K původu slov farkaš a čabraka (original) (raw)
2018, Bohemica Olomucensia
On the origin of Czech farkaš and čabraka (Abstract): Hungarian farkas [fɒrkɒʃ] ‚crupper' was most likely an adjective which was created from the noun fark ‚tail' with the suffix -as. Instead of the expression farkas szíj ‚strap under the (horse's) tail' was simply used farkas, which in the course of time was substantivised and borrowed into the Czech language. Czech čabraka, Slovak čabraka, čabrak, Polish czaprag ‚saddlecloth' most probably come via Hungarian csáprág [ʧaːpraːg] from Turkish çaprak. German Schabracke, Czech šabrak, šabraka, Slovak šabrak, šabraka, Polish szabrak, szabraka and Slovenian šabraka forms were borrowed via Hungarian sabrák [ʃɒbraːk] from Turkish şaprak.
Related papers
Archeologické rozhledy
The subject of the investigation is a pair of bracelets from Nový Knín in the Příbram district, the first of which appeared in 1965, the second in 2014. In the past, the first bracelet was characterised as silver, with analogies in Scandinavian ring ornaments of the 10th–11th century AD. But when this bracelet was subjected to an elemental analysis XRF in 2008, it was found to be composed of an alloy of brass with an admixture of silver. Following the surprising discovery of the second bracelet, a series of scientific and archaeological-culturally anthropological analyses were conducted, the results of which led to a chronological and material re-evaluation of previously published data, including their ‘find’ contexts. The analyses indicate that the two ornaments are virtually identical and also reveal that they cannot be regarded as early medieval artefacts but rather as Modern to recent products that were likely made outside of Europe (Africa?), probably of a tourist souvenir.
Vytváření kacíře. Případ Bolka V. Opolského
Średniowiecze Polskie i Powszechne
Cílem předkládané studie je poukázat na rozšířené stereotypy a topoi, které byly využívané středověkými kronikáři při popisech tzv. heretických hnutí. V centru mé pozornosti byla postava opolského knížete Bolka V. (ok. 1400-1460), který nechvalně proslul již za svého života spojenectvím s husitskými vojsky. Pro mnohé autory nejenom ze slezského prostředí se tím stal husitou a kacířem. I kroky, které Bolek V. podnikal po husitských válkách, upoutaly v negativním smyslu pozornost dobových autorů (např. Jana Dlugosze, Petra Eschenloera, Eneáše Silviuse Piccolominiho nebo Kaspara Borgeniho). Jak jsem se pokusil doložit v tétostudii, pro mnohé z výše zmíněných autorů byla důležitější podpora Jiřího z Poděbrad ze strany Bolka V. (Petr Eschenloer, Kaspar Borgeni) nebo útoky, které podnikal vůči polskému království ve čtyřicátých a padesátých letech patnáctého století (Jan Dlugosz) než samotné spojenectví s husity, ke kterému došlo na začátku třicátých let. Právě kroky, které opolský kníže ...
Loading Preview
Sorry, preview is currently unavailable. You can download the paper by clicking the button above.