Východní front [1918-1920] : Fronty [1918-1922] (original) (raw)

Východní front
Восточный фронт

Usnesením Rady lidových komisařů ze dne 13. června 1918 vznikla revoluční vojenská rada za účelem velení vojskům operujícím proti Československému sboru. Od počátku budovala revoluční vojenská rada regulerní front a nazývala ho v rozkazech Východní front. V souvislosti s reorganizací ozbrojených sil vznikly rozkazem č. 3/2 ze dne 11. září 1918 fronty - mezi nimi i Východní front.
Rozhodnutím Revoluční vojenské rady republiky ze dne 19. prosince 1919 a rozkazem Hlavního velitele č. 3 ze dne 6. ledna 1920 vyl Východní front zrušen.

velitelé:
M. A. Muravjov (13. června 1918 - 10. července 1918)
I. I. Vacetis (11. července 1918 - 28. září 1918)
S. S. Kameněv (28. září 1918 - 5. května 1919, 29.května 1919 - 8.července 1919)
A. A. Samojlo (5. května 1919 - 29. května 1919)
P. P. Lebeděv (8. července 1919 - 19. července 1919)
M. V. Frunze (19. července 1919 - 15. srpna 1919)
V. A. Olderogge (15. srpna 1919 - 15. ledna 1920)

členové revoluční vojenské rady:
G. I. Blagonravov
P. A. Kobozev
K. A. Mechonošin
K. Ch. Danišebskij
I. N. Smirnov
A. P. Rozengolc
I. T. Smilga
V. I. Solovjov
S. I. Gusev
M. M. Laševič
K. K. Jureněv
Š. Z. Eliava
K. G. Maksimov
B. P. Pozern
N. I. Muralov
P. K. Šternberg

náčelníci štábu:
N. V. Sollogub (26. června 1918 - 10. července 1918)
V. F. Tarasov
P. M. Majgur
A. K. Kolenkovskij
V. E. Garf
P. P. Lebeděv

dislokace štábu:
Kazaň (červen - červenec 1918)
Arzamas (srpen 1918 - únor 1919)
Simbirsk (únor - říjen 1919)
Ufa (říjen 1919 - leden 1920)
--------------------------------------------------------
jednotky
1.A (19. června 1918 - 14. srpna 1919)
2.A (20. června 1918 - 16. července 1919)
3.A (20. července 1918 - 15. ledna 1920)
4.A (20. června 1918 - 14. srpna 1919)
5.A (16. srpna 1918 - 15. ledna 1920)
Volžská vojenská flotila (červen 1918 - červenec 1919)
Turkestánská A (5. března - 15. června 1919)

OOB frontu

28. června 1918

Východní front - štáb Kazaň
velitel: Muravjov
náč. štábu: Sollogub
*Zvláštní armáda - štáb st. Ozinky
velitel: Rževskij
oper. náč.?: Melnikov
*1.A - štáb st. Inza
velitel: Tuchačevskij
náč. štábu: Šimunič
*2.A - štáb Ufa
velitel: Jakovlev
voenruk?: Machin
armáda dislokovaná v oblasti Ufy, Zlatoustu a Orenburgu (o této části nemá front žádné informace)
*3.A - štáb Jekatěrinburg - reorganizace Sev.-Ural.-Sib. F. na 3.A začala 14. června, ale oficiálně vznikla 3.A až 20. července
velitel: Berzin

koncem července 1918

Východní front (vel. I. I. Vacetis, členové RVR K. CH. Daniševskij, P. A. Kobozev, K. A. Mechonošin, F. F. Raskolnikov)
*1.A
*2.A
*3.A
*4.A
*oper. sk. Dodonova
*oper. sk. Trofimovského
*Volžská flotila
*5.A - formuje se v prostoru Kazaně
celkem:
42 000 bodáků
1 500 šavlí
110 děl
700 kulometů
19 obrněných vlaků

10. dubna 1919

Východní front
*jižní skupina - M. V. Frunze
-1.A
-4.A
-5.A
Turkestánská A
*severní skupina - V. I. Šorin
-2.A
-3.A

přehled rozkazů velitele frontu
13. června vzniká Východní front
14. června 1918 Rozkaz M.A.Muravjova R.I.Berzinovi o postupu na Čeljabinsk
Rozkaz o vzniku 1.A
20. června Rozkaz o formování Zvláštní A
20. června Rozkaz veliteli Zvl.A o postupu na Samaru, Buzuluk a Uralsk
20. června Rozkaz veliteli Severo-uralsko-sibiřského frontu o postupu na Omsk a Čeljabinsk
20. června Rozkaz velitel ufimských vojenských oddílu o postupu na Samaru
22. června Rozkaz o vzniku 2.A
23. června Rozkaz veliteli 2.A o osvobození Buzuluku
23. června Rozkaz veliteli Severo-uralsko-sibiřského frontu o obsazení Kyštymu
24. června Rozkaz vojskům frontu o ukončení metod ešelonové války
26. června Rozkaz veliteli 1.A o podpoře skupiny útočící na Syzraň
28. června Přehled dislokace částí frontu
Rozkaz veliteli 2.A o obraně Ufy
3. července Rozkaz veliteli Zvl.A o podřízení vojsk v oblasti Saratova a gubernii
6. července Rozkaz veliteli 1.A o ovládnutí Bugulmy
7. července Rozkaz veliteli Zvl.A o nastolení pröřádku v Saratovské gubernii
11. července Rozkaz o zradě Muravjova - podepsáni Lenin, Trockij

operace

operace červen-červenec 1918
Srpnový útok Východního frontu
plán srpnového útoku

Ve skutečnosti se útok změnil v obranu, ještě než stačil začít:
postupně od jihu:
útok 4.A se změnil v zuřivé souboje Čapajevových jednotek s jednotkami čsl.legií, které podnikly 4 útoky na Nikolajevsk (v srpnu 3). Naše jednotky byly proti bolševikům v nevýhodě, protože jižní křídlo, stejně jako severní nemělo spojení po železnici, zatím co bolševici využívali železnici ze Saratova.

na středním úseku byly jednotky 1.A natolik zdecimovány u Simbirska, že ani Vacetisův plán od nich nevyžadoval útočné operace.

na severním křídle udeřila kazaňská výprava na 5.A, která ještě nedokončila formování. Význam Kazaně vedl bolševiky k posilování tohoto úseku a k silnému tlaku - pádem Kazaně začala bolševická ofenziva v povolží.

s útoken 2.A do týlu povolžské fronty se u Buguľmy vypořádal 1. zál. pluk.

Na uralské frontě plk. Vojcechovský porazil bolš. síly na Permském směru. 3.A však soustředila síly k útoku na pravé křídlo Jekatěrinburské skupiny - byli však odraženi(jednotkami převezenými z permského směru) u Pyšmy a Mědného Rudniku.

pochod Uralské armády

- 18/7 - 12/9/1918 - V druhé polovině července vyrazily zbytky uralské armády z Jižního Uralu přes týl našich jednotek k severu, aby se spojily s jednotkami 3.A. K železnici Samara - Ufa dorazila armáda pod velením Bljuchera koncem srpna a 29/8 si vynutila přechod u stanice Iglino (vých. Ufy). Řeku Ufu překročila 2-3/9 u krasného a po západním břehu pokračovala k severu.

Útok Východního frontu 1918 - 1919

V září uskutečnily vojska Východního frontu v povolží tři postupně navazující útočné operace (začínaly od severu a postupovaly k jihu)
1)

Kazaňská operace

5. - 10. září 1918
2)

Simbirská operace

9. - 28. září 1918
Tuchačevského plán:
Inzenská a Penzská divize budou útočnou činností vázat nepřítele na inzenské frontě. Posílená Simbirskaá divize (G. D. Gaj) porazí simbirské uskupení nepřítele a obsadí Simbirsk.
-operaci rozhodly vojska pravobřežní skupiny 5.A a volžské flotily, které po dobytí Kazaně zaútočily směrem na jih.
3)

Syzraňsko-samarská operace

14. září - 8. října 1918
-operaci rozhodly vojska simbirské divize 1.A, která po vzetí Simbirsku útočily na jih a vojska 4.A, které útočily na levém břehy Volhy na sever.

8. října 1918 přešel Východní front v povolží do všeobecného útoku:
4.A - na Uralsk
1.A - Buguruslan, Belebej
5.A - Bugulma

2.A - zahájila

iževsko-votkinskou operaci

15. října - 16. listopadu 1918
3.A - se bránila na přístupech k Permi - dostala za úkol útočit na Krasnoufimsk, Jekatěrinburk

Na podzim se těžiště válečných operací přesunulo na jih.

*Permská obranná operace 20. listopadu 1918 - 6. ledna 1919
25/12 dobyt Perm
1/1/1919 vyslána zvláštní komise ÚV a Rady obrany státu (členové: Stalin, Dzeržinský

), která měla vyšetřit příčiny neúspěchu 3. armády.
-------------------------
4/3 - útočí Sibiřská armáda
6/3 - útočí Západní armáda proti otevřenému levému křídlu 5.armády.

Postupně vznikla mezi 2. a 5. armádou mezera 150 km. Zárověň však při postupu vznikla mezera 50-60 km mezi III. a VI. sborem kolčakovy Západní armády. Toho využil M. V. Frunze - velitel jižní skupiny Východního frontu - při plánování protiútoku. Ten měl být veden do vzniklé mezery ve všeobecném směru na Buguruslan, Zagljadino a Saraj-Gir. Severní skupina frontu pod velením V.I.Šorina měla pevně bránit vjatecký a kazaňský směr.
-------------------------
Belebejská operace 15. -19. května 1919
Buguruslanská operace 28. dubna -13. května 1919
Ufimská operace 25. května - 19. června 1919
Zlatoustská operace 24. června - 13. července 1919
Čeljabinská operace 17. července - 4. srpna 1919
Sarapulsko-votkinská operace 25. května - 12. června 1919
Permská operace 21. června - 1. července 1919
Jekatěrinburská operace 5. - 20. července 1919
Obrana Orenburgu duben - červen 1919
Obrana Uralska 20. dubna - 11. července 1919
Petropavlovská operace 20. srpen - 4. listopad 1920
Omská operace 4. - 16. listopadu 1919
Novonikolajevská operace 20. listopadu - 16. prosince 1919
Krasnojarská operace 2. -7. ledna 1920

Revoluční vojenské radě frontu byly podřízeny následující jednotky:

V červnu a červenci bylo z vojsk podřízených frontu zformováno pět armád:

Graždanskaja vojna i vojennaja intěrvencija v SSSR, enciklopedija, Moskva 1983

URL : https://www.valka.cz/Vychodni-front-1918-1920-t12545#42134 Verze : 10