaseknut� do zem� p�itom mohlo zna�it jak�si ritu�ln� pod�kov�n� za �sp�n� p�echod hor.
Dal�� sekyrku ze stejn�ho obdob� letos na�li spolu s bronzovou jehlic� tak� u Kel�e. �Sekery m�ly stejn� v�znam jako dnes. U��valy se jako d�evorubeck� n�stroj nebo zbra�,� doplnil archeolog.
Hroby lid�, kter�ch se b�li
Zku�en� archeolog Lud�k Galu�ka letos odkr�val dal�� ��st velkomoravsk�ho poh�ebi�t� ve Star�m M�st� a okam�it� poznal, �e narazil na n�co mimo��dn�ho.
Hroby z 9. stolet�, kter� odhalil, se toti� vymykaly v�em ostatn�m. Kostry le�ely v neobvykl�ch poloh�ch, m�ly zvl�tn� pokr�en� nohy, v n�kter�ch hrobech se nalezly t�eba jen spodn� kon�etiny, jinde zase pouze ml��n� zub. V jednom z hrob� se na�ly dva poz�statky t�l p�imknut� k sob�.
�Ti lid� byli poh�beni spolu z�rove�, co� je naprost� anom�lie. Na cel�m poh�ebi�ti ��dn� takov� hrob nen�,� vysv�tlil Galu�ka, kter� pozemek nedaleko Pam�tn�ku Velk� Moravy zkoumal p�edt�m, ne� tu vyroste rodinn� d�m.
Jednalo se z�ejm� o ��st poh�ebi�t�, kam se ukl�dali vyd�d�nci z tehdej�� spole�nosti. Je mo�n�, �e se jich lid� b�li a nev�d�li, co si s nimi po��t, dokonce i po smrti. �Mohlo se jednat o psychicky nemocn�, ob�ti n�siln�ch �in�, jejich pachatele nebo t�eba lidi, kte�� se utopili,� �ekl Galu�ka.
Luxusn� keramika p�e�ila po��r
Kdy� se letos na ja�e pustili odborn�ci do pr�zkumu sklepn�ch prostor n�kolika st�edov�k�ch dom� v centru Uhersk�ho Brodu, jeden z nich je vylo�en� pot�il. Uk�zalo se toti�, �e d�m ze d�eva a hl�ny, pravd�podobn� za 14. stolet�, byl zachv�cen a zni�en rychl�m po��rem.
�Takov�to po��rem zanikl� s�dli�tn� situace jsou v�bec nejzaj�mav�j��. V tomto p��pad� se cel� nadzemn� konstrukce vlivem ��ru z��tila a poh�bila na n�kolik set let v�echno vybaven� suter�nu na m�stech, kde v danou chv�li st�lo,� vyl��il vedouc� odd�len� archeologie a historie Slov�ck�ho muzea Tom� Chr�stek.
Vytvo�ila se tak pozoruhodn� �asov� konzerva, kter� ukazovala zachovalou ��st domu v okam�iku po��ru. Na�ly se tu velk� z�sobn�kov� n�doby i drobn�j�� p�edm�ty jako d�b�n na v�no nebo hrnec se zbytkem potravin.
A zaj�mav� n�lezy p�inesly i dal�� odkryt� situace. Poda�ilo se odhalit st��brn� a m�d�n� mince, p�esleny na sp��d�n� p��ze, hlin�n� z�va�� na ryb��skou s� nebo vy�ez�vanou ozdobnou kost�nou rukoje� no��ku.
�Mezi nejzaj�mav�j�� n�lezy pat�� luxusn� keramick� d�b�n zdoben� motivem gryfa a zbytky st�edov�k�ch keramick�ch hra�ek, jedn� se o hlavi�ku keramick� panenky s realisticky ztv�rn�n�m obli�ejem a ��esem, dva zlomky ryt��� sed�c�ch na kon�ch,� odhalil Chr�stek.
P�vodn� hradby a d�mka stavba�e
O poz�statc�ch barokn�ch hradeb v Uhersk�m Hradi�ti se v�eobecn� v� u� dlouhou dobu. Letos v�ak v�zkumn�ci narazili na velmi zachoval� zdivo z prvn� f�ze opevn�n� p�ed rokem 1670. V m�st� mezi ulicemi Hradebn� a Koll�rova se zhruba metr a p�l pod povrchem objevily obrovsk� zachoval� hradebn� bloky p�vodn�ho zdiva. O takov� podob� barokn�ho opevn�n� se p�itom d��ve v�bec nev�d�lo.
M�sto proto za�alo s obnovou t�chto hradeb s c�lem zp��stupnit pod zem� ukrytou ��st kamenn�ho opevn�n� ve�ejnosti. Odborn�k�m daly tyto pr�ce nejen mnoho poznatk� o tehdej��ch konstruk�n�ch postupech, ale odhalily tak� fragmenty keramick�ch a sklen�n�ch n�dob, zv��ec�ch kost� a kovov�ch artefakt�.
�Specifickou skupinu n�lez� p�edstavuje n�kolik poz�statk� d�mek. V�echny tyto p�edm�ty lze datovat do pr�b�hu 18. a� prvn� poloviny 20. stolet�, kdy zde nar�stal ter�n po z�niku fungov�n� barokn�ho opevn�n�,� up�esnil Chr�stek.
Asi nejzaj�mav�j�� n�lezy odkryli archeologov� v z�kladov� sp��e � polovinu men��ho pozlacen�ho knofl�ku a kompletn� zachovanou keramickou d�mku s realisticky vyobrazen�m lidsk�m obli�ejem. Pat�it mohly z�ejm� lidem, kte�� hradby stav�li.
�Oba p�edm�ty byly patrn� ztraceny v pr�b�hu v�stavby hradby n�kdy v pr�b�hu 17. stolet�,� potvrdil Chr�stek.
Tajemstv� vz�cn�ch, letos nalezen�ch p�edm�t� by se brzy mohla archeolog�m je�t� v�ce poodhalit. Z�sadn� objekty toti� putovaly do laborato�� k dal��mu zkoum�n�. D� se p�edpokl�dat, �e pot� je budou moci lid� obdivovat v region�ln�ch muze�ch.