Prisse Papyrus (original) (raw)

About DBpedia

Papyrus Prisse je staroegyptský papyrus (někdy označovaný jako „nejstarší kniha světa“) pojmenovaný podle francouzského egyptologa , který jej v roce 1856 zakoupil v oblasti někdejšího Vesetu. Vznikl kolem roku 2000 př. n. l. mezi obdobím 11. a 12. dynastie na počátku Střední říše jako přepis starších textů. Je uložen v Národní knihovně v Paříži.

thumbnail

Property Value
dbo:abstract El Papir Prisse, descobert per (1807 - 1879) a Tebes (Egipte), l'any 1856, és un dels manuscrits més antics coneguts del món (c. 1900 aC.) i actualment es troba a la Biblioteca Nacional de França. Es compon de dos tractats sobre la moral: * El primer, incomplet, conté les dues últimes pàgines de les instruccions de Kagemni, djati dels reis Huni i Snefru, i és una recopilació de màximes morals i consells sobre la pràctica de la virtut. * El segon és el llibre de màximes de Ptahhotep, djaty del faraó Djedkare Isesi, penúltim faraó de la dinastia V. Tots dos textos probablement daten de la V dinastia. (ca) Papyrus Prisse je staroegyptský papyrus (někdy označovaný jako „nejstarší kniha světa“) pojmenovaný podle francouzského egyptologa , který jej v roce 1856 zakoupil v oblasti někdejšího Vesetu. Vznikl kolem roku 2000 př. n. l. mezi obdobím 11. a 12. dynastie na počátku Střední říše jako přepis starších textů. Je uložen v Národní knihovně v Paříži. (cs) بردية بريسي إحدى نماذج الأدب المصري القديم التي ترجع لعصر الأسرة الثانية عشر، والتي عثر عليها المستشرق الفرنسي «أشيل كونستانت تيودور إميل بريسي دي أفينيه» في طيبة عام 1856، والمحفوظة الآن في مكتبة فرنسا الوطنية في باريس. تحتوي البردية على جزء من تعاليم كاي جمني، كما تحتوي البردية على النسخة الكاملة الوحيدة الباقية من أمثال بتاح حتب. (ar) Ο Πάπυρος του Πρις είναι το αρχαιότερο δείγμα φιλολογικού συγγράμματος σε πάπυρο. Ονομάζεται έτσι από τον αρχαιολόγο Εμίλ Πρις ντ' Αβέν (γαλλ. Émile Prisse d'Avesnes), που τον αγόρασε το 1856 στις Θήβες και τον δώρισε στην Εθνική βιβλιοθήκη της Γαλλίας. (el) Der Papyrus Prisse wurde nach Émile Prisse d’Avesnes benannt, der ihn in der Nekropole von Theben-West, „nahe dem Grabe des Enintef, in dem Drag Abu-Naqqa genannten Abschnitt“, entdeckt und 1847 publiziert hatte. Der Papyrus wird heute in der französischen Nationalbibliothek (Bibliothèque nationale de France) aufbewahrt. Der Papyrus in hieratischer Schrift zählt zur altägyptischen Literatur und enthält zwei Lehren, die als Weisheits- oder Lebenslehren bezeichnet werden: die Lehre für Kagemni, davon jedoch nur das Ende, und die Lehre des Ptahhotep, auch Maxime des Ptahhotep genannt. Er datiert vermutlich in die 13. Dynastie, wobei angenommen wird, dass sowohl der unvollständige Text der Lehre für Kagemni als auch die Lehre des Ptahhotep aus der Zeit des Alten Reiches stammen. (de) Prise Papiroa Prisse, 1856an Tebas (Egipto)n aurkitutako eskuizkribua ezaguntzen diren arteko munduko zaharrenetariko bat da. Aurkinkuntzaren arduraduna ikerlaria izan zen. Datazio aldetik Kristo aurreko 1900 urtekoa izan daiteke. Gaur egun Frantziako Liburutegi Nazionalean dago gordeta. Antzinako Egiptoko liburu honek moralari buruzko bi jasotzen ditu: * Lehendabizikoak, osatu gabe, bertutearen praktikaren gaineko aholkuak eta moralaren inguruko jaso zituen. Bertan, Kagemniren aginduen azkeneko bi orrialdeak jaso ziren. Kagemni faraoien zen, hau da, faraoi ondoren lehenengo magistratua. * Bigarrena Ptahhotepen esakunak biltzen zituen. Ptahhotep Dyedkara Isesi faraoiaren Tyaty zen, hori V. dinastiaren azkenaurreko faraoia izanik. Ziur aski biak ala biak V. dinastiaren testuak dira. (eu) El Papiro Prisse, descubierto por (1807 - 1879) en Tebas (Egipto), en 1856, es uno de los más antiguos manuscritos conocidos del mundo (c. 1900 a. C.) y actualmente se encuentra en la Biblioteca Nacional de Francia. Se compone de dos tratados sobre la moral: * El primero, incompleto, contiene las dos últimas páginas de los preceptos de Kagemni, chaty de los reyes Huni y Seneferu, y es una recopilación de máximas morales y consejos sobre la práctica de la virtud. * El segundo es el libro de máximas de Ptahhotep, chaty del faraón Dyedkara Isesi, penúltimo faraón de la dinastía V.​ Ambos textos probablemente datan de la V dinastía. (es) The Prisse Papyrus is an ancient Egyptian papyrus datable to the Middle Kingdom which was discovered by the French orientalist Émile Prisse d'Avennes at Thebes and published in 1847 and is now in the Bibliothèque nationale de France in Paris.Inhabitants of Kurna originally found the papyrus inside the rishi coffin of pharaoh Sekhemre-Wepmaat Intef of the 17th Dynasty, whose tomb was probably located in Dra' Abu el-Naga' near Thebes. The papyrus document contains the last two pages of the Instructions of Kagemni, who purportedly served under pharaoh Sneferu of the 4th Dynasty, and is a compilation of moral maxims and admonitions on the practice of virtue (sebayt). The conclusion of the Instructions of Kagemni is followed by the only complete surviving copy of the Instruction of Ptahhotep. (en) Le papyrus Prisse, découvert par Émile Prisse d'Avesnes, est l'un des plus anciens manuscrits connus du monde (environ -1900). Il est composé de deux traités de morale : * Le premier, incomplet, s'intitule les Préceptes de Kagemni, vizir des rois Houni et Snéfrou. * Le second est le livre des Maximes de Ptahhotep, vizir du pharaon Djedkarê Isési de la Ve dynastie. Ces deux textes datent probablement de la Ve dynastie. (fr) Il Papiro Prisse è un papiro egizio conservato presso la Biblioteca Nazionale di Parigi che deve il suo nome al suo scopritore Émile Prisse d'Avennes. Papiro Prisse Il papiro contiene Massime di Ptahhotep opera morale composta da Ptah Hotep visir di Djedkhau, sovrano appartenente alla V dinastia egizia.Il testo divenne poi uno dei fondamenti nell'addestramento degli scribi. (it) プリス・パピルス(英語: Prisse Papyrus)は、エジプト中王国時代の第12王朝のパピルスで、フランスのオリエント研究家によりテーベで発見され、1847年に発表された。現在ではパリのフランス国立図書館に収蔵されている。 このパピルスの文書は第4王朝のファラオ スネフェルに仕えたと称する『』の最後の2ページを含んでいる。これは格言や実践的な訓戒をとりまとめたものである。 『カゲムニの教訓』の次には、唯一完全に伝わった『』が記述されている。 (ja) Папирус Присса — папирус, датируемый периодом XII династии Среднего царства древнего Египта (около 1991—1783 годы до н. э.). Назван в честь египтолога, который его обнаружил. (ru) O Papiro Prisse, datando da XII dinastia egípcia do Império Médio, foi obtido pelo orientalista francês Émile Prisse d'Avennes em Tebas, Egito, em 1856 e hoje encontra-se na Biblioteca Nacional da França em Paris. O documento do papiro contém as duas últimas páginas das Instruções de Kagemni, que supostamente serviu sob o rei Seneferu da IV dinastia, e é uma compilação de máximas e advertências morais sobre a prática da virtude. A conclusão das Instruções de Kagemni é seguida pela única cópia sobrevivente completa das Máximas de Ptahhotep. (pt) 普里斯莎纸草是一份可追溯至公元前12世纪的埃及中王国时期的莎草纸文献。法国东方学者阿希勒·贡斯当·普里斯于1856年在底比斯发现该文献,现藏于巴黎的法国国家图书馆。 该文献中包括了《卡格姆尼之教诲》的最后两页——卡格姆尼可能是埃及第四王朝法老斯尼夫鲁的廷臣,《卡格姆尼之教诲》是他所汇编的一套关于行德的格言和训诫。除了《卡格姆尼之教诲》,普里斯莎草纸还保存了《普塔霍特普之教诲》唯一完整的存世版本。 (zh) Папірус Прісса — папірус, датований періодом XII династії Середнього царства стародавнього Єгипту (близько 1991-1783 до н. е .. ). Названий на честь єгиптолога, який його виявив. (uk)
dbo:thumbnail wiki-commons:Special:FilePath/Papyrus_Prisse_187.jpg?width=300
dbo:wikiPageExternalLink https://books.google.com/books%3Fid=-CtCAAAAcAAJ&printsec=frontcover%23v=onepage&q&f=false http://www.digitalegypt.ucl.ac.uk/literature/ptahhotep.html https://web.archive.org/web/20160703223403/http:/nq.oxfordjournals.org/content/s7-III/59/127.4.full.pdf+html https://www.amazon.com/gp/product/images/1161583009/ref=dp_image_text_0%3Fie=UTF8&n=283155&s=books
dbo:wikiPageID 11101690 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 3638 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1093697969 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbr:List_of_ancient_Egyptian_papyri dbr:Bibliothèque_nationale_de_France dbr:Pharaoh dbr:Instructions_of_Kagemni dbr:Papyrus dbr:17th_Dynasty dbr:Émile_Prisse_d'Avennes dbr:The_Maxims_of_Ptahhotep dbr:Thebes,_Egypt dbr:Sneferu dbr:Franz_Joseph_Lauth dbr:Dra'_Abu_el-Naga' dbr:4th_Dynasty dbr:Ancient_Egypt dbc:Egyptian_papyri dbr:Kurna dbr:Middle_Kingdom_of_Egypt dbr:Sekhemre-Wepmaat_Intef dbr:Rishi_coffin dbr:Sebayt dbr:File:Papyrus_Prisse_187.jpg
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Rp dbt:Cn_span dbt:Papyrus-stub
dcterms:subject dbc:Egyptian_papyri
gold:hypernym dbr:Compilation
rdf:type dbo:Album
rdfs:comment Papyrus Prisse je staroegyptský papyrus (někdy označovaný jako „nejstarší kniha světa“) pojmenovaný podle francouzského egyptologa , který jej v roce 1856 zakoupil v oblasti někdejšího Vesetu. Vznikl kolem roku 2000 př. n. l. mezi obdobím 11. a 12. dynastie na počátku Střední říše jako přepis starších textů. Je uložen v Národní knihovně v Paříži. (cs) بردية بريسي إحدى نماذج الأدب المصري القديم التي ترجع لعصر الأسرة الثانية عشر، والتي عثر عليها المستشرق الفرنسي «أشيل كونستانت تيودور إميل بريسي دي أفينيه» في طيبة عام 1856، والمحفوظة الآن في مكتبة فرنسا الوطنية في باريس. تحتوي البردية على جزء من تعاليم كاي جمني، كما تحتوي البردية على النسخة الكاملة الوحيدة الباقية من أمثال بتاح حتب. (ar) Ο Πάπυρος του Πρις είναι το αρχαιότερο δείγμα φιλολογικού συγγράμματος σε πάπυρο. Ονομάζεται έτσι από τον αρχαιολόγο Εμίλ Πρις ντ' Αβέν (γαλλ. Émile Prisse d'Avesnes), που τον αγόρασε το 1856 στις Θήβες και τον δώρισε στην Εθνική βιβλιοθήκη της Γαλλίας. (el) Le papyrus Prisse, découvert par Émile Prisse d'Avesnes, est l'un des plus anciens manuscrits connus du monde (environ -1900). Il est composé de deux traités de morale : * Le premier, incomplet, s'intitule les Préceptes de Kagemni, vizir des rois Houni et Snéfrou. * Le second est le livre des Maximes de Ptahhotep, vizir du pharaon Djedkarê Isési de la Ve dynastie. Ces deux textes datent probablement de la Ve dynastie. (fr) Il Papiro Prisse è un papiro egizio conservato presso la Biblioteca Nazionale di Parigi che deve il suo nome al suo scopritore Émile Prisse d'Avennes. Papiro Prisse Il papiro contiene Massime di Ptahhotep opera morale composta da Ptah Hotep visir di Djedkhau, sovrano appartenente alla V dinastia egizia.Il testo divenne poi uno dei fondamenti nell'addestramento degli scribi. (it) プリス・パピルス(英語: Prisse Papyrus)は、エジプト中王国時代の第12王朝のパピルスで、フランスのオリエント研究家によりテーベで発見され、1847年に発表された。現在ではパリのフランス国立図書館に収蔵されている。 このパピルスの文書は第4王朝のファラオ スネフェルに仕えたと称する『』の最後の2ページを含んでいる。これは格言や実践的な訓戒をとりまとめたものである。 『カゲムニの教訓』の次には、唯一完全に伝わった『』が記述されている。 (ja) Папирус Присса — папирус, датируемый периодом XII династии Среднего царства древнего Египта (около 1991—1783 годы до н. э.). Назван в честь египтолога, который его обнаружил. (ru) O Papiro Prisse, datando da XII dinastia egípcia do Império Médio, foi obtido pelo orientalista francês Émile Prisse d'Avennes em Tebas, Egito, em 1856 e hoje encontra-se na Biblioteca Nacional da França em Paris. O documento do papiro contém as duas últimas páginas das Instruções de Kagemni, que supostamente serviu sob o rei Seneferu da IV dinastia, e é uma compilação de máximas e advertências morais sobre a prática da virtude. A conclusão das Instruções de Kagemni é seguida pela única cópia sobrevivente completa das Máximas de Ptahhotep. (pt) 普里斯莎纸草是一份可追溯至公元前12世纪的埃及中王国时期的莎草纸文献。法国东方学者阿希勒·贡斯当·普里斯于1856年在底比斯发现该文献,现藏于巴黎的法国国家图书馆。 该文献中包括了《卡格姆尼之教诲》的最后两页——卡格姆尼可能是埃及第四王朝法老斯尼夫鲁的廷臣,《卡格姆尼之教诲》是他所汇编的一套关于行德的格言和训诫。除了《卡格姆尼之教诲》,普里斯莎草纸还保存了《普塔霍特普之教诲》唯一完整的存世版本。 (zh) Папірус Прісса — папірус, датований періодом XII династії Середнього царства стародавнього Єгипту (близько 1991-1783 до н. е .. ). Названий на честь єгиптолога, який його виявив. (uk) El Papir Prisse, descobert per (1807 - 1879) a Tebes (Egipte), l'any 1856, és un dels manuscrits més antics coneguts del món (c. 1900 aC.) i actualment es troba a la Biblioteca Nacional de França. Es compon de dos tractats sobre la moral: * El primer, incomplet, conté les dues últimes pàgines de les instruccions de Kagemni, djati dels reis Huni i Snefru, i és una recopilació de màximes morals i consells sobre la pràctica de la virtut. * El segon és el llibre de màximes de Ptahhotep, djaty del faraó Djedkare Isesi, penúltim faraó de la dinastia V. (ca) Der Papyrus Prisse wurde nach Émile Prisse d’Avesnes benannt, der ihn in der Nekropole von Theben-West, „nahe dem Grabe des Enintef, in dem Drag Abu-Naqqa genannten Abschnitt“, entdeckt und 1847 publiziert hatte. Der Papyrus wird heute in der französischen Nationalbibliothek (Bibliothèque nationale de France) aufbewahrt. (de) El Papiro Prisse, descubierto por (1807 - 1879) en Tebas (Egipto), en 1856, es uno de los más antiguos manuscritos conocidos del mundo (c. 1900 a. C.) y actualmente se encuentra en la Biblioteca Nacional de Francia. Se compone de dos tratados sobre la moral: * El primero, incompleto, contiene las dos últimas páginas de los preceptos de Kagemni, chaty de los reyes Huni y Seneferu, y es una recopilación de máximas morales y consejos sobre la práctica de la virtud. * El segundo es el libro de máximas de Ptahhotep, chaty del faraón Dyedkara Isesi, penúltimo faraón de la dinastía V.​ (es) Prise Papiroa Prisse, 1856an Tebas (Egipto)n aurkitutako eskuizkribua ezaguntzen diren arteko munduko zaharrenetariko bat da. Aurkinkuntzaren arduraduna ikerlaria izan zen. Datazio aldetik Kristo aurreko 1900 urtekoa izan daiteke. Gaur egun Frantziako Liburutegi Nazionalean dago gordeta. Antzinako Egiptoko liburu honek moralari buruzko bi jasotzen ditu: Ziur aski biak ala biak V. dinastiaren testuak dira. (eu) The Prisse Papyrus is an ancient Egyptian papyrus datable to the Middle Kingdom which was discovered by the French orientalist Émile Prisse d'Avennes at Thebes and published in 1847 and is now in the Bibliothèque nationale de France in Paris.Inhabitants of Kurna originally found the papyrus inside the rishi coffin of pharaoh Sekhemre-Wepmaat Intef of the 17th Dynasty, whose tomb was probably located in Dra' Abu el-Naga' near Thebes. (en)
rdfs:label بردية بريسي (ar) Papir Prisse (ca) Papyrus Prisse (cs) Papyrus Prisse (de) Πάπυρος του Πρις (el) Papiro Prisse (es) Prisse papiroa (eu) Papyrus Prisse (fr) Papiro Prisse (it) プリス・パピルス (ja) Prisse Papyrus (en) Papiro Prisse (pt) Папирус Присса (ru) Папірус Прісса (uk) 普里斯莎草纸 (zh)
owl:sameAs freebase:Prisse Papyrus yago-res:Prisse Papyrus wikidata:Prisse Papyrus dbpedia-ar:Prisse Papyrus http://arz.dbpedia.org/resource/بردية_بريسى dbpedia-ca:Prisse Papyrus dbpedia-cs:Prisse Papyrus dbpedia-de:Prisse Papyrus dbpedia-el:Prisse Papyrus dbpedia-es:Prisse Papyrus dbpedia-eu:Prisse Papyrus dbpedia-fr:Prisse Papyrus dbpedia-it:Prisse Papyrus dbpedia-ja:Prisse Papyrus dbpedia-pt:Prisse Papyrus dbpedia-ru:Prisse Papyrus dbpedia-uk:Prisse Papyrus dbpedia-zh:Prisse Papyrus https://global.dbpedia.org/id/cRwk
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:Prisse_Papyrus?oldid=1093697969&ns=0
foaf:depiction wiki-commons:Special:FilePath/Papyrus_Prisse_187.jpg
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:Prisse_Papyrus
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:Papyrus_Prisse dbr:Prisse_papyrus
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:List_of_ancient_Egyptian_papyri dbr:Battiscombe_Gunn dbr:Index_of_ancient_Egypt–related_articles dbr:Instructions_of_Kagemni dbr:Ptahhotep dbr:Ancient_Egyptian_literature dbr:Émile_Prisse_d'Avennes dbr:The_Maxims_of_Ptahhotep dbr:François_Chabas dbr:Kagemni_I dbr:Huni dbr:Djedkare_Isesi dbr:Sekhemre-Wepmaat_Intef dbr:Sebayt dbr:Twelfth_Dynasty_of_Egypt dbr:Papyrus_Prisse dbr:Prisse_papyrus
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:Prisse_Papyrus