Tálibán má špatné střelce, říká český důstojník o bojích v Afghánistánu - iDNES.cz (original) (raw)

Provincie L�gar, distrikt Azra. Ze dvou vrtuln�k� vyb�haj� �e�t� v�sadk��i, kryj� je dva bitevn�. K p�kist�nsk�m hranic�m jsou dva kilometry, tak�e ne zrovna bezpe�n� prost�ed�. Piloti se rozhodli p�ist�t na dvou m�stech kousek od sebe. �Vyhodili n�s do pole. Bylo to ale pole marihuany, asi t�i kilometry kr�t p�l kilometru a kytky u� byly opravdu vysok�. P�i sv� v��ce 175 jsem nevid�l, kde pole kon��. Dv� hodiny jsme se vymot�vali z marihuany, ne� se ob� skupiny na�ly. Na�t�st� to nekvetlo,� l��� Ivo Zelinka vysazen� z roku 2009. O star��ch mis�ch m��e mluvit, u� nejsou informa�n� tak citliv�.

Jin� vzpom�nka je dramati�t�j��.�

O dva roky pozd�ji, provincie Vardak: �est �esk�ch v�sadk��� v �ele s Ivem Zelinkou jako hlavn�m mentorem a s nimi stovka voj�k� afgh�nsk� p�� roty na mal� z�kladn� v pustin�. Po silnici zrovna proj�d� americk� konvoj. T�lib�nci ukryt� v m�ste�ku za�to��. St��l� od me�ity na kopci a Ameri�an�m d�vaj� zabrat. �Jedno auto u� bylo nepoj�zdn�, nemohli z toho vyjet a museli se n�jak vybojovat. B�eli jsme jim na pomoc. Nep��tel za�al prohr�vat, nasedl na motorky a ujel,� l��� Ivo Zelinka. �Ameri�any jsme dostali na z�kladnu a z�rove� u� zaji��ovali d�kazy, aby se z nich dalo n�co vyt�it. Na�li jsme zbran� a n�bojnice. Museli jsme prohledat jeden statek, ale byl jako mal� pevnost. Vysok� ze� a �ty�i v�e se st��lnami. �el jsem tam jen j� a moje dvojka, k n�m jsme m�li asi osm afgh�nsk�ch voj�k�. ��kal jsem si, tohle v�bec nen� dobr�. Nakonec se nestalo nic zl�ho, ve v�i statku v tu chv�li u� nikdo nebyl, ale zran�n� jsem si odvezl,� vzpom�n� v�konn� d�stojn�k Gener�ln�ho �t�bu A�R Ivo Zelinka, kter� je dnes pov��en� koordinac� v�stavby v�sadkov�ho pluku a z�rove� p�ipravuje zahrani�n� mise �esk� arm�dy.

Jak� zran�n� jste si tehdy odvezl? Lezl jsem po t� zdi a pot�eboval p�esko�it na takovou plo�inku na jednu st��lnu. Ob�val jsem se, �e by tam je�t� n�kdo mohl b�t, tak jsem si nesundal balistiku. Ale bylo to hluboko a do�ikma, poranil jsem si koleno. St�lo m� to ukon�en� mise.

Objevuj� se n�zory, �e bychom m�li z Afgh�nist�nu odej�t. V��� na�i voj�ci, �e m� smysl tam b�t? Na�i voj�ci maj� n�co, co chyb� vn�j��m pozorovatel�m, a t�m je strategick� trp�livost. Afgh�nist�n je konflikt n�zk� intenzity, ned� se vy�e�it za rok nebo za p�t let. Jak dlouho jsme �e�ili Bosnu nebo Kosovo? V�lka v Kosovu byla v roce 1999, j� tam byl v roce 2005, dodnes je tam minim�ln� vojensk� p��tomnost z�padn�ch voj�k�. Nebo konflikt v Severn�m Irsku - Bloody Sunday, nejhor�� ud�lost, se stala v roce 1972, ale brit�t� voj�ci tam patrolovali je�t� v 90. letech. V�echny tyto konflikty jsou dnes vy�e�en�, ale aby se to poda�ilo politicky narovnat, strategick� trp�livost a vojensk� p��tomnost byly rozhoduj�c�.

Ivo Zelinka

V�konn� d�stojn�k Gener�ln�ho �t�bu Ivo Zelinka

Podplukovn�k Ivo Zelinka (37 let) slou�� u v�sadk��� od roku 2004. P�sobil v r�zn�ch velitelsk�ch pozic�ch. Z��astnil se �ty� mis�. Poprv� byl v Kosovu (2005), pak t�ikr�t v Afgh�nist�nu (2007 � provincie Badach��n na hranici s ��nou, 2009 � provincie L�gar, 2011 � provincie Vardak).�

Vystudoval obor pr�zkumn�k na Vysok� vojensk� �kole pozemn�ho vojska a obor mezin�rodn� vztahy na Metropolitn� univerzit�. Titul magistr vojensk�ch v�d m� z Marine Corps University. Absolvoval kurz US Army Ranger School. P�sobil v brig�d� rychl�ho nasazen�, dnes je v�konn�m d�stojn�kem G� a p�ipravuje zahrani�n� mise. Je pov��en i koordinac� v�stavby v�sadkov�ho pluku.�

V Afgh�nist�nu letos padli �ty�i voj�ci. Jak� to m� d�sledek pro ty, kte�� z�stali? Jednotku to stmel� v�c ne� cokoli jin�ho. Najednou si uv�dom� z�va�nost situace a to, �e se v tom mal�m t�mu mus� v�ichni spolehnout sami na sebe. Rozhodn� je to nedemoralizuje.

S jakou tam pak odj�d�j� ti, kte�� maj� padl� nahradit, a jak jsou zbytkem t�mu p�ijati? �e�ili jsme to v roce 2014, kdy� padlo p�t na�ich voj�k�, a obavy jsme m�li. P�edstavte si voj�ka, kter� je napsan� jako n�hradn�k, ale mus� doma vysv�tlit, �e jede nahradit padl�ho voj�ka a bude tam d�lat to sam�. P�esto se hl�sily z�stupy lid� a te� se ten p��b�h zopakoval. Nen� probl�m nahradit padl�ho voj�ka. Jeho spolubojovn�ci, kte�� se s n�m p�ed mis� p�ipravovali a kte�� dostali �kol z�stat doma a b�t v opera�n� rezerv� pro p��pad, �e n�kdo padne nebo se zran� �i onemocn�, maj� obrovskou motivaci kluk�m, kte�� tam v nouzi z�stali, jet pomoci. O to jednodu��� je pak i jejich p�ijet� jednotkou.

Na soci�ln�ch s�t�ch krom� slov na podporu voj�k� l�taly i v�roky o �old�c�ch nebo autech a domech koupen�ch za misi. Dok�ete si z toho nic ned�lat? Za svou prvn� misi jsem si koupil sedm let star�ho volkswagena. To jen pro p�edstavu, kolik si lze vyd�lat. J� si z t�ch n�zor� nic ned�l�m. D� se vysledovat, �e to ��kaj� st�le ti sam� lid�. L��� si mindr�k. Ale m�me alternativu: nebudeme na mise pos�lat ty v jejich o��ch �old�ky, ale brance, jako t�eba Finov�. Pak to ale budou pr�v� tito diskut��i, kdo do Afgh�nist�nu pojedou. Nev�m, jestli by to pro n� bylo dobr�.

Jak to v Afgh�nist�nu chod�? P�ich�z�te p�i patrolov�n� do kontaktu s b�n�mi vesni�any? Je naprosto ��douc� se s nimi potk�vat, proto�e od nich z�sk�v�me informace. Zji��ujeme nap��klad, jak� je n�lada ve m�st�, jak co vn�maj�, abychom p��padn� mohli upravovat svou �innost.

Tak�e jak to v praxi p�esn� vypad�? To opust�te bezpe�� obrn�n�ho vozu a jdete si na ulici pov�dat s lidmi, kter� jste v �ivot� nevid�li? D�m p��klad z roku 2009. D�lali jsme jako v�sadk��i patroly v provincii L�gar, v distriktu Azra, co� je hornat� distrikt a na hranici s P�kist�nem. T�i dny jsme chodili od vesnice k vesnici a plnili pr�zkumn� �koly. P�i�li jsme na n�ves, tam n�s zastavil m�stn� p�ed�k a ptal se, co tam d�l�me.

Co jste jim �ekli? P�edstavil jsem se a �ekl, z jak� jsme jednotky. Pak jsme si sedli k n�mu na zahradu na �aj a na su�enky a ptal jsem se sp� j�. Co tam m� za probl�my a s ��m mysl�, �e mu m��eme pomoci. P�i�li i soused�, byli zv�dav�. Mnoho vzru�en� v t�ch hor�ch nen�, a z�rove� tu�ili, �e bychom jim mohli pomoci, a� u� bezpe�nostn�, nebo n�jak�m rekonstruk�n�m projektem.

A pomohli jste? M�li jednoduch� probl�my typu spadl� l�vky nebo porouchan�ho gener�toru v nemocnici. To, co by u n�s st�tn� spr�va vy�e�ila jednodu�e, je v odlehl�ch afgh�nsk�ch hor�ch �ivotn� probl�m. V�t�inou jsme jim byli schopn� zprost�edkovat pomoc od z�padn�ch sil nebo afgh�nsk� vl�dy.

Jak daleko je od z�kladny Bagr�m nejbli��� vesnice? Nen� bl�zko, ale to nen� d�le�it�, proto�e voj�ci se do okoln�ch vesnic dostanou jen p�i pln�n� slu�ebn�ch �kol�. Volno tr�v� v�hradn� na z�kladn�.

B�hem slu�by se �e�i sna�� nav�zat kontakt s Afgh�nci ve vesnic�ch.

Podplukovn�k Ivo Zelinka (na sn�mku) slou�� u v�sadk��� od roku 2004.

Jsou spolu na jednom m�st� p�l roku. Nep�ich�z� po �ase ponorkov� nemoc? Je to velk� leteck� z�kladna, n�kolik kilometr� dlouh�. Zabezpe�uje v�e, co se leteck� podpory t��e, a� u� dopravn�, nebo bitevn�. Bydl� se v d�ev�n�ch nebo zd�n�ch budov�ch, tak�e to p�ipom�n� �ivot v mal�m m�ste�ku. Jsou tam tis�ce voj�k� a maj� k dispozici z�kladn� vybavenost, n�kolik posiloven, j�delen, pr�delen, kulturn� m�stnost s fotb�lkem a televiz�, kn�ky, karty.

Je to rozd�l oproti jin�m z�kladn�m? ��m je z�kladna v�t��, t�m je v�t�� vybavenost. ��m je men��, smrsk�v� se to a� na nulu. Kdy� jsem byl v roce 2011 nasazen� v provincii Vardak, kde jsme �est v�sadk��� uprost�ed ni�eho, daleko od v�eho mentorovali sto Afgh�nc�, byli jsme na z�kladn� o velikosti fotbalov�ho h�i�t�. Nebylo tam nic z toho, co je na z�kladn� Bagr�m. Sami jsme si va�ili, prali, bydleli jsme v jednom stanu a v zim� jsme byli r�di, �e si m��eme topit.

Jsou voj�ci, kte�� odj�d�j� na misi, t�m? Pt�m se, jak dlouho se spole�n� p�ipravovali, aby se profesion�ln� i lidsky dostate�n� poznali a vydr�eli spolu. Nejsou to n�hodn� sesypan� lid�, kte�� by zrovna r�di vyrazili do mise. Ti kluci spolu cvi�� roky, jsou to kamar�di a vyr�ej� u� jako stmelen� kolektiv.

Jak vypad� den voj�ka na z�kladn� Bagr�m, kde jsme v srpnu p�i�li o t�i na�e? Maj� i n�jak� �as pro sebe? Bu� se p�ipravuje na patrolu, nebo na ni vyr��, nebo d�l� �dr�bu. Pauzy maj�, ale nejsou dlouh�. Kluci jsou vd��n� za ka�dou chv�li, kdy se nep�ipravuj�, nejsou na patrole nebo neudr�uj� techniku. V ty dny maj� relativn� volno a �as na sebe, jen tak si mezi sebou popov�dat, zahr�t si stoln� fotb�lek, pod�vat se na n�jak� film a spojit se se sv�mi bl�zk�mi doma.

Kolikr�t za t�den patroluj�? To je opera�n� citliv� informace, nem��u to ��ct.

Popsat p��pravu na patrolu je mo�n�? Str�n� rota je rozd�len� na n�kolik bojov�ch �et a v s�le t� �ety patroluj�. P�edch�z� tomu n�kolikadenn� p��prava v�etn� n�cviku �innost�, kter� p�i patrole mohou o�ek�vat. Je to i p��prava vozidel, zbran� a zpravodajsk�. Patroluje se v d�lce n�kolika hodin, ve dne v noci. Mezit�m se na z�kladn� p�ipravuje dal�� patrola, je to neust�l� cyklus.

�e�t� voj�ci na patrole v okol� z�kladny v afgh�nsk�m Bagr�mu

Jak daleko od z�kladny na�i voj�ci vyr�ej�? Smyslem roty je d�lat bojov� patrolov�n� do vzd�lenosti a� 15 - 20 kilometr� od z�kladny, proto�e nejv�t�� ohro�en� z�kladny je ost�elov�n� raketami, kter� ni�� leteckou techniku. Opera�n� r�dius str�n� roty je tedy dan� dost�elem raket. Kontroluj� odpali�t�, z nich� to na z�kladnu l�t� �asto, a pokud tam nep��tel je, zajmou ho. Dnes u� nem�me misi ISAF, ale Resolute Support, tak se to d�l� ve spolupr�ci s afgh�nsk�mi jednotkami. V�hradn� �esk� operace tam u� t�i roky nejsou.

Jak� jsou vztahy s Afgh�nci? �e�i u nich maj� renom�. V jejich o��ch nejsme n�k�m, kdo by je ohro�oval, pro n� je nep�edstaviteln�, �e bychom byli okupanti. Vid� n�s jako mal� n�rod a jsou si v�domi i na�� historie.

Znaj� ji? Ti vzd�lan�j�� ano. Po K�bulu jezdily �eskoslovensk� tramvaje, m�li jsme tam na�e in�en�ry. A znaj� p��b�h �eskoslovenska roku 1968, by� to ced� p�es svou afgh�nskou zku�enost. V�d�, �e jsme tak� byli okupovan� Sov�ty, berou to tak, �e ch�peme jejich bolest, kterou jim Sov�ti zp�sobili, podle nich jsme na stejn� lodi. Vn�maj� n�s tak, �e se na n� ned�v�me svrchu a bereme je jako partnery. My v�me, �e za �est m�s�ce z nich nevytvo��me �esk� v�sadk��e, ale to ani nechceme. D�v�me si dosa�iteln� c�le a jsme r�di, kdy� je spln�. A oni to oce�uj�.

Cen� n� rok 1968 p�es svou zku�enost? Jak to mysl�te? Jsou p�esv�d�eni, �e stejn� jako oni v roce 1979 jsme se i my br�nili Sov�t�m partyz�nskou v�lkou a pak jsme je v roce 1989 vyhnali. Fakt si mysl�, �e u n�s prob�hal konflikt n�zk� intenzity proti sov�tsk�m vojsk�m, jako ho d�lali oni, a takto jsme spole�n� zni�ili Sov�tsk� svaz. To je p�edstava b�n�ho afgh�nsk�ho n��eln�ka, proto�e oni vlastn� historii p�isuzuj� mnohem v�t�� v�znam.

Mimochodem, jak d�le�it� je, aby voj�ci, kte�� jedou na misi, znali jejich historii? Pro voj�ka na vy��� pozici je to nevyhnuteln�, proto�e s nimi nejsp� bude jednat. Ve chv�li, kdy se dopust� neznalosti, vymst� se to. Proch�z�me kulturn� p��pravou a jsou n�m vysv�tlov�ny konotace, nap��klad �e p�edisl�msk� kmenov� kodex pa�tunv�li je pro Afgh�nce mnohem d�le�it�j�� ne� isl�m, minim�ln� pro Pa�tuna. Etnick� rozd�len� je tam alfa a omega. Afgh�nec ne�ekne, �e je Afgh�nec. Je Pa�tun, T�d�ik nebo Hazara atp. a to ur�uje jeho postaven� ve spole�nosti. Pokud je n�kdo Hazara, je p��slu�n�k mal�ho etnika, dost neobl�ben�ho t�mi ostatn�mi, m� to v�dy t�k�. M�te-li Hazary v afgh�nsk� jednotce, v�te, �e tam v��i nim budou �strky. Pa�tuni se budou pokou�et velet, ti jsou v�dy stra�n� r�di d�stojn�ky. Tad�ikov� jsou z nich zase zpravidla nejvzd�lan�j��.

Jak� n�roky jsou na jazykov� vybaven� v jejich �e�i? Vr�t�m se ke sv� posledn� misi v provincii Vardak � �est �ech� uprost�ed ni�eho, daleko od v�eho a k tomu sto Afgh�nc�: z�kladn� znalost dar�, co� je nejroz���en�j�� jazyk v Afgh�nist�nu, byla d�le�it� hlavn� v bojov�ch situac�ch. Ka�d� skupinka m�la tlumo�n�ka, ale kdy� se za�alo st��let, jako civilista to nenesl dob�e. Na prvn� minuty zamrzl a nebyl schopen ze sebe nic vypravit. Musel jsem z�kladn� velitelsk� pokyny d�vat v dar� s�m. Pro prvn�ch p�r minut boje je z�kladn� jazykov� v�bava z�sadn�.

S voj�ky na patrole v K�bulu

Nikdy nev�te, kdy nastane peklo, ��kaj�

Velitel �ety Martin K. b�hem patroly v okol� z�kladny v afgh�nsk�m Bagr�mu

V� voj�k p�edem, kdy bude vyr�et na patrolu? Ano.

Jak� jsou p�ed n� obvykl� pocity? Rutina? Nebo nervozita a obavy? J� tam byl v�dy jako velitel na r�zn�ch stupn�ch. Moje obava o �ivot a zdrav� proto byla v�dy vytla�en� obavou o kluky, kter� bych mohl nechat ve �tychu: pokud se �patn� rozhodnu, oni to pak kv�li mn� odsk��ou. Myslet na sebe, na to jsem nem�l moc �as, to sp� a� kdy� patrola skon�ila. Nikdy jsem ale nem�l strach, �e budu post�elen�, proto�e T�lib�n m� �patn� st�elce. M�l jsem sp� obavu, �e t�eba moje auto najede na n�jakou n�lo� nebo �l�pnu na minu a nevr�t�m se cel�.�

A co ostatn� voj�ci, jak to riziko pro��vaj� oni? Pokud n�kdo slou�� u v�sadk���, nebude to boj�cn� �lov�k. N�kolikr�t za m�s�c po n�m chceme, aby se z letadla vrhal do hlubin, v noci, se �ty�icetikilov�m batohem p�iv�zan�m k noh�m. Proto m�me v�b�rov� ��zen� na ty spr�vn� lidi. Pokud by to byly boj�cn� ovce, v jednotce d�vno nejsou.

M��e m�t voj�k strach? M�l by ho m�t. Pokud ho nem�, chyby budou v�t��. Velitele vede strach p�ed operac� k tomu, aby na nic nezapomn�l a aby v�noval dost �asu n�cvik�m. U kulometn�ka to znamen�, �e se bude pe�liv� v�novat p��prav� zbran� a materi�lu nebo kontrole no�n�ch p��stroj�. Je jasn�, �e rutina se vloudit m��e, ale od toho jsou velitelsk� opat�en�, aby se v�echny zm�n�n� v�ci vynucovaly.

Co se d�je, kdy� se vr�t�te na z�kladnu? Prob�r�te pr�b�h operace? To je dokonce ��zen� proces. Hned 30 minut po n�vratu m�me prostor na rychl� sd�len� prvn�ch dojm�, aby to je�t� mohlo ovlivnit pl�novac� proces dal�� patroly, kter� se p�ipravuje. Mohli jsme se toti� dov�d�t n�co nov�ho, nap��klad �e n�strahy vypadaj� jinak. Pak do 24 nebo 48 hodin m�me debr�fing, do n�j� pat�� i psan� report, aby voj�ci, kte�� v Afgh�nist�nu rotuj�, m�li z�znamy a neza��nali na nule.

Jak vypad� porada, kde slovo velitele m� stejnou v�hu jako t�eba �idi�e auta? Tahle takzvan� v�sadk��sk� porada obvykle den po n�vratu je od toho, aby ka�d� bez ohledu na hodnost mohl u birellu vyhodnotit, co se povedlo, co ne a co p��t� ud�l�me jinak. �idi� tak m��e ��ct, touto trasou u� p��t� nejezd�me, auto bylo na hran� sv�ch mo�nost�. Nebo kulometn�k �ekne: p��t� mus� b�t palebn� pozice v��, te� jsme m�li proti T�lib�nu ohromnou nev�hodu. Je to spousta zp�tn� vazby ze v�ech �rovn�, kter� se projev� v lep��m pl�nov�n� a �e�en� �kol�. Stejn� d�le�it� je ale i ta soci�ln� slo�ka - ka�d� m� �anci ��ct, jak to vid�l a jak by to mohlo b�t p��t� l�pe.

Je mise omezen� na �est m�s�c� i kv�li tomu, aby voj�k neztratil ostra�itost a neupadl do rutiny? Nap��klad Ameri�ani, kdy� je�t� byla mise ISAF, byli nasazen� u pozemn�ho vojska na 12 i na 15 m�s�c�. Na voj�c�ch bylo vid�t, �e u� jsou z v��n�ho stresu psychicky unaven� a nedok�zali do toho d�vat plnou energii jako v prvn�ch m�s�c�ch. Tak�e si mysl�m, �e �est m�s�c� je dob�e zvolen�ch. A co je je�t� d�le�it�j��, voj�k nem��e b�t p�l roku na misi a p�l roku doma, mezi dv�ma misemi mus� b�t aspo� 18 m�s�c�. Jeho rodina se za tu dobu d� zase dohromady a my v�me, �e je to tak spr�vn�.

Vid�m na va�� uniform� n�ivku ranger. Pom�h� v�m tento presti�n� v�cvik se s Ameri�any sladit? To, co m� kurz nau�il, se mi hodilo, kdy� jsem byl velitelem v�sadkov� �ety nebo roty. Dnes je pro m� z�sadn� ta n�ivka jako takov�. Je to otv�r�k americk�ch dve��. Uniforma je pro voj�ka jako �ivotopis. Kdy� vyraz�m do Afgh�nist�nu na pl�nov�n� mise a jedn�m tam s americk�mi prot�j�ky, hned vid�, �e jsem byl schopen splnit jejich tvrd� v�b�rov� kurz. V tu chv�li je Ivo Zelinka jeden z nich, proto�e pro�el jejich syst�mem.

Jak� je d�v�ra mezi na�imi a americk�mi voj�ky? V�hoda americk� arm�dy je, �e funguje na principu Fordovy tov�rny. Voj�ci jsou v z�sad� zam�niteln�, v�dycky dodr�uj� alespo� minim�ln� standard, tak�e pro �esk�ho voj�ka jsou perfektn� p�edv�dateln�. Je vylou�en�, �e by se ameri�t� voj�ci p�izp�sobili na�emu �esk�mu syst�mu. My se ale jejich standard�m p�izp�sobit dok�eme, sami je pou��v�me, proto�e jsme 20 let v NATO. P�ed zahrani�n�m nasazen�m tuto p��pravu zesilujeme a na v�sledc�ch je to vid�t.