Jaromir Soukup | Charles University, Prague (original) (raw)

Papers by Jaromir Soukup

Každý rok si 9. dubna Kolumbijci připomínají život a také smrt politika Jorgeho Eliécera Gaitána,... more Každý rok si 9. dubna Kolumbijci připomínají život a také smrt politika Jorgeho Eliécera Gaitána, který měl změnit tvář jejich země. Alespoň si to řada z nich myslela. Každý, kdo tuto událost prožil, si pamatuje, co toho dne dělal, stejně tak jako Američané vzpomínají na to, co dělali, když zabili prezidenta Kennedyho nebo když došlo v New Yorku 11. září 2001 k útoku na Dvojčata. Existuje proto množství dokumentů a rozhovorů o dění toho dne nejen v Bogotě, ale i v dalších kolumbijských městech. Jak píše historik Herbert Braun, událost získala téměř románový až fantaskní charakter. Dnes si asi nejrozšířenější verzi toho, co se stalo, lze přečíst ve vzpomínkách Gabriela Garcíi Márqueze nazvaných Žít, abych mohl vyprávět. Protože tato kniha vznikla mnohem později, i sám autor doznává, že na několika místech se musel opřít o edici Artura Alapeho, jenž shromáždil reprezentativní výběr rozhovorů a výpovědí lidí, kteří tyto události sami prožili. K dispozici je ale samozřejmě celá řada dalších pramenů vztahujících se k tomuto osudovému dni kolumbijských dějin. Jorge Eliécer Gaitán byl v rámci Liberální strany disidentem, jenž se nebál směřovat kritiku do vlastních řad. Poměrně dlouho útočil na elitu obou politických stran, kterou ve svých projevech nazýval oligarchií, a jež podle něj byla zcela odtržená od reality života v zemi. Současně volal po mravní obnově republiky. Z toho důvodu nebyl mezi vrcholnými představiteli země příliš oblíben. Přesto zastával během třicátých let významné posty ve vládě nebo správě hlavního města; na krátkou dobu působil i jako jeho starosta. Zasedal také v Kongresu a radě hlavního města. Lídři strany se tímto způsobem snažili kritiku nepohodlného politika utišit, což se jim příliš nedařilo. Gaitán dokonce na počátku třicátých let 20. století na nějaký čas stranu opustil a založil si vlastní hnutí, kolumbijští voliči se však ukázali příliš konzervativními a ve volbách i nadále podporovali především dvě tradiční strany. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se Gaitán rozhodl opět vstoupit mezi liberály, kteří jej do svých řad znovu přijali i proto, že se báli případného rozštěpení strany. Gaitánův čas přišel v polovině čtyřicátých let, kdy se on sám rozhodl kandidovat na prezidenta Kolumbie. Kolumbie na konci druhé světové války a krátce po ní zažívala přelomové období. V roce 1946 skončila po šestnácti letech u moci nadvláda Liberální strany a funkci

Josef Opatrný (ed.), Las relaciones entre Europa Central y América Latina. Contextos históricos, Praha: Karolinum 2017, 2017

En la epóca entre las guerras mundiales existían amplias relaciones diplomáticas, y ante todo eco... more En la epóca entre las guerras mundiales existían amplias relaciones diplomáticas, y ante todo económicas, entre Checoslovaquia y los países latinoamericanos. Estas relaciones se interrumpieron debido a la ocupación de Checoslovaquia en marzo de 1939. Sin embargo, durante la guerra el gobierno checoslovaco en el exilio entabló relaciones con los países de America Latina. Este capítulo se centra en la relación entre el gobierno checoslovaco en Londres y Colombia, quien reconoció el gobierno checoslovaco en enero de 1943. El objetivo de la ponencia es hacer un análisis de cómo el gobierno en el exilio trató de presentarse a sí mismo y a la Primera República Checoslovaca (1918-1938) como "la fortaleza de la democracia" ante los políticos y la gente de Colombia. Además se va a centrar la atención en cómo los diplomáticos checoslovacos percibian la situación de Colombia durante la crisis de la República liberal.

In the interwar period there existed extensive diplomatic relations between Czechoslovakia and the Latin American countries. These relations were interrupted because of the German occupation of Czechoslovakia in March 1939. However, during the war the Czechoslovak government in exile restored relations with LA countries. This paper focuses on the relationship between the Czechoslovak government in London and Colombia that acknowledged the Czechoslovak government in January 1943. The purpose of this chapter is to make an analysis of how the government in exile tried to present itself and the First Czechoslovak Republic (1918-1938) as "the strength of democracy" before politicians and the people of Colombia. In addition, attention will be focused on how Czechoslovak diplomats perceived the situation in Colombia during the crisis of the Liberal Republic.

The British post-war Welfare State originated from so called Beveridge Report (1942). The Labour ... more The British post-war Welfare State originated from so called Beveridge Report (1942). The Labour government was successful in its effort to transform the war economy to peace conditions; the realization of its reform programme from spring 1945, mainly forming the Welfare State, i.e. the nationalization of key industries, creating of national system of insurance and system of social security benefits,

Každý rok si 9. dubna Kolumbijci připomínají život a také smrt politika Jorgeho Eliécera Gaitána,... more Každý rok si 9. dubna Kolumbijci připomínají život a také smrt politika Jorgeho Eliécera Gaitána, který měl změnit tvář jejich země. Alespoň si to řada z nich myslela. Každý, kdo tuto událost prožil, si pamatuje, co toho dne dělal, stejně tak jako Američané vzpomínají na to, co dělali, když zabili prezidenta Kennedyho nebo když došlo v New Yorku 11. září 2001 k útoku na Dvojčata. Existuje proto množství dokumentů a rozhovorů o dění toho dne nejen v Bogotě, ale i v dalších kolumbijských městech. Jak píše historik Herbert Braun, událost získala téměř románový až fantaskní charakter. Dnes si asi nejrozšířenější verzi toho, co se stalo, lze přečíst ve vzpomínkách Gabriela Garcíi Márqueze nazvaných Žít, abych mohl vyprávět. Protože tato kniha vznikla mnohem později, i sám autor doznává, že na několika místech se musel opřít o edici Artura Alapeho, jenž shromáždil reprezentativní výběr rozhovorů a výpovědí lidí, kteří tyto události sami prožili. K dispozici je ale samozřejmě celá řada dalších pramenů vztahujících se k tomuto osudovému dni kolumbijských dějin. Jorge Eliécer Gaitán byl v rámci Liberální strany disidentem, jenž se nebál směřovat kritiku do vlastních řad. Poměrně dlouho útočil na elitu obou politických stran, kterou ve svých projevech nazýval oligarchií, a jež podle něj byla zcela odtržená od reality života v zemi. Současně volal po mravní obnově republiky. Z toho důvodu nebyl mezi vrcholnými představiteli země příliš oblíben. Přesto zastával během třicátých let významné posty ve vládě nebo správě hlavního města; na krátkou dobu působil i jako jeho starosta. Zasedal také v Kongresu a radě hlavního města. Lídři strany se tímto způsobem snažili kritiku nepohodlného politika utišit, což se jim příliš nedařilo. Gaitán dokonce na počátku třicátých let 20. století na nějaký čas stranu opustil a založil si vlastní hnutí, kolumbijští voliči se však ukázali příliš konzervativními a ve volbách i nadále podporovali především dvě tradiční strany. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se Gaitán rozhodl opět vstoupit mezi liberály, kteří jej do svých řad znovu přijali i proto, že se báli případného rozštěpení strany. Gaitánův čas přišel v polovině čtyřicátých let, kdy se on sám rozhodl kandidovat na prezidenta Kolumbie. Kolumbie na konci druhé světové války a krátce po ní zažívala přelomové období. V roce 1946 skončila po šestnácti letech u moci nadvláda Liberální strany a funkci

Josef Opatrný (ed.), Las relaciones entre Europa Central y América Latina. Contextos históricos, Praha: Karolinum 2017, 2017

En la epóca entre las guerras mundiales existían amplias relaciones diplomáticas, y ante todo eco... more En la epóca entre las guerras mundiales existían amplias relaciones diplomáticas, y ante todo económicas, entre Checoslovaquia y los países latinoamericanos. Estas relaciones se interrumpieron debido a la ocupación de Checoslovaquia en marzo de 1939. Sin embargo, durante la guerra el gobierno checoslovaco en el exilio entabló relaciones con los países de America Latina. Este capítulo se centra en la relación entre el gobierno checoslovaco en Londres y Colombia, quien reconoció el gobierno checoslovaco en enero de 1943. El objetivo de la ponencia es hacer un análisis de cómo el gobierno en el exilio trató de presentarse a sí mismo y a la Primera República Checoslovaca (1918-1938) como "la fortaleza de la democracia" ante los políticos y la gente de Colombia. Además se va a centrar la atención en cómo los diplomáticos checoslovacos percibian la situación de Colombia durante la crisis de la República liberal.

In the interwar period there existed extensive diplomatic relations between Czechoslovakia and the Latin American countries. These relations were interrupted because of the German occupation of Czechoslovakia in March 1939. However, during the war the Czechoslovak government in exile restored relations with LA countries. This paper focuses on the relationship between the Czechoslovak government in London and Colombia that acknowledged the Czechoslovak government in January 1943. The purpose of this chapter is to make an analysis of how the government in exile tried to present itself and the First Czechoslovak Republic (1918-1938) as "the strength of democracy" before politicians and the people of Colombia. In addition, attention will be focused on how Czechoslovak diplomats perceived the situation in Colombia during the crisis of the Liberal Republic.

The British post-war Welfare State originated from so called Beveridge Report (1942). The Labour ... more The British post-war Welfare State originated from so called Beveridge Report (1942). The Labour government was successful in its effort to transform the war economy to peace conditions; the realization of its reform programme from spring 1945, mainly forming the Welfare State, i.e. the nationalization of key industries, creating of national system of insurance and system of social security benefits,