Tomáš Ondráček | Masaryk University (original) (raw)

Thesis by Tomáš Ondráček

Co jsou to imunizační strategie? (What are Immunizing Strategies?), 2020

Práce se zaměřuje na koncept tzv. imunizačních strategií, tedy na takové strategie, které brání f... more Práce se zaměřuje na koncept tzv. imunizačních strategií, tedy na takové strategie, které brání falzifikaci teoretického systému. Práce má tři základní části. V první části jsou diskutována demarkační kritéria vědy a je představeno minimum pro demarkaci. Ve druhé části je předložen argumentační přístup k procesu falzifikace. Poslední část obsahuje analýzu příkladů imunizačních strategií. V této závěrečné části je také předložena nová definice imunizačních strategií, která vychází z minima demarkačních kritérií.
(The thesis focuses on the concept of so-called immunizing strategies, i.e., those strategies which prevent falsification of a theoretical system. There are three main parts of my work. In the first part, the demarcation criteria of science are discussed, and the minimum of demarcation is presented. The second part aims to introduce an argumentation-based approach to the falsification process. The third part contains analyses of examples of immunizing strategies. In this final part, the new definition considering the minimum of demarcation is presented.)

Práce se věnuje problematice ontologických závazků a jejich aplikace na vybrané teorie modální lo... more Práce se věnuje problematice ontologických závazků a jejich aplikace na vybrané teorie modální logiky. Stručně představuje předchozí návrhy kritérií ontologických závazků od W. V. Quina a A. Churche, ukazuje na nepřesnost jejich vymezení a podává alternativní návrh těchto kritérií, který poté aplikuje na tři teorie modální logiky, na teorii Davida Lewise, Alvina Plantingy a Pavla Tichého.
(It presents previous suggestions of ontological commitments' criterias by W. V. Quin and A. Church in brief and points out inaccuracy of theirs delimitation and propose an alternative layout of these criterias, which are aplicated to three modal logic theories by David Lewis, Alvin Planting and Pavel Tichý.)

Práce Psychoterapie, etika a věda je věnována zkoumání etiky a etických závazků v rámci vybraných... more Práce Psychoterapie, etika a věda je věnována zkoumání etiky a etických závazků v rámci vybraných teorií psychoterapie, a to jmenovitě v „Na klienta orientované terapii“ Carla Ransoma Rogerse a „Kognitivní terapii“ Aarona Temkina Becka. Autor práce nejprve poukazuje na obecné vymezení psychoterapie s ohledem k teorii vědy, které by poskytlo pomoc při samotné koncepci přístupu k etice v rámci psychoterapeutických teorií. Následně představuje hlavní problémy etiky ve vztahu k empirickým poznatkům. Předkládá nejznámější argumenty proti přechodu mezi deskripcemi a preskripcemi a návrh na jejich překonání podaný Peterem Singerem. V části o etice také předkládá problematiku etických závazků ve vztahu k teorii osobní identity. Poslední dvě části práce jsou pak věnovány vybraným teoriím psychoterapie. Ty jsou nejprve představeny a vymezeny pomocí základních principů a podmínek terapeutického procesu, které určili jejich zakladatelé, a následně srovnány na několika příkladech situací, které jsou chápány jako eticky problematické. V diskusi a závěru autor obhajuje alternativní možnost ospravedlňování etických soudů v etice psychoterapií a srovnává ji s pojetím etických kodexů v současné psychologii.
(The paper Psychotherapy, ethics and science is discussing ethics and ethic commitments in selected theories of psychotherapy, namely in the „Client-Centered Therapy” of Carl Ransom Rogers, and in the „Cognitive therapy“ of Aaron Temkin Beck. The author of the work at first presents the general definition of psychotherapy in consideration to theory of science, which can be used in the main conception of approach to ethics in the psychotherapeutic theories. Afterwards he introduces principal problems of ethics, in relation to empirical knowledge. He presents the most well-known arguments against the conversion of descriptions to prescriptions and vice versa, as well the proposal to the overcoming of these arguments, made by Peter Singer. In the part, which is dedicated to theoretic questions of ethics, the author also mentions the problems of ethic commitments in relation to theory of personal identity. The last two parts of the paper are then dedicated to selected theories of psychotherapy. These theories are introduced and demarked by fundamental principles and conditions of therapeutic process, which their founders established, and then they are compared in the context of some examples of situations, which are perceived as ethically problematic. In the discussion and conclusion of the work, the author defends alternative approach to possibility of justifying ethical judgments in ethic of psychotherapy, and compares it with concept of ethical codex in present psychological discussion.)

Diplomová práce Problémy demarkace je rozdělena do tří základních částí. V první části jsou předs... more Diplomová práce Problémy demarkace je rozdělena do tří základních částí. V první části jsou představeny tři návrhy demarkačních kritérií – kritérium falzifikovatelnosti Karla Raimunda Poppera, kritérium řešení hádanek Thomase Samuela Kuhna a kritérium progresivních výzkumných programů Imre Lakatose. Tato kritéria jsou ve druhé části práce následně aplikována na dvě teorie psychoterapie – Na osobu orientovanou terapii Carla Rogerse a Kognitivní terapii Aarona Becka. V poslední části jsou pak ukázány základní problémy demarkace, které jsou vlastní všem návrhům kritérií a jejich aplikaci.
(The diploma thesis The Problems of Demarcation contains three major sections. In the first one, three conceptions of demarcation criterions are presented – criterion of falsifiability by Karl Raimund Popper, criterion of puzzle-solving by Thomas Samuel Kuhn, and criterion of progressive research programmes by Imre Lakatos. These criterions are in the second section applied on two theories of psychotherapy – Client-Centered Therapy by Carl Ransom Rogers and Cognitive Therapy by Aaron Temkin Beck. The last section introduces the basic problems of demarcation, which are inherent to all conceptions of demarcation criterions and their applications.)

Papers by Tomáš Ondráček

arXiv (Cornell University), Mar 25, 2024

Figure 1: Our vision of the "Adaptive Workplace" proposes that: 1) potential or actual issues tha... more Figure 1: Our vision of the "Adaptive Workplace" proposes that: 1) potential or actual issues that might negatively affect the wellbeing of occupants are identified in a contextual way. These issues are then: 2) addressed by multiple architectural services on different building layers; that 3) are jointly orchestrated as one holistic action; which 4) is equitably distributed over the individual occupants according to their personal preferences.

Discourse & society, Apr 25, 2024

Language is a research topic shared by many fields of study such as linguistics, logic, philosoph... more Language is a research topic shared by many fields of study such as linguistics, logic, philosophy, psychology, etc. We believe that cognitive science represents the next possible direction, which can lead to new understanding of the phenomena. The main aim of CaL2017 is to show how cognitive science can enhance the more traditional approaches to natural and/or artificial languages and bring new insights.

Pro-Fil, 2010

Ve dnech 23. zaři až 25. zaři 2010 se v Hradci Kralove v ramci Hradeckých filozofických dnů konal... more Ve dnech 23. zaři až 25. zaři 2010 se v Hradci Kralove v ramci Hradeckých filozofických dnů konal 1. rocnik konference na tema Pravidla a normativita.

Podle některých odborniků v posledni době přibýva vědeckých prohřesků. Neblahe zkusenosti z posle... more Podle některých odborniků v posledni době přibýva vědeckých prohřesků. Neblahe zkusenosti z poslednich let, kdy mnoho vědců bylo obviněno z neetickeho pocinani, z umyslneho podvaděni při ziskavani nebo zpracovani dat, poukazuji na palcivou aktualnost tohoto problemu. Aby bylo možne se k tomuto problemu adekvatně vyjadřit, je třeba ho nejprve vymezit. Otazky, ktere jsou předmětem přispěvku "O vědeckých prohřescich", jsou nasledujici: Jaký je vztah vědeckých prohřesků k etice? Jak lze rozeznat prohřesky od chyb nebo omylů? Je v ramci vědy urcitelný proces, který by vědecke prohřesky nalezal a z vědy odstraňoval? Navržene odpovědi na tyto otazky jsou pak postaveny na snaze vyhnout se moralistickemu omylu, na přijeti tvrzeni, že i když by vědci lhat neměli, mnohdy tak cini.

Přispěvek se zaobiral problemem vědeckých prohřesků, jejich definici a jejich vymezenim proti eti... more Přispěvek se zaobiral problemem vědeckých prohřesků, jejich definici a jejich vymezenim proti etickým prohřeskům a omylům ci chybam.

Pro-Fil, 2010

... redakční kruh: Zdenka Jastrzembská (Brno), Josef Krob (Brno), Jakub Mácha (Brno), Marek Petrů... more ... redakční kruh: Zdenka Jastrzembská (Brno), Josef Krob (Brno), Jakub Mácha (Brno), Marek Petrů (Olomouc), Jiří Raclavský (Brno), Daniel Špelda (Plzeň, Praha). Číslovaná verze vychází 2x ročně, aktuální část je udržována průběžně. ISSN: 1212-9097.

Filosofie dnes, Jun 18, 2019

Přispěvek představuje replikacni studii výzkumu McLaughlin a McGill (2017). V teto fazi výzkumu j... more Přispěvek představuje replikacni studii výzkumu McLaughlin a McGill (2017). V teto fazi výzkumu jsme se snažili potvrdit výsledky původni studie v evropskem prostředi. Předkladame výsledky a podněty ziskane replikaci původni studie. Zaroveň poukazujeme na slabiny jak originalni, tak i replikacni studie, a diskutujeme dalsi možne směřovani výzkumu.

Hume’s gap divided two main types of propositions: is-propositions and ought-propositions. Accord... more Hume’s gap divided two main types of propositions: is-propositions and ought-propositions. According to this we cannot argue for an ought-proposition by some is-propositions. The same is true vice versa by so called moralistic fallacy (or reverse naturalistic fallacy). Thus we cannot argue even for an is-proposition with some ought-propositions. The uncertainty can be defined as a state in which we are unable to say that X is the case (or should be the case) pointing out only factual propositions (or norms) and in strictly rational debate we should abstain from any conclusion made that way. But there are practical reasons in real life (e.g. cases of negligence) when this abstain is not acceptable. In these cases, we do not want to depart from ratio, thus we have to find means how to bypass the gap. In the cases where the problem of crossing from ought-propositions to is-propositions is considered, the possibility lies in adding the procedural rule which makes clear which party needs to reject the state of what should be the case by presenting contradicting facts. This can be done by placing a burden of proof. Thus in some examples the party without this burden can argue for an is-proposition by ought-propositions. E.g., in a court of law this is done by presumption of innocence. In a simplified way, the defender can use the argument that he has done Y because he should have done it. On the other hand, the prosecutor has to point out contradicting evidence. Much more complicated is the situation when there is a presumption of guilt.

Rozhlednete se na obě strany, když přechazite ulici, ve ktere by auta měla jezdit pouze jednim sm... more Rozhlednete se na obě strany, když přechazite ulici, ve ktere by auta měla jezdit pouze jednim směrem? Nebo se podivate jen na tu stranu, odkud auta do ulice vjiždět směji? Pokud jste odpověděli na druhou otazku kladně, dopustili jste se moralistickeho omylu. Odvodili jste z toho, že by něco být mělo, to, že něco je. I když auta ocekavate pouze z jedne strany, stane se, že někdy přijedou i z druhe. Svět prostě neni takový, jaký bychom si ho přali. Moralistický omyl popsal v sedmdesatých letech americký biolog Bernard David Davis jako zrcadlový obraz naturalistickeho omylu. Snažil se přitom poukazat na nutnost oddělovat zaměry a přani od faktů, na nutnost dbat na výsledky zkoumani bez ohledu k nasim obavam a přesvědcenim. Zatimco naturalistickemu omylu, přechodu od deskripci k preskripcim, se dostalo mnoho pozornosti, moralistický omyl zůstal poněkud v pozadi. Přitom se jedna o omyl, který vede k mnoha nesnazim a problemům. Přikladem pak může být přistup k testovani inteligence, k rasovým a kulturnim rozdilům.

Profil, Jun 16, 2016

Následující text si klade za cíl představit koncepci adaptivních logik (dále AL), či lépe adaptiv... more Následující text si klade za cíl představit koncepci adaptivních logik (dále AL), či lépe adaptivně logický přístup. Úvodní oddíl textu stručně pojednává o vzniku AL a o motivacích pro tento přístup. Druhý oddíl následně rozebírá specifika AL, především jejich nemonotónní charakter, interní a externí dynamiku, dále pak jejich strukturu, tedy rozlišení mezi upper limit logic a lower limit logic, a představuje pojetí dynamického důkazu. Třetí oddíl ilustruje vybrané aplikace AL ve třech oblastechv tradiční, totiž při popisu vědy, v moderní, při řešení deontických konfliktů, a v nezvyklé, při analýze metafor. V závěru práce jsou zhodnoceny dosavadní výsledky v rámci celého projektu AL a je poukázáno na některé problémy, které jsou s tímto projektem spjaty.

Teorie vědy, Mar 27, 2019

In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in ... more In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in more detail. Th e main features of this fallacy are discussed, and its general form is presented. Th e moralistic fallacy might have some undesirable outcomes. Some of them might even be in direct confl ict to the original moral position. If this occurs, it is possible to characterize it as a paradox of moralistic fallacy. Th e possibility of this paradox provides a further reason not to prevent any scientifi c inquiries and not to depict any knowledge as dangerous.

Profil, Dec 31, 2014

Jdu na chvíli ven a možná se zdržím," měl říci kapitán Oates (Scott, 1912), opustit stan a nikdy ... more Jdu na chvíli ven a možná se zdržím," měl říci kapitán Oates (Scott, 1912), opustit stan a nikdy se nevrátit. Měl mít vážně omrzlé nohy, měl ztrácet síly rychleji než ostatní. Údajně žádal, aby byl ponechán svému osudu. Ostatní to odmítli, a proto odešel sám. Scott (1912) napsal, že věděli, že jde Oates na smrt, že to byl skutečný anglický gentleman. V diskusích o eutanazii je zmiňován argument, že je-li smrt na požádání povolena, mohou lidé dojít k závěru, že mají nejen právo, ale dokonce i povinnost zemřít, a to by byl nepřípustný výsledek. Povinnost zemřít je chápána jako něco nepřijatelného, nepřipustitelného. Nicméně existují případy, ve kterých tuto povinnost připouštíme. Oates opustil stan, odešel zemřít, protože kdyby zůstal, měli by ostatní velmi malou, žádnou, šanci na přežití. Nebyli schopni ho opustit, on je ale opustit musel. Zdá se tak, že měl povinnost zemřít. Stejně tak horolezci při pádu odříznou raději sami sebe, než aby vystavili riziku ostatní. Existují čtyři základní a obecné motivy, které jsou spojeny s rozhodnutím zemřít (Warnock, 2008). Lze je také rozdělit do dvou skupin: pro smrt se rozhodujeme ve vztahu k sobě, s ohledem k bolesti nebo s ohledem k důstojnosti, a ve vztahu k druhým, s ohledem ke svým blízkým nebo s ohledem ke společnosti. Pokud samotný člověk nechápe svůj život jako nejvyšší a nezpochybnitelnou hodnotu, pokud si nemyslí, že se může rozhodovat bez ohledu ke komukoli jinému, k čemukoli jinému, pak lze ukázat, že jsou chvíle, kdy máme povinnost zemřít. Máme povinnost zemřít, abychom uchránili právě to, o čem si myslíme, že je významnější než náš život, ať už se jedná o životy jiných lidí, či představu o nás samotných. Povinnost zemřít se tak nezdá jako něco, co by mělo zakládat důvody pro odmítnutí eutanazie, není něčím nepřípustným nebo nepřijatelným. Abstract: "I am just going outside and may be some time," said captain Oates leaving the tent to never come back. He supposed to have serious frostbites. He supposed to be losing his energy much faster than others. He asked to be left to his destiny, yet others refused. That is why he left alone. Scott wrote to his diary, that they knew Oates was walking to his death, that he was a brave man and an English gentleman. Can we have a duty to die? Is it possible for euthanasia to be not merely option but a duty?

Ekonomska Istrazivanja-economic Research, 2020

This paper explores the relationship between individual mindfulness and organizational mindfulnes... more This paper explores the relationship between individual mindfulness and organizational mindfulness. Many authors consider these concepts to be related and interlocked, however, the exact nature of this connection is still unclear. Therefore, we investigate the link between these two concepts using both literature review approach and theoretical reflection. The results of the literature review are classified and synthesized in a constructive way into a theoretical framework that sheds light on the main aspects of the relationship between individual and collective mindfulness. Our research shows that the existence of organizational mindfulness implies the existence of mindfulness on the individual level. Individual mindfulness is a necessary, but not sufficient condition to developing organizational mindfulness. Additional factors other than individual mindfulness must be included in order to increase organizational mindfulness. The reason for this is the difference between individual mindfulness, an intrapsychic process of individuals, and organizational mindfulness, which is a function of social procedures in an organization.

Co jsou to imunizační strategie? (What are Immunizing Strategies?), 2020

Práce se zaměřuje na koncept tzv. imunizačních strategií, tedy na takové strategie, které brání f... more Práce se zaměřuje na koncept tzv. imunizačních strategií, tedy na takové strategie, které brání falzifikaci teoretického systému. Práce má tři základní části. V první části jsou diskutována demarkační kritéria vědy a je představeno minimum pro demarkaci. Ve druhé části je předložen argumentační přístup k procesu falzifikace. Poslední část obsahuje analýzu příkladů imunizačních strategií. V této závěrečné části je také předložena nová definice imunizačních strategií, která vychází z minima demarkačních kritérií.
(The thesis focuses on the concept of so-called immunizing strategies, i.e., those strategies which prevent falsification of a theoretical system. There are three main parts of my work. In the first part, the demarcation criteria of science are discussed, and the minimum of demarcation is presented. The second part aims to introduce an argumentation-based approach to the falsification process. The third part contains analyses of examples of immunizing strategies. In this final part, the new definition considering the minimum of demarcation is presented.)

Práce se věnuje problematice ontologických závazků a jejich aplikace na vybrané teorie modální lo... more Práce se věnuje problematice ontologických závazků a jejich aplikace na vybrané teorie modální logiky. Stručně představuje předchozí návrhy kritérií ontologických závazků od W. V. Quina a A. Churche, ukazuje na nepřesnost jejich vymezení a podává alternativní návrh těchto kritérií, který poté aplikuje na tři teorie modální logiky, na teorii Davida Lewise, Alvina Plantingy a Pavla Tichého.
(It presents previous suggestions of ontological commitments' criterias by W. V. Quin and A. Church in brief and points out inaccuracy of theirs delimitation and propose an alternative layout of these criterias, which are aplicated to three modal logic theories by David Lewis, Alvin Planting and Pavel Tichý.)

Práce Psychoterapie, etika a věda je věnována zkoumání etiky a etických závazků v rámci vybraných... more Práce Psychoterapie, etika a věda je věnována zkoumání etiky a etických závazků v rámci vybraných teorií psychoterapie, a to jmenovitě v „Na klienta orientované terapii“ Carla Ransoma Rogerse a „Kognitivní terapii“ Aarona Temkina Becka. Autor práce nejprve poukazuje na obecné vymezení psychoterapie s ohledem k teorii vědy, které by poskytlo pomoc při samotné koncepci přístupu k etice v rámci psychoterapeutických teorií. Následně představuje hlavní problémy etiky ve vztahu k empirickým poznatkům. Předkládá nejznámější argumenty proti přechodu mezi deskripcemi a preskripcemi a návrh na jejich překonání podaný Peterem Singerem. V části o etice také předkládá problematiku etických závazků ve vztahu k teorii osobní identity. Poslední dvě části práce jsou pak věnovány vybraným teoriím psychoterapie. Ty jsou nejprve představeny a vymezeny pomocí základních principů a podmínek terapeutického procesu, které určili jejich zakladatelé, a následně srovnány na několika příkladech situací, které jsou chápány jako eticky problematické. V diskusi a závěru autor obhajuje alternativní možnost ospravedlňování etických soudů v etice psychoterapií a srovnává ji s pojetím etických kodexů v současné psychologii.
(The paper Psychotherapy, ethics and science is discussing ethics and ethic commitments in selected theories of psychotherapy, namely in the „Client-Centered Therapy” of Carl Ransom Rogers, and in the „Cognitive therapy“ of Aaron Temkin Beck. The author of the work at first presents the general definition of psychotherapy in consideration to theory of science, which can be used in the main conception of approach to ethics in the psychotherapeutic theories. Afterwards he introduces principal problems of ethics, in relation to empirical knowledge. He presents the most well-known arguments against the conversion of descriptions to prescriptions and vice versa, as well the proposal to the overcoming of these arguments, made by Peter Singer. In the part, which is dedicated to theoretic questions of ethics, the author also mentions the problems of ethic commitments in relation to theory of personal identity. The last two parts of the paper are then dedicated to selected theories of psychotherapy. These theories are introduced and demarked by fundamental principles and conditions of therapeutic process, which their founders established, and then they are compared in the context of some examples of situations, which are perceived as ethically problematic. In the discussion and conclusion of the work, the author defends alternative approach to possibility of justifying ethical judgments in ethic of psychotherapy, and compares it with concept of ethical codex in present psychological discussion.)

Diplomová práce Problémy demarkace je rozdělena do tří základních částí. V první části jsou předs... more Diplomová práce Problémy demarkace je rozdělena do tří základních částí. V první části jsou představeny tři návrhy demarkačních kritérií – kritérium falzifikovatelnosti Karla Raimunda Poppera, kritérium řešení hádanek Thomase Samuela Kuhna a kritérium progresivních výzkumných programů Imre Lakatose. Tato kritéria jsou ve druhé části práce následně aplikována na dvě teorie psychoterapie – Na osobu orientovanou terapii Carla Rogerse a Kognitivní terapii Aarona Becka. V poslední části jsou pak ukázány základní problémy demarkace, které jsou vlastní všem návrhům kritérií a jejich aplikaci.
(The diploma thesis The Problems of Demarcation contains three major sections. In the first one, three conceptions of demarcation criterions are presented – criterion of falsifiability by Karl Raimund Popper, criterion of puzzle-solving by Thomas Samuel Kuhn, and criterion of progressive research programmes by Imre Lakatos. These criterions are in the second section applied on two theories of psychotherapy – Client-Centered Therapy by Carl Ransom Rogers and Cognitive Therapy by Aaron Temkin Beck. The last section introduces the basic problems of demarcation, which are inherent to all conceptions of demarcation criterions and their applications.)

arXiv (Cornell University), Mar 25, 2024

Figure 1: Our vision of the "Adaptive Workplace" proposes that: 1) potential or actual issues tha... more Figure 1: Our vision of the "Adaptive Workplace" proposes that: 1) potential or actual issues that might negatively affect the wellbeing of occupants are identified in a contextual way. These issues are then: 2) addressed by multiple architectural services on different building layers; that 3) are jointly orchestrated as one holistic action; which 4) is equitably distributed over the individual occupants according to their personal preferences.

Discourse & society, Apr 25, 2024

Language is a research topic shared by many fields of study such as linguistics, logic, philosoph... more Language is a research topic shared by many fields of study such as linguistics, logic, philosophy, psychology, etc. We believe that cognitive science represents the next possible direction, which can lead to new understanding of the phenomena. The main aim of CaL2017 is to show how cognitive science can enhance the more traditional approaches to natural and/or artificial languages and bring new insights.

Pro-Fil, 2010

Ve dnech 23. zaři až 25. zaři 2010 se v Hradci Kralove v ramci Hradeckých filozofických dnů konal... more Ve dnech 23. zaři až 25. zaři 2010 se v Hradci Kralove v ramci Hradeckých filozofických dnů konal 1. rocnik konference na tema Pravidla a normativita.

Podle některých odborniků v posledni době přibýva vědeckých prohřesků. Neblahe zkusenosti z posle... more Podle některých odborniků v posledni době přibýva vědeckých prohřesků. Neblahe zkusenosti z poslednich let, kdy mnoho vědců bylo obviněno z neetickeho pocinani, z umyslneho podvaděni při ziskavani nebo zpracovani dat, poukazuji na palcivou aktualnost tohoto problemu. Aby bylo možne se k tomuto problemu adekvatně vyjadřit, je třeba ho nejprve vymezit. Otazky, ktere jsou předmětem přispěvku "O vědeckých prohřescich", jsou nasledujici: Jaký je vztah vědeckých prohřesků k etice? Jak lze rozeznat prohřesky od chyb nebo omylů? Je v ramci vědy urcitelný proces, který by vědecke prohřesky nalezal a z vědy odstraňoval? Navržene odpovědi na tyto otazky jsou pak postaveny na snaze vyhnout se moralistickemu omylu, na přijeti tvrzeni, že i když by vědci lhat neměli, mnohdy tak cini.

Přispěvek se zaobiral problemem vědeckých prohřesků, jejich definici a jejich vymezenim proti eti... more Přispěvek se zaobiral problemem vědeckých prohřesků, jejich definici a jejich vymezenim proti etickým prohřeskům a omylům ci chybam.

Pro-Fil, 2010

... redakční kruh: Zdenka Jastrzembská (Brno), Josef Krob (Brno), Jakub Mácha (Brno), Marek Petrů... more ... redakční kruh: Zdenka Jastrzembská (Brno), Josef Krob (Brno), Jakub Mácha (Brno), Marek Petrů (Olomouc), Jiří Raclavský (Brno), Daniel Špelda (Plzeň, Praha). Číslovaná verze vychází 2x ročně, aktuální část je udržována průběžně. ISSN: 1212-9097.

Filosofie dnes, Jun 18, 2019

Přispěvek představuje replikacni studii výzkumu McLaughlin a McGill (2017). V teto fazi výzkumu j... more Přispěvek představuje replikacni studii výzkumu McLaughlin a McGill (2017). V teto fazi výzkumu jsme se snažili potvrdit výsledky původni studie v evropskem prostředi. Předkladame výsledky a podněty ziskane replikaci původni studie. Zaroveň poukazujeme na slabiny jak originalni, tak i replikacni studie, a diskutujeme dalsi možne směřovani výzkumu.

Hume’s gap divided two main types of propositions: is-propositions and ought-propositions. Accord... more Hume’s gap divided two main types of propositions: is-propositions and ought-propositions. According to this we cannot argue for an ought-proposition by some is-propositions. The same is true vice versa by so called moralistic fallacy (or reverse naturalistic fallacy). Thus we cannot argue even for an is-proposition with some ought-propositions. The uncertainty can be defined as a state in which we are unable to say that X is the case (or should be the case) pointing out only factual propositions (or norms) and in strictly rational debate we should abstain from any conclusion made that way. But there are practical reasons in real life (e.g. cases of negligence) when this abstain is not acceptable. In these cases, we do not want to depart from ratio, thus we have to find means how to bypass the gap. In the cases where the problem of crossing from ought-propositions to is-propositions is considered, the possibility lies in adding the procedural rule which makes clear which party needs to reject the state of what should be the case by presenting contradicting facts. This can be done by placing a burden of proof. Thus in some examples the party without this burden can argue for an is-proposition by ought-propositions. E.g., in a court of law this is done by presumption of innocence. In a simplified way, the defender can use the argument that he has done Y because he should have done it. On the other hand, the prosecutor has to point out contradicting evidence. Much more complicated is the situation when there is a presumption of guilt.

Rozhlednete se na obě strany, když přechazite ulici, ve ktere by auta měla jezdit pouze jednim sm... more Rozhlednete se na obě strany, když přechazite ulici, ve ktere by auta měla jezdit pouze jednim směrem? Nebo se podivate jen na tu stranu, odkud auta do ulice vjiždět směji? Pokud jste odpověděli na druhou otazku kladně, dopustili jste se moralistickeho omylu. Odvodili jste z toho, že by něco být mělo, to, že něco je. I když auta ocekavate pouze z jedne strany, stane se, že někdy přijedou i z druhe. Svět prostě neni takový, jaký bychom si ho přali. Moralistický omyl popsal v sedmdesatých letech americký biolog Bernard David Davis jako zrcadlový obraz naturalistickeho omylu. Snažil se přitom poukazat na nutnost oddělovat zaměry a přani od faktů, na nutnost dbat na výsledky zkoumani bez ohledu k nasim obavam a přesvědcenim. Zatimco naturalistickemu omylu, přechodu od deskripci k preskripcim, se dostalo mnoho pozornosti, moralistický omyl zůstal poněkud v pozadi. Přitom se jedna o omyl, který vede k mnoha nesnazim a problemům. Přikladem pak může být přistup k testovani inteligence, k rasovým a kulturnim rozdilům.

Profil, Jun 16, 2016

Následující text si klade za cíl představit koncepci adaptivních logik (dále AL), či lépe adaptiv... more Následující text si klade za cíl představit koncepci adaptivních logik (dále AL), či lépe adaptivně logický přístup. Úvodní oddíl textu stručně pojednává o vzniku AL a o motivacích pro tento přístup. Druhý oddíl následně rozebírá specifika AL, především jejich nemonotónní charakter, interní a externí dynamiku, dále pak jejich strukturu, tedy rozlišení mezi upper limit logic a lower limit logic, a představuje pojetí dynamického důkazu. Třetí oddíl ilustruje vybrané aplikace AL ve třech oblastechv tradiční, totiž při popisu vědy, v moderní, při řešení deontických konfliktů, a v nezvyklé, při analýze metafor. V závěru práce jsou zhodnoceny dosavadní výsledky v rámci celého projektu AL a je poukázáno na některé problémy, které jsou s tímto projektem spjaty.

Teorie vědy, Mar 27, 2019

In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in ... more In this article, the concept of moralistic fallacy introduced by B. D. Davis is elaborated on in more detail. Th e main features of this fallacy are discussed, and its general form is presented. Th e moralistic fallacy might have some undesirable outcomes. Some of them might even be in direct confl ict to the original moral position. If this occurs, it is possible to characterize it as a paradox of moralistic fallacy. Th e possibility of this paradox provides a further reason not to prevent any scientifi c inquiries and not to depict any knowledge as dangerous.

Profil, Dec 31, 2014

Jdu na chvíli ven a možná se zdržím," měl říci kapitán Oates (Scott, 1912), opustit stan a nikdy ... more Jdu na chvíli ven a možná se zdržím," měl říci kapitán Oates (Scott, 1912), opustit stan a nikdy se nevrátit. Měl mít vážně omrzlé nohy, měl ztrácet síly rychleji než ostatní. Údajně žádal, aby byl ponechán svému osudu. Ostatní to odmítli, a proto odešel sám. Scott (1912) napsal, že věděli, že jde Oates na smrt, že to byl skutečný anglický gentleman. V diskusích o eutanazii je zmiňován argument, že je-li smrt na požádání povolena, mohou lidé dojít k závěru, že mají nejen právo, ale dokonce i povinnost zemřít, a to by byl nepřípustný výsledek. Povinnost zemřít je chápána jako něco nepřijatelného, nepřipustitelného. Nicméně existují případy, ve kterých tuto povinnost připouštíme. Oates opustil stan, odešel zemřít, protože kdyby zůstal, měli by ostatní velmi malou, žádnou, šanci na přežití. Nebyli schopni ho opustit, on je ale opustit musel. Zdá se tak, že měl povinnost zemřít. Stejně tak horolezci při pádu odříznou raději sami sebe, než aby vystavili riziku ostatní. Existují čtyři základní a obecné motivy, které jsou spojeny s rozhodnutím zemřít (Warnock, 2008). Lze je také rozdělit do dvou skupin: pro smrt se rozhodujeme ve vztahu k sobě, s ohledem k bolesti nebo s ohledem k důstojnosti, a ve vztahu k druhým, s ohledem ke svým blízkým nebo s ohledem ke společnosti. Pokud samotný člověk nechápe svůj život jako nejvyšší a nezpochybnitelnou hodnotu, pokud si nemyslí, že se může rozhodovat bez ohledu ke komukoli jinému, k čemukoli jinému, pak lze ukázat, že jsou chvíle, kdy máme povinnost zemřít. Máme povinnost zemřít, abychom uchránili právě to, o čem si myslíme, že je významnější než náš život, ať už se jedná o životy jiných lidí, či představu o nás samotných. Povinnost zemřít se tak nezdá jako něco, co by mělo zakládat důvody pro odmítnutí eutanazie, není něčím nepřípustným nebo nepřijatelným. Abstract: "I am just going outside and may be some time," said captain Oates leaving the tent to never come back. He supposed to have serious frostbites. He supposed to be losing his energy much faster than others. He asked to be left to his destiny, yet others refused. That is why he left alone. Scott wrote to his diary, that they knew Oates was walking to his death, that he was a brave man and an English gentleman. Can we have a duty to die? Is it possible for euthanasia to be not merely option but a duty?

Ekonomska Istrazivanja-economic Research, 2020

This paper explores the relationship between individual mindfulness and organizational mindfulnes... more This paper explores the relationship between individual mindfulness and organizational mindfulness. Many authors consider these concepts to be related and interlocked, however, the exact nature of this connection is still unclear. Therefore, we investigate the link between these two concepts using both literature review approach and theoretical reflection. The results of the literature review are classified and synthesized in a constructive way into a theoretical framework that sheds light on the main aspects of the relationship between individual and collective mindfulness. Our research shows that the existence of organizational mindfulness implies the existence of mindfulness on the individual level. Individual mindfulness is a necessary, but not sufficient condition to developing organizational mindfulness. Additional factors other than individual mindfulness must be included in order to increase organizational mindfulness. The reason for this is the difference between individual mindfulness, an intrapsychic process of individuals, and organizational mindfulness, which is a function of social procedures in an organization.

Cilem projektu je najit kriteria filozofickeho workshopu a stanovit format akce, ktera by rozvije... more Cilem projektu je najit kriteria filozofickeho workshopu a stanovit format akce, ktera by rozvijela filozoficke kompetence ucastniků.

Prezentace o výuce argumentace na Katedře filosofie, Filozoficke fakultě, Masarykově univerzitě v... more Prezentace o výuce argumentace na Katedře filosofie, Filozoficke fakultě, Masarykově univerzitě v platformě Moodle.

Konference je zaměřena na palcivou otazku, ktera se bezprostředně poji s usilim cele moderni filo... more Konference je zaměřena na palcivou otazku, ktera se bezprostředně poji s usilim cele moderni filozofie: Jaký je vlastně vztah vědy a filozofie a co přesně může jedno vedle druheho dokazat? Na dilcich i obecných tematech bude demonstrovano, jakým způsobem se filozofie tvaři v tvař exaktnim vědam měni, cim je může doplňovat a co od nich naopak může nebo dokonce musi převzit.

S Gilbertovou chemickou sadou si děti doma mohly vytvořit svůj vlastní střelný prach. Výzkumník o... more S Gilbertovou chemickou sadou si děti doma mohly vytvořit svůj vlastní střelný prach. Výzkumník ochutnával všechny látky, se kterými pracoval. Vláda testovala drogy na nic netušících občanech. Existuje vztah mezi rasou a inteligencí. Data ve výzkumu byla zmanipulována. Odborný časopis zveřejnil postup, který je možné využít k výrobě biologické zbraně. To jsou příklady tvrzení, která se pojí s označením „nebezpečná věda“. Co je to tedy nebezpečná věda? Co mají tyto příklady společné a proč jsou označeny tímto pojmem? V příspěvku budu zkoumat, jak je označení nebezpečná věda užíváno i zneužíváno k restrikci vědeckého výzkumu. Budu argumentovat pro to, že toto označení ve skutečnosti není charakterizací vědy jako takové. Ukáži, že pokud bychom takto vědu charakterizovali, bylo by to přímo v rozporu s vědeckými ideály i s pojetím vědy jako empirického zkoumání toho, co je. Navíc toto rozlišování mezi bezpečnou a nebezpečnou vědou by v důsledku mohlo být samo nebezpečné.

With the Gilbert chemical set, children at home could make their gunpowder. The researcher tasted all the substances he worked with. The government has tested drugs on unsuspecting citizens. There is a relationship between race and intelligence. Research data has been manipulated. The journal published a procedure that can be used to make a biological weapon. These are examples of claims associated with the term "dangerous science." So what is dangerous science? What do these examples have in common and why are they marked by this term? In the talk, I will examine how the term dangerous science is used and abused to restrict scientific research. I will argue that this term is not, in fact, a characterization of science as such. I will show that if we were to characterize science like this, it would be directly contrary to scientific ideals and to the concept of science as an empirical investigation of what it is. Furthermore, this distinction between safe and dangerous science could in itself be dangerous.

International Scientific Conference of Business Economics Management and Marketing 2018, 2018

The paper is focused on the topic of apologies in a business context. In a culture of social medi... more The paper is focused on the topic of apologies in a business context. In a culture of social media and fast spreading information, an adequate public reaction on crises in a firm is necessary and, in some cases, even vital for firms. One of such a reaction is an apology, which can calm the situation, provide some reassurance to stakeholders and prevent a possible escalation of conflicts and further cost risks. The general question of this paper is what apologies contain and how are crafted in a business context. Assumptions about the nature of apologies and its usage are made from speech act theory and theories of argumentation as well as from management theories, especially image, and crises management theory. These assumptions are compared with analyses of selected real examples of apologies made by organizations in last decade. The thesis is that the speech act theory gives a good account what any apology should contain, argumentation theory presents what tools are going to be used in an apology and management theories presents other goals which can be attached to an apology in a business context.