Lidové noviny - iDNES.cz (original) (raw)

17. ��jna 2013 11:15, aktualizov�no 11. z��� 2024 9:32

Prvn� ��slo Lidov�ch novin vy�lo v Brn� 16. prosince 1893. Vych�zely a� do roku 1952, kdy kv�li �patn�mu hospoda�en� zkrachovaly. V roce 1987 titul obnovila skupina disident�, kter� cht�la vytv��et nez�visl� noviny. Koncem srpna 2024 vy�ly Lidov� noviny naposledy v ti�t�n� podob�. Pos�lil v�ak obsah na webu. P��loha Orientace se stala sou��st� sobotn�ho vyd�n� MF DNES.

Lidov� noviny. | foto: Viktor Chlad, Lidov� noviny

Lidov� noviny (LN) se od po��tku v�novaly hlavn� zahrani�n� politice a kultu�e. Jako prvn� u n�s uve�ej�ovaly politickou karikaturu. Zakladatelem byl novin�� a politik Adolf Str�nsk�. Postupem �asu se list specializoval na politiku, ekonomiku, kulturu, v�du a vzd�l�n�. Vyhled�v�n byl pro erudovan� koment��e, n�zory p�edn�ch osobnost� z domova i ze sv�ta a tak� pro sv� kvalitn� p��lohy.

Pr�v� jako p��loha LN za�al na konci roku 1996 vych�zet pravideln� p�te�n� magaz�n, nejd��ve jako Magaz�n Lidov�ch novin a pozd�ji jako P�tek LN. V roce 2001 se LN poprv� objevily cel� v barv�.

Lidov� noviny maj� od roku 2000 svou internetovou verzi na adrese www.lidovky.cz,. Tam se po ukon�en� vyd�v�n� ti�t�n� podoby roz���ilo publikov�n� autorsk�ch p��sp�vk�, zejm�na o n�zorov� texty.

Do okruhu p�isp�vatel� a redaktor� Lidov�ch novin v minulosti pat�ili nap��klad Karel �apek, Josef �apek, Eduard Bass, Karel Pol��ek, Edvard Valenta, Rudolf T�snohl�dek, Ji�� Mahen �i V�clav �ez��.

V prvn�m obdob� sv� existence byly�LN vn�m�ny jako hradn� tisk a slou�ily p�edev��m T. G. Masarykovi a Edvardu Bene�ovi. B�hem druh� sv�tov� v�lky byly LN pod ��skou spr�vou. 17. dubna 1945 bylo jejich vyd�v�n� zastaveno, stejn� tak jako v�ech novin, kter� slou�ily okupant�m.

Od konce kv�tna roku 1945 pak vych�zely jako Svobodn� noviny. V �noru 1948 se n�zev op�t vr�til zp�t na Lidov� noviny, a t�m za�ala nesvoboda pod komunistick�m dohledem. Jan Drda nad�lal sv�m hospoda�en�m milionov� dluhy, a proto roku 1952 vyd�v�n� novin skon�ilo.

Prvn� �ofici�ln� ��slo samizdatov�ch LN vy�lo pod veden�m Ji��ho Rumla v lednu 1988 jako m�s��n�k,�p�edchoz� ��slo nicm�n� vy�lo u� na podzim 1987.�V lednu 1990 se za��naj� LN objevovat ji� dvakr�t t�dn� a 2. dubna 1990 vych�z� prvn� obnoven� den�kov� ��slo. Roku 1993 bylo 51 procent akci� prod�no nizozemsk� spole�nosti Ringier Taurus.

V z��� 1998 z�skal v�t�inov� pod�l v LN spole�nost Pressinvest, kterou vlastn� n�meck� vydavatelsk� firma Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft mbH (RBVG). V �ervnu 2013 ozn�mila koupi medi�ln� skupiny MAFRA,�kam spadaj� mimo jin� i LN, spole�nost Agrofert Andreje Babi�e. V z��� 2023 p�evzala medi�ln� skupinu MAFRA investi�n� skupina Kaprain.

T�mata: Benito Mussolini, �eskoslovensko, fin�le, Joseph Goebbels, Keir Starmer, Kv�z - Zdrav�, motocykl, N�rodn� galerie v Praze, N�v�t�va, ob�, Pivn� pu�, Protektor�t �echy a Morava, Prvn� republika, p��rodn� katastrofa, Reinhard Heydrich, Rishi Sunak, T�ma m�s�ce: Alergie, T�ma m�s�ce: Boj s rakovinou, v�buch, Zpravodajstv�

Najdete na iDNES.cz

Metro

Vl�da

Nep�ehl�dn�te