German nuclear weapons program (original) (raw)

dbo:abstract

Uranverein (Uranový spolek) byl vědecký výzkumný projekt nacistického Německa s cílem vyvinout jaderné technologie, včetně jaderných zbraní. Prošel několika fázemi, ale většina historiků soudí, že nedosáhl mnoha cílů, a že navzdory tehdejším obavám a některým populárním teoriím Němci nikdy nebyli blízko k výrobě atomové bomby. První výzkum započal v dubnu 1939, jen několik měsíců po objevu jaderného štěpení Otto Hahnem v prosinci 1938, ale skončil krátce před německou invazí do Polska, kdy bylo mnoho významných fyziků povoláno do Wehrmachtu. Druhá fáze začala pod vedením divize vývoje zbraní Wehrmachtu zvané Heereswaffenamt, a to 1. září 1939. Program se nakonec rozdělil do tří hlavních aktivit: 1) Uranmaschine (vývoj jaderného reaktoru), 2) produkce uranu a těžké vody, 3) separace izotopů uranu. Nakonec se usoudilo, že jaderné štěpení k válečnému snažení významně nepřispěje, a v lednu 1942 Heereswaffenamt předal program Říšské výzkumné radě (Reichsforschungsrat). Program byl pak rozdělen mezi devět hlavních ústavů, kde ředitelé ovládali výzkum a stanovovali si vlastní cíle. Nejdále došli v Lipsku, kde byl pod vedením Wernera Heisenberga sestaven pravděpodobně první funkční pokusný jaderný reaktor na světě, v němž skutečně docházelo k omezenému jadernému štěpení. V červnu 1942 však reaktor z dosud neobjasněných příčin explodoval. Počet vědců pracujících na jaderném štěpení se ale neustále snižoval, mnozí byli přesouváni k plnění naléhavějších úkolů a rozvíjení perspektivnějších projektů. Nacistický ministr průmyslu Albert Speer v rámci Norimberského procesu vypověděl, že německý vůdce Adolf Hitler ztratil o projekt jaderné zbraně zájem, když v roce 1942 dostal odpověď, že ji nelze vyvinout do třičtvrtě roku. Nejvlivnějšími lidmi v Uranvereinu byli , , Walther Gerlach a , a to přesto, že s výzkumem jsou často spojována známější jména jako Walther Bothe, Otto Hahn nebo Werner Heisenberg. Spekuluje se o tom, zda někteří z vědců vývoj cíleně nebrzdili (tuto stále více odmítanou teorii šířil po válce zejména Heisenberg, například ve svých pamětech Část a celek, patrně s cílem obhájit sám sebe). Hlavní příčinou zpoždění výzkumu však bylo spíše vyhnání mnoha špičkových vědců z univerzit a vědeckých ústavů z politických a rasových důvodů, k němuž docházelo již od roku 1933, kdy se nacisté chopili moci. Řada z těchto vědců odešla do Spojených států, kde přivedla analogický americký projekt Manhattan k úspěšnému dokončení jaderné zbraně. Jistou roli při brzdění německého výzkumu sehrála také proslulá akce norských odbojářů zvaná Operace Telemark, při níž byla zničena továrna na výrobu těžké vody Vemork u norského městečka Rjukan v kraji Telemark. Značné rozdíly mezi úspěšným projektem Manhattan a neúspěšným Uranvereinem byly i ve financování a organizaci. Německý historik Klaus Hentschel shrnul rozdíly takto: "Ve srovnání s britským a americkým výzkumem byl Uranverein pouze volně propojenou, decentralizovanou sítí výzkumníků se zcela odlišnými výzkumnými programy. Spíše než týmovou práci jako na americké straně najdeme na německé straně tvrdohlavou soutěživost, osobní rivalitu a boj o omezené zdroje." Řečí čísel projekt Manhattan spotřeboval přibližně 2 miliardy amerických dolarů (asi 32,2 miliardy dolarů v hodnotě roku 2021) a zaměstnával na svém vrcholu asi 120 000 lidí. Nepřímo bylo do projektu Manhattan zapojeno asi 500 000 lidí, téměř 1 % veškeré civilní pracovní síly USA. Uranverein měl rozpočet pouhých 8 milionů říšských marek, což odpovídá asi 2 milionům amerických dolarů, neboli jedné tisícině amerických výdajů. 1. května 1945 bylo devět vědců Uranového spolku zatčeno západními spojenci v rámci . Poté byli vědci internováni až do ledna 1946 ve Farm Hall v Anglii. Zde byli odposloucháváni, aby spojenci zjistili, jak moc byli Němci blízko sestrojení atomové bomby. Také Sověti zadrželi některé jaderné vědce, Manfred von Ardenne pro ně pak musel pracovat až do roku 1955. (cs)
بدأ البرنامج النووي الألماني النازي المعروف بـ نادي اليورانيوم (بالألمانية: Uranverein)، في أبريل 1939، بعد شهور قليلة من اكتشاف عملية الانشطار النووي في يناير 1939، وتحت رعاية مكتب ذخائر الجيش الألماني أثناء الحرب العالمية الثانية. توسع البرنامج ليضم مفاعلًا نوويًا وإنتاج اليورانيوم والماء الثقيل وفصل نظائر اليورانيوم. خلُص البرنامج إلى أن الانشطار النووي لن يسهم إسهامًا كبيرًا في إنهاء الحرب. في يناير 1942، انتقلت تبعية البرنامج من مكتب ذخائر الجيش الألماني إلى مجلس أبحاث الرايخ، لكنه استمرت في تمويل البرنامج. في ذاك الوقت، كان البرنامج قد انقسم إلى تسعة إدارات كبرى حيث هيمنت على البحث وحددت أهداف خاصة بها، تزامن ذلك مع تناقص أعداد العلماء الذين يعملون على الانشطار النووي لمشاركة بعضهم في بعض الأنشطة العسكرية الأخرى. كان أكثر الأشخاص نفوذًا في البرنامج، كورت ديبنر وإريك شومان؛ هذا الأخير كان أحد أقوى علماء الفيزياء تأثيرًا في ألمانيا. ساهم ديبنر طوال فترة البرنامج النووي في أبحاث الانشطار النووي أكثر مما فعل فالتر بوته وأوتو هان وفيرنر هايزنبيرغ. عُين أبراهام إيسو مفوضًا من قبل هيرمان غورينغ لأبحاث الفيزياء النووية في ديسمبر 1942؛ وخلفه فالتر غرلاخ في ديسمبر 1943. سيّس النظام النازي الألماني الأنشطة الأكاديمية، مما دفع العديد من علماء الفيزياء والرياضيات للفرار من ألمانيا منذ عام 1933. ثم تم إقصاء العلماء اليهود الذين لم يغادروا من المؤسسات الألمانية، مما أضعف الأنشطة الأكاديمية. كما ساهم تسييس الجامعات حيث تم تجنيد العديد من العلماء والفنيين، على الرغم من امتلاك لمهارات مفيدة، في القضاء على جيل من علماء الفيزياء. ومع نهاية الحرب، تنافست دول الحلفاء على الحصول على المكونات الباقية للصناعة النووية سواءً الأفراد أو المرافق أو الخامات، كما فعلوا مع البرنامج في-2. (ar)
Als Uranprojekt wird die Gesamtheit der Arbeiten im Deutschen Reich während des Zweiten Weltkrieges bezeichnet, bei denen die 1938 entdeckte Kernspaltung technisch nutzbar gemacht werden sollte. Hauptziel war dabei, die Möglichkeiten zum Bau einer Kernwaffe abzuschätzen sowie einen Demonstrations-Kernreaktor zu bauen. Trotz einiger Erfolge gelang es den Wissenschaftlern bis Kriegsende nicht, eine selbsterhaltende nukleare Kettenreaktion in einem solchen Reaktor herzustellen. Es gibt keine Beweise dafür, dass gegen Kriegsende kleinere Kernwaffentests unternommen wurden, wie gelegentlich behauptet. Im Verlauf des Krieges wurden die industriellen Produktionsanlagen von den Alliierten zerstört. Gegen Kriegsende wurden acht am Uranprojekt beteiligte Wissenschaftler von der Alsos-Mission gefasst und in Farm Hall (England) interniert. Andere, wie Manfred von Ardenne, wurden von sowjetischen Kräften festgesetzt. Die Versuchsaufbauten des Uranprojekts wurden demontiert und die Materialien beschlagnahmt. Die Wissenschaftler wurden nach dem Krieg wieder freigelassen und kehrten, teilweise nach jahrelanger Zwangsverpflichtung in der Sowjetunion, nach Deutschland zurück. (de)
The Uranverein (English: "Uranium Club") or Uranprojekt (English: "Uranium Project") was the name given to the project in Germany to research nuclear technology, including nuclear weapons and nuclear reactors, during World War II. It went through several phases of work, but in the words of historian Mark Walker, it was ultimately "frozen at the laboratory level" with the "modest goal" to "build a nuclear reactor which could sustain a nuclear fission chain reaction for a significant amount of time and to achieve the complete separation of at least tiny amount of the uranium isotopes." The scholarly consensus is that it failed to achieve these goals, and that despite fears at the time, the Germans had never been close to producing nuclear weapons. The first effort started in April 1939, just months after the discovery of nuclear fission in December 1938, but ended only months later shortly ahead of the German invasion of Poland, when many notable physicists were drafted into the Wehrmacht. A second effort began under the administrative purview of the Wehrmacht's Heereswaffenamt on 1 September 1939, the day of the invasion of Poland. The program eventually expanded into three main efforts: the Uranmaschine (nuclear reactor), uranium and heavy water production, and uranium isotope separation. Eventually, it was assessed that nuclear fission would not contribute significantly to ending the war, and in January 1942, the Heereswaffenamt turned the program over to the Reich Research Council (Reichsforschungsrat) while continuing to fund the program. The program was split up among nine major institutes where the directors dominated the research and set their own objectives. Subsequently, the number of scientists working on applied nuclear fission began to diminish, with many applying their talents to more pressing war-time demands. The most influential people in the Uranverein were Kurt Diebner, Abraham Esau, Walther Gerlach, and Erich Schumann; Schumann was one of the most powerful and influential physicists in Germany. Diebner, throughout the life of the nuclear weapon project, had more control over nuclear fission research than did Walther Bothe, Klaus Clusius, Otto Hahn, Paul Harteck, or Werner Heisenberg. Abraham Esau was appointed as Reichsmarschall Hermann Göring's plenipotentiary for nuclear physics research in December 1942; Walther Gerlach succeeded him in December 1943. Politicization of the German academia under the Nazi regime had driven many physicists, engineers, and mathematicians out of Germany as early as 1933. Those of Jewish heritage who did not leave were quickly purged from German institutions, further thinning the ranks of academia. The politicization of the universities, along with the demands for manpower by the German armed forces (many scientists and technical personnel were conscripted, despite possessing technical and engineering skills), substantially reduced the number of able German physicists. At the end of the war, the Allied powers competed to obtain surviving components of the nuclear industry (personnel, facilities, and materiel), as they did with the pioneering V-2 SRBM program. (en)
El Proyecto Uranio es el nombre clave del proyecto de energía nuclear desarrollado por el Departamento de Desarrollo de Armamento de la Wehrmacht durante la Segunda Guerra Mundial para el empleo de ésta en la fabricación de la bomba atómica. (es)
Dans l'Allemagne nazie, des recherches atomiques furent lancées en avril 1939 dans le cadre du « Projet Uranium » (Uranprojekt), quelques mois après la découverte de la fission nucléaire, sous la direction de la Wehrmacht. Le programme se divisa en plusieurs branches, dont la mise au point d'un réacteur nucléaire (Uranmaschine), la production d'uranium et d'eau lourde et la séparation isotopique de l'uranium, en vue d'exploiter les potentialités énergétiques et militaires de l'atome. (fr)
Proyek senjata nuklir Jerman (bahasa Jerman: Uranprojekt; secara tidak resmi dikenal dengan nama Uranverein) adalah upaya pengembangan senjata nuklir oleh Jerman Nazi selama Perang Dunia II. Upaya pertama dilakukan pada April 1939, beberapa bulan setelah penemuan fisi nuklir pada Desember 1938, tetap upaya tersebut diakhiri beberapa bulan kemudian akibat invasi Polandia yang mewamilkan banyak fisikawan. Upaya kedua dimulai di bawah pengawasan Heereswaffenamt pada 1 September 1939, satu hari setelah Invasi Polandia. Program ini pada akhirnya diperbesar dan terdiri dari tiga proyek utama: Uranmaschine (reaktor nuklir), uranium dan produksi air berat, serta pemisahan isotop uranium. Pada akhirnya, fisi nuklir dianggap tidak akan membantu mengakhiri perang, sehingga pada Januari 1942 Heereswaffenamt menyerahkan tanggungjawab program ini kepada (Dewan Penelitian Reich) walaupun mereka masih meneruskan pendanaannya. Penelitian lalu dilakukan oleh sembilan institut besar yang memiliki tujuannya masing-masing. Tokoh Uranverein yang paling penting adalah , , , dan ; Schumann adalah salah satu fisikawan paling berpengaruh di Jerman Nazi. Diebner adalah orang yang mengendalikan jalannya penelitian fisi nuklir. Abraham Esau diangkat sebagai kepala penelitian fisika nuklir Hermann Göring pada Desember 1942, sementara Walther Gerlach menggantikannya pada Desember 1943. Akibat politisasi dunia akademi Jerman oleh rezim Nazi, banyak fisikawan, insinyur dan matematikawan yang melarikan diri dari Jerman semenjak tahun 1933. Ilmuwan-ilmuwan keturunan Yahudi yang tidak meninggalkan Jerman dikeluarkan dari institusi-institusi penelitian, sehingga jumlah ilmuwan semakin berkurang. Politisasi universitas dan kebutuhan sumber daya manusia untuk kebutuhan perang Jerman juga semakin mengurangi jumlah fisikawan yang dapat membantu merampungkan proyek ini. Setelah berakhirnya Perang Dunia II, negara-negara Sekutu saling bersaing untuk memperoleh komponen-komponen industri nuklir yang masih tersisa (personil, fasilitas dan bahan baku). (in)
우란프로옉트(독일어: Uranprojekt)는 제2차 세계 대전 당시 추진된 나치 독일의 핵개발 계획이었다. (ko)
Il programma nucleare militare tedesco fu la serie di ricerche ed esperimenti condotti dagli scienziati del Terzo Reich durante la seconda guerra mondiale, tesi alla costruzione di armi nucleari e della bomba atomica. Contrariamente al Progetto Manhattan degli Alleati, furono due i gruppi di ricerca che vennero creati, uno sotto il controllo militare e l'altro sotto il controllo civile, ma entrambi non arrivarono a risultati concreti prima della sconfitta bellica della Germania. In particolare gli scienziati del gruppo sotto il controllo civile diretto da Werner Karl Heisenberg, dopo due anni di lavoro, dal 1939 al 1941, sul progetto della bomba atomica arrivarono alla conclusione che non avrebbero potuto costruirla e si dedicarono successivamente solo alla realizzazione di un reattore nucleare per la produzione di energia. (it)
ドイツの原子爆弾開発（ドイツのげんしばくだんかいはつ）では、第二次世界大戦中にナチス政権下のドイツで行われた原子爆弾の開発計画と、第二次世界大戦後の状況に関する記述を行う。 (ja)
Uranverein – stowarzyszenie niemieckich naukowców zajmujących się badaniem wojskowego wykorzystania energii jądrowej. (pl)
Немецкая ядерная программа (1939—1945) — работы, направленные на создание ядерного оружия, которые осуществлялись в гитлеровской Германии. (ru)
Nazityskland hade under andra världskriget ett omfattande projekt för att utveckla kärnkraft och kärnvapen, från det att fission upptäcktes 1939. Detta projekt kallades inofficiellt Uranverein - "Uranföreningen". Projektets huvuddelar var byggandet av en kärnreaktor, produktion av tungt vatten och . Det gav aldrig några kommersiella eller militära resultat. (sv)
O Projeto de energia nuclear alemão foi o esforço clandestino e a tentativa científica liderada pela Alemanha para desenvolver e produzir armas atômicas durante os eventos de Segunda Guerra Mundial. Este programa começou em abril de 1939, poucos meses após a descoberta da fissão nuclear em janeiro, mas terminou apenas alguns meses mais tarde, devido à invasão alemã da Polônia, onde muitos físicos notáveis foram convocados para o Wehrmacht. No entanto, o segundo esforço começou sob os auspícios administrativos da Wehrmacht da Heereswaffenamt no dia em que a Segunda Guerra Mundial começou (1 de setembro de 1939). O programa eventualmente se expandiu para três esforços principais: a Uranmaschine (reator nuclear), urânio e água pesada, produção e separação do isotópico de urânio. Eventualmente, foi avaliado que a fissão nuclear não iria contribuir significativamente para acabar com a guerra, e em janeiro de 1942, o Heereswaffenamt virou o programa sobre o Conselho de Pesquisa do Reich enquanto continuava a financiar o programa. Neste momento, o programa dividiu-se entre nove institutos principais onde os diretores dominavam a pesquisa e definiam seus próprios objetivos. Naquela época, o número de cientistas que trabalham na fissão nuclear aplicada começou a diminuir, com muitos aplicando seus talentos a demandas de guerra mais exigentes. As pessoas mais influentes do Uranverein foram Kurt Diebner, Abraham Esau, Walther Gerlach, e Erich Schumann; Schumann foi um dos físicos mais poderosos e influentes na Alemanha. Diebner, ao longo da existência do projeto de energia nuclear, tinha mais controle sobre a pesquisa do que a fissão nuclear do que Walther Bothe, Klaus Clusius, Otto Hahn, Paul Harteck ou Werner Heisenberg. Abraham Esau foi nomeado pelo plenipotenciário Hermann Göring para pesquisa em física nuclear em dezembro de 1942; Walther Gerlach o sucedeu em dezembro de 1943. A politização da academia alemã sob o regime nacional-socialista tinha conduzido muitos físicos, engenheiros e matemáticos da Alemanha já em 1933. Aqueles da herança judaica que não partiram foram rapidamente expulsos das instituições alemãs, diminuindo ainda mais as fileiras da academia. A politização das universidades, juntamente com as demandas de mão de obra por parte das forças armadas alemãs (muitos cientistas e técnicos foram recrutados, apesar de possuir habilidades úteis), reduziu substancialmente o número de físicos alemães capazes. No final da guerra, as potências aliadas competiram para obter componentes sobreviventes da indústria nuclear (pessoal, instalações e material), como fizeram com o programa V-2 que foi priorizado pela burocracia estatal alemã e por Hitler em seu desenvolvimento técnico. (pt)
«Урановий проєкт» (нім. Uranprojekt) — проєкт досліджень у галузі ядерної фізики з метою створення ядерної зброї, що здійснювався у Німеччині в 1939–1945 роках. (uk)
德國核武器開發計畫是一项在二战中由纳粹德国秘密领导的研制核武器的项目，德國將其稱之為「鈾工程」（德語：Uranprojekt）。这个项目开始于1939年，仅于核裂变被发现后的几个月，但又在几个月后中止，因为德国入侵波兰，很多科学家被编入德国国防军。但是，由于德国军队中管理上的调整，这个项目又在二战开始那天（1939年9月）重新启动。个项目最终发展为三个部分：核反应堆、铀和重水生产，以及铀同位素分离。最后，经过有关部分评估，核裂变对结束战争没有太大的贡献，因此在1942年，德国国防军把项目转移到了帝国研究委员会，同时继续提供赞助。从此，这个项目就被九个研究技工所分摊，造成项目发展放缓。另外，一些研究应用核裂变的科学家离开这个项目，转而去研究一些战争更需要的其他项目。项目中最有影响力的人物是Kurt Diebner, Abraham Esau, 瓦爾特·格拉赫和 Erich Schumann。量子力學的創立者、Nobel獎獲得者Heisenberg也是計劃的參與者之一，儘管其本人聲稱一直在拖延計劃。在纳粹执政期间，反猶狂潮亦同時席捲並重創德国学术界，大量犹太裔工程师和科学家在1933年納粹掌權時就聞風逃亡海外（最著名亦最諷刺的例子是最後促成美國曼哈頓計畫的愛因斯坦）或被驱逐出境，没有离境的也被很快地赶出了德国的研究机构。大学的政治化加上德国军队的兵源需求（尽管拥有有用的科学技能，很多科学家和技术人员被强征入伍）几乎消灭了一整代的德国科学家。战争的最后，盟军各国竞相掠夺幸存下来的核子产业（包括人员、设施和材料），就好像他们抢夺V-2火箭计划一样。 (zh)

dbo:role

Development ofatomicandradiological weapons

dbp:caption

The German experimental nuclear pile at Haigerloch being inspected by American and British soldiers and others. (en)

dct:subject

rdfs:comment

El Proyecto Uranio es el nombre clave del proyecto de energía nuclear desarrollado por el Departamento de Desarrollo de Armamento de la Wehrmacht durante la Segunda Guerra Mundial para el empleo de ésta en la fabricación de la bomba atómica. (es)
Dans l'Allemagne nazie, des recherches atomiques furent lancées en avril 1939 dans le cadre du « Projet Uranium » (Uranprojekt), quelques mois après la découverte de la fission nucléaire, sous la direction de la Wehrmacht. Le programme se divisa en plusieurs branches, dont la mise au point d'un réacteur nucléaire (Uranmaschine), la production d'uranium et d'eau lourde et la séparation isotopique de l'uranium, en vue d'exploiter les potentialités énergétiques et militaires de l'atome. (fr)
우란프로옉트(독일어: Uranprojekt)는 제2차 세계 대전 당시 추진된 나치 독일의 핵개발 계획이었다. (ko)
ドイツの原子爆弾開発（ドイツのげんしばくだんかいはつ）では、第二次世界大戦中にナチス政権下のドイツで行われた原子爆弾の開発計画と、第二次世界大戦後の状況に関する記述を行う。 (ja)
Uranverein – stowarzyszenie niemieckich naukowców zajmujących się badaniem wojskowego wykorzystania energii jądrowej. (pl)
Немецкая ядерная программа (1939—1945) — работы, направленные на создание ядерного оружия, которые осуществлялись в гитлеровской Германии. (ru)
Nazityskland hade under andra världskriget ett omfattande projekt för att utveckla kärnkraft och kärnvapen, från det att fission upptäcktes 1939. Detta projekt kallades inofficiellt Uranverein - "Uranföreningen". Projektets huvuddelar var byggandet av en kärnreaktor, produktion av tungt vatten och . Det gav aldrig några kommersiella eller militära resultat. (sv)
«Урановий проєкт» (нім. Uranprojekt) — проєкт досліджень у галузі ядерної фізики з метою створення ядерної зброї, що здійснювався у Німеччині в 1939–1945 роках. (uk)
بدأ البرنامج النووي الألماني النازي المعروف بـ نادي اليورانيوم (بالألمانية: Uranverein)، في أبريل 1939، بعد شهور قليلة من اكتشاف عملية الانشطار النووي في يناير 1939، وتحت رعاية مكتب ذخائر الجيش الألماني أثناء الحرب العالمية الثانية. توسع البرنامج ليضم مفاعلًا نوويًا وإنتاج اليورانيوم والماء الثقيل وفصل نظائر اليورانيوم. خلُص البرنامج إلى أن الانشطار النووي لن يسهم إسهامًا كبيرًا في إنهاء الحرب. في يناير 1942، انتقلت تبعية البرنامج من مكتب ذخائر الجيش الألماني إلى مجلس أبحاث الرايخ، لكنه استمرت في تمويل البرنامج. في ذاك الوقت، كان البرنامج قد انقسم إلى تسعة إدارات كبرى حيث هيمنت على البحث وحددت أهداف خاصة بها، تزامن ذلك مع تناقص أعداد العلماء الذين يعملون على الانشطار النووي لمشاركة بعضهم في بعض الأنشطة العسكرية الأخرى. (ar)
Uranverein (Uranový spolek) byl vědecký výzkumný projekt nacistického Německa s cílem vyvinout jaderné technologie, včetně jaderných zbraní. Prošel několika fázemi, ale většina historiků soudí, že nedosáhl mnoha cílů, a že navzdory tehdejším obavám a některým populárním teoriím Němci nikdy nebyli blízko k výrobě atomové bomby. (cs)
The Uranverein (English: "Uranium Club") or Uranprojekt (English: "Uranium Project") was the name given to the project in Germany to research nuclear technology, including nuclear weapons and nuclear reactors, during World War II. It went through several phases of work, but in the words of historian Mark Walker, it was ultimately "frozen at the laboratory level" with the "modest goal" to "build a nuclear reactor which could sustain a nuclear fission chain reaction for a significant amount of time and to achieve the complete separation of at least tiny amount of the uranium isotopes." The scholarly consensus is that it failed to achieve these goals, and that despite fears at the time, the Germans had never been close to producing nuclear weapons. (en)
Als Uranprojekt wird die Gesamtheit der Arbeiten im Deutschen Reich während des Zweiten Weltkrieges bezeichnet, bei denen die 1938 entdeckte Kernspaltung technisch nutzbar gemacht werden sollte. Hauptziel war dabei, die Möglichkeiten zum Bau einer Kernwaffe abzuschätzen sowie einen Demonstrations-Kernreaktor zu bauen. Trotz einiger Erfolge gelang es den Wissenschaftlern bis Kriegsende nicht, eine selbsterhaltende nukleare Kettenreaktion in einem solchen Reaktor herzustellen. Es gibt keine Beweise dafür, dass gegen Kriegsende kleinere Kernwaffentests unternommen wurden, wie gelegentlich behauptet. (de)
Proyek senjata nuklir Jerman (bahasa Jerman: Uranprojekt; secara tidak resmi dikenal dengan nama Uranverein) adalah upaya pengembangan senjata nuklir oleh Jerman Nazi selama Perang Dunia II. Upaya pertama dilakukan pada April 1939, beberapa bulan setelah penemuan fisi nuklir pada Desember 1938, tetap upaya tersebut diakhiri beberapa bulan kemudian akibat invasi Polandia yang mewamilkan banyak fisikawan. Setelah berakhirnya Perang Dunia II, negara-negara Sekutu saling bersaing untuk memperoleh komponen-komponen industri nuklir yang masih tersisa (personil, fasilitas dan bahan baku). (in)
Il programma nucleare militare tedesco fu la serie di ricerche ed esperimenti condotti dagli scienziati del Terzo Reich durante la seconda guerra mondiale, tesi alla costruzione di armi nucleari e della bomba atomica. (it)
O Projeto de energia nuclear alemão foi o esforço clandestino e a tentativa científica liderada pela Alemanha para desenvolver e produzir armas atômicas durante os eventos de Segunda Guerra Mundial. Este programa começou em abril de 1939, poucos meses após a descoberta da fissão nuclear em janeiro, mas terminou apenas alguns meses mais tarde, devido à invasão alemã da Polônia, onde muitos físicos notáveis foram convocados para o Wehrmacht. No entanto, o segundo esforço começou sob os auspícios administrativos da Wehrmacht da Heereswaffenamt no dia em que a Segunda Guerra Mundial começou (1 de setembro de 1939). O programa eventualmente se expandiu para três esforços principais: a Uranmaschine (reator nuclear), urânio e água pesada, produção e separação do isotópico de urânio. Eventualmen (pt)
德國核武器開發計畫是一项在二战中由纳粹德国秘密领导的研制核武器的项目，德國將其稱之為「鈾工程」（德語：Uranprojekt）。这个项目开始于1939年，仅于核裂变被发现后的几个月，但又在几个月后中止，因为德国入侵波兰，很多科学家被编入德国国防军。但是，由于德国军队中管理上的调整，这个项目又在二战开始那天（1939年9月）重新启动。个项目最终发展为三个部分：核反应堆、铀和重水生产，以及铀同位素分离。最后，经过有关部分评估，核裂变对结束战争没有太大的贡献，因此在1942年，德国国防军把项目转移到了帝国研究委员会，同时继续提供赞助。从此，这个项目就被九个研究技工所分摊，造成项目发展放缓。另外，一些研究应用核裂变的科学家离开这个项目，转而去研究一些战争更需要的其他项目。项目中最有影响力的人物是Kurt Diebner, Abraham Esau, 瓦爾特·格拉赫和 Erich Schumann。量子力學的創立者、Nobel獎獲得者Heisenberg也是計劃的參與者之一，儘管其本人聲稱一直在拖延計劃。战争的最后，盟军各国竞相掠夺幸存下来的核子产业（包括人员、设施和材料），就好像他们抢夺V-2火箭计划一样。 (zh)

owl:sameAs

foaf:depiction

foaf:name

German nuclear weapons program (en)

is dbo:wikiPageRedirects of