Divisions of the Carpathians (original) (raw)

dbo:abstract

Karpaty se z hlediska českého i slovenského geomorfologického členění považují za subsystém Alpsko-himálajského systému. Jejich dělení na provincie, subprovincie, oblasti a celky je jednotné v odborných kruzích v Česku a na Slovensku, dobře na ně navazuje i členění polské. Členění v ostatních zemích, zejména na Ukrajině a v Rumunsku, není propracované tak detailně ani podle stejných kritérií. Tradičně se Karpaty dělí na tři provincie:[zdroj?] Západní, Východní a Jižní Karpaty. V rumunském pojetí se ale za Jižní Karpaty považuje pouze jejich nejvyšší, ze západu na východ se táhnoucí pásmo. Rumunské Západní Karpaty (nezaměňovat se Západními Karpatami na severu) se posuzují samostatně, stejně jako Transylvánská vysočina i Srbské Karpaty. Podle českého a slovenského geomorfologického členění tvoří hranici mezi Západními a Východními Karpatami Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka), ležící ve výšce 683 m n. m. na slovensko-polské hranici mezi Ľubovnianskou a Ondavskou vrchovinou. Podle polského členění Jerzyho Kondrackiego patří ještě celé Nízké Beskydy do západokarpatské provincie a dotyčná hranice prochází až Lupkovským průsmykem v Laborecké vrchovině. Jako hranice mezi Východními a Jižními Karpatami se často uvádí průsmyk Predeal (1033 m n. m.) na spojnici Brașova a údolí Prahovy, avšak podle Čížka a kol. se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahova a posunuje se do údolí řeky Dîmbovița a kuloáru – Bran.“ Na západě se Jižní Karpaty stýkají s rumunskými Západními Karpatami (Carpații Occidentali), přičemž hranice probíhá údolími řek a Timiș. České, slovenské a polské členění dělí Západní i Východní Karpaty na vnější flyšové a vnitřní (krystalické, vulkanické aj.) pásmo. V Rumunsku bývají členěny Východní Karpaty ležící na rumunském území na tři samostatné geografické skupiny (severní, střední a jižní) a ne na Vnější a Vnitřní Východní Karpaty: * Maramurešské a Bukovinské Karpaty (Carpații Maramureșului și Bucovinei) * Moldavsko-transylvánské Karpaty (Carpații Moldo-Transilvani) * Obloukové Karpaty (Carpații de Curbură / Carpații Curburii) Transylvánská plošina někdy nebývá považována za součást Karpat. Srbské Karpaty bývají někdy přiřazovány k Jižním Karpatám, někdy naopak vůbec nebývají považovány za součást Karpat.[zdroj?] Níže použité zkratky států, na jejichž území Karpaty zasahují: * [AT] = Rakousko * [CZ] = Česko * [HU] = Maďarsko * [PL] = Polsko * [RO] = Rumunsko * [RS] = Srbsko * [SK] = Slovensko * [UA] = UkrajinaGeografická mapa Karpat: Karpatský oblouk od Vídně a Bratislavy až po Srbské Karpaty (cs)
Die Gliederung der Karpaten ist nicht einheitlich festgelegt. Während z. B. in der Slowakei eine flächendeckende, systematische Einteilung existiert, gibt es insbesondere für die Ukraine nur lückenhafte, teilweise auch widersprüchliche Angaben. Die Zugehörigkeit bestimmter Gebiete (Banater Gebirge, Transsilvanisches Becken, Serbische Karpaten) zu den Karpaten ist umstritten. Einige Begriffe – vor allem die Beskiden – werden in den betroffenen Ländern unterschiedlich gehandhabt. Nicht zuletzt bei der Hauptgliederung gibt es in gängigen Werken deutliche Unterschiede zu der im folgenden vorgelegten. Eine verbreitete Einteilung setzt den Duklapass als Ostgrenze der Westkarpaten. Die dort beginnenden Waldkarpaten erstrecken sich bis zum Prislop-Pass. Die Ostkarpaten beginnen demnach erst hier und reichen über den nur 855 m hohen Oituz-Pass hinweg bis zum 1051 m hohen Predeal-Pass. Von dort bis an die Temesch-Cerna-Furche erheben sich die Südkarpaten oder Transsilvanischen Alpen. Nach wieder anderen Einteilungen verlaufen die Grenzen der geomorphologischen Einheiten entlang der Staatsgrenzen, was meist nicht sinnvoll ist. (de)
Divisions of the Carpathians are a categorization of the Carpathian mountains system. Below is a detailed overview of the major subdivisions and ranges of the Carpathian Mountains. The Carpathians are a "subsystem" of a bigger Alps-Himalaya System that stretches from western Europe all the way to southern Asia, and are further divided into "provinces" and "subprovinces". The last level of the division, i.e. the actual mountain ranges and basins, is usually classified as "units". The main divisions are shown in the map on the right. To generalize, there are three major provinces (regions): Western Carpathians, Eastern Carpathians, and the Southern Carpathians. (en)
Esta es una vista general detallada de las secciones en que se subdividen los montes Cárpatos. Los Cárpatos son un "subsistema" del Sistema Himalaya-Alpes y se dividen aún más en "provincias" y "subprovincias". El último nivel de la división, esto es, las concretas sierras y cuencas, usualmente son llamadas "unidades". Las principales divisiones se muestran en el mapa de la derecha. (es)
La Suddivisione dei Carpazi è la categorizzazione del sistema montuoso dei Carpazi. I Carpazi sono un sottosistema della grande che inizia dall'Europa occidentale e termina nel sud dell'Asia. I Carpazi sono normalmente suddivisi in province, sottoprovince ed aree. L'ultimo livello di suddivisione, ovvero i gruppi montuosi è normalmente chiamato unità. Generalizzando vi sono tre province maggiori: Carpazi Occidentali, Carpazi Orientali e Carpazi Meridionali. I nomi riportati nella suddivisione seguente sono espressi nella lingua della rispettiva nazione secondo la codifica ISO 3166-1 alpha-2: * AT=Austria * RS=Serbia * CZ=Repubblica Ceca * HU=Ungheria * PL=Polonia * RO=Romania * SK=Slovacchia * UA=Ucraina (it)
W nauce polskiej problematyka regionalizacji Karpat (nie tylko zresztą fizycznogeograficznej) podjęta została już w XIX w. Zajmowali się nią m.in. Wincenty Pol i Antoni Rehman. Po 1918 r. temat ten obecny był w pracach m.in. Ludomira Sawickiego, Stanisława Pawłowskiego, czy Włodzimierza Kubijowicza. Propozycję regionalnego podziału Karpat w ówczesnych granicach Polski podali w Krynicy na dorocznym Zjeździe Karpackim wiosną 1936 r. Walery Goetel i Stanisław Leszczycki. Podział ten, z pewnymi drobnymi korektami, opublikowany został w tym samym roku w "Wierchach". Poniższa regionalizacja fizycznogeograficzna Karpat została opracowana przez Jerzego Kondrackiego (Karpaty, 1989, Warszawa: WSiP ISBN 83-02-04067-3). Nie jest to ani jedyna, ani też ogólnie przyjęta regionalizacja Karpat i ich części – w poszczególnych krajach „karpackich” funkcjonują inne regionalizacje. Regionalizacja Kondrackiego jest natomiast regionalizacją najczęściej stosowaną w Polsce. Symbole cyfrowe regionalizacji w odniesieniu do Karpat zostały przedstawione przez J. Kondrackiego w referacie na Konferencji Regionalnej Międzynarodowej Unii Geograficznej w roku 1971 w Budapeszcie, a opublikowane w Annales Universitas Scientiarum Budapestenesis, Sectio Geografica w 1973. Propozycja zawierała oznaczenia trzycyfrowe dla jednostek rzędu (rozumiane nieco inaczej niż w późniejszych publikacjach).Megaregion oznaczony numerem 5 – region karpacki – obejmuje oprócz Karpat także obniżenia podkarpackie (w tym Podkarpacie) i wewnątrzkarpackie (w tym Kotlinę Panońską), dlatego też w prowincjach 51-54 brakuje niektórych numerów, które nie odnoszą się do Karpat. (pl)

dbo:wikiPageExternalLink

dbo:wikiPageWikiLink

dbp:url

https://web.archive.org/web/20201124054021/http:/www.karpatywschodnie.pl/photogallery.php

dct:subject

rdf:type

rdfs:comment

Esta es una vista general detallada de las secciones en que se subdividen los montes Cárpatos. Los Cárpatos son un "subsistema" del Sistema Himalaya-Alpes y se dividen aún más en "provincias" y "subprovincias". El último nivel de la división, esto es, las concretas sierras y cuencas, usualmente son llamadas "unidades". Las principales divisiones se muestran en el mapa de la derecha. (es)
Karpaty se z hlediska českého i slovenského geomorfologického členění považují za subsystém Alpsko-himálajského systému. Jejich dělení na provincie, subprovincie, oblasti a celky je jednotné v odborných kruzích v Česku a na Slovensku, dobře na ně navazuje i členění polské. Členění v ostatních zemích, zejména na Ukrajině a v Rumunsku, není propracované tak detailně ani podle stejných kritérií. * Maramurešské a Bukovinské Karpaty (Carpații Maramureșului și Bucovinei) * Moldavsko-transylvánské Karpaty (Carpații Moldo-Transilvani) * Obloukové Karpaty (Carpații de Curbură / Carpații Curburii) (cs)
Die Gliederung der Karpaten ist nicht einheitlich festgelegt. Während z. B. in der Slowakei eine flächendeckende, systematische Einteilung existiert, gibt es insbesondere für die Ukraine nur lückenhafte, teilweise auch widersprüchliche Angaben. Die Zugehörigkeit bestimmter Gebiete (Banater Gebirge, Transsilvanisches Becken, Serbische Karpaten) zu den Karpaten ist umstritten. Einige Begriffe – vor allem die Beskiden – werden in den betroffenen Ländern unterschiedlich gehandhabt. (de)
Divisions of the Carpathians are a categorization of the Carpathian mountains system. Below is a detailed overview of the major subdivisions and ranges of the Carpathian Mountains. The Carpathians are a "subsystem" of a bigger Alps-Himalaya System that stretches from western Europe all the way to southern Asia, and are further divided into "provinces" and "subprovinces". The last level of the division, i.e. the actual mountain ranges and basins, is usually classified as "units". The main divisions are shown in the map on the right. (en)
La Suddivisione dei Carpazi è la categorizzazione del sistema montuoso dei Carpazi. I Carpazi sono un sottosistema della grande che inizia dall'Europa occidentale e termina nel sud dell'Asia. I Carpazi sono normalmente suddivisi in province, sottoprovince ed aree. L'ultimo livello di suddivisione, ovvero i gruppi montuosi è normalmente chiamato unità. Generalizzando vi sono tre province maggiori: Carpazi Occidentali, Carpazi Orientali e Carpazi Meridionali. I nomi riportati nella suddivisione seguente sono espressi nella lingua della rispettiva nazione secondo la codifica ISO 3166-1 alpha-2: (it)
W nauce polskiej problematyka regionalizacji Karpat (nie tylko zresztą fizycznogeograficznej) podjęta została już w XIX w. Zajmowali się nią m.in. Wincenty Pol i Antoni Rehman. Po 1918 r. temat ten obecny był w pracach m.in. Ludomira Sawickiego, Stanisława Pawłowskiego, czy Włodzimierza Kubijowicza. Propozycję regionalnego podziału Karpat w ówczesnych granicach Polski podali w Krynicy na dorocznym Zjeździe Karpackim wiosną 1936 r. Walery Goetel i Stanisław Leszczycki. Podział ten, z pewnymi drobnymi korektami, opublikowany został w tym samym roku w "Wierchach". (pl)

rdfs:label

Dělení Karpat (cs)
Gliederung der Karpaten (de)
Secciones de los Cárpatos (es)
Divisions of the Carpathians (en)
Suddivisione dei Carpazi (it)
Regionalizacja fizycznogeograficzna Karpat (pl)

is dbo:wikiPageWikiLink of