Congress of Paris (1856) (original) (raw)

About DBpedia

Pařížský kongres v roce 1856 byl mezinárodním setkáním, svolaným kvůli uzavření míru po Krymské válce z let 1853-1856, jenž se konal v Paříži v roce 1856. Pařížského kongresu se zúčastnili zástupci států, jež se Krymské války zúčastnily, tedy Francie, Spojeného království, Osmanské říše, Ruska a Sardinského království, ale také Rakouska a Pruska, tedy mocností, jež se přímo do války nezapojily.Výsledkem jednání na tomto kongresu se stala Pařížská smlouva.

thumbnail

Property Value
dbo:abstract Pařížský kongres v roce 1856 byl mezinárodním setkáním, svolaným kvůli uzavření míru po Krymské válce z let 1853-1856, jenž se konal v Paříži v roce 1856. Pařížského kongresu se zúčastnili zástupci států, jež se Krymské války zúčastnily, tedy Francie, Spojeného království, Osmanské říše, Ruska a Sardinského království, ale také Rakouska a Pruska, tedy mocností, jež se přímo do války nezapojily.Výsledkem jednání na tomto kongresu se stala Pařížská smlouva. (cs) Με την ονομασία Συνέδριο των Παρισίων ή Συνέδριο ειρήνης των Παρισίων, φέρεται η ειρηνευτική διεθνής διάσκεψη που πραγματοποιήθηκε στο Παρίσι , το 1856, μεταξύ των εκπροσώπων των εμπολέμων χωρών του Κριμαϊκού πολέμου, αμέσως μετά την υπογραφή της ανακωχής, προκειμένου να συνομολογηθεί ισχυρή συνθήκη ειρήνης . (el) The Congress of Paris is the name for a series of diplomatic meetings held in 1856 in Paris, France, to negotiate peace between the warring powers in the Crimean War that had started almost three years earlier. The Congress was attended by diplomatic representatives from the nations of France, Great Britain, Russia, Austria, and Prussia, as well as from the Ottoman Empire and Sardinia-Piedmont and was presided by the French Prime-Minister Alexandre Colonna-Walewski. The agreement resulted in continued recognition of the Ottoman Empire and the return to pre-war territorial borders for Russia and the Empire. (en) Il Congresso di Parigi si riunì nella capitale francese dal 25 febbraio al 16 aprile 1856 al fine di ristabilire la pace dopo la guerra di Crimea, combattuta vittoriosamente dall'Impero ottomano, Francia, Regno Unito di Gran Bretagna e Irlanda e Regno di Sardegna contro l'Impero russo. Il congresso stabilì l'autonomia del Principato di Moldavia e del Principato di Valacchia che, liberate dal protettorato russo, rimanevano formalmente nell'Impero ottomano, al quale veniva anche assicurata l'integrità territoriale. Dispose la smilitarizzazione del Mar Nero e la cessione da parte della Russia della zona della foce del Danubio (Bessarabia meridionale) a favore della Moldavia. Determinò il declino della potenza russa in Europa e l'ascesa della Francia a prima potenza del continente. Il Primo ministro del Regno di Sardegna Cavour ottenne che per la prima volta in una sede internazionale si ponesse la questione italiana.I risultati del Congresso costituirono il Trattato di Parigi. (it) Пари́жский конгре́сс — многосторонние международные переговоры с целью завершения Крымской войны, увенчавшиеся подписанием Парижского трактата; открылся 13 (25) февраля 1856 года в столице Франции. В нём участвовали полномочные представители России, Франции, Англии, Австрии, Сардинии, Османской империи, а также Пруссии. Председательствовал на заседаниях французский министр иностранных дел, сын Наполеона Бонапарта граф А. Валевский. Россия была представлена первым уполномоченным графом А. Ф. Орловым и вторым — Ф. И. Брунновым, долго служившим русским послом в Лондоне. Англия была представлена лордом Кларендоном (George Villiers, 4th Earl of Clarendon) и Каули (Henry Wellesley, 1st Earl Cowley). Австрия — Буолем, Сардинское королевство — Кавуром. Решение российского императора Александра II пойти на мирные переговоры было принято на совещании в Зимнем дворце 3 (15) января 1856 года, на котором во второй раз обсуждался ультиматум, предъявленный России австрийским императором Францем Иосифом (против принятия австрийского ультиматума выступил только граф Д.Н. Блудов); к тому времени Наполеон III, за спиной союзной ему Англии, уже вёл тайные переговоры с Санкт-Петербургом о возможности заключения мира, к которому он сам склонялся, не видя для себя интереса в продолжении войны. Наиболее непримиримую позицию в отношении России в Париже заняли Англия и Австрия; их линия впоследствии смягчилась под влиянием Наполеона III. Англия, первоначально вообще не желавшая столь скорого мира, теперь откровенно стремилась к ослаблению России в бассейне Чёрного моря, к подрыву её позиций на Кавказе, настаивала на демилитаризации Аландских островов. При поддержке австрийцев англичане требовали даже полного срытия русских укреплений по черноморскому побережью, однако, благодаря поддержке Наполеона III, Орлов в этом вопросе победил. Австрия требовала отторжения от России всей Бессарабии и рассчитывала на присоединение к своим владениям Дунайских княжеств. Бывшие союзники, однако, никак не поддержали Дунайские княжества, и австрийцы ушли с конгресса, не получив никакой уплаты за свой ультиматум от 2 декабря 1855 года.Турция на конгрессе была вынуждена соглашаться с союзниками даже тогда, когда их мнение явно расходилось с её интересами. Особо (но без каких-либо серьёзных последствий) на конгрессе рассматривался вопрос о необходимости будущего политического объединения Дунайских княжеств. В итоге 18 (30) марта 1856 года был подписан мирный договор, который до 1871 года определял политическое устройство в Европе. Конгресс был закрыт 16 (28) апреля 1856 года. (ru) Паризький конгрес відкрився 13 (25) лютого 1856 року в столиці Франції. У ньому брали участь Росія, Франція, Англія, Австрія і Сардинія. Пізніше до них приєдналася Туреччина. Головував на засіданнях французький міністр закордонних справ, двоюрідний брат Наполеона III граф А. Валевський. Росія була представлена першим уповноваженим графом О.Ф.Орловим і другим — Ф.І.Бруновим, що довго служив російським послом в Лондоні. Англія була представлена лордами Кларендоном і Каулі. Австрія — Буолем, Сардинське королівство — . Основними супротивниками Росії в Парижі стали Англія і Австрія. Що стосується Франції, то вона з багатьох питань підтримувала російську делегацію, ставлячись до союзу з Англією досить формально. Наполеон III справедливо вважав, що його країна і так вже отримала багато від війни (від переважання в Туреччині до «реваншу» за 1814 рік). Більш того, під час конгресу намітилося потеплення відносин між колишніми ворогами. Наполеон III підтвердив в бесіді з Орловим, що відтепер не бачить ніяких корінних суперечностей, які могли б перешкодити зближенню Росії і Франції. Англія, що спочатку взагалі не бажала такого швидкого миру, тепер відверто прагнула до ослаблення Росії в басейні Чорного моря, до підриву її позицій на Кавказі, наполягала на демілітаризації Аландських островів. За підтримки австрійців англійці вимагали навіть повного зриття російських укріплень по чорноморському узбережжі, проте, завдяки підтримці Наполеона III, Орлов в цьому питанні переміг. Австрія вимагала відторгнення від Росії всієї Бессарабії і розраховувала на приєднання до своїх володінь Дунайських князівств. Колишні союзники, проте, ніяк не підтримали Дунайську імперію, і австрійці пішли з конгресу, не отримавши ніякої сплати за свій ультиматум від 2 грудня 1855 року, що назавжди зіпсував відносини з Росією. Туреччина на конгресі була вимушена погоджуватися з союзниками навіть, коли їхня думка явно розходилася з її інтересами. Особливо (але без якихось серйозних наслідків) на конгресі розглядалося питання про необхідність майбутнього політичного об'єднання Дунайських князівств. У результаті 18 (30) березня 1856 року був підписаний Паризький мирний договір 1856 р., який підбив підсумки Кримської війни. До 1871 року цей договір визначав зовнішню політику європейських держав. Він і став закінченням Паризького конгресу 1856 року. (uk)
dbo:thumbnail wiki-commons:Special:FilePath/Edouard_Dubufe_Congrès_de_Paris.jpg?width=300
dbo:wikiPageID 2902214 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 11422 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1115523552 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbr:Prussia dbr:Romania dbr:Black_Sea dbr:Bessarabia dbr:International_law dbc:Diplomatic_conferences_in_France dbr:Congress_of_Berlin dbr:Congress_of_Vienna dbr:Crimean_War dbr:Mehmed_Emin_Âli_Pasha dbr:Russia dbr:Russian_Army dbr:Russian_Empire dbr:Orlov_(family) dbr:Alexandre_Colonna-Walewski dbr:Great_Britain dbr:Great_powers dbr:Moldavia dbc:1850s_in_Paris dbc:1856_in_international_relations dbr:Plenipotentiaries dbc:1856_conferences dbc:19th-century_diplomatic_conferences dbc:Crimean_War dbr:Austria dbr:Austrian_Empire dbr:Treaty_of_Paris_(1856) dbr:Turkey dbr:Wallachia dbr:Crimean_Peninsula dbr:Alexander_Gorchakov dbr:Danube_River dbr:Exposition_Universelle_(1855) dbr:France dbr:Ottoman_Empire dbr:Paris dbr:Grand_vizier dbr:Italian_Peninsula dbr:Quai_d'Orsay dbr:Second_French_Empire dbr:Henry_Wellesley,_1st_Earl_Cowley dbr:Paris_Declaration_Respecting_Maritime_Law dbc:1856_in_France dbr:Kingdom_of_Prussia dbr:Kingdom_of_Sardinia dbr:Napoleon_III dbr:Letters_of_marque dbr:Sardinia-Piedmont dbr:French-Prussian_War dbr:Virginia_Oldoini dbr:Camillo_Benso_di_Cavour dbr:R.R._Palmer dbr:File:Edouard_Dubufe_Congrès_de_Paris.jpg dbr:Brunnov dbr:File:Black_sea_crimean_war.jpg dbr:File:Congrès_de_Paris,_1856.jpg
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Cite_book dbt:For dbt:Other_uses_of dbt:Short_description dbt:Use_dmy_dates
dcterms:subject dbc:Diplomatic_conferences_in_France dbc:1850s_in_Paris dbc:1856_in_international_relations dbc:1856_conferences dbc:19th-century_diplomatic_conferences dbc:Crimean_War dbc:1856_in_France
gold:hypernym dbr:Conference
rdf:type dbo:SocietalEvent yago:Abstraction100002137 yago:Conference108308497 yago:Gathering107975026 yago:Group100031264 yago:Meeting108307589 yago:SocialGroup107950920 yago:Wikicat19th-centuryDiplomaticConferences yago:WikicatDiplomaticConferencesInFrance
rdfs:comment Pařížský kongres v roce 1856 byl mezinárodním setkáním, svolaným kvůli uzavření míru po Krymské válce z let 1853-1856, jenž se konal v Paříži v roce 1856. Pařížského kongresu se zúčastnili zástupci států, jež se Krymské války zúčastnily, tedy Francie, Spojeného království, Osmanské říše, Ruska a Sardinského království, ale také Rakouska a Pruska, tedy mocností, jež se přímo do války nezapojily.Výsledkem jednání na tomto kongresu se stala Pařížská smlouva. (cs) Με την ονομασία Συνέδριο των Παρισίων ή Συνέδριο ειρήνης των Παρισίων, φέρεται η ειρηνευτική διεθνής διάσκεψη που πραγματοποιήθηκε στο Παρίσι , το 1856, μεταξύ των εκπροσώπων των εμπολέμων χωρών του Κριμαϊκού πολέμου, αμέσως μετά την υπογραφή της ανακωχής, προκειμένου να συνομολογηθεί ισχυρή συνθήκη ειρήνης . (el) The Congress of Paris is the name for a series of diplomatic meetings held in 1856 in Paris, France, to negotiate peace between the warring powers in the Crimean War that had started almost three years earlier. (en) Il Congresso di Parigi si riunì nella capitale francese dal 25 febbraio al 16 aprile 1856 al fine di ristabilire la pace dopo la guerra di Crimea, combattuta vittoriosamente dall'Impero ottomano, Francia, Regno Unito di Gran Bretagna e Irlanda e Regno di Sardegna contro l'Impero russo. Determinò il declino della potenza russa in Europa e l'ascesa della Francia a prima potenza del continente. Il Primo ministro del Regno di Sardegna Cavour ottenne che per la prima volta in una sede internazionale si ponesse la questione italiana.I risultati del Congresso costituirono il Trattato di Parigi. (it) Пари́жский конгре́сс — многосторонние международные переговоры с целью завершения Крымской войны, увенчавшиеся подписанием Парижского трактата; открылся 13 (25) февраля 1856 года в столице Франции. В нём участвовали полномочные представители России, Франции, Англии, Австрии, Сардинии, Османской империи, а также Пруссии. В итоге 18 (30) марта 1856 года был подписан мирный договор, который до 1871 года определял политическое устройство в Европе. Конгресс был закрыт 16 (28) апреля 1856 года. (ru) Паризький конгрес відкрився 13 (25) лютого 1856 року в столиці Франції. У ньому брали участь Росія, Франція, Англія, Австрія і Сардинія. Пізніше до них приєдналася Туреччина. Головував на засіданнях французький міністр закордонних справ, двоюрідний брат Наполеона III граф А. Валевський. Росія була представлена першим уповноваженим графом О.Ф.Орловим і другим — Ф.І.Бруновим, що довго служив російським послом в Лондоні. Англія була представлена лордами Кларендоном і Каулі. Австрія — Буолем, Сардинське королівство — . (uk)
rdfs:label Pařížský kongres (cs) Συνέδριο των Παρισίων (1856) (el) Congress of Paris (1856) (en) Congresso di Parigi (it) Парижский конгресс (ru) Паризький конгрес (uk)
owl:sameAs freebase:Congress of Paris (1856) yago-res:Congress of Paris (1856) wikidata:Congress of Paris (1856) dbpedia-az:Congress of Paris (1856) dbpedia-cs:Congress of Paris (1856) dbpedia-el:Congress of Paris (1856) dbpedia-it:Congress of Paris (1856) dbpedia-ru:Congress of Paris (1856) dbpedia-sh:Congress of Paris (1856) dbpedia-uk:Congress of Paris (1856) https://global.dbpedia.org/id/AsCh
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:Congress_of_Paris_(1856)?oldid=1115523552&ns=0
foaf:depiction wiki-commons:Special:FilePath/Black_sea_crimean_war.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Edouard_Dubufe_Congrès_de_Paris.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Congrès_de_Paris,_1856.jpg
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:Congress_of_Paris_(1856)
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:Congress_of_Paris
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:Camillo_Benso,_Count_of_Cavour dbr:Mehmed_Cemil_Bey dbr:Bersaglieri dbr:Victor_Emmanuel_II dbr:Crimean_War dbr:Alexandre_Colonna-Walewski dbr:George_Barbu_Știrbei dbr:George_Villiers,_4th_Earl_of_Clarendon dbr:Congress dbr:Emil_von_Richthofen dbr:Les_deux_aveugles dbr:Treaty_of_Paris_(1856) dbr:Giovenale_Vegezzi_Ruscalla dbr:Danilo_I,_Prince_of_Montenegro dbr:List_of_Crimean_War_Victoria_Cross_recipients dbr:List_of_Paris_meetings,_agreements_and_declarations dbr:Henry_Codrington dbr:Henry_John_Temple,_3rd_Viscount_Palmerston dbr:Count_Joseph_Alexander_Hübner dbr:Napoleon_III dbr:Senate_of_Romania dbr:Sardinian_expeditionary_corps_in_the_Crimean_War dbr:Congress_of_Paris
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:Congress_of_Paris_(1856)