| dbo:abstract |
Novou etapu rozvoje hudby na území Sovětského svazu otevřela Velká říjnová socialistická revoluce v roce 1917, která zasáhla do všech oblastí kulturního života ruského lidu. Sovětský stát usiloval o rozvoj umění a samotná sovětská hudba měla zdůrazňovat ideovost na podkladě vědeckého světového názoru, stranickost a demokratizaci. Sovětské umění jakožto umění mladé muselo projít základními změnami, aby mohlo plnit svůj hlavní cíl, a to vést lid ke komunismu. Projevovala se snaha probojovat do umění hlavní ideové a estetické principy marx-leninské teorie (což znamenalo naučit umělce vnímat a správně zobrazovat novou skutečnost). Jejími hlavními iniciátory byla Komunistická strana a vláda sovětského státu. Vladimír Iljič Lenin v roce 1918 podepsal dva dekrety o hudbě – o nacionalizaci hudebních vydavatelstev a zestátnění konzervatoří. Právě hudební vydavatelství později sehrála důležitou roli v rozvoji sovětské hudby a termín “státní hudební výstavba“ indikoval, že starost o rozvoj hudby na sebe bere stát a jeho orgány. Rozvoj sovětské hudby značně ovlivnila občanská válka, mnoho divadel nebylo v provozu a hudebníci odcházeli do Rudé armády nebo za hranice. Právě za války lidé pociťovali větší potřebu poslouchat hudbu nebo se nějakým jiným způsobem odreagovat a zapomenout tak na chvíli na válečné útrapy a bídu. Z tohoto důvodu také vznikaly různé revoluční či bojové písně, např. Internacionála, Rudý prapor, Vpřed směle, soudruzi, spějme a mnohé další. Kromě revolučních písní se těšily oblibě také písně lidové, které byly velmi oblíbené zejména proto, že povzbuzovaly odhodlání k boji (např. Ej uchněm, Dobinuška a jiné). Revoluční a lidové písně byly základem pro budoucí sovětské písně a vyznačovaly se pochodovým rytmem a dynamickým charakterem. Písně vznikaly buďto přepracováním starých známých písní (např. Topič) nebo se tvořily písně naprosto nové, složené sovětskými skladateli. Mezi nejznámější skladatele patřil V. Buglaj a Dmitrij Pokrass. Velcí ruští skladatelé jako Alexandr Glazunov, M. Ippolitov-Ivanov a R. Glier se přičinili svou výchovou prvních skladatelů a hudebních umělců sovětské epochy. Nikolaj Mjaskovskij složil 27 symfonií a mezi nimi i symfonii V., která byla první sovětskou symfonií vůbec. (cs) The music of the Soviet Union varied in many genres and epochs. The majority of it was considered to be part of the Russian culture, but other national cultures from the Republics of the Soviet Union made significant contributions as well. The Soviet state supported musical institutions, but also carried out content censorship. According to Lenin, "Every artist, everyone who considers himself an artist, has the right to create freely according to his ideal, independently of everything. However, we are Communists and we must not stand with folded hands and let chaos develop as it pleases. We must systemically guide this process and form its result." (en) Термін «радянська музика» відносять до музичного мистецтва і культури багатьох народів, що опинилися в XX столітті під радянською владою. Її відправною точкою вважаються події жовтневого перевороту 1917 року, після якого однією з державних задач стало «прилучення трудящих до основ музичної культури». Таким чином епоха радянської музики охоплює період з кінця 1917 до розпаду СРСР у 1991 році. (uk) Музыка СССР — музыка, исполненная и написанная в период существования СССР (1922—1991). Этот вид искусства состоял из самых разнообразных жанров и периодов. Хотя основная часть музыкантов были русские, также значительный вклад сделали и другие народы СССР, в особенности, украинцы, белорусы, евреи, народы Кавказа. (ru) |
| rdfs:comment |
The music of the Soviet Union varied in many genres and epochs. The majority of it was considered to be part of the Russian culture, but other national cultures from the Republics of the Soviet Union made significant contributions as well. The Soviet state supported musical institutions, but also carried out content censorship. According to Lenin, "Every artist, everyone who considers himself an artist, has the right to create freely according to his ideal, independently of everything. However, we are Communists and we must not stand with folded hands and let chaos develop as it pleases. We must systemically guide this process and form its result." (en) Термін «радянська музика» відносять до музичного мистецтва і культури багатьох народів, що опинилися в XX столітті під радянською владою. Її відправною точкою вважаються події жовтневого перевороту 1917 року, після якого однією з державних задач стало «прилучення трудящих до основ музичної культури». Таким чином епоха радянської музики охоплює період з кінця 1917 до розпаду СРСР у 1991 році. (uk) Музыка СССР — музыка, исполненная и написанная в период существования СССР (1922—1991). Этот вид искусства состоял из самых разнообразных жанров и периодов. Хотя основная часть музыкантов были русские, также значительный вклад сделали и другие народы СССР, в особенности, украинцы, белорусы, евреи, народы Кавказа. (ru) Novou etapu rozvoje hudby na území Sovětského svazu otevřela Velká říjnová socialistická revoluce v roce 1917, která zasáhla do všech oblastí kulturního života ruského lidu. Sovětský stát usiloval o rozvoj umění a samotná sovětská hudba měla zdůrazňovat ideovost na podkladě vědeckého světového názoru, stranickost a demokratizaci. Sovětské umění jakožto umění mladé muselo projít základními změnami, aby mohlo plnit svůj hlavní cíl, a to vést lid ke komunismu. Projevovala se snaha probojovat do umění hlavní ideové a estetické principy marx-leninské teorie (což znamenalo naučit umělce vnímat a správně zobrazovat novou skutečnost). Jejími hlavními iniciátory byla Komunistická strana a vláda sovětského státu. Vladimír Iljič Lenin v roce 1918 podepsal dva dekrety o hudbě – o nacionalizaci hudební (cs) |
