Tomáš Slavický | National Museum in Prague (original) (raw)

Papers by Tomáš Slavický

Acta Musei Nationalis Pragae. Series Historia. , 2024

Přítomnost českých hudebníků v Mexiku během druhého císařství (1864–1867) byla hojně diskutována,... more Přítomnost českých hudebníků v Mexiku během druhého císařství (1864–1867) byla hojně diskutována, především v souvislosti s uvedením středoevropské taneční hudby do Mexika, a naopak mexických melodií do Evropy. Pozůstalost mexického dvorního kapelníka Josefa Rudolfa Sawerthala (1819–1893), uložená v Českém muzeu hudby, upřesňuje některá dlouhodobě tradovaná tvrzení. Korespondence z roku 1864 dokládá, že Josef Sawerthal byl pověřen náborem hudebníků pro rakouský dobrovolnický sbor, a získal je v Čechách. Josef Sawerthal se poté se na přání císaře Maxmiliána osobně připojil k expedici do Mexika, ačkoliv si přál zůstat u rodiny a navrhoval jako náhradníka Josefa Řebíčka (1844–1904). Po rozpuštění dobrovolnického sboru se navrátil domů, zatímco většina členů kapely zůstala v Mexiku. Sawerthalovy dopisy z roku 1864, společně s dobovými zprávami v tisku, poskytují také podrobnější informace k životopisu jeho dcery, zpěvačky Mathildy Sawerthal-Weissmann (1846–1908). Její cesta do Mexika následovala po nezdařeném pokusu o angažmá v českém Prozatímním divadle v Praze. Texty z roku 1864 rovněž dosvědčují epizodu, kdy se Josef Sawerthal začal podepisovat v české ortografii jako „Zavrtal“. Po návratu z Mexika se opět navrátil k rodinné formě „Sawerthal“.

Bohemica litteraria

This is a case study of a critical edition and an analysis of one song from a collection of Czech... more This is a case study of a critical edition and an analysis of one song from a collection of Czech broadside ballads published in the monograph To a Familiar Melody. The following text is an example of an interdisciplinary approach to Czech broadside ballads, combining insights from ethnology, ethnomusicology, linguistics, and literary history. Methodologically, it takes its starting point in twentieth century oral tradition accounts and historical retrospectives. The historical retrospective methodology traces the reception and variation of songs, the tradition of tunes, motifs, or elements of language in different social, territorial and media settings.

Arti musices, 2023

The topic of institutionalisation of musical life in the nineteenth century invites a new perspec... more The topic of institutionalisation of musical life in the nineteenth century invites a new perspective on the transformation processes in multinational Austria. The Kingdom of Bohemia is an example of a bilingual country in which the development of civil institutions together with a national movement was quite successful. These processes took place in a peaceful way, without revolutions and with the cooperation of diff erent layers of society. A consensus between Czechs and Germans, conservatives and liberals, aristocracy and bourgeoisie, was necessary. However, this consensus was later undermined by the sharpening of nationalism on both sides, and fi nally retroactively denied. Therefore, the interpretation of the Czech revival as a national and social struggle was fi rmly established in music historiography. This study will focus on the founding of modern musical institutions as stories of transformations, as well as on the issue of various concepts of the Czech national revival.

Musicalia, 2023

The study focuses on the defining of the term "Bohemian harp", and it traces the course of the lo... more The study focuses on the defining of the term "Bohemian harp", and it traces the course of the long-term tradition of use of diatonic harps and hook harps in the Bohemian Czech lands (today Czechia). Because of the lack of other sources, one must seek evidence in iconographical and literary sources. From the 16th century, the harp was known primarily in the context of sacred music. The 19th century saw the emergence of the Přísečnice/Pressnitz and Nechanice versions of the portable hook harp, which were long manufactured as an alternative to the pedal harp. The impoverishment of mountainous regions led to the emergence of the profession of touring musicians and "harp girls". In the Czech-language literature of the first half of the 19th century, the harp became associated with the Romantic cult of the bard-prophet, then its prestige declined sharply, until at the end of the 19th century, when it became an instrument of beggars. The early 20th century saw the last heyday of the Nechanice harp ensembles in the Far East. The scandal created in the press over this entrepreneurship turned public opinion against the harp business and the hook harp, and awareness of the instrument vanished after the First World War.

Musicalia , 2023

Studie se zaměřuje na redefinici pojmu česká harfa a sleduje dlouhodobou tradici používání diaton... more Studie se zaměřuje na redefinici pojmu česká harfa a sleduje dlouhodobou tradici používání diatonické a háčkové harfy v Českých zemích. Vzhledem k nedostatku dochovaných nástrojů a notových pramenů je třeba hledat svědectví v pramenech ikonografických a literárních. Od 16. století byla harfa známá především v kontextu sakrální hudby. V 18. století byla retrospektivně nazývána harfou Davidovou a stala se domácím nástrojem. V 19. století vznikla přísečnická a nechanická varianta přenosné háčkové harfy, která se dlouho vyráběla jako alternativa k nákladné a těžké pedálové harfě. Zchudnutí horských regionů vlivem industrializace a válečných událostí zapříčinilo vznik profese cestujících hudebníků a harfenic. V české literatuře první poloviny 19. století byla harfa spojována s romantickým kultem pěvce-proroka, poté její prestiž prudce klesá a na konci 19. století se stává nástrojem žebráků. Na počátku 20. století došlo k poslední konjunktuře nechanických harfenických kapel na Dálném Východě. Skandalizace tohoto podnikání v tisku obrátila veřejné mínění proti harfenictví a háčkové harfě, která po 1. světové válce vymizela z povědomí.

Musicologica Olomucensia

Při poznávání staletého vývoje českých rorátů 1 se doposud dostávaly do středu zájmu spíše starší... more Při poznávání staletého vývoje českých rorátů 1 se doposud dostávaly do středu zájmu spíše starší prameny dochované v Čechách. Teprve v nejnovější době se obzor rozšiřuje na tradici Rorate jako na společné středoevropské dědictví. 2 Rorátní repertoár na Moravě se tímto zákonitě posouvá z pomyslné periferie do pomyslného centra. Moravské hymnografické prameny totiž představují dobře definovatelné kontaktní prostředí, které je jazykově české, ovšem stojí mimo pražskou arcidiecézi a její dějinné peripetie. Můžeme zde tedy hledat určitý mezičlánek mezi vývojem v Čechách a středoevropském prostoru. Tradice adventní votivní mše Rorate a souvisejícího repertoáru prošla za více než šest staletí proměnami i různými konfesními prostředími. První fází tohoto vývoje je historie adventní jitřní mše (matury) s formulářem Rorate coeli, která byla na přání Karla IV. ustanovena v pražské katedrále jako součást každodenního votivního officia ke cti Panny Marie. Ke zpívanému propriu Rorate se vrstvil přídavný repertoár, chorální i písňový, jednohlasý i vícehlasý, latinský i český. Skládal se především z tropovaných ordinárií a vložených (interpolovaných) písní, proto pro něj dlouho postačovalo tradiční označení roramina. Staré nápěvy mše Rorate s roraminy byly během 16. století v utrakvistickém prostředí postupně opatřeny novými texty v češtině. 3 Tím se začal stírat rozdíl mezi liturgickým textem s tropem (přídavkem) a písňovou parafrází. Zůstalo jen funkční rozdělení Rorate mezi chorální zpěv literátského kůru a společně zpívané písně. Takovýto repertoár již začal být organizován do stabilních sestav pro každý den v týdnu, pro něž se ujal pojem české Rorate nebo roráty. Poznávání této tradice, pro jejíž proměny je typická rovnováha mezi uchováváním a vývojem, vyžaduje bedlivé rozlišování mezi jevy obecnými a zvláštními. Potřebné měřítko nám mohou na

Musicologica Olomucensia, 2022

Rorate Repertoire in Moravian Hymnbooks of the 17th and 18th Centuries. The development of the ri... more Rorate Repertoire in Moravian Hymnbooks of the 17th and 18th Centuries. The development of the rich Rorate repertoire in the Czech lands and Central Europe, based on Advent hymns in the vernacular, was caused by a long tradition of everyday “Rorate” Advent morning masses, which were cultivated by lay religious confraternities and later by parish churches. The Czech Rorate chants, which originated in 16th century Utraquist Bohemia and is still partially alive today, was only one of many forms of this repertoire. Additional layers of the Rorate repertory in Latin and Czech are documented in the Moravian printed and manuscript hymnbooks. Their forms are monophonic and polyphonic, in plainchants, strophic hymns and figural compositions. This regional repertoire has ties with Utraquist and recatholization Bohemia, and at the same time with neighbouring hymnographies. As evidenced by certain Early Modern cancionales in German, Polish, Slovak, Hungarian and Croatian, in Moravia we can find a Czech-language form of the basic Rorate repertory, common to most countries of the former Jagiellonian and later Habsburg commonwealth.

Musicologica Brunensia , 2012

DIE WEIHNACHTSLIEDER VON FRIDRICH BRIDELIUS UND IHRE REZEPTION IN 17.-19. JAHRHUNDERT Ziel dieses... more DIE WEIHNACHTSLIEDER VON FRIDRICH BRIDELIUS UND IHRE REZEPTION IN 17.-19. JAHRHUNDERT Ziel dieses Beitrags ist es, über die Teilergebnisse der Arbeit an einem Liederkatalog zu berichten, der Bestandteil der kritischen Edition des Gesangbuchs von Fridrich Bridelius Jesličky, Staré nové písničky, ist. 1 Dabei handelt es sich um Ergebnisse, die in zukünftigen Kommentaren zur kritischen Edition wahrscheinlich nur marginal auftauchen, die aber einige breitere Zusammmenhänge andeuten, und deren Aussagekraft jedoch in vielem die ursprüngliche Aufgabenstellung übertrifft. Die Bedeutung von Fridrich Bridelius für die böhmische Hymnographie tritt erst jetzt zutage, zusammen mit der Erforschung der langdauernden Rezeption seiner Lieder. 2 Es zeigt sich, dass Brideliusʼ Weihnachtslieder in der späteren Tradition ein kompaktes Ganzes bilden, das mit den ansonsten konkurrenzlosen Liedern des Adam Michna z Otradovic vergleichbar ist. Im musikwissenschaftlichen Diskurs ist heute die Studie von Jiří Sehnal aus dem Jahre 1972 Die Entwicklungstendenzen und Stilschichten im tschechischen barocken Kirchenlied ein wahrer Klassiker. 3 Der Verfasser belegt darin, dass die barocken Gesangbücher ein Organismus sind, der sich aus verschiedenen Stilschichten zusammensetzt. Als wichtigste Schicht des barocken Repertoires erwähnt er gerade das Schaffen des Dichters und Komponi-1

Folia Historica Bohemica , 2011

Omnibus fiebat omnia. Kontexty života a díla Fridricha Bridelia SJ (1619-1680).), 2008

Petronilla Cemus (ed): Bohemia Jesuitica 1556-2006, Praha: Karolinum 2010, tomus 2, s. 1113-1135., 2010

Zum Einfluss der Jesuiten auf den Kirchengesang in Böhmen. Die Jesuiten haben durch die Pflege... more Zum Einfluss der Jesuiten auf den Kirchengesang in Böhmen.

Die Jesuiten haben durch die Pflege des Kirchengesanges die Kultur der Böhmischen Lander beeinflusst. Ihr Anteil an der Herausgabe von Gesangbüchern und am Entstehen einer neuzeitlichen katholischen Hymnendichtung war da ebenso stark wie in Deutschland, Österreich und Ungarn. Im Umfeld der tschechischen Sprache begegnete diese Dichtung einer überaus starken, bis ins 15. Jahrhundert reichenden Tradition, die in hohem Masse vom Utraquismus geprägt war. Deshalb zeichnet sich das böhmische Kirchenliedgut im Zeitalter der Rekatholisierung durch die Beibehaltung eines kontinuierlichen Repertoires aus. Als Verfasser tschechischer und deutscher Lieder, als Redakteure und Drucker von Gesangbüchern ergriffen die Jesuiten schrittweise Initiative. Um alle Aspekte ihres Einflusses auf den Kirchengesang in Böhmen vom 16. bis 18. Jahrhundert zu beleuchten, müsste die gesamte katholische Hymnendichtung der Frühen Neuzeit interdisziplinär behandelt werden. Deshalb kann dieser Beitrag lediglich eine Zusammenfassung der bisherigen Diskussion mit einigen thematischen Schwerpunkten bieten. Ausgangspunkt der katholischen Hymnendichtung in tschechischer Sprache ist der 1588 von Václav Šturm SJ erbrachte Nachweis, dab einige Kirchenlieder der Böhmischen Brüdergemeinde schon vor der Reformation gesungen worden sind. Als Begründung verweist er auf die “Altertümlichkeit" dieser Lieder und argumentiert damit ähnlich wie die Historiker der Gesellschaft Jesu, etwa Bohuslaus Balbinus. Als locus communis wird in den Vorworten katholischer Gesangbücher auf das „altböhmische“ Bewusstsein verwiesen. Neben der Komposition von Kirchenliedern sowie der Herausgabe von Gesangbüchern unterstützten die Jesuiten utraquistische Literatenbruderschaften und formten diese zu Marianischen Kongregationen um, deren Hauptaufgabe nach wie vor in der Leitung des Gemeindegesangs in den Pfarreien bestand. Beachtlich ist der Respekt, mit dem die Socii das überlieferte Liedgut redigiert haben, und ihr Bemühen, die traditionelle Hymnendichtung zu ubernehmen und weiterzuführen. Als erfahrene Volksmissionare kannten alle Jesuiten, die bedeutende Redakteure von Gesangbüchern waren (Friedrich Bridelius, Mathias Wenceslaus Steyer, Antonín Koniáš), die kirchliche Situation, den Geschmack und die Mentalität der Glaubigen. Dies zeigt sich etwa bei der Bearbeitung des Gesangbuches Kancionál český, das Steyer als Organismus mit unterschiedlichen Stilschichten behandelt (J. Sehnal 1972) und dessen überliefertes Repertoire er mit Bedacht „katholisiert“ (M. Škarpová 2005; 2006). Dabei nimmt er die Lieder als Ganzes wahr und entscheidet bei der Auswahl nach deren Be- liebtheit, Altertümlichkeit und theologischer Verständlichkeit. Sein Gesangbuch wurde so geschätzt, dass es sechsmal nachgedruckt und erweitert und in der zweiten H¨¨alfte des 19. Jahrhunderts als Norm angesehen wurde (Kancionál 1863/1864), an der sich die Reformgesangbücher des Cacilianismus/Cyrillis mus orientiert haben. Ein eigenes Kapitel stellt der Einfluss von Kirchenliedern auf Sitten und Gebräuche sowie auf böhmische und mährische Volkslieder dar. Die Rezeption von etlichen in der Epoche der Gegenreformation entstandenen Liedern dauert bis heute an.

Sylvia Urdová (ed.): 70. výročie vydania Jednotného katolického spevníka. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Dolná Krupá, 22. - 23. 11. 2007. Trnava-Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia et alii 2008, s. 80-101, 2008

Markéta Holubová a kol.: Obrazy ženy v kramářské produkci. Praha: Akademie věd České republiky, Etnologický ústav, v.v.i. 2008, p. 169-188., 2008

Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce, 2022

In the collections of the earliest phonograph cylinders held by American memory institutions, a r... more In the collections of the earliest phonograph cylinders held by American memory institutions, a remarkable set of recordings with Czech content can be found under the title of Jedlička Records, derived from the name of Eduard Jedlička (1867–1944), a Czech immigrant to the US. The authors of the study present for the first time the story of the Moravian native who left his homeland in 1895 to pursue his American dream. Jedlička Records represent a valuable example of Czech (mostly traditional folk) songs popular among the Czech minority in the early 20th century. They also represent a significant contribution to the sound cultural heritage of the Czech community in the US and to the history of the recording and distribution industry.

Czech Broadside Ballads as Text, Art, and Song in Popular Culture, ca. 1600–1900. Patricia Fumerton, Pavel Kosek, and Marie Hanzelková (eds.). Amsterdam: Amsterdam University Press 2022. s. 171–286, Dec 31, 2022

This paper deals with the possible ways of searching for the melodies to which Czech broadside ba... more This paper deals with the possible ways of searching for the melodies to which Czech broadside ballads might be sung, beginning by addressing the available musical sources of the time (e.g., printed hymn books, manuscripts, and even oral tradition). The problem of textual and melodic variability is also solved. Turning first to extant documented tunes, the initial step of research into any original melody requires searching out recorded evidence of notated sources of the period in which the broadside ballad was composed. This research should be based not only on extant period-specif ic printings, but also on tracks of collective memory.

Ludmila v českých graduálech a kancionálech, in: Renáta Modráková – Jan Vojtíšek a kol.: Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily. Praha: Národní knihovna České republiky 2022, s. 106 – 116. , 2022

The cult of Saint Ludmila can be traced in the Czech song culture since the 16th century, when th... more The cult of Saint Ludmila can be traced in the Czech song culture since the 16th century, when the first translations of liturgical texts from Latin took place. In addition to the usual chants of the Gradual, the strophic verses to the Alleluia and the sequence, which after translation are close to the form of a strophic song, were also translated into Czech. The first songs dedicated to St. Ludmila dates back to the end of the 16th century, when the first printed Catholic hymnals were created. A song by Šimon Lomnický z Budče, which retells the legend of Saint Ludmila, was well-known and later long-lived. On the other hand, polyphonic songs by Adam Michna and Václav Holan were not included in the repertoire of monophonic spiritual singing. Larger production of songs for St. Ludmila is only visible in the 19th century, when the cult of the land patrons is revived.

Missa sanctae Ludmillae Františka V. Habermanna, in: Renáta Modráková – Jan Vojtíšek a kol.: Kniha a závoj. 1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily. Praha: Národní knihovna České republiky 2022. S 123 – 126. , 2022

In the production of vocal-instrumental music of the 18th century Czech composers, we can find on... more In the production of vocal-instrumental music of the 18th century Czech composers, we can find one example of a composition dedicated to Saint Ludmila. The collection "Philomela Pia" by František V. Habermann (1747) is a rare example of a musical print, containing six masses dedicated to the feasts of the patron saints of Bohemia, among them "Missa sanctae Ludmilae". This print is dedicated to Bernard Slavík, abbot of the Benedictine monastery in St. John under the Rock (sub Rupe). This explains the dedication (Philomela=Slavík=Nightingale) and also the presence of the composition "Missa sancti Ivani", connected with the local cult. This hermit Ivan, who played an important role in the legend of Saint Ludmila, is a regular member of the society of patrons of the Bohemian (Czech) land in Baroque iconography, literature and, through Habermann's composition, also in music. Habermann's "Missa S. Ludmilae" served G. F. Handel as a source of counterfacts for the oratorio "Jephta" (1751).

Music, Arts and Politics: Revolutions and Restorations in Europe and Croatia. 1815-1860. On the Occasion of 200th Anniversary of Vatroslav Lisinski and 160th Anniversary of the Death of Ban Josip Jelačić. Stanislav Tuksar – Vjera Katalinić – Petra Babić – Sara Ries (ed.). Zagreb 2021., 2021

Josef Rudolf Sawerthal (1819-1893) was a bandmaster of Bohemian origin with an exceptionaly rich ... more Josef Rudolf Sawerthal (1819-1893) was a bandmaster of Bohemian origin with an exceptionaly rich and cosmopolitan life. He studied at Prague Conservatory with valve brass instruments propagator Josef Kail. Subsequently he built modern brass bands gradually in Sárospaták, Temesvár, Trieste, Pula, Ciudad de Mexico and Chatham. As a twenty-five-year-old bandmaster, he made a journey to the regimental bands in Hungary and Austria, to establish a pension fund for retired military musicians. On this occassion he published in "Allgemeine Wiener Musik-Zeitung" a literary ambitious travel report, where he highlights to the professional qualities and working conditions of his colleagues. From today's perspective, it is an extremely valuable testimony of the artistic level and actually problems of the military bands at a time, when the later prestige of Austrian brass music with a Slavic element was growing. Among the most interesting are his views on the new types of instruments, on the arrangement for the brass bands, and on the unequal social status of musicians in different parts of the monarchy.

The article deals with the origins of the much discussed travelling motive, made popular by B. Sm... more The article deals with the origins of the much discussed travelling motive, made popular by B. Smetana, who used it in his opera Hubicka (1874). As a lullaby, this motive appears in the Bohemian collections of folkloric songs, and in the 17th–19th century Christmas pastorellas. Recent research revealed its existence also in the Austrian and South-German folklore, as well as in the (mainly pastoral) works by other composers, such as J. S. Bach, M. Haydn, or W. A. Mozart. The search for its origins lead back to the late medieval Christmas antiphon Resonet in laudibus, known as contrafactum Joseph lieber, Joseph mein. The existence of a Bohemian contrafactum, Publisher in the 17th century Czech Catholic hymn-books, (such as J. Hlohovský, F. Bridel, or M. V. Steyer), and relating to the cantio Magnum nomen Domini , found in the important 15th and 16th century sources, (among others the Jistebnice Gradual, and the Franus Hymn-book), as well as to the earlier xantip Ecce nomen Domini, helped to add substantially to the picture of the origins and reception of the motive, which appears in the music of several centuries, and links together music history, hymnography and ethnomusicology.

Emilian Trolda’s research interests were significantly marked by his intensive cooperation with t... more Emilian Trolda’s research interests were significantly marked by his intensive cooperation with the church society Obecna Jednota Cyrilska and its journal Cyril, in which he published the majority of his scholarly articles between 1927 and 1948. The society benefited from Trolda’s expertise in 17th and 18th-c. music. Trolda arranged the organ accompaniments for the hymnal Ceský kancional Svatovaclavský (Prague, 1947). His reconstructions of works by Frantisek Xaver Brixi, Simon Brixi, and Jan Antonin Sehling were performed by members of the society. The society’s preservation projects stimulated Trolda’s interest in archiving and cataloguing of historical MSS and prints.

Acta Musei Nationalis Pragae. Series Historia. , 2024

Bohemica litteraria

Arti musices, 2023

Musicalia, 2023

Musicalia , 2023

Musicologica Olomucensia

Musicologica Olomucensia, 2022

Musicologica Brunensia , 2012

Folia Historica Bohemica , 2011

Omnibus fiebat omnia. Kontexty života a díla Fridricha Bridelia SJ (1619-1680).), 2008

Petronilla Cemus (ed): Bohemia Jesuitica 1556-2006, Praha: Karolinum 2010, tomus 2, s. 1113-1135., 2010

Zum Einfluss der Jesuiten auf den Kirchengesang in Böhmen. Die Jesuiten haben durch die Pflege... more Zum Einfluss der Jesuiten auf den Kirchengesang in Böhmen.

Markéta Holubová a kol.: Obrazy ženy v kramářské produkci. Praha: Akademie věd České republiky, Etnologický ústav, v.v.i. 2008, p. 169-188., 2008

Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce, 2022

Renáta Modráková – Jan Vojtíšek et al.: The Book and the Veil: 1100 Years since the Death of Princess and Saint Ludmila , 2023

Renáta Modráková – Jan Vojtíšek et al.: The Book and the Veil. 1100 Years since the Death of Princess and Saint Ludmila. Praha: Národní knihovna 2023. , 2023

There has been much discussion about the presence of Czech musicians in Mexico during the Second ... more There has been much discussion about the presence of Czech musicians in Mexico during the Second Mexican Empire (1864–1867), especially in connection with the introduction of central European dance music to Mexico and, in turn, of Mexican melodies to Europe. The estate of the Mexican court bandmaster Josef Rudolf Sawerthal (1819–1893), kept at the Czech Museum of Music, clarifies certain assertions that have long been in circulation. Correspondence dated 1864 documents that Josef Sawerthal was entrusted with the recruitment of musicians for an Austrian Volunteer Corps, and he found them in Bohemia. Thereafter, at the request of Emperor Maximilian, Josef Sawerthal joined the expedition to Mexico despite having wished to remain with his family and having suggested Josef Řebíček (1844–1904) as his replacement. After the Austrian volunteer Corps was dissolved, he returned home, while most of the members of the band stayed in Mexico. Sawerthal’s letters dated 1864 along with period press reports also provide more detailed information about the biography of his daughter, the singer Mathilde Sa werthal-Weissmann (1846–1908). Her journey to Mexico was followed by a failed attempt to win an engagement at the Provisional Theatre in Prague. Texts from 1864 also bear witness to an episode when Josef Sawerthal began signing his name as “Zavrtal” using Czech orthography. After returning from Mexico, he reverted to the German spelling “Sawerthal” used by his family.