Soud ničí prezidentské sny Le Penové. Její chráněnec osnuje tichý převrat - iDNES.cz (original) (raw)

Esenc� sou�asn� n�lady uvnit� strany bylo st�ede�n� sly�en� soudu. Le Penovou p�i�lo podpo�it n�kolik vysoce postaven�ch �len� N�rodn�ho sdru�en�, Bardella v�ak chyb�l, m�l pln� ruce pr�ce s propagac� sv� knihy.

Jeho mentorce p�itom jde o politick� p�e�it�. V kauze takzvan�ch fiktivn�ch zam�stnanc� je spolu s dal��mi dv� des�tkami lid� podez�el�, �e z pen�z ur�en�ch na europarlamentn� asistenty vypl�cela mzdu lidem ze sv� partaje.

Le Penov� m� podle prokuratury dostat dva roky nepodm�n�n� a t��let� trest s odkladem, co� by j� podle AFP automaticky znemo�nilo prezidentskou kandidaturu v roce 2027. Soud nav�c po�aduje, aby m�la p�t let z�kaz uch�zet se o ve�ejn� funkce, na co� by podle ��dosti �alobc� nem�lo m�t vliv jej� p��padn� odvol�n� proti rozsudku. Obhajoba v p��t�ch dnech bude m�t mo�nost p�edn�st sv� z�v�re�n� argumenty. Soudce n�sledn� do dvou t�dn� stanov� datum vynesen� verdiktu.

�Z�m�rem prokuratury podle m� je p�ipravit Francouze o mo�nost volit toho, koho volit cht�j�,� �ekla po soudn�m jedn�n� novin���m Le Penov�. St�tn� z�stupci se podle n� rovn� sna�� �zni�it stranu�, kter� m� spolu s krajn� levic� v rukou osud sou�asn� men�inov� vl�dy Michela Barniera. Le Penov� kritizovala zvl�t� ��dost o to, aby z�kaz kandidatury platil bez ohledu na odvol�n�.

Le Penov� jde o v�echno, Bardella j� v�ak s p��padnou resuscitac� pom�hat nehodl�. M�sto toho pracuje na budov�n� vlastn� zna�ky. V autobiografii s n�zvem Ce que je cherche, voln� p�elo�eno jako �To, co hled�m�, s�m sebe popisuje jako rozen�ho l�dra, jen� se neboj� ob�tovat osobn� �ivot a pohodl� pro vy��� dobro.

18. b�ezna 2024

Z p�ist�hovaleck� �tvrti do vysok� politiky

O obl�benosti dev�tadvacetilet�ho politika sv�d�� i to, �e do tisku �lo 155 tis�c v�tisk� jeho knihy. Pro porovn�n�: sou�asn� prezident Emmanuel Macron p�ed n�stupem do ��adu poslal na trh dv� st� tis�c kopi� sv�ho d�la R�volution. Bardella kop�ruje osv�d�en� sch�ma takzvan� �underdog story�, kdy se musel vlastn�mi silami propracovat z absolutn�ho spole�ensk�ho dna a� na vrchol.

�Chodili k n�m do �in��ku sami drogov� deale�i, ka�dodenn� hudbou pro m� byly v�k�iky, zvuk automatick�ch zbran�, n�sil� a islamizace. Musel jsem z toho ut�ct,� popisuje Bardella, kter� vyr�stal v pa��sk� �tvrti Saint-Denis, je� je proslul� po�etnou p�ist�hovaleckou komunitou. Jeho matka po��tala ka�d� frank a euro. �M�la na to seznam, kam si psala �pln� v�e v�etn� n�kupu jedn� bagety. Sna�ila se �et�it, jak jen to �lo,� vzpom�n�.

V pokro�ilej��ch f�z�ch knihy se sna�� budovat obraz distingovan�ho politika, kter� �e�� v�ci v�dy racion�ln�, co� mu v posledn�ch letech zajistilo u Francouz� popularitu. Z�rove� v�ak odm�t�, �e by byl �chladn�m kyborgem la�n�m po moci�, jak se ho podle n�j sna�� vykreslit francouzsk� m�dia. Nejzaj�mav�j�� je v�ak velmi osobn� pas� popisuj�c� vztah s Le Penovou.

Bardella se v n� pokou�� rozpt�lit spekulace o mocensk�m boji uvnit� N�rodn�ho sdru�en�. Z�rove� v�ak p�izn�v�, �e v jej� konkurenci bylo a v�dy bude t�k� se prosadit. �V�te, je slo�it� b�t za n�co ocen�n, kdy� cestujete po Francii s Marine po boku. Kamkoli p�ijede, vzbuzuje emoce a pozornost se sto�� k n�. Je to skute�n� hv�zda,� m�n�.

Politolog Jean-Yves Camus, kter� se specializuje na krajn� pravicovou sc�nu, pro list Politico ale varuje, �e mlad� politik se mus� vyvarovat velk�ch ve�ejn�ch prohl�en� nam��en�ch proti sv� mentorce. �To by bylo sebevra�edn�,� m�n� a p�ipom�n�, �e jak�koli pokusy o �pal�cov� p�evrat� v r�mci strany nam��en� proti Le Penov� v�dy skon�il ne�sp�chem. Jej� nete� Marion by o tom mohla pov�dat.

�Bardella m� na sv� stran� �as. Te� m��e trp�liv� sb�rat body, v nejp��hodn�j�� dobu vydal knihu a form�ln� se tak v nejo�ehav�j��ch �asech od strany nen�padn� distancuje,� vysv�tluje Camus.

Turbulentn� rok pro N�rodn� sdru�en�

N�rodn� sdru�en� v leto�n�m roce za�ilo n�kolik triumf� i p�d�. V�e odstartovaly �ervnov� volby do Evropsk�ho parlamentu, ve kter�ch nacionalist� z�skali 31,5 procenta hlas� a rozdrtili tak Macronovu centristickou koalici. Po dlouh�ch jedn�n�ch skon�ili spolu s �esk�m hnut�m ANO v nov� vznikl� frakci Patrioti pro Evropu, jej�m� ��fem se stal pr�v� Bardella.

Macron v reakci na debakl vl�dn� koalice vyhl�sil ve Francii p�ed�asn� legislativn� volby. Z�rove� vyt�hl do boje proti krajn� pravici. Ta s p�ehledem vyhr�la prvn� kolo, volebn� syst�m v�ak hr�l proti n�. Prezident vyzval ve�ejnost i jednotliv� politick� strany ke strategick�mu hlasov�n� a odstoupen� kandid�t�, kte�� nemaj� �anci. V�sledkem bylo p�ekvapiv� v�t�zstv� levicov� koalice. Pokud by se po��taly mand�ty pro jednotliv� strany, nejv�ce jich v�ak dr�� N�rodn� sdru�en�.

Bardella byl jeho kandid�tem na premi�ra, Macron v�ak jeho jmenov�n� odm�tl. Stejn� tak ze sestavov�n� vl�dy vy�achoval v�t�znou levicovou koalici a premi�rem jmenoval republik�na Michela Barniera. Po�ty v�ak st�le hraj� proti jeho vl�d�. Rozhoduj�c� silou z�st�v� N�rodn� sdru�en� se 143 k�esly a levicov� sdru�en� Nov� lidov� fronta se 193 mand�ty.