Institut pro studium literatury (original) (raw)
Aktuality IPSL
Jiří Holý píše o Terezínském deníku Willyho Mahlera (15. 5. 2026)
V novém příspěvku E*fora Jiří Holý píše o Terezínském deníku 1942–1944 Willyho Mahlera (ed. Tomáš Fedorovič, Terezín, 2024): „Jde bezpochyby o nejvýznamnější egodokument k Terezínu. Mahler díky svému privilegovanému postavení (byl vedoucím bloku, tzv. grupáčem, a účastnil se pravidelných porad funkcionářů samosprávy) zaznamenal nejen denní život v ghettu z pozice vězně, ale i mnohé události a fakta, které byly běžným internovaným jednotlivcům nepřístupné.“
Hana Šmahelová píše o knize Tvořeni literaturou (6. 5. 2026)
V novém příspěvku E*fora Hana Šmahelová píše o knize Tvořeni literaturou. Společné dějiny česky a německy psané literatury českých zemí (1780–1920) (eds. Václav Smyčka – Václav Petrbok, Praha, 2024): „Společné dějiny opustily tradiční lineárně organizované podání, které je neseno sjednocující ideou, nezřekly se však společné ‚nové perspektivy‘, vytyčené pomocí konstruktu měšťanského subjektu. Sociologicko-filozofické souřadnice tohoto modelu byly zvoleny proto, aby v náhledu na dějiny nahradily staré (podle autorů politické a ideologické) ‚národní rámce‘.“
Anna Zineckerová píše o knize Lenky Jungmannové Drama pro mikrofon (30. 4. 2026)
Nový příspěvek E*fora je věnován knize Lenky Jungmannové Drama pro mikrofon. Česká rozhlasová hra za protektorátu (2024). „Autorce se na množství příkladů podařilo dokázat, že rozhlasová hra v protektorátním období nebyla stagnujícím kolaborantským médiem, ale naopak skrytě reflektovala aktuální politickou situaci, zdůrazňovala potřebu národního sebeuvědomění a obcházela cenzuru narážkami schovanými mezi řádky. Vzhledem k jedinečnosti tématu by kniha snesla více ukázek z jednotlivých her, případně obrazového materiálu.“
Manfred Weinberg píše o knize France/Kafka. An Author in Theory (22. 4. 2026)
V novém příspěvku E*fora Manfred Weinberg píše o knize Johna T. Hamiltona France/Kafka. An Author in Theory: „Tím, že se [autor] soustředil na francouzskou recepci, vyhnul se nutnosti předložit vlastní interpretaci textů. Přesto se mu díky probíraným interpretacím mnoha francouzských spisovatelů, filozofů a teoretiků podařilo velmi dobře osvětlit ‚horizont‘ Kafky ve vší jeho rozporuplnosti a hloubce.“
Rudolf Illový napsal o pražských německých básnících (10. 4. 2026)
V novém příspěvku E*fora Václav Petrbok představuje text Pražští němečtí básníci a jeho autora – publicistu, literárního historika, básníka a překladatele Rudolfa Illového (1881–1943): „Illový správně postihl zvláštní imaginativnost pražské německy psané literatury – její fascinaci fantastičnem a bizarností –, ale vykládá ji jako deformaci reality, nikoli jako estetický program moderny.“