Lokomotivn� �ada 310 (original) (raw)

Vzhledem k tomu, �e ji� bylo o t�to lokomotivn� �ad� mnoho naps�no omez�m sv�j z�jem sp�e na technick� zaj�mavosti. Podle Technick�ch zpr�v Rakousk�ch st�tn�ch drah byl i na t�chto lokomotiv�ch instalov�n syst�m vyt�p�n� olejem. Na lokomotiv�ch z prvn� s�rie 310.01-07, 310.15-21 a 310.23-28 bylo dosazeno vyt�p�n� olejem syst�m Holden s olejov�m ho��kem, �pravou topeni�t� a regula�n�m syst�mem Madeyski. K t�mto lokomotiv�m byly ur�eny tendry �ady 86 a to konkr�tn� 86.23, 26, 33-42 a 45-50 se z�sobn�kem topn�ho oleje o objemu 7,5 m3 a veden�m parn�ho topen� pro oh�ev topn�ho oleje. Nepoda�ilo se mi zjistit dal�� informace k osudu tohoto olejov�ho vyt�p�n� u lokomotiv �ady 310. Mezi seznamem lokomotiv s olejov�m topen� je i 310.23, kter� je zn�m� pouze s klasick�m vyt�p�n�m uhl�m. Na n�kter�ch lokomotiv�ch prvn� s�rie bylo zkou�eno n�v�stn� osv�tlen� acetylenov�mi lampami syst�mu Rotter, doposud byly lokomotivy vybaveny osv�tlen�m s olejov�mi lampami. Lampy syst�mu Rotter m�la i muzejn� lokomotiva 310.23, dnes po �prav�ch na elektrick� osv�tlen� st�le tvarem sv�tla odpov�daj� p�vodn�m lamp�m.
V roce 1912 pokra�ovala v�roba lokomotivami s ��sly 310.29-310.50. U t�chto lokomotiv, po �prav�ch na p�eh��va�i Schmidt, byl zv��em tlak p�ry v kotli na 16 atm. Byly provedeny dal�� �pravy - nap�. dosazeny zes�len� hv�zdice hnac� a sp�a�en� n�pravy (proveden� Ternitz), b�houny dostaly obru�e z Martinsk� oceli.
V roce 1913 p�isly z v�roby lokomotivy 310.51-310.55. Bylo roz���enno pou�it� Martinsk� oceli na dal�� lokomotivn� d�ly. V�voj v�roby oceli m�l v t� dob� �zkou spojitost s v�vojem �elezni�n� techniky.
V prvn�m pololet� roku 1914 pokra�ovala v�roba lokomotivami 310.56-310.66. Na lokomotiv�ch byl poprv� dosazen registra�n� rychlom�r se z�znamem na prou�ek voskovan�ho pap�ru syst�mu Hau�h�lter-Schneider s 6 sekundov�m intervalem z�znamu.

375.011 v Praze na Wilsonov� n�dra��

375.026 - 310.52 ji� s vym�n�n�mi dv��ky d�mnice a tendrem 727.0

V druh�m pololet� roku 1914 a v roce 1915, prvn�m a druh�m roce prvn� sv�tov� v�lky nebyl je�t� velk� tlak na �spory v lokomotivn�m materi�lu a neprojevoval se jeho nedostatek, z v�roby p�i�ly stroje 310.67 a� 310.87 na kter�ch prob�halo pr�b�n� drobn� zm�ny a vylep�ov�n� - nap�. topeni�tn� dv��ka s pomocnou dmychavkou.
V prvn�m pololet� roku 1916 byly v stroj�rn�ch Breitfeld & Dan�k ve Slan�m vyrobeny posledn� t�i lokomotivy t�to slavn� �ady - stroje 310.88-310.90. Na t�chto lokomotiv�ch bylo ji� dosazeno zes�len� proveden� n�razn�ku a t�hla (podle Technische Mitteilungen Gruppe B, Reihe 7, Nr.1), strojv�dcovsk� budka dostala osv�tlen� ascetyl�novou lampou syst�mu Rotter (doposud byly osv�tlov�ny pouze vodoznaky),n�v�stn� sv�tla lokomotivy byla dosazena op�t je�t� acetylenov�, ale syst�mu Wohanka. Nov� se v tomto roce za�aly vyr�b�t tendry �ady 88 s z�sobami vody 27 m3 a uhl� 10 tun, kter� mohly b�t sp�ahov�ny i s lokomotivami �ady 310. Rozvor lokomotivy by tak vzrostl na 18736 mm. Seznam v�ech vyroben�ch lokomotiv �ady 310 s uveden�m v�robce, v�robn�ch ��sel a ozna�en� u n�stupnick� �eleznice je uveden na samostatn� str�nce.
Ukon�en�m v�voje t�chto lokomotiv byla �ada 310.3.

Po roce 1918, kdy� v�echny lokomotivy t�to �ady bez �hony p�e�ily prvn� sv�tovou v�lku bylo 90 lokomotiv k.k.St.B. rozd�leno mezi �elezni�n� spr�vy n�stupnick�ch st�t� Rakousk� monarchie. �SD p�ipadlo 35 lokomotiv, kter� byly ozna�eny �adou 375.0. PKP dostalo 12 lokomotiv �ady 310 a v�ech 10 lokomotiv �ady 310.300 o kter� nebyl z�jem. �eleznic�m Rakouska BB� z�stalo nejv�ce - 43 lokomotiv. U �SD byly tyto rychl�kov� lokomotivy nasazeny do provozu ve v�topn�ch - P�erov, �esk� Bud�jovice, Praha Nusle a Moravsk� Ostrava, v pr�b�hu dvac�t�ch let se jejich domovi�t� roz���ilo o v�topny Nov� Z�mky a Bratislava
V po��tc�ch �SD z�stavaly tyto lokomotivy na rychl�kov�m provozu. Pr�b�n� prob�hala na lokomotiv�ch v r�zn�m rozsahu modernizace.

375.006, je�t� s p�vodn�mi dv��ky d�mnice v Chocni

Byly vybavov�ny za��zen�m tlakov� brzdy, dvoustup�ov�mi sdru�en�mi kompresory, jednod�ln�mi d�mni�n�mi dv��ky. Byly sp�ahov�ny i s nov�mi tendry �ady 923.1 s ru�n�m p�ihrnovadlem uhl� Halla-Haken a rovn�m dnem uhl�ku, kter� se p��li� neosv�d�ilo. Teprve dod�vky modern�ch a konstruk�n� pokrokov�j��ch lokomotiv �ady 387.0 (�sporn�j�� a m�n� n�ro�n� na �dr�bu) koncem dvac�t�ch let donutil �adu 375.0 k �stupu ze sl�vy. V roce 1954 byla vy�azena posledn� lokomotiva z t�to slavn� �ady.

Prameny : Technische Mitteilungunen der k.k.�sterreichischen Staatsbahnen
Atlasy lokomotiv
Bahn im Bild 57 - Die �sterreichische Reihe 16
�asopisy Dr�ha, �elezni���