Obstructive sleep apnea in relation to orthodontic treatment in children (original) (raw)
Related papers
Paroxysmal sleep-related events
Neurologie pro praxi
V průběhu spánku se může objevit celá řada záchvatových motorických projevů s různou etiologií. Při jejich hodnocení je klíčové zejména odlišení epileptických záchvatů od jiných poruch spánku. Epileptické záchvaty ve spánku jsou relativně časté a v přibližně 12 % jsou téměř výhradně vázány na spánek. Nejčastějším typem epileptických záchvatů ve spánku jsou fokální hyperkinetické záchvaty v rámci tzv. na spánek vázané hypermotorické epilepsie (sleep-related hypermotor epilepsy-SHE), dříve známé pod názvem noční frontální epilepsie, přičemž po stránce etiologie a lokalizace epileptického ložiska se jedná o heterogenní skupinu. Odlišení SHE může být obtížné zejména od NREM parasomnií vzhledem k některým společným patofyziologickým mechanismům a časté koincidenci obou poruch. Další typy záchvatových projevů ve spánku představuje porucha chování v REM spánku, poruchy pohybu souvisejících se spánkem, jakými jsou rytmické pohyby vázané na spánek, hypnagogické záškuby, periodické pohyby dolními končetinami a různé formy myoklonu. V neposlední řadě se během noci můžeme setkat s panickými atakami a psychogenními neepileptickými záchvaty. Klíčová slova: epilepsie, hypermotorická epilepsie, NREM parasomnie, porucha chování v REM spánku, záchvatové stavy ve spánku. Paroxysmal sleep-related events There is a wide range of different paroxysmal motor events with various aetiology during sleep. The most important issue in their evaluation is to distinguish epileptic seizures from other sleep disorders. Sleep-related epileptic seizures are relatively frequent and they may occur predominantly or exclusively during sleep in approximately 12 %. The most frequent seizure type during sleep is a focal hyperkinetic seizure in the frame of the sleep-related hypermotor epilepsy (SHE), previously known as nocturnal frontal lobe epilepsy, which is a heterogeneous group in terms of aetiology and localization of epileptic focus. The differentiation of SHE from NREM parasomnia may sometimes be difficult, because of relatively frequent cooccurrence of both disorders and because of some shared pathophysiological mechanisms. Other possibilities of paroxysmal motor events during sleep represent REM sleep behaviour disorder, sleep-related movement disorders including sleep-related rhythmic movement disorder, sleep startle, periodic leg movement and various forms of myoclonus. Last but not least the psychogenic non-epileptic seizures or panic attacks may occur during the night.
Speech Therapy Provision for Seniors at Residential Care
2016
Tématem této diplomové práce je zajištění logopedické intervence u seniorů v pobytových zařízeních. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První teoretická kapitola pojednává o stáří, definuje základní pojmy a charakterizuje stáří po stránce tělesné, duševní a sociální. Druhá kapitola je věnována problematice neurogenních poruch komunikace, jejich etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí teoretická kapitola popisuje systém zdravotní a sociální péče o seniory v České republice s důrazem na systém poskytování logopedické intervence v resortech zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Čtvrtá, empirická část je zpracována jako kvantitativní popisné šetření. Hlavní metodou sběru dat je dotazníkové šetření realizované v domovech pro seniory v České republice. Uvedený výzkum je doplněný o kvalitativní analýzu rozhovorů s logopedkami, které poskytují logopedickou intervenci v domovech pro seniory. Hlavním cílem výzku...
Advantages and Disadvantages of Dental Miniimplants - Ten Different Viewpoints
Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství, 2012
Použití takzvaných zubních miniimplantátů je rychle se rozšiřující pre-protetickou metodou. Roste jak počet stomatologů, kteří miniimplantáty využívají, tak počet ošetřených pacientů a též rozmanitost systémů na trhu. Nedostatečnost recenzované literatury týkající se této problematiky neumožňuje shrnout problematiku vyčerpávajícím způsobem. Autoři mají s touto technikou více než desetileté osobní zkušenosti. Název práce implikuje zatím neúplný obraz skutečných možností této technologie. V zásadě lze shrnout toto: Miniimplantáty jsou prediktabilní metodou zvýšení retence snímatelných náhrad. Mají jen velmi úzké možnosti použití v dlouhodobé fixní protetice. Svým malým průměrem jsou omezeny jak esteticky, tak mechanicky proti konvečním implantátům a nemohou je tak zcela nahradit. Mají však výhodu v situacích s omezenou nabídkou šíře alveolárního výběžku u pacientů, kde z jakýchkoli důvodů (anatomické, finanční, zkušenosti ošetřujícího) nelze použít konveční implantáty. Významnou výhodou jsou malé ekonomické a časové náklady, které umožňují zpřístupnit ošetření za pomoci implantátů širšímu okruhu zubních lékařů i pacientů. Článek se nezabývá velmi úspěšným využitím této techniky v ortodoncii. Klíčová slova: miniimplantát-zubní implantát-snímatelná náhrada-medicínský kompromitovaný pacient SUMMARY So-called dental miniimplants are fast spreading pre-prosthodontics method. Number of dentists offering this method grows as well as number of existing systems. But we feel quantitative and qualitative insufficiency of the reviewed literature as main limit for future development. The authors have more than a decade of personal experience with this technology. Chosen paper title implies still incomplete picture of the actual limits of this method. But we can briefly conclude: Mini implants are predictable modality increasing retention of removable dentures. They have tiny indications in long-term fixed prosthetics. According to small diameter they are limited both aesthetically and mechanically compare to conventional implants. However, miniimplants have significant advantage in situations of limited alveolar ridge diameter and for patients with multiple contra-indications (anatomical, medical, financial, technical incapability of dentist) for conventional implants. Lover economic costs and shorter treatment time are most significant advantages, enabling access to implant treatment for wider range of dentists and patients. The article omits otherwise very successful application of this technology in orthodontics.
Poruchy příjmu potravy - možnosti a meze pediatrické intervence
Pediatrie pro praxi, 2005
Úvod V posledních 10 letech jsme svědky zvýšené incidence poruch příjmu potravy v naší populaci. Přibývá dívek, které mají již v prepubertálním období projevy mentální anorexie. Přibývá ovšem na druhé straně i chlapců, kteří mají mentální bulimii (4, 6, 7, 10). Mentální anorexie je dlouhodobě známé onemocnění, se kterým mají pediatři ze své praxe dostatečnou zkušenost. Jsou to především oni, kdo při běžné preventivní prohlídce zjistí tělesnou změnu, zejména podváhu dítěte, nedostatečnost kalorického příjmu, zimomřivost, hormonální deficit a podobně. V případě, že se na svých závěrech shodnou s rodiči (což zdaleka nebývá vždy), zahájí léčbu, která spočívá ve snaze urychleně napravit tělesný stav. Obvykle má taková léčba charakter striktních příkazů, kterými se má dívka řídit, aby svou hmotnost zlepšila. Jsou doporučovány vitaminové přípravky nebo homeopatika. V prvních týdnech se obvykle zdá, že se spolupráce docela daří. Hmotnostní přírůstek pacientky v rozmezí 1-2 kg bývá odměnou pediatrovy snahy. Pak následuje rozčarování, protože se další zlepšení nedostavuje. První zklamání je obvykle provázeno pocity úžasu a zděšení současně. Proboha, proč se léčba nedaří, když je dívka tak inteligentní a "měla by být tudíž dostatečně soudná, aby viděla, jak hrozně vypadá?" Odpověď psychiatra zní: Nikoli-není tomu tak, pediatr se mýlí. V mysli nemocné dívky se vytváří zcela jiná představa vlastního vzhledu, která není reálným odrazem skutečnosti. Hovoříme o deviaci body image, eventuálně o chybné tělesné zkušenosti ("body experience") (1, 2, 8) (obrázek 1). Dívka se nevidí, jaká skutečně je. Navíc se bojí, jaká bude, až přibere. Každá změna ji děsí. Všechny pocity s tím spojené jsou důkazem složitosti celého problému. Tělo je pouze nástrojem (nebo obětí?) těžké duševní nemoci, která má, byť se to zdá nepochopitelné, jen vzdálenou souvislost s výživou a hmotností. Je spousta cest, pomocí nichž se snažíme přiblížit pacientčině "duši" (pozn. autorka používá termín s plným vědomím jeho nevědeckosti, jen s cílem stručně vyjádřit šíři a složitost vnitřního života, která přesahuje obvyklý rá-mec termínu "psychický stav"). Klíčem, který může otevřít vnitřní život dívky, je především psychoterapie. Existují různé psychoterapeutické směry, které vedou různými cestami a používají různé techniky. Cílem sdělení není uvedení jejich přehledu, nýbrž demonstrace konkrétního přístupu, který vychází z kognitiv-Obrázek 1. Názorná ilustrace "deviace body image"
Benign enlargement of subarachnoid spaces in infancy
Pediatrie pro praxi, 2020
Benigní rozšíření subarachnoidálních prostorů (BESS) je nejčastější příčinou makrocefalie u kojenců, i důvodem pro jejich vyšetření u dětského neurologa. Referujeme kazuistiku dítěte ve věku 6 měsíců, u kterého bylo doporučeno vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance, když jeho obvod hlavičky se rychle zvýšil nad 97. percentil. Bylo vysloveno podezření na BESS, i když dítě bylo psychomotoricky mírně opožděné. Ultrazvukové a MR vyšetření lebky odhalilo zvětšení předních subarachnoidálních prostorů (SA) s normální velikostí komor. Klíčová slova: benigní rozšíření subarachnoidálních prostorů, benigní makrokranie, makrocefalie, kojenec. Benign enlargement of subarachnoid spaces in infancy Benign enlargement of subarachnoid spaces (BESS) is one of the most frequent cause of macrocephaly and reasons for referral to a pediatric neurologist. We report a case of an infant aged 7 months who was referred for magnetic resonance imaging of the brain as the head circumference of the infant had increased rapidly to the 97 th percentile. A possibility of BESS was suspected since the child was mild neurodevelopmentally delay. Ultrasound and MRI of the cranium revealed enlargement anterior subarachnoid spaces with normal ventricules.
Trends in paediatric epilepsy surgery
Neurologie pro praxi, 2018
Chirurgická léčba epilepsie představuje významnou terapeutickou alternativu u pacientů s farmakorezistentní epilepsií. Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol se v rámci Centra pro epilepsie Motol zabývá chirurgickou léčbou epilepsie u dětí od roku 2000. K 1. 11. 2017 zde bylo realizováno 263 výkonů u 232 pacientů. V našem článku shrneme základní principy epileptochirurgie, předoperační diagnostiky a představíme výsledky epileptochirurgického programu dětské části Centra pro epilepsie Motol včetně aktuálních trendů. 80,7 % dětí v našem souboru je dva roky po operaci bez záchvatů. Základním předpokladem úspěchu epileptochirurgie zůstává včasné provedení výkonu, které pro dětské pacienty představuje navíc šanci na zachování jejich kognitivního potenciálu. Klíčová slova: epilepsie, děti, chirurgická léčba, výsledky. Trends in paediatric epilepsy surgery Surgical treatment of epilepsy represents an important therapeutic option in patients with drug-resistant epilepsy.
Timbre and phonemic hearing of pre-school children with atypical speech development
e-Pedagogium, 2016
Cílem příspěvku je informovat odbornou veřejnost o vývoji pohledu na témbrový a fonematický sluch z hlediska hudební psychologie, lingvistiky, logopedie a neurofyziologie. Čtenářům budou představeny metody a výsledky vlastního terénního základního výzkumu, který se zaměřil na hodnocení kvality témbrového a fonematického sluchu a sluchové pozornosti předškolních dětí s narušenou komunikační schopností a s odlišným mateřským jazykem. Výzkum je součástí projektu Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí, podpořený GA UK č. 934213.
Paliativní péče u mentální anorexie
2015
9.8 Jak odborníci hodnotí vybraná kritéria pro indikaci paliativní péče u MA a jaká další kritéria považují za důležitá při rozhodování o této indikaci? (VIII. VO) .....74 9.9 Jaké jsou postoje odborníků k nedobrovolné aktivní léčbě pacientů s chronickou MA? (IX.
2017
Texto recebido em Outubro de 2011 Aceito para publicação em Novembro de 2011 www.uems.br/lem nebo nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postižení nebo nepříznivých vlivů" 3 Od roku 2001 platí vedle klasifikace MKN neboli International Classification of Diseases (ICD) nová klasifikace ICF 4-International Classification of Functioning, Disability and Health. V této klasifikaci již nenajdeme pojmy jako dyslexie, dysgrafie a dyskalkulie ani pojem "porucha", který je již považován za stigmatizující. Ten je nahrazen pojmem potíž, obtíž, těžkost. Klasifikace je rozdělena do čtyř oddílů, které popisují tělesné funkce, strukturu těla, míru aktivity, zapojení se a environmentální faktory. Podle toho, jak je obtíž konkrétního jedince závažná, jí je přiřazeno číslo 0-4, žádná obtíž až vážná obtíž. Poruchy učení tak najdeme v druhém oddílu-aktivita a zapojení se. V jeho první kapitoleučení a aplikace znalostí je podkapitola základní učení (Basic Learning), která obsahuje položky d. 130 až d. 159. Zde se nachází vedle zraku (d. 110) a sluchu (d. 115) pod položkami d. 140 učení se číst, d.145 učení se psát a d. 150 učení se počítat. Podle toho, jak vážné problémy jedinec má, je zde přiřazeno číslo 0-4, popřípadě číslo 8, pokud obtíž nejde diagnostikovat. Co se týče pojmu specifická porucha chování, Pokorná 5 uvádí, že "v anglicky psané literatuře se dnes sice prosadil termín používaný ve zkratce AD/HD (Attention Deficit/Hyperactivity Disorder)-deficit pozornosti a hyperkinetická porucha chování", nicméně se přiklání k názoru, že by se měla prosazovat česká terminologie, a to specifická porucha chování, protože je především laické veřejnosti srozumitelnější, a proto umožňuje rychlejší a přesnější komunikaci. Pokorná na konferenci "Úspěšný život s lehkou mozkovou dysfunkcí" v dubnu 2006 uvedla nový termín profesora Barkleyho nahrazující AD/HD, a to obtíže v usměrňování chování, který podle ní právě zdůrazňuje deficit v sebekontrole těchto dětí. Jedna z nejnovějších definic z roku 2000 popisuje AD/HD jako "vývojovou poruchu vyznačující se vzhledem k věku dítěte nepřiměřenou nekvalitou pozornosti, hyperaktivitou a impulzivitou."