Drogy víc lákají dospělé, říká adiktolog. Ubývá alkoholiků, problémem je internet - iDNES.cz (original) (raw)
Jak je na tom �esko s u��v�n�m drog? V porovn�n� s ostatn�mi zem�mi Evropsk� unie m� �esko nadpr�m�rnou m�ru u��v�n� alkoholu a hazardn�ho hran�, zat�mco konzumace neleg�ln�ch drog je sp�e ni���. Denn� pije alkohol n�co mezi 6 a� 10 procenty obyvatel. Dobr� zpr�va je, �e od roku 2010 doch�z� k m�rn�mu a setrval�mu poklesu pit� alkoholu, av�ak navzdory tomu je u n�s m�ra u��v�n� alkoholu vysok�. Pervitin a opioidy u��v� rizikov� odhadem asi 45 tis�c lid�, co� je v porovn�n� s alkoholem ��dov� m�n�, asi 0,4 procenta obyvatelstva. Nej�ast�ji u��vanou neleg�ln� n�vykovou l�tkou je konop�. N�jakou zku�enost s u�it�m konopn� l�tky m� zhruba t�etina dosp�l�ch. To v�ak neznamen�, �e by jej u��vali ka�d� den. V posledn�m roce u�ilo konop� n�co okolo 700 tis�c lid�. Nesm�me zapomenout ani na problematick� u��v�n� psychoaktivn�ch l�k�, kter� se odhadem t�k� desetiny populace. Jedn� se hlavn� o nadu��v�n� hypnotik a n�kter�ch analgetik.
Jak vlastn� takov� statistika vznik�? Narkomani se asi nechlub� t�m, �e jsou na heroinu. U u��v�n� neleg�ln�ch n�vykov�ch l�tek, jako jsou heroin nebo pervitin, odhaduje N�rodn� monitorovac� st�edisko po�et lid� u��vaj�c�ch tyto l�tky metodou n�soben� �daj� o klientech z n�zkoprahov�ch za��zen�. To jsou kontaktn� centra, tedy m�sta, kter� poskytuj� r�zn� slu�by pro u�ivatele n�vykov�ch l�tek, jako jsou z�kladn� o�et�en�, hygienick� servis nebo poradenstv�.
U pervitinu bych �ekal vy��� po�et u�ivatel�. U� jenom proto, �e se mu p�ezd�v� �eko. Zohled�uj� statistici i rekrea�n� u��v�n� drog? Statistiky zam��en� na u��v�n� pervitinu se soust�ed� p�edev��m na probl�mov� a rizikov� formy u��v�n�, nikoliv na rekrea�n� u�ivatele. Rekrea�n� u��v�n� se zpravidla sleduje prost�ednictv�m pr�zkum�. Pervitin n�kdy v �ivot� vyzkou�ela asi 2,3 procenta populace. Ozna�en� �eko poukazuje na specifickou roli pervitinu v �esku a jeho bohatou historii. Jednoduch� v�roba a dostupnost surovin formovala �esko jako jedno z hlavn�ch exportn�ch center. Ostatn� zem� za�aly pervitin ozna�ovat p�ezd�vkou odkazuj�c� na zemi p�vodu.
Ladislav D�k�ny
Vizitka
Vystudoval bakal��sk� a magistersk� program adiktologie na 1. l�ka�sk� fakult� Univerzity Karlovy.
Titul Ph.D. z�skal na Klinice adiktologie 1. LF UK a V�eobecn� fakultn� nemocnice v Praze. V r�mci sv�ho doktorsk�ho projektu je sou��st� v�zkumn�ho t�mu, kter� zkoum� souvislosti mezi v�vojovou psychopatologi� a jej� souvislost� s u��v�n�m n�vykov�ch l�tek.
Na N�rodn� lince pro odvyk�n� p�sob� jako odborn� garant slu�by a konzultant.
Z�rove� p�sob� na Odboru protidrogov� politiky ��adu vl�dy �esk� republiky, kde m� na starosti agendu tab�ku.
Co n�jak� nov� drogy? Za��naj� se na �esk�m trhu objevovat syntetick� opi�ty, jejich� epidemie nyn� su�uje Spojen� st�ty? A�koliv se v sou�asn� dob� sni�uje nab�dka heroinu, u n�s st�le p�evl�d� u��v�n� syntetick�ho opioidu buprenorfinu. Je dostupn�j��, a proto v�t�ina u�ivatel� heroinu p�e�la pr�v� na n�j. U��v�n� fentanylu u n�s na�t�st� ve v�t�� m��e nen�, a�koliv se i u n�s fentanyl vyskytuje a pou��v� se prim�rn� jako l�k na bolest v podob� n�plasti. T�m p�dem se ob�as objev� na ileg�ln�m trhu, ale v mnohem men�� m��e ne� buprenorfin. Samoz�ejm� ale riziko, �e u�ivatel heroinu nebo buprenorfinu u�ije fentanyl, existuje. A proto�e je zvykl� na slab�� l�tky, hroz� mu zna�n� riziko p�ed�vkov�n�.
M�n� se u n�s v�kov� skladba u�ivatel� drog? Postupn� ano. Zat�mco v minulosti bylo u��v�n� zejm�na neleg�ln�ch l�tek spojen� p�edev��m s mlad�mi dosp�l�mi ve v�ku 18 a� 34 let, nyn� roste i u star��ch. Objevuj� se u�ivatel� i nad 50 nebo 60 let. Jejich zdravotn� stav je hor��, �asto jsou dlouhodob� bez domova a progn�za na n�vrat do spole�nosti je u nich m�n� pravd�podobn�. Konop� je nejv�ce u��vanou neleg�ln� n�vykovou l�tkou u mladistv�ch, obdobn� jako u dosp�l�ch. Za posledn�ch 10 let se pod�l zku�enosti s u�it�m konop� u patn�ctilet�ch zmen�il t�m�� na polovinu. Ve srovn�n� s ostatn�mi zem�mi jsou ale �esk� ��sla st�le dost vysok�. Trendem posledn�ch p�r let je v�ak ur�it� n�r�st problematick�ho u��v�n� digit�ln�ch technologi�. Nap��klad do kategorie rizikov�ho nadm�rn�ho u��v�n� soci�ln�ch s�t� spadalo 5 a� 7 procent chlapc� a 7 a� 13 procent d�vek ve v�ku 11 a� 15 let.
Tak�e mlad� m�n� drogy za digit�ln� stimuly? Rozvoj digit�ln�ch technologi� v posledn�ch letech hraje ur�it� v�znamnou roli. V�zkumy z�rove� potvrzuj�, �e z�vislosti na digit�ln�ch technologi�ch a drog�ch mohou sd�let podobn� mechanismy, jako nap��klad impulzivn� chov�n� nebo zhor�enou schopnost sebekontroly. Odpov�� na ot�zku v�ak nebude tak jednoduch�. P��m� vztah mezi digit�ln�mi stimuly a poklesem u��v�n� drog zat�m nen� jednozna�n� prok�z�n. Technologii k �ivotu �asto pot�ebujeme, to sam� se t�eba o pervitinu ��ct ned�.
Tak�e pervitin je u n�s st�le drogov� t�ma ��slo jedna? Drogov� t�ma ��slo jedna je u n�s st�le alkohol a nikotin, z hlediska neleg�ln�ch drog konop�, a a� potom pervitin. Je popul�rn�j�� ne� opi�tov� drogy, ale celkov� po�et u�ivatel� je pouh� zlomek oproti t�eba konop�.
O alkoholu se kone�n� za��n� mluvit jako o nebezpe�n� droze. D�l� st�t dostatek pro prevenci? Kdy� n�m n�kdo vol� na N�rodn� linku pro odvyk�n� kv�li alkoholu, �asto u� hled� konkr�tn� pomoc. N�kter� hovory se v�ak t�kaj� sp�e ujasn�n�, zda m� volaj�c� skute�n� probl�m. Klient�m nab�z�me podporu p�i sni�ov�n� mno�stv� vypit�ho alkoholu nebo p�i �pln�m odvyk�n�. To je obzvl�t� d�le�it� u lid�, kte�� jsou na alkoholu z�visl�, proto�e odvyk�n� bez odborn�ho dohledu by pro n� mohlo b�t nebezpe�n�. Prevence je kapitola sama o sob�. Mysl�m si, �e je to bohu�el zna�n� podfinancovan� ��st zdravotnictv�. Odborn� programy jsou dra��� ne� ��ast policisty, kter� vypr�v� o tom, jak lid� u��vaj�c� n�vykov� l�tky maj� spoustu probl�m� a mohou skon�it ve v�zen�.