Jaromír Tauchen | Masaryk University (original) (raw)

Papers by Jaromír Tauchen

Časopis pro pravní vědu a praxi. Brno: Masaryk University Press, 2023, roč. 31, č. 4, s. 783-804., 2023

Františka Weyra je možné bez pochyby považovat za největší osobnost v historii Právnické fakulty ... more Františka Weyra je možné bez pochyby považovat za největší osobnost v historii Právnické fakulty Masarykovy univerzity a nejvýznamnějšího českého právníka první poloviny dvacátého století. Weyr po sobě nezanechal nejen vlastní vědeckou školu nazývanou jako normativní teorie, která v pojetí jeho žáků přežívala i po jeho smrti, nýbrž i nevydané rukopisy, vilu a řadu movitých věcí. Jejich dalším osudům se věnuje tento příspěvek, který byl vypracován na základě provedeného archivního výzkumu a mj. analyzuje právní spory, jež v padesátých a šedesátých letech minulého století vedla jeho manželka Helena Weyrová. Do těchto sporů se přímo i nepřímo zapojili další profesoři v té době již zrušené brněnské právnické fakulty, jako byl Vladimír Vybral či Vladimír Kubeš.

Even Things Have their Destinies. On the Disputes over the Estate of František Weyr
František Weyr can undoubtedly be considered the greatest personality in the history of the Faculty of Law of the Masaryk University and the most important Czech lawyer of the first half of the twentieth century. Weyr left behind not only his own scientific school, known as normative theory, which survived in the minds of his students even after his death, but also a villa and a number of movables. Their subsequent fate is the subject of this paper, which was prepared on the basis of archival research and among other things deals with the legal disputes that his wife, Helena Weyrová, led in the 1950s and 1960s. These disputes directly and indirectly involved other professors
of the then already closed Brno Faculty of Law, such as Vladimír Vybral and Vladimír Kubeš.

TAUCHEN, J. Labour Law in the Protectorate of Bohemia and Moravia. In Jakub Rákosník - Radka Šustrová (eds.). War employment and social policies in the Protectorate Bohemia and Moravia 1939-1945. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, S. 15-33.

This chapter deals with the history and development of labour law in the Protectorate of Bohemia ... more This chapter deals with the history and development of labour law in the Protectorate of Bohemia and Moravia. Labour law was interfered with shortly after the Protectorate of Bohemia and Moravia was established, as labour law was a branch of law that was heavily influenced in the era of German occupation; the most significant changes applied to so-called collective bargaining. In the previous period, it was built on three pillars: freedom of association, right to strike, and autonomy of trade unions during collective bargaining. Thus autonomy during collective bargaining was actually eliminated. The Protectorate law was based on creating a system of controlled work, in which the State limits autonomy of will of parties to labour relationships significantly. For instance, persons that were engaged mostly in agriculture could be hired for a different job only if they had a prior approval of district authority. Since 1941, Protectorate citizens of the age 18-50 that were able to work could be ordered to carry out certain urgent services of significant political or economic importance. That applied especially to services of protecting the land, ensuring sustenance, improvement of traffic conditions, dealing with state of emergency or nature disasters and others.

TAUCHEN, J., Laiengerichtsbarkeit in der Tschechoslowakei (1918-1989). In Gerald Kohl, Ilse Reiter-Zatloukal (Hrsg.). Laien in der Gerichtsbarkeit. Geschichte und aktuelle Perspektiven. Wien: Verlag Österreich, 2019, S. 341-361

Die Laiengerichtsbarkeit hat auf dem Gebiet der böhmischen Länder eine lange historische Traditio... more Die Laiengerichtsbarkeit hat auf dem Gebiet der böhmischen Länder eine lange historische Tradition. Die Entwicklung der Beteiligung des Laienelements an der Gerichtsbarkeit seit der Gründung des selbstständigen Staates lässt sich in drei Zeitabschnitte unterteilen: Die Erste und Zweite Tschechoslowakische Republik (1918-1939), das Protektorat Böhmen und Mähren und die Nachkriegszeit (1939-1948) und die Zeit des Sozialismus (1948-1989). Am 28. Oktober 1918 wurde in Prag die selbstständige Tschechoslowakische Republik ausgerufen, welche nicht nur aus den böhmischen Ländern (Böhmen, Mähren und Schlesien), sondern auch aus der Slowakei und der Karpatenukraine bestand. Nach dem sog. Rezeptionsgesetz (Nr. 11/1918 Slg.) blieben sämtliche bisherige österreichisch-ungarischen Rechtsvorschriften in Kraft und alle bisherigen Gerichte amtierten weiter. Dies führte zum Rechtsdualismus: In den böhmischen Ländern galt das österreichische Recht, in der Slowakei und in der Karpatenukraine das ungarische Recht. Dieser Beitrag konzentriert sich auf die Analyse der Entwicklung der Beteiligung des Laienelements in den böhmischen Ländern. Die Slowakei und die Karpatenukraine werden also bei Seite nicht behandelt. Mit der Rezeption der Rechtsordnung, der öffentlichen Verwaltung und der Justiz aus der k. u. k. Monarchie wurden auch das Gerichtssystem und die Regel für die Bestellung der Laienrichter übernommen. Weil die Mehrheit dieser Gerichte weiter funktionierte, werden diese nur beachtet, wenn es zu grundlegenden Änderungen in der Durchführung gekommen ist. In der Zeit der Ersten Tschechoslowakischen Republik wird der Schwerpunkt also vor allem auf die neu geschaffenen oder umorganisierten Gerichte mit dem Laienelement gesetzt.

TAUCHEN, J., Die Staatsanwaltschaft in den böhmischen Ländern 1918-1945. In Kohl, G., Reiter-Zatloukal, I. (Hrsg). „… das Interesse des Staates zu wahren“. Staatsanwaltschaften und andere Einrichtungen zur Vertretung öffentlicher Interessen.Wien: Verlag Österreich, 2018, S. 209-222. , 2018

In der Zeit der Ersten Tschechoslowakischen Republik wurden bedeutende Änderungen weder in der Or... more In der Zeit der Ersten Tschechoslowakischen Republik wurden bedeutende Änderungen weder in der Organisation, noch in der Zuständigkeit der Staatsanwaltschaft durchgeführt. Die folgenden fast zwanzig Jahre nach der Gründung des selbständigen tschechoslowakischen Staates funktionierte die Staatsanwaltschaft aufgrund der gleichen Grundsätze und gemäß denselben Rechtsvorschriften, wie in der Zeit der österreichisch-ungarischen Monarchie. Während der Zeitperiode des Protektorats Böhmen und Mähren erhielt die Staatsanwaltschaft zum ersten Mal die Kompetenzen im Zivilverfahren, welche in der Zeit des Sozialismus noch weiter verstärkt wurden. Zur grundsätzlichen Änderung in der Entwicklung der Staatsanwaltschaft ist es am 1. Jänner 1949 gekommen, als sie nach sowjetischem Muster in die Prokuratur umgewandelt wurde. Nach der Wende 1989 war der Begriff „Prokurator“ so unbeliebt, dass sogar die wiedererrichtende Finanzprokuratur kompliziert als „Amt für Vertretung des Staates in Vermögensangelegenheiten bezeichnet werden musste, damit der Begriff „Prokuratur“ vermieden werden konnte.

TAUCHEN, J., Deutschösterreich in der Sicht der Tschechoslowakei. In: Neschwara, Ch., Rainer, J. M. (Hg.). 100 Jahre Republik Österreich. Die Provisorische Nationalversammlung und ihre Rolle bei der Entstehung der Republik Deutschösterreich. Graz: Ares Verlag, 2018, S. 171-179. , 2018

Dieser Beitrag intendiert vor allem eine Analyse von Artikeln in der zeitgenössischen Presse und ... more Dieser Beitrag intendiert vor allem eine Analyse von Artikeln in der zeitgenössischen Presse und von Äußerungen der Schlüsselvertreter des tschechoslowakischen Staates über ihre Beziehungen zur neuen deutschösterreichischen Staatsordnung. In den tschechoslowakischen Zeitungen erschienen schon ab dem 21. Oktober 1918 regelmäßig Berichte aus den Sitzungen der Provisorischen Nationalversammlung, vor allem dann, wenn sie einen Bezug zur (Ersten) Tschechoslowakischen Republik (CSR) hatten. Es fanden sich sogar einige für Deutschösterreich erlassene Rechtsvorschriften in tschechischer Übersetzung abgedruckt. Der tschechische Leser wurde auch über die Situation in Wien informiert und ständig auf die Gefahr der Verbreitung des Bolschewismus aufmerksam gemacht. Soll aber die Stellung und Tätigkeit der Provisorischen Nationalversammlung aus tschechoslowakischer Sicht betrachtet werden, dann darf dabei auch die Beziehung der tschechoslowakischen politischen Vertreter zu den Deutschen in den böhmischen Ländern und die damals intensiv diskutierte Problematik des Selbstbestimmungsrechts der Völker nicht außer Acht gelassen werden.

Právník, 2019

Anotace V roce 1950 došlo ke zrušení Právnické fakulty Masarykovy univerzity, která byla v Brně ... more Anotace
V roce 1950 došlo ke zrušení Právnické fakulty Masarykovy univerzity, která byla v Brně založena v roce 1919. Tento příspěvek mapuje snahy, které vedly ke znovuobnovení brněnské právnické fakulty v uvolněnější atmosféře na konci šedesátých let dvacátého století. Příspěvek je vypracován na základě obsáhlého archivního výzkumu v Archivu Masarykovy univerzity a Národním archivu ČR a obsahuje tak nové dosud nikde nezveřejněné informace. Zaměřuje se především na snahy, které byly ze strany vedení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v roce 1968 uskutečněny k tomu, aby mohla být právnická fakulta v Brně po dvaceti letech opět obnovena. Následně je ukázáno, jak byl tento proces komplikovaný, když o umístění právnické fakulty měla zájem i jiná moravská města, a jakým způsobem se do tohoto procesu zapojili také tzv. buržoazní profesoři, tedy učitelé, kteří byli po roce 1948 z fakulty odstraněni (Vladimír Kubeš, Hynek Bulín, Jaroslav Pošvář, Jiří Cvetler). Příspěvek se dále zabývá prvními měsíci po ustavení fakulty v dubnu 1969 a zakončen je okamžikem, kdy byla slavnostně zahájena výuka (říjen 1969).

Re-establishment of the Brno´s Faculty of Law in 1968-1969
The faculty of law of Masaryk University, which had been established in 1919, was closed in 1950. In this paper, there are outlined the efforts which led to re-establishment of the Brno´s faculty of law in the rather relaxed atmosphere of the late 1960s. The paper is based on a vast research of the documents storred in the Archive of the Masaryk University and in the National Archive of the Czech Republic. It contains information that has never been published, yet. In the paper, there are emphasised mainly the efforts of the management of Jan Evangelista Purkyně University in 1968 aiming at re-opening of the faculty of law in Brno after twenty years during which it had been closed. It is also explained how this process was complicated, as there were other Moravian towns that had been interested to have the faculty in their territory, and how certain so-called bourgeois professors, i. e. teachers who had been removed from the faculty after 1948 (Vladimír Kubeš, Hynek Bulín, Jaroslav Pošvář, Jiří Cvetler) got involved in this process. Last but not least, the paper also describes the first months following the re-establishment of the faculty, i.e. from April 1969 till the ceremonial start of new school year in October 1969.

Zeitschrift für Neuere Rechtsgeschichte, 2019

Law and Language. About Some Issues Concerning the Application of Language Rights of the German M... more Law and Language. About Some Issues Concerning the Application of Language Rights of the German Minority in the First Czechoslovak Republic

Czechoslovakia (1918-1938) was a multinational state in which lived, aside from the Czechs and Slovaks, numerous national minorities (Germans, Hungarians, Poles, Rusyns). For this reason, their protection had to be thoroughly and in detail incorporated in legislation including the Constitution from 1920 (Chapter six). This contribution is devoted to the selected issues connected to the legal regulation of language rights in the first Czechoslovak Republic which are considered the most important ones among the so-called minority rights. In the contribution, the author deals with both internal and international sources of language law among which one of the most important was the Language Act from 1920 and its statutory instrument from 1926. These regulations established rules for using the state language (the Czechoslovak language) and the languages of the national minorities. Moreover, they contained requirements regarding knowledge of the Czech language at state authorities and courts and state enterprises (post office or state railway). The shape of the language law was also in large measure influenced by the practice of the Supreme Administrative Court and Supreme Court. An integral part of this paper consists of examples of judicial application for a reader to get an idea about how the language law worked in reality.

Právo a řeč. K aplikaci norem jazykového práva německé národnostní menšiny v období první Československé republiky
Československo (1918-1938) bylo mnohonárodnostním státem, ve kterém kromě Čechů a Slováků žily početné národnostní menšiny (Němci, Maďaři, Poláci, Rusíni). Z tohoto důvodů musela být jejich ochrana podrobně a důsledně zakotvena i v právních předpisech včetně Ústavy z roku 1920 (Hlava šestá). Tento příspěvek se zabývá vybranými problémy spojenými s právní úpravou jazykového práva v první Československé republice, které je považováno za nejdůležitější z tzv. menšinových práv. Autor se v příspěvku věnuje jak vnitrostátním, tak i mezinárodním pramenům jazykového práva, z nichž k nejdůležitějším náležel jazykový zákon z roku 1920 a prováděcí nařízení k tomuto zákonu z roku 1926. Tyto právní předpisy stanovily pravidla pro používání státní jazyka (jazyka československého) a jazyků národnostních menšin. Zároveň obsahovaly požadavky týkající se znalosti češtiny u státních úřadů a soudů a státních podniků (pošty či státních drah). Do podoby jazykového práva zasáhla výrazným způsobem také judikatura Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu. Nedílnou součástí tohoto pojednání tvoří příklady z aplikační praxe tak, aby si čtenář udělal představu o tom, jak fungovalo jazykové právo ve skutečnosti.

Zeitschrift für Neuere Rechtsgeschichte, 2020

Research in the Field of History of Law in the Czech Republic (2004–2019) This paper presents ... more Research in the Field of History of Law in the Czech Republic (2004–2019)

This paper presents the four institutions conducting research in the field of legal history at their respective law faculties (Prague, Brno, Olomouc, Pilsen) and briefly summarizes the work of Czech legal historians during the last 15 years. It pays attention to both Czech legal history and legal history in general. The paper is structured as follows: history of legal science, editions of legal sources, bibliographies, textbooks and educational materials, history of public law, history of the judiciary, history of private law, history of criminal law and history of legal professions. The most notable publications (mainly monographs) published in the Czech Republic in each of the fields are mentioned. The paper primarily draws from the work of legal historians but also takes into account the research of other historians, therefore attention is paid to their publications as well in certain cases. The work of Czech experts on Roman law is not included in the scope of the paper.

Právněhistorický výzkum v České republice (2004–2019)
Tento příspěvek přestavuje čtyři právněhistorická pracoviště na právnických fakultách v České republice (Praha, Brno, Olomouc a Plzeň) a stručně analyzuje práce českých právních historiků za posledních patnáct let. Pozornost je věnována českým právním dějinám a obecným právním dějinám. Příspěvek je strukturován podle následujících oblastí: dějiny právní vědy, edice právních pramenů, bibliografie, učebnice a učební pomůcky, dějiny veřejného práva, dějiny soudnictví, dějiny soukromého práva, dějiny trestního práva a historie právnických povolání. U každé oblasti jsou uvedeny nejdůležitější tituly (především monografie), které v dané době v České republice vyšly. Příspěvek vychází zejména z prací právních historiků, avšak právními dějinami se zabývají i historici obecní. V některých případech je pozornost věnována i jejich pracím. Práce českých romanistů nejsou předmětem tohoto pojednání.

Beiträge zur Rechtsgeschichte Österreichs, 2022

Public Administration of the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939–1945). Overview and Develo... more Public Administration of the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939–1945). Overview and Developmental Trends

During the era of the Protectorate of Bohemia and Moravia, it is essential to distinguish between the Reich (German) administration and the autonomous (Czech) administration. The Protectorate was afforded a degree of autonomy by a decree of the Führer from 16th March 1939, however this autonomy was eroded by the Nazis over time. Most of the governmental bodies of the autonomous administration were retained from the era of the Second Czechoslovak Republic. The Parliament was however abolished. The autonomous administration was headed by State President Dr. Emil Hácha and the Protectorate government. Several new administrative bodies were formed, such as labour offices, a land law office or a supreme price administration office. At the head of the occupational (German) administration was the Reich Protector. At a local level, it was represented by Oberlandräte (High Land Councils). German judiciary and security organs were also established in the Protectorate.

Journal on European History of Law, 2023

The Controlled Economy, its Legal Basis and Criminal Protection in the Protectorate of Bohemia an... more The Controlled Economy, its Legal Basis and Criminal Protection in the Protectorate of Bohemia and Moravia /1939 – 1945/

Immediately after the establishment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, the government of the Protectorate began to enact legislation for the transition to a controlled economy, following the Reich model. Its nature varied, but at least two basic groups can be distinguished: legislation regulating the market and legislation regulating the rationing system. One of the main features controlled economy of the Protectorate was the freezing and control of prices, for which the Supreme Price Office was created. In practice, restrictions on the free sale of food, fuel and other commodities played a crucial role. At the same time, Czech-Moravian associations were created-they managed and controlled the production and distribution of food and other commodities, and some state functions were delegated to them. In course of the implementation of the controlled economy, essential management and control tasks were also delegated to the provincial and district authorities, which also prosecuted offences against maintenance economy and controlled economy. In the course of time, repression took hold, and the German special courts punished with all the vigour and severity they could, even in the case of Protectorate citizens, acts against economic regulations.

Časopis pro právní vědu a praxi, 2021

Dne 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost dlouho očekávaný zákon o soudních tlumočnících a soudních p... more Dne 1. ledna 2021 vstoupil v účinnost dlouho očekávaný zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Soudní tlumočníci se tak poprvé v našem historickém vývoji dočkali prvního samostatného zákona upravující tlumočnickou činnost. Nový zákon tak představuje důvod pro ohlédnutí se za téměř dvousetletou historií soudního tlumočení a právního postavení soudních tlumočníků v českých zemích. Tato problematika byla dosud v odborné právněhistorické literatuře značně opomíjená, takže tento příspěvek vypracovaný na základě provedeného archivního výzkumu a analýz y dobové judikatury přestavuje dosud jediné systematické z pracování historického vývoje právní úpravy od jejích počátků v první polovině devatenáctého století až do současnosti.

Journal on European History of Law, 2021

This article focuses on the state interventions in the sphere of commercial law in the Protectora... more This article focuses on the state interventions in the sphere of commercial law in the Protectorate of Bohemia and Moravia during the years 1939-1945. Protectorate citizens (the Czechs) were mainly governed within the scope of commercial law by the Austrian Commercial Code of 1863, inherited from the Habsburg monarchy, which received only minor alterations. During the war, the Minister of Justice had wide powers to enforce restrictions or waive certain limitations when it came to commercial law, which was mainly justified by public order concerns and the environment of the war economy. The article takes note, among other issues, of the changes in corporation law, obligation law, patent law or securities law. During the existence of the Protectorate of Bohemia and Moravia, an entirely new system of regulation was also introduced for promissory notes and cheques.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, 2023

Tento článek podrobně analyzuje život a profesní kariéru profesora církevního práva na Právnické ... more Tento článek podrobně analyzuje život a profesní kariéru profesora církevního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity Rudolfa Wierera (1907–1986). Na základě analýzy archivního materiálu z několika českých archivů a kritického rozboru pamětí Wiererovy manželky Bohumily přináší zcela nové dosud nikde nepublikované biografické informace o Rudolfu Wiererovi. Ten po skončení druhé světové války byl v Československu vyšetřován v rámci retribučních procesů za svou činnost v období Protektorátu Čechy a Morava. Odsouzen však nikdy nebyl, protože se mu podařilo uprchnout do Německa, kde se zapojil do činnosti československých exilových organizací a opět začal působit v akademické sféře jako profesor na Ukrajinské svobodné univerzitě. V šedesátých letech se přestěhoval do Spojených států, kde nejprve přednášel historii a později pracoval jako knihovník.

Journal on European History of Law, vol. 10, Nr. 2, pp. 2-14 (ISSN 2042-6402), 2019

System of forced and directed labour was characteristic for protectorate labour law. In order for... more System of forced and directed labour was characteristic for protectorate labour law. In order for this system to work effectively, it was necessary to create some required effective managing and controlling mechanisms. Of major importance was a newly created system of employment offices and their subsidiaries which was directed by the Ministry of Social and Health Administration, later by the Ministry of Economy and Labour. Employment offices constituted one of the most important and key instruments in the process of performing directed and forced labour. During World War II, their tasks and authority gradually grew and at the end of the war they applied basically to all areas related to work performance. Although the employment offices belonged to the so-called autonomous (Czech) administration, their leading positions were taken by German officers which had a considerable influence on their actual activity. The Ministry of Social and Health Administration (later Ministry of Economy and Labour) represented an institution where legal regulations for the labour law area were made. Since 1942, mostly German officers were in charge of this area amongst whom can be named primarily Dr. Walter Bertsch and Dr. Wilhelm Dennler. German office workers transferred here from the Office of Reich Protector, thus they directly contributed to creating drafts of legislation.

GÁBRIŠ, T.-HORÁK, O.-TAUCHEN, J. (eds.). Školy, osobnosti, polemiky. Pocta Ladislavu Vojáčkovi k 65. narozeninám, pp. 556-565 (ISBN 978-80-87475-51-5)

Příspěvek byl vypracován na základě archiválií uložených v Archivu Akademie věd České republiky v... more Příspěvek byl vypracován na základě archiválií uložených v Archivu Akademie věd České republiky ve fondu Procházka Vladimír I. Tento celistvě dochovaný fond poskytuje relativně úplný obraz o Pro-cházkově vědecké, pedagogické, organizátorské a politické činnosti, přičemž zásadní význam mají ma-teriály k ústavnímu vývoji Československa

Úřady práce tvořily v období Protektorátu Čechy a Morava páteř celého systému řízené práce, proto... more Úřady práce tvořily v období Protektorátu Čechy a Morava páteř celého systému řízené práce, protože řídily a dle pokynů Ministerstva sociální a zdravotní správy (později Ministerstva hospodářství a práce) prakticky prováděly přikazování do práce. V době druhé světové války se tak staly efektivně fungujícím nástrojem pro exploataci hospodářského potenciálu Protektorátu a pro využití jeho pracovních sil pro potřeby válečného hospodářství. Vedle Gestapa se úřady práce, v běžné mluvě nazývané jen „pracáky“, staly nejnenáviděnějším a nejobávanějším symbolem nacistického okupačního režimu, především pro jejich účast v procesu nuceného nasazení státních příslušníků Protektorátu v Říši.

The article deals with the organisation and activity of the labor offices in the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939-1945).

In der Zeit des Protektorats Böhmen und Mähren wurden zur Arbeitslenkung schon im Juli 1939 sog. Arbeitsämter errichtet; teilweise übernahmen sie die Agenda der bisherigen öffentlichen Arbeitsvermittlungsstellen (nach der Regierungsverordnung Nr. 193/1939 Slg., über die Arbeitsämter). Die Arbeitsämter stellten eine der wichtigsten Instrumente im Prozess der Arbeitslenkung und der Zwangsarbeit dar. Obwohl sie organisatorisch zur sog. autonomen Verwaltung angehörten und dem Ministerium für Sozial- und Gesundheitsverwaltung (später dem Ministerium für Wirtschaft und Arbeit) unterstanden, wurde ihre leitenden Stellen von deutschen Beamten besetzt, was einen bedeutenden Einfluss auf ihre praktische Tätigkeit hatte.
Die Autonomie des Arbeitgeberwillens wurde im Protektorat dadurch beschränkt, dass das Arbeitsverhältnis nur mit Zustimmung des Arbeitsamtes vereinbart oder gekündigt werden durfte. Bestimmte Arbeitgeber, welche ihren Betrieb ganz oder nur teilweise einstellen oder ihre Arbeitskräfte massenhaft entlassen wollten, waren verpflichtet, diese Tatsache dem Arbeitsamt zu melden und einen Genehmigungsantrag zu stellen (nach der Regierungsverordnung Nr. 238/1939 Slg., über Maßnahmen gegen Einstellung von Betrieben und Massenentlassungen von Arbeitnehmern). Im Laufe des Zweiten Weltkrieges kam es zur Erweiterung der Kompetenzen und Aufgaben der Arbeitsämter.

Fiamová, M., Anti-Semitic Legislation in Slovakia and in Europe: collection of papers from the international scientific conference Bratislava, September 8.-9. 2011. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2015, pp. 110-124 (ISBN 978-80-89335-71-8)

The purpose of this paper is to point out the legislative basis of restraints on handling Jewish ... more The purpose of this paper is to point out the legislative basis of restraints on handling Jewish property and its subsequent administration in the period of the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939-1945). This contribution does not deal with the real course of events related to "Aryanization" and the confiscation of Jewish property, but analyzes relevant legislation, based on which the discriminatory measures of an economic and proprietary nature against the Jews should have been implemented.

TAUCHEN, J., Národní soud (1939-1942). In: Právněhistorické studie, Praha: Karolinum, 2014, roč. 44, č. 1, s. 134-152. ISSN 0079-4929., 2014

Příspěvek mapuje činnost Národního soudu v letech 1939-1942, který fungoval k prověření majetkový... more Příspěvek mapuje činnost Národního soudu v letech 1939-1942, který fungoval k prověření majetkových poměrů bývalých funkcionářů a politiků činných v období první Českosloveské republiky.

The paper describes the activities of the National Court in the years 1939-1942, which functioned to examine the financial situation of former officials and politicians active in the First Czechoslovak Republic.

In: Karel Schelle, Jaromír Tauchen, Sexuální trestné činy včera a dnes. Ostrava: KEY Publishing, 2014, p. 194-207, (ISBN 978-80-7418-213-6), 2014

Účelem tohoto příspěvku je podat základní přehled právní úpravy sexuálních trestných činů a jejic... more Účelem tohoto příspěvku je podat základní přehled právní úpravy sexuálních trestných činů a jejich stíhání v nacistickém Německu v letech 1933-1945. Nacisté právě v této oblasti provedli několik významných změn a zostřili represi trestných činů sexuální povahy a zavedli dokonce některé nové skutkové podstaty. Předložený příspěvek pojednává nejprve o základní charakteristice nacistického trestního práva, aby čtenář pochopil, na jakých principech bylo vůbec založeno. Poté je věnována pozornost jednotlivým skutkovým podstatám sexuálních trestných činů zakotvených v německém trestním zákoníku z roku 1871. Podrobně příspěvek pojednává o nově zavedeném trestném činu „prznění rasy“, který byl stíhán dle zákona na ochranu německé krve a německé cti z roku 1935. Protože se předním nacistům nezdálo trestní právo dostatečně „tvrdé“ a efektivní v boji se zločinností, tak se ve třicátých letech minulého století začala připravovat velká trestněprávní reforma. Výrazně zpřísněno mělo být i postihování sexuálních deliktů, k čemuž však již vzhledem k dalším událostem nikdy nedošlo.

The purpose of this chapter is to give a basic overview of regulation of sexual crime and its prosecution in Nazi Germany in the years 1933-1945. Nazis in this area have made some significant changes and sharpen the repression of crimes of a sexual nature and have even introduced some new facts. This chapter first discusses the basic characteristics of a Nazi criminal law so that the reader would understand the principles of its basis. Then, attention is paid to the individual facts of sex crime embeded in the German Criminal Code of 1871. The chapter discusses in detail the newly introduced crime offense "defiling race", which was prosecuted under the Act on the Protection of German Blood and German Honor from 1935. As the leading Nazis did not feel the criminal law "hard" enough and effective in the fight against crime, in the 30’s of the last century a preparation of large crime law reform started. It should be considerably more strict prosecution of sexual offenses, which didn’t come into action due to other events and development.
Vytisknout

Milan Hlavačka, Pavel Cibulka. Chudinství a sociální politika: terminologické vyjasnění, historický přehled a koncepce řešení. Praha: Historický ústav AV, 2013, p. 561-578 ( ISBN 978-80-7286-225-2) , 2013

"V období existence Protektorátu Čechy a Morava nebyly provedeny v oblasti chudinské péče nějaké ... more "V období existence Protektorátu Čechy a Morava nebyly provedeny v oblasti chudinské péče nějaké dalekosáhlé změny. V podstatě tak platila stávající právní úprava z předchozího období. Chudinská péče však nebyla stejná pro všechny obyvatele Protektorátu, nýbrž lišila se podle toho, jakou státní příslušnost měla osoba nárokující si chudinskou péči. Stejný nebyl tedy ani nositel chudinské péče. Po roce 1939 byly také zavedeny přímé a nepřímé nástroje podpory nemajetných osob, tedy především sociální příspěvky rodinám s velkým počtem dětí. Zároveň byly v tomto období nalezeny další prostředky, které naplňovaly chudinský fond obce. Na závěr je nutné se zmínit také o stále se zostřující represi proti osobám vyloučeným z národního společenství, tedy především proti tulákům, žebrákům, osobám práce se štítícím či Romům.

During the existence of the Protectorate of Bohemia and Moravia no dramatic changes were made in the field of care of the poor. After 1939 both direct and indirect tools of support for poor people were introduced, such as social benefits for families with many children. Additional sources were also found to fill the poverty relief funds of communities. The present study gives basic information about the changes taking place in the legal regulation of the care of the poor during the Nazi occupation of Bohemia and Moravia. Thus, it may give fresh stimulus to the interest in this particular area and provide a new view of the Protectorate's social policy without being tainted with any ideology, as it was the case of studies published prior to 1989. It is also desirable to do archival research in this particular area to show the practical effect of the legislative measures related to social care."

Časopis pro pravní vědu a praxi. Brno: Masaryk University Press, 2023, roč. 31, č. 4, s. 783-804., 2023

Právník, 2019

Zeitschrift für Neuere Rechtsgeschichte, 2019

Zeitschrift für Neuere Rechtsgeschichte, 2020

Research in the Field of History of Law in the Czech Republic (2004–2019) This paper presents ... more Research in the Field of History of Law in the Czech Republic (2004–2019)

Beiträge zur Rechtsgeschichte Österreichs, 2022

Journal on European History of Law, 2023

Časopis pro právní vědu a praxi, 2021

Journal on European History of Law, 2021

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, 2023

Journal on European History of Law, vol. 10, Nr. 2, pp. 2-14 (ISSN 2042-6402), 2019

GÁBRIŠ, T.-HORÁK, O.-TAUCHEN, J. (eds.). Školy, osobnosti, polemiky. Pocta Ladislavu Vojáčkovi k 65. narozeninám, pp. 556-565 (ISBN 978-80-87475-51-5)

The article deals with the organisation and activity of the labor offices in the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939-1945).

TAUCHEN, J., Národní soud (1939-1942). In: Právněhistorické studie, Praha: Karolinum, 2014, roč. 44, č. 1, s. 134-152. ISSN 0079-4929., 2014

In: Karel Schelle, Jaromír Tauchen, Sexuální trestné činy včera a dnes. Ostrava: KEY Publishing, 2014, p. 194-207, (ISBN 978-80-7418-213-6), 2014

Vojáček, L., Tauchen, J. a kol., Vývoj soukromého práva na území českých zemí-II. díl. Brno: Masarykova univerzita, s. 862-877, 2012

Vojáček, L., Schelle, K., Tauchen, J, a kol., Vývoj soukromého práva na území českých zemí-I. díl. Brno: Masarykova univerzita, s. 704-719, 2012

Vojáček, L., Schelle, K., Tauchen, J, a kol., Vývoj soukromého práva na území českých zemí-I. díl. Brno: Masarykova univerzita, s. 368-390., 2012

V Dějinách Právnické fakulty Masarykovy univerzity I., II. se především dočtete, - kde všude faku... more V Dějinách Právnické fakulty Masarykovy univerzity I., II. se především dočtete, - kde všude fakulta sídlila, - jaké orgány v jednotlivých obdobích fakultu řídily a s jakými problémy se potýkaly, - co a jak se na fakultě učilo a zkoušelo, - jak se vědecky profilovali její učitelé, - jak se na fakultu přijímali studenti a jak studium končili. Dovíte se také - kdo byli autory zákona o zřízení univerzity v Brně, - kdo byl promován jako první doktor práv Masarykovy univerzity, - jak se jmenovala první brněnská doktorka práv, - kolik je základních kamenů budovy fakulty, - jak se na podobě budovy podepsalo působení Gestapa, - že se profesoři zapojili do odboje, ale také kolaborovali, - jak do chodu fakulty zasáhly únorové události roku 1948, - proč byla fakulta v roce 1950 zrušena, - proč univerzita, když její původní název překážel, nesla jméno Jana Evangelisty Purkyně, - kdo se zasloužil o znovuotevření fakulty, - co se na fakultě dělo koncem roku 1989, - jak se fakulta adaptovala na zcela nové poměry, - proč máme stropy velkých poslucháren podepřeny dřevěnou konstrukcí a řadu dalších zajímavých informací. Prostřednictvím medailonků Vám také dáme nahlédnout do života již nežijících profesorů a docentů.

---
History of the Faculty of Law Masaryk-University 1919-2019. Part 1, 1919-1989
The book deals with the history of the Faculty of Law, Masaryk University, Brno.

TAUCHEN, J. Práce a její právní regulace v Protektorátu Čechy a Morava. Praha: Wolters Kluwer, 2016. 480 s. ISBN 978-80-7552-304-4., Aug 31, 2016

Monografie podává v jedenácti kapitolách podrobný přehled o právní regulaci práce a jevů spojenýc... more Monografie podává v jedenácti kapitolách podrobný přehled o právní regulaci práce a jevů spojených s prací v období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Pro pochopení sledovaného účelu vydávání některých pracovněprávních norem a vůbec pojetí pracovněprávních institutů dle nacistických představ je v úvodních pasážích věnována pozornost ideologickému pojetí práce a vybraným kategoriím pracovního práva. Monografie podává také stručný nástin říšského pracovního práva, které bylo vzorem pro právo protektorátní. Z hlediska sledovaného tématu je stěžejní část věnovaná omezení autonomie vůle zaměstnance a zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, jakož i vytvoření a fungování systému řízené a nucené práce. V prvním případě se jedná především o zásahy do mzdové politiky či zákaz hromadného propouštění, ve druhém pak o zavedení pracovní povinnosti, přikazování pracovních sil k výkonu práce, včleňování do práce a konečně nucené nasazení českých pracovních sil na území Říše. Monografie rovněž analyzuje činnost úřadů, které měly co do činění se správou práce, ať už souvisely s vytvářením pracovněprávních norem (Ministerstvo hospodářství a práce), s jejich aplikací (úřady práce), či dozorem nad jejich dodržováním (živnostenská inspekce). Monografie je koncipována tak, aby přehledně podala dané téma na základě dostupných archiválií, edicí archivních materiálů, publikovaných pramenů práva, odborné dobové i současné sekundární literatury, memoárů či dobového tisku. Z velké části přináší zcela nové a dosud nepublikované poznatky, které byly získány zejména na základě rozsáhlého studia archivního materiálu.

Labor and its Legal Regulation in the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939–1945)
From the days when the state has begun to authoritatively interfere in labor relations between employees and employers, the nature of these relationships begun to change, alongside with the increasing government regulation, which has been initially considered as purely private. Gradually, labor law got right on the border between the private and the public law. In totalitarian regimes, the government has always vehemently sought to suppress the private element of labor law in favor of state regulation. The period of Protectorate of Bohemia and Moravia (1939 – 1945) has not been an exception. Thus, the labor law represented a branch of the private law that underwent most changes during the Nazi occupation of the Czech territory.