Na co zírá mašinfíra: Malebnou Vysočinou jedeme za rekordy do Pelhřimova - iDNES.cz (original) (raw)

Mapa �elezni�n� trati mezi Jihlavou a Pelh�imovem

Trat� se sou�asn�mi ��sly 225 a 224 vznikly v roce 1888 jako sou��st �eskomoravsk� transverz�lky. Byl to vlastn� soubor lok�ln�ch drah, kter� m�l propojit u� postaven� trat�, kter� vedly tradi�n�m severoji�n�m sm�rem, respektive z V�dn� na sever.

Transverz�lka za��nala na z�pad� �esk�ch zem� v Doma�lic�ch, vedla p�es Moravu a do Horn�ch Uher (dne�n� Slovensko) vstupovala skrz Vl�rsk� pr�smyk.

O trasov�n� dr�hy na Vyso�in� se debatovalo hodn� p�es dvacet let. V�dy� prvn� �vahy o jej�m zbudov�n� vznikly po prohran� Prusko-rakousk� v�lce v roce 1866. Prusov� toti� tehdy pochopili, �e vojsko nejrychleji p�esunou pr�v� vlakem.

Ob� trat� z Vesel� nad Lu�nic� p�es Horn� Cerekev do Jihlavy a z T�bora do Horn� Cerekve se stav�ly najednou. Na stavb� pracovaly stovky d�ln�k� z It�lie, takzvan� barabov�. Prvn� vlak projel z Jihlavy do Vesel� 3. listopadu 1888, prvn� vlak z T�bora do Cerekve 17. prosince t�ho� roku.

Dnes je tra� 225, tedy ta veselsk�, elektrifikovan�, by� st�le jednokolejn�. Dr�ha 224 do T�bora si st�le dr�� lok�lkov� charakter. My jsme se po nich rozjeli jednoho slune�n�ho letn�ho dne pravideln�m spojem �esk�ch drah.�

Celou cestu z Jihlavy do Pelh�imova si m��ete projet za �ty�i minuty:�

Prvn� etapa: pod dr�ty

Na�i j�zdu za��n�me na hlavn�m jihlavsk�m n�dra��. U� jste v metropoli Vyso�iny n�kdy byli? Ne? Tak to mus�te rozhodn� napravit! Ohrom� v�s t�eba rozlehl� centr�ln� n�m�st�. V jeho st�edu st�l do roku 1975 st�edov�k� �pal��ek, na jeho� m�st� vyrostl socialistick� Prior.

Nav�t�vit m��ete t�eba i jihlavsk� podzem�, kter� vznikalo postupn�m propojov�n�m st�edov�k�ch sklep� ve �trn�ct�m a �estn�ct�m stolet�. Dnes je druh�m nejv�t��m zp��stupn�n�m m�stsk�m podzem�m u n�s. Dal��m podzemn�m prostorem pod Jihlavou jsou tamn� kolektory. K jejich n�v�t�v� se ale mus�te objednat.

Za zhl�dnut� tak� stoj� tamn� zoologick� zahrada, um�st�n� v bl�zk�vzd�lenosti od centra. �ek� tam na v�s a� dv� st� druh� zv��at z p�ti kontinent�. Prohl�dnout si m��ete tak� dochovanou ��st st�edov�k�ho opevn�n� nebo vystoupat na n�kolik vyhl�dkov�ch v��.

Hned za jihlavsk�m n�dra��m se odpojujeme od trat� na T�eb�� a pokra�ujeme sm�rem na Horn� Cerekev. P�ej�d�me hned t�i viadukty � jeden kamenn�, dva ocelov�.

Ze zast�vky Jihlava-Star� Hory se m��ete po �erven� zna�ce vydat do �dol� �eky Jihlavy. Pokud�budete�pokra�ovat proti proudu, doraz�te a� k romantick� vyhl�dce Zaje�� skok. A kdy� nesejdete z cesty, doraz�te a� na n�dra�� v Rant��ov�.

Jihlavsk� zhlav� stanice Kostelec u Jihlavy, kolej vpravo vede do Slavonic

Na jihlavsk�m zhlav� stanice Kostelec u Jihlavy se zleva p�ipojuje tra� ze Slavonic. D��v vedla a� do Rakouska, po roce 1948 ale nebyla p�eshrani�n� ��st provozov�na. V�novali jsme se j� v seri�lu Zanikl� trat�.

Po zelen� turistick� zna�ce dojdete od n�dra�� a� na nejvy��� kopec v kraji, �e��nek. Na vrchol je to n�co m�lo p�es p�t kilometr�, cestou se m��ete ob�erstvit v tamn� turistick� chat�. Na �e��nku v zim� funguje mal� ly�a�sk� are�l.

U stanice Batelov, hned vedle kolej�, se rozkl�d� voln� p��stupn� z�meck� park. Bohu�el oba z�mky, Star� i Nov�, jsou pro ve�ejnost nep��stupn�. Stejn� je to i v Horn� Cerekvi, opraven� z�mek nad rybn�kem je kr�sn� vid�t z vlaku, dovnit� se bohu�el nedostanete.

Z�mek v Horn� Cerekvi le�� v t�sn� bl�zkosti �eleznice. Obdivovat ho ale m��ete jen zven��

Druh� etapa: p�es evropsk� rozvod�

Za stanic� Horn� Cerekev se Regionova �esk�ch drah odpojuje od hlavn� trati a vyd�v� se do les� Vyso�iny. Pokud vystoup�te v zast�vce H��b�c�, m��ete se pod�vat za obc� na malou zaniklou cihelnu, kter�ch bylo v kraji hned n�kolik. Objekt se sedmn�ct metr� vysok�m kom�nem byl postaven p��mo u lo�iska cihl��sk� hl�ny.

Projedeme kolem vechtrovny u Samsona a zastavujeme v zast�vce Nov� Bukov�. St�echa tamn�ho dr�n�ho domku je p�esn� na evropsk�m rozvod�. Voda z cerekevsk� strany st�k� do Dunaje, voda z Pelh�imovsk� strany do Labe.

Ze stanice Dobr� Voda u Pelh�imova vede modr� turistick� zna�ka na poutn� m�sto K�eme�n�k (osm kilometr�). Krom� p��stupn�ho kostela Nejsv�t�j�� Trojice se po kraji m��ete rozhl�dnout z rozhledny P�palka.

Za zast�vkou Zaj��kov je vid�t, jak vypad� na Vyso�in� ��d�n� k�rovce. N�kter� such� stromy mohou p�i velk�m v�tru dokonce ohro�ovat tra�.

N�dra�� v Pelh�imov� bohu�el ztratilo v osmdes�t�ch letech kouzlo star�ch �as�. P�vodn� stani�n� budova byla nahrazena nevzhlednou novostavbou.

Na Pelh�imov si rozhodn� vyhra�te aspo� jeden den. M�sto je centrem �esk�ch rekord�, v Doln� br�n� m�stsk�ho opevn�n� je jejich muzeum.�

Prohl�dnout si ale m��ete i Muzeum Vyso�iny v tamn�m z�mku nebo pam�tn� s�� slavn�ch pelh�imovsk�ch rod�k� bratr� Lipsk�ch. Zlobiv� d�ti (ale i ty hodn�) vezm�te do Pelh�imovsk�ho pekla nebo do nedalek�ho Muzea stra�idel.�

Na�e j�zda vlakem �esk�ch drah pro tentokr�t v Pelh�imov� kon��, zbytek trat� do T�bora projedeme v n�kter�m z dal��ch d�l� seri�lu.