Michal Pavlasek | Academy of Sciences of the Czech Republic (original) (raw)

Papers by Michal Pavlasek

AHM Conference 2022: ‘Witnessing, Memory, and Crisis’

This paper is based on my experiences with meeting those who are both eyewitnesses and victims of... more This paper is based on my experiences with meeting those who are both eyewitnesses and victims of violence committed at the European border-refugees heading to Europe during and after the "long summer of migration" in 2015. Over those years I tried to collect testimonies of the victims of border violence and war atrocities, mainly to search for the ways in which the media represents their stories in the public space. Based on my stays among border crossers along the Western Balkan (migration) route I will present the limits and possibilities of a visual representation of refugees´ testimonies. Through auto-ethnography I will subsequently apply the concept of witnessing to my experience of "being there", which proved to be crucial for entering public debates when being identified with authentic voices of voiceless refugees. In the conclusion, I will argue that this moment moves us (as researchers) to the position of implicated subjects who take part in the imaginary war taking place in the fields of politics and humanitarianism.

Slovenský národopis / Slovak Ethnology, vol. 70, no. 1, 2022

This study deals with dissonant memory processes through the example of postwar displacements of ... more This study deals with dissonant memory processes through the example of postwar displacements of population-1) voluntary (re)emigration of Czechs from Yugoslavia, who replaced the original German population in the Czechoslovak borderlands, and immanently also 2) of those forcibly displaced "silenced Others". The text observes the practice of silencing inconvenient memories and shows, through the example of the participants in the postwar (re)emigration to Czechoslovakia, how this complex memory legacy is approached. Taking Czech families displaced from Yugoslavia as an example, the research on the generational transmission of family memory offers replies through the identification of narrative strategies which they used and which lead to their cumulative victimization. This practice demonstrates historical implications power dynamics reflecting the complex stage of the postwar social, cultural and political development in Czechoslovakia. I believe that considering historical implications allows us to problematize the established unproductive binary oppositions and analytical categories (perpetrators vs. victims; voluntary vs. forced migration), and last but not least, it suggests possible ways of bringing the silenced memory of those forcibly displaced-the "silenced Others" to mind.

Lefteast, 2021

On May 9th, European countries will celebrate Europe Day in commemoration of Robert Schuman who p... more On May 9th, European countries will celebrate Europe Day in commemoration of Robert Schuman who presented the idea of peaceful cooperation in Europe. Michal Pavlásek points out the problematic role Frontex plays at European borders, and asserts that Schuman's idea has been replaced by the EU's self-threatening border regime which causes Europe's present day autoimmune crisis.

Z Moravy až do Velikého Srediště. Etnografické podobenství o zapomenuté náboženské komunitě, 2020

První kapitola knihy Z Moravy až do Velikého Srediště, která představuje moment setkání s českými... more První kapitola knihy Z Moravy až do Velikého Srediště, která představuje moment setkání s českými vystěhovalci ve Velikém Središti v jižním Banátu (Srbsko).

Obálka - Cover, 2020

Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní... more Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je vykreslit podoby fungování náboženské komunity původem z jižní Moravy, která našla v polovině 19. století svůj nový domov v obci Veliké Srediště ve Vojvodině v dnešním Srbsku. Tato „zapomenutá krajanská komunita“ byla formována reformovanou vírou a zemským původem, jež utvářely soubor po generace předávaných hodnot, základních kamenů jejich v mnohém specifické kultury.
Čtenář je veden cestou postupného odhalování sociálního milieu a myšlenkového světa migrantů z jižní Moravy reformované víry, respektive jejich generačních potomků. Vlastní analýza sociálních praktik této skupiny Središťanů vychází z interpretace archivní dokumentace, rozhovorů s pamětníky a terénního etnografického výzkumu ve Velikém Središti. Jednotlivá zjištění utváří podloží pro jednu z ústředních tezí knihy, která problematizuje obecně převládající tendence hodnotit „krajany“ z pozic spjatých s metodologickým nacionalismem – Središťané se totiž primárně identifikovali na jiné než striktně nacionální či etnické bázi. Autor s touto tendencí polemizuje prostřednictvím pestré škály analyzovaných strategií komunity reformovaných evangelíků.

" Takové normální rodinné historky". Obrazy migrace a migrující obrazy v rodinné paměti. / “Ordinary Family stories” Images of Migration and Migrating Images in Family Memory. Sandra Kreisslová – Jana Nosková – Michal Pavlásek. Praha: Argo, 2019

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří ... more Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce. Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska. Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.

Don't allow history and memory to be forgotten!" Re-emigrants from Yugoslavia as a memory community of an alternative collective memory. Národopisná revue 29, 5, 2019, s. 29–40., 2019

The study follows the trajectory of a group of re-emigrants who took an active part in the partis... more The study follows the trajectory of a group of re-emigrants who took an active part in the partisan (antifascist, or Communist) resistance movement during the Second World War in Yugoslavia and who established their own partisan unit, the Czechoslovak Brigade of Jan Žižka. After the war, partisans with Czechoslovak citizenship decided to answer the call from Czechoslovakia, and they and their families settled the areas from which the old German residents had been expelled. After their arrival, the state welcomed them as antifascist heroes (freedom fighters), but at the local level, they were accepted as undesired “outlanders”, “other Czechs”, or “Yugoslavians”. After Cominform issued its first resolution, the regime of the Communist Party of Czechoslovakia stigmatized them as being “unreliable for the state”. After the fall of the Communist regime in 1989, they found themselves in
a position of memory bearers, a position that did not correspond to the contemporary hegemonic anti-Communist narrative. Due to this fact, the second generation of re-emigrants in particular feels that their ancestors have been unjustifiably erased from history, their legacy and imagined family honour unrecognized. At their own commemorative meetings, they clearly demonstrate their dissatisfaction with the contemporary exclusion of their partisan ancestors from the post-Communist national narrative. I argue in the text that the perceived non-ethnic otherness in the past alongside their historical experience and the contemporary post-Communist politics of memory led the re-emigrants to the formation of their own memory community (and thus identity).

„Češi si vždy vybrali správnou stranu. Rodinné generační vzpomínání krajanů v Chorvatsku a státní politika paměti.” Národopisný věstník, (II), 2018: 29–52., 2018

Chorvatská společnost se stále vypořádává s traumatizujícími událostmi (2. světová válka a válka ... more Chorvatská společnost se stále vypořádává s traumatizujícími událostmi (2. světová válka a válka občanská) a vzpomínkami na ně. Politika paměti artikulovaná Tudjmanovou strategií (generačního, paměťového) smíření společnosti počátkem 90. let 20. století vedla k relativizaci či dokonce propagaci profašistického ustašovského režimu a zároveň k marginalizaci a stigmatizaci narativů týkajících se role národně osvobozovacího boje multietnického partyzánského hnutí. Jeho součástí byli i příslušníci zdejší české menšiny. Studie ukazuje, jak jsou i přesto narativy týkající se partyzánského odboje v rodinné paměti stále živé a skrze generační transmisi utváří hodnotovou alternativu současné nacionální ideologii státu i kulturní prezentaci české menšiny. Rodinná paměť tak funguje jako svébytný „intimní prostor“ krajanů v Chorvatsku na bázi hledání generačních hodnotových kontinuit ve věku postkomunistických společenských nejistot.

Z českých zemí do jihovýchodní Evropy: případová studie překonávání diskontinuity. Národopisná revue 28, č. 3, s. 171–183.., 2018

The study reflects adaptation and economical working mechanisms of a selected religious community... more The study reflects adaptation and economical working mechanisms of a selected religious community of expatriates (reformed Evangelists who came from south-eastern Moravia) that in the mid-19th century settled in the multiethnic village of Velké Srediště in current Serbian Banat. The migration of monitored colonists from Central Europe was associated with the process of overcoming the moment of discontinuity (leaving the place of origin) through their adaptation in the new settings. The text presents institutional mechanisms that were used by the newcomers to overcome the stage of discontinuity, which brought doubts on the future life in the new settings. Based on written sources we assume a thesis that this social group brought a functioning social organization from Moravia to southern Hungary – an autonomous congregation community with own standards, forms of farming, confessional
school and family religious education. The follow-up to the pre-migration model of a religious organization translocated by migration participants was based on the fact that it was time-honoured, tested and functioning. Through examples of several practices of this adopted model I argue that this was a social practice which significantly facilitated and accelerated the process of gradual adaptation in the new settings.

Plovoucí proluka mezi kulturní a komunikativní pamětí jedné krajanské komunity. Journal of Culture 5, 2: 25–32., 2016

V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovan... more V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovaných evangelíků v obci Veliké Srediště. Skrze narativistickou perspektivu rozebírám obsahy kulturní a komunitní paměti této skupiny s důrazem na moment migrace, tj. příchod do nového multietnického prostoru. Prostřednictvím Vansinovy kategorie floating gap se pak chci pokusit problematiku řešit zaměřením na generační transmisi paměti, abych tak poukázal na to, jak je toto sdílené a předávané historické vědomí určující pro konstrukci vlastní sebeidentifikace členů příslušné lokální skupiny v multietnickém prostředí Banátu, kde členové této krajanské komunity tvoří jednu z mnoha v regionu zastoupených etnických či náboženských menšin.

online reading: http://www.criticatac.ro/lefteast/author/michal-pavlasek/ Having returned from m... more online reading: http://www.criticatac.ro/lefteast/author/michal-pavlasek/

Having returned from my volunteering activities in the Balkans, I started reflecting on certain aspects of refugee aid in a number of schools, universities, and in my interviews. After my talk, some of my listeners would come and say: ok, you’ve kind of discouraged us from helping them. However, their reaction stemmed from a misunderstanding, because after all, my goal was to present some of the problematic aspects of volunteer aid work that came from my critical self-reflection. In any case, how did the purpose of volunteer aid work disappear from my consciousness?

From the diary of false faith in the outside world. Photo credit: Martin Trabalík Last year durin... more From the diary of false faith in the outside world. Photo credit: Martin Trabalík Last year during my presence on the Balkan migrant route, I struggled with a number of new roles. First I was a volunteer at the borders, then all of a sudden I was to direct a documentary, and then I became a journalist, whose job was to inform the public about everyday affairs in the form of personal diary reports. I do not wish to talk about the instances when media have failed to report about migrants and refugees, nor how these issues are covered by the media (on this issue I recommend this great analysis). After a critical (self-)reflection of my own volunteering experience, I would rather consider the acts of motivation, and what is behind the media representation of misery and suffering. In this puzzle I would like to find a small piece of insight into our understanding of the worlds of suffering that are beset by wars or extreme poverty, when the actors of these forms of misery are perceived as " harbingers of bad news " , and are constantly blamed and punished for the content of the messages they bring.

Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila ... more Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila s místem zvaným Veliké Srediště, obcí ležící nedaleko města Vršac v jižním Banátu v dnešním Srbsku. Její vznik, stejně jako existence dalšího českého osídlení na Balkáně, je výslednicí rozsáhlého migračního procesu, který pro jihovýchodní Evropu znamenal značné proměny struktury populace v rovině sociální, hospodářské, etnické i náboženské. Kniha se pokouší o odkrytí opony hodnocení světa skupiny reformovaných evangelíků původem z hanáckého Slovácka (okolí Klobouk u Brna). Ti se v polovině 19. století rozhodli opustit svou domovinu a po více než měsíci putování se usadili pod nejvyšší horou Vojvodiny – Kudričkim vrchem. Vesnice, dosud obydlená Srby, Rumuny, Maďary, Němci a Čechy římskokatolického vyznání, se jim stala novým domovem, multietnickým světem par excellence, s nímž spojili své další naděje a vyhlídky.

Není příběhů, když není lidí, kteří by je předávali ve svých vyprávěních. Z tohoto důvodu monografie zpracovává zaznamenané rozhovory autora s jednou z nejstarších (a zároveň posledních) osob patřících mezi generační potomky moravských kolonistů Banátu do uceleného vzpomínkového příběhu, který zachycuje existenci krajanského společenství z Velikého Srediště. To bylo dosud českému čtenáři oproti jiným neznámé a skryté. Kniha je tak z ústřední části příběhem komunity vylíčeným ústy jedné z aktérek lokálního světa Središťanů – Josefy Klepáčkové. Rozeznívá se tudíž hlas „malého člověka“, jehož prostřednictvím se čtenář seznámí s podobenstvím světa jedné nepoznané kapitoly z kulturních dějin tradice české reformační víry v prostoru za hranicemi českého státu.

Český lid / Czech Ethnological Journal, 2013

The text serves as an example of the multi-sited ethnography within the frame of the migration pr... more The text serves as an example of the multi-sited ethnography within the frame of the migration processes from Central Europe to the Balcans throughout the nineteenth century. It focused on the settlement Clopodia (in Czech, Klopotín) in Rumanian Banat, settled in the middle of the nineteenth century by numerous population from the Czech Lands. Even though the migration processes to the historical territory of Banat (contemporary Serbia and Rumania) have already been surveyed, this specifi c migration within the frame of the Habsburg Empire has until now stood aloof from the interest of historians and ethnologists. Therefore, the author of the article denominates it "forgotten" and the point of departure of the migration designates as "Moravian", as the Czech-speaking population came mostly from that region of the contemporary Czech Republic. To Moravian origin refers the present-day language as well as the historical memory of the descendants of the fi rst colonists. This, together with the chosen analyzed manifestations of social praxis serves the author to indicate the identifi cation framework of the community.

n: Roth, Klaus – Katari, Asker (eds.): Ethnologia Balkanica. Cultures of Crisis in Southeast Europe, Part 1: Crises Related to Migration, Transformation, Politics, Religion, and Labour. Vol. 18. München: LIT-Verlag: 121–136., 2016

In this paper, I shall focus on one specific way to solve and cope with crises of identity caused... more In this paper, I shall focus on one specific way to solve and cope with crises of identity caused by a radically new life situation. I will follow a group of Czech Protestants who came from Central Europe and settled at the southeastern border of the Hapsburg Monarchy (currently Vojvodina, southern Banat) in the 19th century. I shall introduce strategies and mechanisms of adaptation that the migrants chose in order to cope with the new situation of emergency and uncertainty they experienced as part of the process. In general, I shall conceptualize these strategies as a culture of coping, based on migrants’ attempts to overcome the discontinuity of the social organization, structure, and social network that operated in their country of origin and their reconstruction or restoration in the new homeland.

Konec velkých vyprávění v nedohlednu: (meta)narativ migrace z Moravy do dnešního Srbska. In: Jirka, Luděk – Jakoubek, Marek – Králová, Nela – Pavlásek, Michal – Tůma, Jiří: Krajané. Hledání nových perspektiv. Praha: Nakladatelství Karolinum: 49–75., 2015

V této kapitole monografie se pokouším konceptualizovat a tematizovat jednu z přehlížených rovin ... more V této kapitole monografie se pokouším konceptualizovat a tematizovat jednu z přehlížených rovin konstrukce sociální identity českých vystěhovalců. Na příkladu komunity reformovaných evangelíků původem z jižní Moravy usazených v srbském Banátu představím jeden z referenčních bodů historického vědomí krajanů – interpretaci příchodu předků do nového prostředí (multietnické obce Veliko Središte). Narativ migrace do prostředí Banátu totiž sehrává úlohu velkého vyprávění (metanarace). Ústřední tezí textu je, že tento konkrétní narativ zachycený v písemné i orální podobě, můžeme považovat za důležitý zdroj identifikace krajanů, protože reprezentuje kulturní paměť společenství. Analyzovaný narativ kolonizace Banátu je pomyslným úvodem do dějin přítomnosti krajanů mimo zemi jejich původu. Doplníme tak dosavadní krajansko-migrační diskurz o další komponentu, jež napomůže porozumět podobě kolektivní identity v komplexnějším záběru.

Allochronismus, orientalismus a balkanismus: produkce koloniálních praktik ve vztahu ke krajanům v rumunském Banátu. In: Trumis, Ladislav a kol.: Prekolonialismus, kolonialismus a postkolonialismus. Impéria a ti ostatní ve východní a jihovýchodní Evropě. Praha: Karolinum: 85–108., 2015

Studie se zabývá konstrukcí obrazu české menšiny v rumunském Banátu. Na základě četných pobytů v ... more Studie se zabývá konstrukcí obrazu české menšiny v rumunském Banátu. Na základě četných pobytů v několika lokalitách osídlených obyvatelstvem původem z českých zemí se pokusím postihnout konstitutivní způsoby, jakými o krajanech v prostoru jihovýchodní Evropy bylo (a je) referováno. Náš vztah ke krajanům v Banátu vždy byl formací mocenské nerovnosti, pro kterou nalézám vyjádření v diskurzech orientalismu, balkanismu a v neposlední řadě allochronismu, který reprezentuje ústřední strategii konstrukce časoprostorové distance vůči obecně Druhým/Jiným. Způsoby imaginace, jakými produkujeme obraz romantizovaných „krajánků“ nejsou nevinnou poznávací praxí, nýbrž jsou nasyceny mocí připisovat Druhým atributy, jež jsou pak dále esencializovány a reifikovány. Obraz krajanů v Banátu se měnil od představy „zapadlých vlastenců“ k „ušlechtilým divochům“. V příspěvku se zaměřím na to, jak je obraz „českého koutku v Banátu“ produkován zejména rozvíjejícím se turismem z České republiky, jehož hnacím motorem je hledání „autentického“, „předmoderního“, „ušlechtilého“.

Among the refugees on the Balkan migrant route: Beyond the culture of giving and headlines. n: Bittnerová, Dana et al.: Etnické komunity. Hrdinové, šibalové, antagonisté Balkánu. Praha: Univerzita Karlova: 399–422., 2017

V průběhu roku 2015 jsem si vyzkoušel několik rolí ve vztahu k současné „uprchlické krizi“: pozic... more V průběhu roku 2015 jsem si vyzkoušel několik rolí ve vztahu k současné „uprchlické krizi“: pozici dobrovolníka pomáhajícího na tzv. balkánské migrační trase se zajištěním základních lidských potřeb, dokumentaristy a také nezávislého novináře, přičemž ve všech těchto rolích byla zároveň nutně přítomná i moje profesní orientace etnologa/antropologa. Mezi lidmi na útěku jsem tak pozoroval dění z několika aktérských perspektiv nebo rolí. Stejně tak jsem mohl zúčastněným pozorováním sledovat jednání a koexistenci aktérů, s nimiž jsem byl v neustálém kontaktu - uprchlíků, dobrovolníků, místních prodavačů, novinářů, ale též příslušníků mocenských složek států, které reprezentovaly dohled nad hraniční kontrolou mobility lidí „v migraci“. V této studii bych chtěl proto prezentovat dilemata a otázky, které jsem se pokoušel v průběhu roku v rámci veřejných debat na různých fórech z pozice „akademika vhozeného po hlavě do migračního proudu“ otevřít k dalším úvahám, neboť mě všude neodbytně doprovázely. Patří mezi ně zejména otázka nerovností mezi subjektem a „objektem“ výzkumu, které byly ztělesňovány v ideálu pomoci a v rámci novinářského průmyslu.

AHM Conference 2022: ‘Witnessing, Memory, and Crisis’

This paper is based on my experiences with meeting those who are both eyewitnesses and victims of... more This paper is based on my experiences with meeting those who are both eyewitnesses and victims of violence committed at the European border-refugees heading to Europe during and after the "long summer of migration" in 2015. Over those years I tried to collect testimonies of the victims of border violence and war atrocities, mainly to search for the ways in which the media represents their stories in the public space. Based on my stays among border crossers along the Western Balkan (migration) route I will present the limits and possibilities of a visual representation of refugees´ testimonies. Through auto-ethnography I will subsequently apply the concept of witnessing to my experience of "being there", which proved to be crucial for entering public debates when being identified with authentic voices of voiceless refugees. In the conclusion, I will argue that this moment moves us (as researchers) to the position of implicated subjects who take part in the imaginary war taking place in the fields of politics and humanitarianism.

Slovenský národopis / Slovak Ethnology, vol. 70, no. 1, 2022

This study deals with dissonant memory processes through the example of postwar displacements of ... more This study deals with dissonant memory processes through the example of postwar displacements of population-1) voluntary (re)emigration of Czechs from Yugoslavia, who replaced the original German population in the Czechoslovak borderlands, and immanently also 2) of those forcibly displaced "silenced Others". The text observes the practice of silencing inconvenient memories and shows, through the example of the participants in the postwar (re)emigration to Czechoslovakia, how this complex memory legacy is approached. Taking Czech families displaced from Yugoslavia as an example, the research on the generational transmission of family memory offers replies through the identification of narrative strategies which they used and which lead to their cumulative victimization. This practice demonstrates historical implications power dynamics reflecting the complex stage of the postwar social, cultural and political development in Czechoslovakia. I believe that considering historical implications allows us to problematize the established unproductive binary oppositions and analytical categories (perpetrators vs. victims; voluntary vs. forced migration), and last but not least, it suggests possible ways of bringing the silenced memory of those forcibly displaced-the "silenced Others" to mind.

Lefteast, 2021

On May 9th, European countries will celebrate Europe Day in commemoration of Robert Schuman who p... more On May 9th, European countries will celebrate Europe Day in commemoration of Robert Schuman who presented the idea of peaceful cooperation in Europe. Michal Pavlásek points out the problematic role Frontex plays at European borders, and asserts that Schuman's idea has been replaced by the EU's self-threatening border regime which causes Europe's present day autoimmune crisis.

Z Moravy až do Velikého Srediště. Etnografické podobenství o zapomenuté náboženské komunitě, 2020

První kapitola knihy Z Moravy až do Velikého Srediště, která představuje moment setkání s českými... more První kapitola knihy Z Moravy až do Velikého Srediště, která představuje moment setkání s českými vystěhovalci ve Velikém Središti v jižním Banátu (Srbsko).

Obálka - Cover, 2020

Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní... more Kniha představuje jedno z klasických témat etnologie – výzkum českých vystěhovalců v jihovýchodní Evropě. Její ambicí je vykreslit podoby fungování náboženské komunity původem z jižní Moravy, která našla v polovině 19. století svůj nový domov v obci Veliké Srediště ve Vojvodině v dnešním Srbsku. Tato „zapomenutá krajanská komunita“ byla formována reformovanou vírou a zemským původem, jež utvářely soubor po generace předávaných hodnot, základních kamenů jejich v mnohém specifické kultury.
Čtenář je veden cestou postupného odhalování sociálního milieu a myšlenkového světa migrantů z jižní Moravy reformované víry, respektive jejich generačních potomků. Vlastní analýza sociálních praktik této skupiny Središťanů vychází z interpretace archivní dokumentace, rozhovorů s pamětníky a terénního etnografického výzkumu ve Velikém Središti. Jednotlivá zjištění utváří podloží pro jednu z ústředních tezí knihy, která problematizuje obecně převládající tendence hodnotit „krajany“ z pozic spjatých s metodologickým nacionalismem – Središťané se totiž primárně identifikovali na jiné než striktně nacionální či etnické bázi. Autor s touto tendencí polemizuje prostřednictvím pestré škály analyzovaných strategií komunity reformovaných evangelíků.

" Takové normální rodinné historky". Obrazy migrace a migrující obrazy v rodinné paměti. / “Ordinary Family stories” Images of Migration and Migrating Images in Family Memory. Sandra Kreisslová – Jana Nosková – Michal Pavlásek. Praha: Argo, 2019

Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří ... more Kniha zve čtenáře do intimního světa rodinné paměti, dokumentovaného rozhovory s příslušníky tří generací vybraných rodin. Jejich společným rysem je zkušenost příslušníků nejstarší generace s dobrovolnou nebo nucenou mezinárodní migrací po druhé světové válce. Autoři pro tento účel vybrali rodiny Němců v České republice a nuceně vysídlených Němců z České republiky, Čechů žijících v Chorvatsku a českých reemigrantů z Chorvatska. Velkou pozornost věnovali účasti jednotlivých generací na rodinném vyprávění, shodám a změnám v mezigeneračním předávání vzpomínek a způsobu přijetí významných historických událostí souvisejících s poválečnou migrací. Kniha přináší cenné poznatky o strategiích přenosu vzpomínek v rodinném prostředí, o vzpomínkové kultuře a migraci jako důležitém historickém procesu 20. století.

Don't allow history and memory to be forgotten!" Re-emigrants from Yugoslavia as a memory community of an alternative collective memory. Národopisná revue 29, 5, 2019, s. 29–40., 2019

The study follows the trajectory of a group of re-emigrants who took an active part in the partis... more The study follows the trajectory of a group of re-emigrants who took an active part in the partisan (antifascist, or Communist) resistance movement during the Second World War in Yugoslavia and who established their own partisan unit, the Czechoslovak Brigade of Jan Žižka. After the war, partisans with Czechoslovak citizenship decided to answer the call from Czechoslovakia, and they and their families settled the areas from which the old German residents had been expelled. After their arrival, the state welcomed them as antifascist heroes (freedom fighters), but at the local level, they were accepted as undesired “outlanders”, “other Czechs”, or “Yugoslavians”. After Cominform issued its first resolution, the regime of the Communist Party of Czechoslovakia stigmatized them as being “unreliable for the state”. After the fall of the Communist regime in 1989, they found themselves in
a position of memory bearers, a position that did not correspond to the contemporary hegemonic anti-Communist narrative. Due to this fact, the second generation of re-emigrants in particular feels that their ancestors have been unjustifiably erased from history, their legacy and imagined family honour unrecognized. At their own commemorative meetings, they clearly demonstrate their dissatisfaction with the contemporary exclusion of their partisan ancestors from the post-Communist national narrative. I argue in the text that the perceived non-ethnic otherness in the past alongside their historical experience and the contemporary post-Communist politics of memory led the re-emigrants to the formation of their own memory community (and thus identity).

„Češi si vždy vybrali správnou stranu. Rodinné generační vzpomínání krajanů v Chorvatsku a státní politika paměti.” Národopisný věstník, (II), 2018: 29–52., 2018

Chorvatská společnost se stále vypořádává s traumatizujícími událostmi (2. světová válka a válka ... more Chorvatská společnost se stále vypořádává s traumatizujícími událostmi (2. světová válka a válka občanská) a vzpomínkami na ně. Politika paměti artikulovaná Tudjmanovou strategií (generačního, paměťového) smíření společnosti počátkem 90. let 20. století vedla k relativizaci či dokonce propagaci profašistického ustašovského režimu a zároveň k marginalizaci a stigmatizaci narativů týkajících se role národně osvobozovacího boje multietnického partyzánského hnutí. Jeho součástí byli i příslušníci zdejší české menšiny. Studie ukazuje, jak jsou i přesto narativy týkající se partyzánského odboje v rodinné paměti stále živé a skrze generační transmisi utváří hodnotovou alternativu současné nacionální ideologii státu i kulturní prezentaci české menšiny. Rodinná paměť tak funguje jako svébytný „intimní prostor“ krajanů v Chorvatsku na bázi hledání generačních hodnotových kontinuit ve věku postkomunistických společenských nejistot.

Z českých zemí do jihovýchodní Evropy: případová studie překonávání diskontinuity. Národopisná revue 28, č. 3, s. 171–183.., 2018

The study reflects adaptation and economical working mechanisms of a selected religious community... more The study reflects adaptation and economical working mechanisms of a selected religious community of expatriates (reformed Evangelists who came from south-eastern Moravia) that in the mid-19th century settled in the multiethnic village of Velké Srediště in current Serbian Banat. The migration of monitored colonists from Central Europe was associated with the process of overcoming the moment of discontinuity (leaving the place of origin) through their adaptation in the new settings. The text presents institutional mechanisms that were used by the newcomers to overcome the stage of discontinuity, which brought doubts on the future life in the new settings. Based on written sources we assume a thesis that this social group brought a functioning social organization from Moravia to southern Hungary – an autonomous congregation community with own standards, forms of farming, confessional
school and family religious education. The follow-up to the pre-migration model of a religious organization translocated by migration participants was based on the fact that it was time-honoured, tested and functioning. Through examples of several practices of this adopted model I argue that this was a social practice which significantly facilitated and accelerated the process of gradual adaptation in the new settings.

Plovoucí proluka mezi kulturní a komunikativní pamětí jedné krajanské komunity. Journal of Culture 5, 2: 25–32., 2016

V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovan... more V této studii se zaměřuji na historické povědomí a kolektivní paměť krajanské komunity reformovaných evangelíků v obci Veliké Srediště. Skrze narativistickou perspektivu rozebírám obsahy kulturní a komunitní paměti této skupiny s důrazem na moment migrace, tj. příchod do nového multietnického prostoru. Prostřednictvím Vansinovy kategorie floating gap se pak chci pokusit problematiku řešit zaměřením na generační transmisi paměti, abych tak poukázal na to, jak je toto sdílené a předávané historické vědomí určující pro konstrukci vlastní sebeidentifikace členů příslušné lokální skupiny v multietnickém prostředí Banátu, kde členové této krajanské komunity tvoří jednu z mnoha v regionu zastoupených etnických či náboženských menšin.

online reading: http://www.criticatac.ro/lefteast/author/michal-pavlasek/ Having returned from m... more online reading: http://www.criticatac.ro/lefteast/author/michal-pavlasek/

Having returned from my volunteering activities in the Balkans, I started reflecting on certain aspects of refugee aid in a number of schools, universities, and in my interviews. After my talk, some of my listeners would come and say: ok, you’ve kind of discouraged us from helping them. However, their reaction stemmed from a misunderstanding, because after all, my goal was to present some of the problematic aspects of volunteer aid work that came from my critical self-reflection. In any case, how did the purpose of volunteer aid work disappear from my consciousness?

From the diary of false faith in the outside world. Photo credit: Martin Trabalík Last year durin... more From the diary of false faith in the outside world. Photo credit: Martin Trabalík Last year during my presence on the Balkan migrant route, I struggled with a number of new roles. First I was a volunteer at the borders, then all of a sudden I was to direct a documentary, and then I became a journalist, whose job was to inform the public about everyday affairs in the form of personal diary reports. I do not wish to talk about the instances when media have failed to report about migrants and refugees, nor how these issues are covered by the media (on this issue I recommend this great analysis). After a critical (self-)reflection of my own volunteering experience, I would rather consider the acts of motivation, and what is behind the media representation of misery and suffering. In this puzzle I would like to find a small piece of insight into our understanding of the worlds of suffering that are beset by wars or extreme poverty, when the actors of these forms of misery are perceived as " harbingers of bad news " , and are constantly blamed and punished for the content of the messages they bring.

Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila ... more Ambicí knihy je vykreslit obraz pestrých osudů krajanské komunity, která svoji existenci spojila s místem zvaným Veliké Srediště, obcí ležící nedaleko města Vršac v jižním Banátu v dnešním Srbsku. Její vznik, stejně jako existence dalšího českého osídlení na Balkáně, je výslednicí rozsáhlého migračního procesu, který pro jihovýchodní Evropu znamenal značné proměny struktury populace v rovině sociální, hospodářské, etnické i náboženské. Kniha se pokouší o odkrytí opony hodnocení světa skupiny reformovaných evangelíků původem z hanáckého Slovácka (okolí Klobouk u Brna). Ti se v polovině 19. století rozhodli opustit svou domovinu a po více než měsíci putování se usadili pod nejvyšší horou Vojvodiny – Kudričkim vrchem. Vesnice, dosud obydlená Srby, Rumuny, Maďary, Němci a Čechy římskokatolického vyznání, se jim stala novým domovem, multietnickým světem par excellence, s nímž spojili své další naděje a vyhlídky.

Není příběhů, když není lidí, kteří by je předávali ve svých vyprávěních. Z tohoto důvodu monografie zpracovává zaznamenané rozhovory autora s jednou z nejstarších (a zároveň posledních) osob patřících mezi generační potomky moravských kolonistů Banátu do uceleného vzpomínkového příběhu, který zachycuje existenci krajanského společenství z Velikého Srediště. To bylo dosud českému čtenáři oproti jiným neznámé a skryté. Kniha je tak z ústřední části příběhem komunity vylíčeným ústy jedné z aktérek lokálního světa Središťanů – Josefy Klepáčkové. Rozeznívá se tudíž hlas „malého člověka“, jehož prostřednictvím se čtenář seznámí s podobenstvím světa jedné nepoznané kapitoly z kulturních dějin tradice české reformační víry v prostoru za hranicemi českého státu.

Český lid / Czech Ethnological Journal, 2013

The text serves as an example of the multi-sited ethnography within the frame of the migration pr... more The text serves as an example of the multi-sited ethnography within the frame of the migration processes from Central Europe to the Balcans throughout the nineteenth century. It focused on the settlement Clopodia (in Czech, Klopotín) in Rumanian Banat, settled in the middle of the nineteenth century by numerous population from the Czech Lands. Even though the migration processes to the historical territory of Banat (contemporary Serbia and Rumania) have already been surveyed, this specifi c migration within the frame of the Habsburg Empire has until now stood aloof from the interest of historians and ethnologists. Therefore, the author of the article denominates it "forgotten" and the point of departure of the migration designates as "Moravian", as the Czech-speaking population came mostly from that region of the contemporary Czech Republic. To Moravian origin refers the present-day language as well as the historical memory of the descendants of the fi rst colonists. This, together with the chosen analyzed manifestations of social praxis serves the author to indicate the identifi cation framework of the community.

n: Roth, Klaus – Katari, Asker (eds.): Ethnologia Balkanica. Cultures of Crisis in Southeast Europe, Part 1: Crises Related to Migration, Transformation, Politics, Religion, and Labour. Vol. 18. München: LIT-Verlag: 121–136., 2016

In this paper, I shall focus on one specific way to solve and cope with crises of identity caused... more In this paper, I shall focus on one specific way to solve and cope with crises of identity caused by a radically new life situation. I will follow a group of Czech Protestants who came from Central Europe and settled at the southeastern border of the Hapsburg Monarchy (currently Vojvodina, southern Banat) in the 19th century. I shall introduce strategies and mechanisms of adaptation that the migrants chose in order to cope with the new situation of emergency and uncertainty they experienced as part of the process. In general, I shall conceptualize these strategies as a culture of coping, based on migrants’ attempts to overcome the discontinuity of the social organization, structure, and social network that operated in their country of origin and their reconstruction or restoration in the new homeland.

Konec velkých vyprávění v nedohlednu: (meta)narativ migrace z Moravy do dnešního Srbska. In: Jirka, Luděk – Jakoubek, Marek – Králová, Nela – Pavlásek, Michal – Tůma, Jiří: Krajané. Hledání nových perspektiv. Praha: Nakladatelství Karolinum: 49–75., 2015

V této kapitole monografie se pokouším konceptualizovat a tematizovat jednu z přehlížených rovin ... more V této kapitole monografie se pokouším konceptualizovat a tematizovat jednu z přehlížených rovin konstrukce sociální identity českých vystěhovalců. Na příkladu komunity reformovaných evangelíků původem z jižní Moravy usazených v srbském Banátu představím jeden z referenčních bodů historického vědomí krajanů – interpretaci příchodu předků do nového prostředí (multietnické obce Veliko Središte). Narativ migrace do prostředí Banátu totiž sehrává úlohu velkého vyprávění (metanarace). Ústřední tezí textu je, že tento konkrétní narativ zachycený v písemné i orální podobě, můžeme považovat za důležitý zdroj identifikace krajanů, protože reprezentuje kulturní paměť společenství. Analyzovaný narativ kolonizace Banátu je pomyslným úvodem do dějin přítomnosti krajanů mimo zemi jejich původu. Doplníme tak dosavadní krajansko-migrační diskurz o další komponentu, jež napomůže porozumět podobě kolektivní identity v komplexnějším záběru.

Allochronismus, orientalismus a balkanismus: produkce koloniálních praktik ve vztahu ke krajanům v rumunském Banátu. In: Trumis, Ladislav a kol.: Prekolonialismus, kolonialismus a postkolonialismus. Impéria a ti ostatní ve východní a jihovýchodní Evropě. Praha: Karolinum: 85–108., 2015

Studie se zabývá konstrukcí obrazu české menšiny v rumunském Banátu. Na základě četných pobytů v ... more Studie se zabývá konstrukcí obrazu české menšiny v rumunském Banátu. Na základě četných pobytů v několika lokalitách osídlených obyvatelstvem původem z českých zemí se pokusím postihnout konstitutivní způsoby, jakými o krajanech v prostoru jihovýchodní Evropy bylo (a je) referováno. Náš vztah ke krajanům v Banátu vždy byl formací mocenské nerovnosti, pro kterou nalézám vyjádření v diskurzech orientalismu, balkanismu a v neposlední řadě allochronismu, který reprezentuje ústřední strategii konstrukce časoprostorové distance vůči obecně Druhým/Jiným. Způsoby imaginace, jakými produkujeme obraz romantizovaných „krajánků“ nejsou nevinnou poznávací praxí, nýbrž jsou nasyceny mocí připisovat Druhým atributy, jež jsou pak dále esencializovány a reifikovány. Obraz krajanů v Banátu se měnil od představy „zapadlých vlastenců“ k „ušlechtilým divochům“. V příspěvku se zaměřím na to, jak je obraz „českého koutku v Banátu“ produkován zejména rozvíjejícím se turismem z České republiky, jehož hnacím motorem je hledání „autentického“, „předmoderního“, „ušlechtilého“.

Among the refugees on the Balkan migrant route: Beyond the culture of giving and headlines. n: Bittnerová, Dana et al.: Etnické komunity. Hrdinové, šibalové, antagonisté Balkánu. Praha: Univerzita Karlova: 399–422., 2017

V průběhu roku 2015 jsem si vyzkoušel několik rolí ve vztahu k současné „uprchlické krizi“: pozic... more V průběhu roku 2015 jsem si vyzkoušel několik rolí ve vztahu k současné „uprchlické krizi“: pozici dobrovolníka pomáhajícího na tzv. balkánské migrační trase se zajištěním základních lidských potřeb, dokumentaristy a také nezávislého novináře, přičemž ve všech těchto rolích byla zároveň nutně přítomná i moje profesní orientace etnologa/antropologa. Mezi lidmi na útěku jsem tak pozoroval dění z několika aktérských perspektiv nebo rolí. Stejně tak jsem mohl zúčastněným pozorováním sledovat jednání a koexistenci aktérů, s nimiž jsem byl v neustálém kontaktu - uprchlíků, dobrovolníků, místních prodavačů, novinářů, ale též příslušníků mocenských složek států, které reprezentovaly dohled nad hraniční kontrolou mobility lidí „v migraci“. V této studii bych chtěl proto prezentovat dilemata a otázky, které jsem se pokoušel v průběhu roku v rámci veřejných debat na různých fórech z pozice „akademika vhozeného po hlavě do migračního proudu“ otevřít k dalším úvahám, neboť mě všude neodbytně doprovázely. Patří mezi ně zejména otázka nerovností mezi subjektem a „objektem“ výzkumu, které byly ztělesňovány v ideálu pomoci a v rámci novinářského průmyslu.

Pro víru nebo za půdou? Několik poznámek k migračním motivacím bulharských Čechů Gabriela Fatková... more Pro víru nebo za půdou? Několik poznámek k migračním motivacím bulharských Čechů Gabriela Fatková Jedna opomenutá kapitola ekonomické migrace mezi Bulharskem a Řeckem: Bulharští Karakačani ve spleti řeckého nacionalismu Lukáš Hanus Přechod české krajanské komunity z obce Gerník (Rumunsko) do transnacionálního momentu Marek Jakoubek "Cesta do Prahi" vojvodovského Čecha Petra Dobiáše (Příspěvek ke studiu přesídlení vojvodovských Čechů z Bulharska do Československa v letech 1949-1950) Michal Pavlásek Obec Svatá Helena jako vinice Boží misiemi oplocená. Krůčky k přehodnocení chápání české (e)migrace na Balkáně 111 Summary 147 Publikace vychází pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivs 3.

Kdo by neznal evergreen Michala Tučného… Před časem refrén slavné písně, v níž obyvatelé obce v... more Kdo by neznal evergreen Michala Tučného… Před časem refrén slavné písně, v níž obyvatelé obce v prostředí divokého západu chtějí zlynčovat příchozího tuláka/cizince, využil hudebník Bonus (Martin Hůle) a Ondřej Vlk v písni Sám černou nocí. Reagoval tak na protiromské pochody nenávisti v Českých Budějovicích na sídlišti Máj z minulého léta. Z jeho adaptace se vyklubal (alespoň pro mne) hudební počin roku, protože jako jeden z mála reagoval na aktuálně společenské vření v české kotlině. Slova refrénu vztažená ke kontextu nenávistných anticiganistických nálad nejednoho zamrazí.

Úvahy o falešné víře ve " svět tam venku ".

Přinášíme základní přehled možností pomoci uprchlíkům.

Příklad kina Zvezda ukázal, že jak státní, tak privátní model vlastnictví kulturního prostoru, ne... more Příklad kina Zvezda ukázal, že jak státní, tak privátní model vlastnictví kulturního prostoru, nevede k naplnění jeho smyslu. Zákonitě se tak musíme ptát, jaké další vlastnické formy jsou možné

Vojvodovo is a village in Bulgaria, inhabited in 1900 – 1950 by several hundred Czech Protestants... more Vojvodovo is a village in Bulgaria, inhabited in 1900 – 1950 by several hundred Czech Protestants. During their post-war re-emigration to the border areas of the South Moravia region of Czechoslovakia, they brought along with them the “spirit” of their world. The film tries to bring this world back through video-elicitation. Visual pictures of the Vojvodovo scene fade to the people who gradually fill the recording with the meaning of their experiences, just as a figurine symbolizing the community is being dressed in the film. Among the guardians of the legacy today, besides Vojvodovo and their offspring and descendants, are the professional ethnographers who have succumbed to the magic of Vojvodovo and who have taken part in the reconstruction of its picture with their texts. A similar role is played by the film itself, a multivocal visual narrative constructed both “here” and “there” (in South Moravia and in Bulgaria) another Vojvodovo. The aspect of geographic distance is suppressed, and in the foreground stands a mutuality distributed by professional ethnographers, the Internet, and meetings with (ex)Vojvodovians. All of which poses the question – where is Vojvodovo today?

Druhé Vojvodovo: myslet obrazem

Vojvodovo je vesnice v Bulharsku, kde v letech 1900-1950 žilo několik stovek českých protestantů. V rámci poválečné reemigrace do pohraničí ČSR se na jižní Moravu spolu s nimi přestěhoval rovněž „duch“ jejich světa. O jeho vyvolání se film prostřednictvím video-elicitace pokouší. Vizuální obrazy vojvodovských kulis se stěhují k těm, kteří je postupně vyplňují významy prožitého, podobně jako je ve filmu oblékána figurína symbolizující tuto komunitu. Mezi strážce odkazu paměti dnes patří kromě rodáků i generační potomci a profesionální etnografové, kteří kouzlu Vojvodova propadli, a na (re)konstrukci jeho obrazu se svými texty významně podílejí. Podobnou roli jistě sehrává i tento film, multivokální vizuální narativ konstruovaný „tady“ a „tam“ (na jižní Moravě a v Bulharsku), druhé Vojvodovo. Aspekt geografické vzdálenosti je potlačen, do popředí je postavena vzájemnost distribuovaná profesionálními etnografy, internetem i setkáními (ex)Vojvodovčanů. Vyvstává tak otázka, kde se dnes Vojvodovo vlastně nachází.

Amitav Ghosh je bezesporu fenoménem anglo-indické literatury ne nepodobný formátu, jaký předsta... more Amitav Ghosh je bezesporu fenoménem
anglo-indické literatury ne nepodobný formátu,
jaký představuje například Salman
Rushdie. Pro antropologii/etnologii je jeho
osoba důležitá z celé řady důvodů. Především
a hlavně, před dvaceti lety vydal knihu
In an Antique Land, jež představuje výraz
ný zásah do promýšlení toho, čím sociální
antropologie/etnologie v posledních
dekádách prošla a co tento obor představuje
dnes.

Dnešní užívání slova „nepřizpůsobiví“ má paralelu v poválečném užívání termínu „nespolehliví“ – t... more Dnešní užívání slova „nepřizpůsobiví“ má paralelu v poválečném užívání termínu „nespolehliví“ – také tehdy se jím označovaly menšiny, jež domněle ohrožovaly znejistělé národní společenství.

http://anthropictures.blog.respekt.ihned.cz/c1-60172970-co-jsme-komu-doopravdy-dluzni

Dříve než byly peníze, byl dluh. David Graeber, americký sociokulturní antropolog a originální my... more Dříve než byly peníze, byl dluh. David Graeber, americký sociokulturní antropolog a originální myslitel, se ve své první do češtiny přeložené knize pokouší o úkol zdánlivě nemožný. Předložit alternativní výklad vývoje dluhů a jeho společenského chápání v průběhu posledních pěti tisíc let. Alternativní vůči čemu? Vůči dosavadnímu velkému vyprávění „otců zakladatelů“ ekonomie, když proti nim staví příběh jiný.

Diskuze nad unesenými dívkami v Pákistánu odhalila velký problém, který toho prozrazuje hodně o v... more Diskuze nad unesenými dívkami v Pákistánu odhalila velký problém, který toho prozrazuje hodně o vztahu naší společnosti k Cizímu, v tomto případě vůči islámské kultuře. Že uvolnila stavidla islamofobii, je víc než zřejmé, stejně tak to, že se vyrojily odmítající reakce. Situaci ale lze číst i jako karikaturu seriózní debaty, jež by se měla vést nad budoucností imigrační politiky a integrace cizinců. - See more at: http://www.blisty.cz/art/67988.html#sthash.hmp3srvA.dpuf

Zeptal jsem se dnes na přednášce studentů, zda se potkáme na akcích Týdne neklidu v Brně pořádaný... more Zeptal jsem se dnes na přednášce studentů, zda se potkáme na akcích Týdne neklidu v Brně pořádaných Iniciativou za svobodné vysoké školy. "Týdne čeho?" bylo mi odpovědí. Ach jo, zas ten roj očí nevinně - a s o to větší nutkavostí - sledující ručičku hodin, která již začala přesluhovat. Že by ono příslovečné mladí a neklidní jaksi neplatilo? - See more at: http://www.blisty.cz/art/62482.html#sthash.SdbxDenl.dpuf

Britské listy, 2012

Dostali jsme se do zajímavé situace -- zatímco média neustále hodnotí současnou společnost jako s... more Dostali jsme se do zajímavé situace -- zatímco média neustále hodnotí současnou společnost jako společnost vědění, Konrad P. Liessmann dokonale vystihl, že jde o eufemismus. Čím více šermujeme s hodnotou vědění, tím rychleji ztrácí vědění na hodnotě. Idea vzdělanosti přestala platit, protože vzdělání je rozpartikularizováno do oborů, které spolu již nekomunikují a jednotná idea vzdělanosti tak neexistuje. - See more at: http://www.blisty.cz/art/62579.html#sthash.Jr8kfrrA.dpuf

Britské listy, 2012

Milosti prezidenta ČR vždy, když k nim přikročil, přišly na přetřes médií. Nejinak tomu je i nyní... more Milosti prezidenta ČR vždy, když k nim přikročil, přišly na přetřes médií. Nejinak tomu je i nyní. Jistě se dočkáme mnohých diskuzí na téma, zda by nebylo lepší udělování milostí prezidentem zrušit, abychom se dalším tahanicím o to, komu byla udělena "právem" a kdo si ji nezaslouží, obloukem vyhnuli. To by ale byla upřímně škoda. Vyhnuli bychom se totiž úvahám nad současným stavem konceptu spravedlnosti a etiky. - See more at: http://www.blisty.cz/art/62363.html#sthash.vOQimQOe.dpuf

Zvěcnit nepřítele do konkrétní podoby je symptomatickým důsledkem vymezení sociální reality preze... more Zvěcnit nepřítele do konkrétní podoby je symptomatickým důsledkem vymezení sociální reality prezentované masmédii. Dobro a zlo musí být jasně pojmenováno, pro diváka a posluchače jasně čitelné. Ukázat prstem a říct: to jsou oni-zlí a následně je překrýt předsudečným pojmovým pláštěm. Příkladem takovéhoto zvěcnění par excellence je jedno označení, dnes dělající v médiích pěknou paseku. Je jím nálepka "nepřizpůsobiví", která se zabydlela ve zkratkovitém vidění světa médií. Zde uváděnou situaci čtu jako jednu z několika kapitol, která ukazuje na projevy nedospělosti (či náznaky pubertálních úletů) masmédií a společnosti v ČR jako takové. - See more at: http://www.blisty.cz/art/61297.html#sthash.heGVYqZN.dpuf

Radikalizaci středních vrstev přijmutím ústředního vymezujícího vzorce slušných lidí a Nepřizpůso... more Radikalizaci středních vrstev přijmutím ústředního vymezujícího vzorce slušných lidí a Nepřizpůsobivých nic nebrání. Skutečným občanským hodnotám jako je sociální rovnost tak začala zvonit hrana. - See more at: http://www.blisty.cz/art/60107.html#sthash.0nQerEuf.dpuf

6th Conference InASEA v Regensburgu. Český lid. …, 2011

From the diary of false faith in the outside world.