Trendy civilního držení zbraní: ZP sk. E - ozbrojená veřejnost | zbrojnice.com (original) (raw)

Ozbrojená veřejnost, tedy držitelé zbrojního průkazu skupiny E – k ochraně života, zdraví a majetku, představuje bezkonkurenčně největší část českých držitelů zbraní. Tradice civilního držení střelných zbraní v českých zemích sahá zpět až do dob husitských válek. Za symbolický počátek lze považovat bitvu u Kutné Hory, v níž byly 21.12.1421 střelné zbraně poprvé užity na bitevním poli. Ty byly vzhledem k obtížné manipulaci a nízké kadenci dříve využívány pouze při obléhání. Husitská taktika zapojení vozové hradby umožnila nasazení raných střelných zbraní i při bitvách.

Související: 50 let republiky: nastal čas ústavně chránit právo nabývat, držet a nosit zbraně

Vývoj právní úpravy

Stejně jako v době husitské, i dnes střelné zbraně představují ultimátní nástroj vyrovnání sil. Pro současného lupiče či jiného násilníka spoléhajícího na moment překvapení a fyzickou převahu je i drobná žena se střelnou zbraní stejně nevhodnou obětí, jakou představovala před téměř šesti stoletími pro profesionálního křižáckého bojovníka v plné zbroji na polích v okolí Kutné Hory.

Zatímco držení zbraní zůstávalo po staletí přirozeným právem, tak jejich nošení pro sebeobranu od roku 1852 podléhalo vydání zvláštního povolení. Půl milénia dlouhou tradici civilního držení a nošení zbraní narušily až nacistická okupace a komunistická totalita. To se změnilo již v březnu 1990 přijetím zákona č. 49/1990 Sb., který opět umožnil občanům držet zbraně – nyní již za předpokladu předchozího získání zbrojního průkazu. Vydávání průkazu opravňujícího k držení a nošení zbraní pro sebeobranu zprvu podléhalo správnímu uvážení a od roku 1995 se následně stalo nárokovým. “Divoká devadesátá” vedla k velmi rychlému nárůstu počtu zbrojních průkazů této skupiny. Trend postupného mírného nárůstu v delším časovém období pokračuje dodnes.

Situace jinde v Evropě

Masové civilní držení a nošení zbraní pro ochranu vlastní a svých blízkých je českým unikem. Podobnou úpravu mají pouze pobaltské státy. Slovenská úprava zahrnuje správní uvážení orgánu vydávajícího zbrojní průkaz – zatím proces funguje permisivně, ale takto to bývalo také v Rakousku, než došlo na přelomu milénia ke změně (přetrvává pouze možnost držení, nikoliv nošení zbraní pro sebeobranu). V Rakousku se přitom nezměnila právní úprava, ale pouze správní praxe – sprostý občan pozbyl důvěru úředníků. K uvolnění pravidel v nedávné době došlo v Polsku, kde jde ale o úpravu v podobě ministerské vyhlášky – tedy něco, co se může změnit podle toho, kdo zrovna sedí na ministerské židli.

Většina států Evropy formálně ve svých zákonech držení a nošení zbraní pro sebeobranu umožňuje. Realita je v nich ale typicky taková, s jakou se setkal šéfredaktor Charlie Hebdo. Jakožto sportovní střelec a vlastník dvou pistolí, které mohl leda tak přenést nenabité v uzamčeném kufříku na střelnici a zpátky domů, žádal o povolení k nošení zbraní pro sebeobranu. Byť byl vysoko na seznamu osob určených k zavraždění Al Kájdou a byť on sám i časopis dříve čelili útokům, jeho žádosti nebylo vyhověno. Jeho vrazi přitom neměli sebemenší problém pořídit si nelegální zbraně, třebaže byli na watchlistu místních bezpečnostních složek a jeden již byl za terorismus dokonce v minulosti odsouzen.

V současnosti má zbrojní průkaz skupiny E v Česku téměř 250.000 osob. Každý den jsou v ulicích desetitisíce legálně ozbrojených občanů a Česká republika zůstává jednou z nejbezpečnějších zemí světa.

Je jen na nás, aby tomu tak bylo i nadále. A to nejen navzdory Bruselu, ale také některým místním politikům vyznávajícím hodnotový žebříček, podle nějž se zbraněmi mají bránit hlavně peníze, a nikoliv lidé.

Statistiky civilního držení zbraní v ČR

Specifika zbrojního průkazu sk. E – pro ochranu života, zdraví a majetku

Držitel může mít zbrojní průkaz vícero skupin. Níže uvedená specifika se tedy vztahují především na ty držitele, kteří současně nemají žádnou další skupinu zbrojního průkazu.

K hlavním specifikům zbrojního průkazu sk. E patří:

Trend změny počtu držitelů

Jelikož je držitelů zbrojního průkazu sk. E nejvíce, jakékoliv změny jejich počtu v absolutních číslech výrazně vyčnívají. Navzdory větším výkyvům v absolutních číslech v poslední dekádě přibylo více sportovních střelců a sběratelů než ozbrojené veřejnosti. Což tak úplně nezapadá do mediálního obrazu Čechů ozbrojujících se kvůli migrantům s cílem hlídkovat “na čáře”. Ale to všichni, kdo čtou zbrojnice.com, asi tuší.

Trendy změny držitelů zbrojního průkazu pro sebeobranu.

Následující graf ukazuje, kolik držitelů přesně přibylo v jednotlivých letech:

Změna počtu držitelů zbrojního průkazu sk. E.

Změna počtu držitelů zbrojního průkazu sk. E.

Zdroj dat: Informace poskytnuté Policejním prezidiem ČR.

Související:

Příklady teroristických útoků, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků ve školách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v modlitebnách, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady útoků v nákupních centrech, restauracích a jiných veřejných místech, při nichž proti pachatelům zasáhli ozbrojení civilisté:

Příklady zásahů ozbrojených civilistů k záchraně členů bezpečnostních složek: