Havel snídal a Husák čekal. Před 30 lety chartisté prvně okusili svobodu - iDNES.cz (original) (raw)
Podm�nkou pro v�bec prvn� n�v�t�vu francouzsk�ho prezidenta v �eskoslovensku bylo setk�n� se z�stupci opozice. Fran�ois Mitterrand je pozval 9. prosince 1988 na sn�dani do Buquoysk�ho pal�ce na Mal� Stran�.�
�Kdy� na to vzpom�n�m, vybav�m si tu atmosf�ru a to, jak u� tehdy p�i sn�dani francouzsk� prezident pozorn� naslouchal slov�m V�clava Havla, bylo vid�t, �e mu v�nuje pozornost, �e si ho v��,� vzpom�n� jeden z ��astn�k�, biskup V�clav Mal�. Setk�n� bylo velk�m uzn�n�m �eskoslovensk� opozice.�
Mitterrand byl toti� prvn�m z�padn�m st�tn�kem, kter� p�ed rokem 1989 jednal s p�edstaviteli disentu a postavil je tak t�m�� na rove� komunistick�ch politik�, se kter�mi se se�el na Pra�sk�m hrad�.
Svobodn� a s �ctou
O setk�n� prezidenta Gust�va Hus�ka s francouzsk�m prezidentem Fran�oisem Mitterrandem usilovali komunisti�t� diplomat� dlouho.�Francouzi �eskoslovensku nakonec vyhov�li, ale podm�nkou n�v�t�vy, od kter� si komunist� slibovali symbolick� uzn�n� totalitn�ho re�imu vznikl�ho po sov�tsk� invazi v roce 1968, bylo pr�v� i setk�n� s opozic�.
Sv� p��n� sej�t se s disidenty b�hem sv� cesty do �eskoslovenska vyj�d�il Mitterrand ve�ejn� tak� v rozhovoru pro �eskoslovensk� rozhlas v p�edve�er sv� n�v�t�vy. �Setk�m se s r�zn�mi p�edstaviteli va�� spole�nosti, v�etn� z�stupc� ve�ejn�ho �ivota a v�etn� opozice. Budu se vyjad�ovat svobodn� a s �ctou, kter� st�tu a lidu p��slu��,� uvedl francouzsk� prezident.
Jednu podm�nku m�li i komunist�. Setk�n� se nesm� z��astnit Alexander Dub�ek. Pro komunisty byl sesazen� gener�ln� tajemn�k KS� symbolem pra�sk�ho jara, potla�en�ho tanky Var�avsk� smlouvy. Proto ho nechali preventivn� zadr�et polici�.
Pozv�nka p�i�la po�tou
A zat�mco spousta v�c� se v disentu odehr�vala n�jakou neofici�ln� cestou, na sn�dani pozval francouzsk� velvyslanec odp�rce komunistick�ho re�imu se v�� par�dou. �Pozv�nka mi p�i�la po�tou, to si tehdy re�im u� nedovolil blokovat ofici�ln� po�tu z velvyslanectv�,� vzpom�n� jeden z ��astn�k�, biskup V�clav Mal�.�Na sn�dani p�i�li Rudolf Batt�k, Ji�� Dienstbier, Milo� H�jek, V�clav Havel, Ladislav Lis, V�clav Mal�, Karel Srp a Petr Uhl.
��astn�ky podle Mal�ho vyb�ralo p��mo francouzsk� velvyslanectv�. �Fungoval okruh lid�, kter� byl v pravideln�m kontaktu se z�padn�mi diplomaty,� vysv�tluje. Z n�j velvyslanectv� pak vybralo ��astn�ky sch�zky. �Pro n�s to byla ��asn� podpora, proto�e on byl prvn� hlava st�tu, kter� se s n�mi setkala. Hus�k a Jake� v�d�li, �e pokud by p�ekazili setk�n�, �e on nep�ijede nebo se s nimi nesetk�,� uvedl p�ed �asem Petr Uhl.
Kart��ek s sebou
O �em se u sn�dan� hovo�ilo? O lidsk�ch pr�vech a politick� situaci v zemi. Dostalo se i na ot�zku vztah� mezi �eskoslovenskem a Franci�, Mitterrand se �dajn� disident� i ptal, jestli jim nevad�, �e se sch�z� s Hus�kem.
Legend�rn� se stala i slovn� v�m�na mezi francouzsk�m prezidentem a V�clavem Havlem. Prezident se Havla zeptal, jak se �innost disentu a obhajoba lidsk�ch pr�v prom�t� do jejich osobn�ch pom�r�. Havel odpov�d�l, �e i nyn� m� s sebou kart��ek na zuby, proto�e nev�, jak cel� den skon��. �Byl jsem si jist�, �e n�m zabr�n� se na ambas�du dostat a vezmou n�s k v�slechu. Ale nezastavili n�s,� vzpom�nal Havel.
Sn�dan�, kterou itiner�� francouzsk�ho prezidenta pl�noval jako p�lhodinovou, se ne�ekan� prot�hla. �My jsme byli na sn�dani a diskutovali jsme tak dlouho, �e n�sledn� setk�n� s Hus�kem se zdr�elo o p�l hodiny. A Hus�k to v�d�l,� vzpom�nal Uhl.
Jako jedin� �lov�k mimo Chartu 77 se sn�dan� s Mitterrandem z��astnil p�edseda Jazzov� sekce Karel Srp. Podle n�j tehdej�� sch�zka s Mitterrandem zm�nila politick� klima v �SSR i p��stup StB k disident�m. �Byl to zlomov� okam�ik v pos�len� na�eho sebev�dom�,� uvedl ji� d��ve Srp. Z jeho iniciativy byla p�ed t�emi lety odhalena v Pal�cov�ch zahrad�ch pod Pra�sk�m hradem Mitterrandova busta, kter� setk�n� p�ipom�n�.
Sch�zku p�ipomene Pet���ek
T�icet let od pam�tn� sn�dan� si p�ipomene i ministerstvo zahrani�n�ch v�c� jako historickou ud�lost i jako nad�le prob�haj�c� dialog s obh�jci lidsk�ch pr�v ve sv�t�.
Na Den lidsk�ch pr�v, v pond�l� 10. prosince, budou velvyslanectv� �esk� republiky a Francie ve v�ce ne� deseti zem�ch v�chodn� Evropy, Asie a Latinsk� Ameriky po��dat sn�dan� v�novan� diskus�m o stavu lidsk�ch pr�v v p��slu�n� zemi.
Mitterrandova n�v�t�va p�isp�la tak� k historicky prvn�mu ofici�ln�mu povolen� opozi�n� manifestace na Den lidsk�ch pr�v 10. prosince 1988 na �kroupov� n�m�st� v Praze 3. N�rodn� v�bor Prahy 1 nepovolil setk�n� v centru, a tak se akce uskute�nila na �i�kov�. �P�ekvapilo m�, jak moc tehdy p�i�lo lid�. Nedovolil jsem si to nikdy odhadnout, ale ��k� se, �e jich bylo dva tis�ce, mo�n� i v�c,� uvedl Mal�.
Podle n�j bylo jasn�, �e ��ast lid� souvis� s n�v�t�vou. ���ady demonstraci povolily, nijak proti n� nezas�hly, ale pe�liv� ji monitorovaly,� dodal. Mezi ��astn�ky tehdy zaregistroval velk� mno�stv� p��slu�n�k� St�tn� bezpe�nosti v civilu. �Zazn�lo n�kolik projev�, v�bec poprv� na ve�ejnosti promluvil V�clav Havel, kter� m�l velk� aplaus. Byla tam velmi uvoln�n� atmosf�ra,� vzpom�n�.
Disent se ale dlouho neradoval. Hned v lednu 1989 n�sledoval velk� z�tah proti nez�visl�m hnut�m, n�sledovaly v�slechy, zase se zat�kalo. �Bylo to jen takov� nadechnut�, kter� souviselo s Mitterrandovou n�v�t�vou. J� osobn� jsem v roce 1988 je�t� nebyl takov� optimista, abych po��tal s t�m, �e re�im padne v dohledn� dob�,� ��k� Mal�.
Dal�� demonstrace p�i�ly b�hem Palachova t�dne v lednu 1989. Ty byly tvrd� potla�eny, ale cesta k listopadu 1989 byla otev�en�.