Daniel Krchnak | Masaryk University (original) (raw)
Uploads
Papers by Daniel Krchnak
Ve své knize se Radim Bělohrad pohybuje na pomezí dvou velkých fi lozofi ckých disciplín, metafyz... more Ve své knize se Radim Bělohrad pohybuje na pomezí dvou velkých fi lozofi ckých disciplín, metafyziky a praktické fi - lozofi e (etiky). Jde mu o to, zda pro řešení etických otázek potřebujeme mít defi nici (lidské) identity. K otázkám tohoto typu řadí Bělohrad egoistický zájem, zodpovědnost, kompenzaci, přežití, anticipaci, víru v posmrtný život, pýchu, stud a lítost a sebeidentifi kaci i identifi kaci druhých osob
Studia philosophica, 2017
In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it... more In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it seems to be reasonable to build a theory of personal identity that enables a person to continue her existence after the biological death of her body. This conclusion is supported by the argument that our practice reflects that our identity-presupposing concerns reach beyond biological continuity. We have also good reasons to maintain such concerns and practices. As the best candidate to implement such concerns in a theoretical account of practical identity, I will identify the person-life view, where personal identity depends to a great extent on social conditions. I also show how this theory can implement the classical belief in the afterlife, and how it could conceptualize the difference of the afterlife from a physicalistic and a theistic point of view.
In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it... more In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it seems to be reasonable to build a theory of personal identity that enables a person to continue her existence after the biological death of her body. This conclusion is supported by the argument that our practice reflects that our identity-presupposing concerns reach beyond biological continuity. We have also good reasons to maintain such concerns and practices. As the best candidate to implement such concerns in a theoretical account of practical identity, I will identify the person-life view, where personal identity depends to a great extent on social conditions. I also show how this theory can implement the classical belief in the afterlife, and how it could conceptualize the difference of the afterlife from a physicalistic and a theistic point of view. KEYWORDS: afterlife – Marya Schechtman – reflected equilibrium – Pascal's wager – personal identity – person-life – Radim Bělohrad – Samuel Scheffler.
Abstrakt: Článek představuje koncept epizodické osoby Galena Strawsona. Tento koncept představuje... more Abstrakt: Článek představuje koncept epizodické osoby Galena Strawsona. Tento koncept představuje lidi, kteří neprožívají svůj život v jednotě jediného životního příběhu. Koncepce tak představuje alternativu k narativnímu pohledu osobní identity, který představuje životní příběh jako prvek zakládající osobní identitu. V první části článku je představena Strawsonova argumentace proti narativní tezi, kde jsou již nastíněny některé základní psychologické charakteristiky epizodické osoby. Je ukázáno, jak se epizodici liší v prožívání-sebe (epizodik nevnímá sebe v minulosti jako identické self), resp. v přesvědčeních ohledně jejich vlastní identity. Jako centrální přesvědčení je identifikován fatalistický postoj (v tom smyslu, že osud je považován za autora vlastní identity). Je poukázán rozpor mezi sebe-konstitucí postulovanou narativní teorií a fatalistickým postojem. Hlavním cílem příspěvku je pak zakotvit koncept epizodické osoby v empirických datech, čemuž je věnována druhá část článku. Nejprve je představena teorie časové orientace Philipa Zimbarda a Johna Boyda, která představuje tři základní časové orientace – orientaci na minulost, na přítomnost a na budoucnost. Detailněji je představen psychologický profil člověka orientovaného na přítomnost. Fatalismus a smyslovost jsou identifikovány jako základní společné charakteristiky orientace na přítomnost a epizodičnosti. Je ukázáno, že orientace na přítomnost (na rozdíl od ostatních časových orientací, které jsou v souladu s narativním pohledem na vlastní život) podrývá narativní prožívání vlastního života, jako další paralela mezi epizodicitou a orientací na přítomnost. Tematizován je možný rozdíl v koncepcích fatalismu u člověka orientovaného na fatalistickou přítomnost a epizodické osoby.
Abstrakt Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nat... more Abstrakt Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých histo-rických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bez-precedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hod-notám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
Abstract In the paper I summarize the content of the influential book The better angels of our nature: Why violence has declined (by Steven Pinker) and afterwards criticize Pinker's analysis of the development of violence in the human history. I present already existing criticism of this book, which shows not only that Pinker's description of various historical periods is in some respect unbalanced, but also that his general claim about rising peacefulness of society is from a statistical point of view not proven. I also present my own criticism of identified psychological changes that have led – according to Pinker – to unprecedented peacefulness of contemporary people. I argue that we cannot be sure that either such psychological changes
Book Reviews by Daniel Krchnak
Radim Bělohrad: Lidské identity, lidské hodnoty Praha, Dybbuk 2016. 256 s.
Drafts by Daniel Krchnak
Two last decades have witnessed a boom in the study of human moral cognition. Especially the dual... more Two last decades have witnessed a boom in the study of human moral cognition. Especially the dual process theory of moral judgment has boosted a very lively discussion. In the present article I try to extend the debate in a rather unusual direction. I will pinpoint some of the problems of dual-process theory and show how such problems could be overcome by redefining two cognitive processes backing utilitarian and non-utilitarian judgment. Though we could be sure that both hemispheres are active in both kinds of judgment, I will claim that whereas a non-utilitarian judgment is typically powered more by a right-hemisphere activity, utilitarian judgment seems to be way more in tune with the left-hemisphere functioning. I support this claim through direct neuroimaging and experimental evidence, as well as through a more indirect evidence of similar functional features.
Ve své knize se Radim Bělohrad pohybuje na pomezí dvou velkých fi lozofi ckých disciplín, metafyz... more Ve své knize se Radim Bělohrad pohybuje na pomezí dvou velkých fi lozofi ckých disciplín, metafyziky a praktické fi - lozofi e (etiky). Jde mu o to, zda pro řešení etických otázek potřebujeme mít defi nici (lidské) identity. K otázkám tohoto typu řadí Bělohrad egoistický zájem, zodpovědnost, kompenzaci, přežití, anticipaci, víru v posmrtný život, pýchu, stud a lítost a sebeidentifi kaci i identifi kaci druhých osob
Studia philosophica, 2017
In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it... more In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it seems to be reasonable to build a theory of personal identity that enables a person to continue her existence after the biological death of her body. This conclusion is supported by the argument that our practice reflects that our identity-presupposing concerns reach beyond biological continuity. We have also good reasons to maintain such concerns and practices. As the best candidate to implement such concerns in a theoretical account of practical identity, I will identify the person-life view, where personal identity depends to a great extent on social conditions. I also show how this theory can implement the classical belief in the afterlife, and how it could conceptualize the difference of the afterlife from a physicalistic and a theistic point of view.
In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it... more In this paper, I try to argue that, from the methodological position of reflected equilibrium, it seems to be reasonable to build a theory of personal identity that enables a person to continue her existence after the biological death of her body. This conclusion is supported by the argument that our practice reflects that our identity-presupposing concerns reach beyond biological continuity. We have also good reasons to maintain such concerns and practices. As the best candidate to implement such concerns in a theoretical account of practical identity, I will identify the person-life view, where personal identity depends to a great extent on social conditions. I also show how this theory can implement the classical belief in the afterlife, and how it could conceptualize the difference of the afterlife from a physicalistic and a theistic point of view. KEYWORDS: afterlife – Marya Schechtman – reflected equilibrium – Pascal's wager – personal identity – person-life – Radim Bělohrad – Samuel Scheffler.
Abstrakt: Článek představuje koncept epizodické osoby Galena Strawsona. Tento koncept představuje... more Abstrakt: Článek představuje koncept epizodické osoby Galena Strawsona. Tento koncept představuje lidi, kteří neprožívají svůj život v jednotě jediného životního příběhu. Koncepce tak představuje alternativu k narativnímu pohledu osobní identity, který představuje životní příběh jako prvek zakládající osobní identitu. V první části článku je představena Strawsonova argumentace proti narativní tezi, kde jsou již nastíněny některé základní psychologické charakteristiky epizodické osoby. Je ukázáno, jak se epizodici liší v prožívání-sebe (epizodik nevnímá sebe v minulosti jako identické self), resp. v přesvědčeních ohledně jejich vlastní identity. Jako centrální přesvědčení je identifikován fatalistický postoj (v tom smyslu, že osud je považován za autora vlastní identity). Je poukázán rozpor mezi sebe-konstitucí postulovanou narativní teorií a fatalistickým postojem. Hlavním cílem příspěvku je pak zakotvit koncept epizodické osoby v empirických datech, čemuž je věnována druhá část článku. Nejprve je představena teorie časové orientace Philipa Zimbarda a Johna Boyda, která představuje tři základní časové orientace – orientaci na minulost, na přítomnost a na budoucnost. Detailněji je představen psychologický profil člověka orientovaného na přítomnost. Fatalismus a smyslovost jsou identifikovány jako základní společné charakteristiky orientace na přítomnost a epizodičnosti. Je ukázáno, že orientace na přítomnost (na rozdíl od ostatních časových orientací, které jsou v souladu s narativním pohledem na vlastní život) podrývá narativní prožívání vlastního života, jako další paralela mezi epizodicitou a orientací na přítomnost. Tematizován je možný rozdíl v koncepcích fatalismu u člověka orientovaného na fatalistickou přítomnost a epizodické osoby.
Abstrakt Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nat... more Abstrakt Ve svém příspěvku stručně shrnu obsah knihy Stevena Pinkera The better angels of our nature: Why violence has declined a podrobím Pinkerovu analýzu vývoje násilí v lidských dějinách kritice. Dosavadní kritika tohoto díla ukazuje nejen na to, že Pinkerův popis jednotlivých histo-rických období se zdá být na některých místech tendenční, ale že jeho obecná teze o zvyšující se mírumilovnosti společnosti není ze statistického hlediska prokázána. Připojím také vlastní kritiku Pinkerem identifikovaných psychologických změn, které podle jeho názoru vedly k bez-precedentní mírumilovnosti současného člověka. Představím argumenty, které zpochybňují buď to, že tyto psychologické změny skutečně probíhají (proměna směrem k femininním hod-notám péče a k větším empatickým schopnostem), nebo že tyto proměny souvisejí s úbytkem násilí (přechod k utilitaristické morálce a k abstraktnímu myšlení).
Abstract In the paper I summarize the content of the influential book The better angels of our nature: Why violence has declined (by Steven Pinker) and afterwards criticize Pinker's analysis of the development of violence in the human history. I present already existing criticism of this book, which shows not only that Pinker's description of various historical periods is in some respect unbalanced, but also that his general claim about rising peacefulness of society is from a statistical point of view not proven. I also present my own criticism of identified psychological changes that have led – according to Pinker – to unprecedented peacefulness of contemporary people. I argue that we cannot be sure that either such psychological changes
Radim Bělohrad: Lidské identity, lidské hodnoty Praha, Dybbuk 2016. 256 s.
Two last decades have witnessed a boom in the study of human moral cognition. Especially the dual... more Two last decades have witnessed a boom in the study of human moral cognition. Especially the dual process theory of moral judgment has boosted a very lively discussion. In the present article I try to extend the debate in a rather unusual direction. I will pinpoint some of the problems of dual-process theory and show how such problems could be overcome by redefining two cognitive processes backing utilitarian and non-utilitarian judgment. Though we could be sure that both hemispheres are active in both kinds of judgment, I will claim that whereas a non-utilitarian judgment is typically powered more by a right-hemisphere activity, utilitarian judgment seems to be way more in tune with the left-hemisphere functioning. I support this claim through direct neuroimaging and experimental evidence, as well as through a more indirect evidence of similar functional features.