Hebrew bibliography, printing, Jewish languages Research Papers (original) (raw)

המאמר עוסק בפולמוס, שהוצעו בו אפשרויות שונות לניקוד שם הספר, בְּאֵר הַגוֹלָה,
בלמ"ד קמוצה, או "בְּאֵר הגוֹלֶה", בסגול תחת הלמ"ד. מסקנתו היא כי יש לקיים
את המסורת המקובלת לפיה יש לנקד "בְּאֵר הַגוֹלָה, והוא מציע פשר חדש לשם
החיבור.

Der Band ist der erster einer geplanten Reihe mit Beiträgen zu jüdischen Quellen, hebräisch Ma'ayanot. Er versammelt verschiedene Beiträge, die einen aktuellen Einblick in den Stand der Erforschung der alten Jüdischen Gemeindebibliothek in Mainz bieten. Die Bibliothek wurde im November 1938 beschlagnahmt, hat die Zerstörung und den Krieg jedoch relativ unbeschadet überstanden und befi ndet sich seit den 50-er Jahren als Leihgabe der Jüdischen Gemeinde Mainz an der Johannes Gutenberg-Universität Mainz. Dort wird sie im Fachbereich für Theologie von Professor Dr. Andreas Lehnardt am Lehrstuhl für Judaistik gepfl egt und weiter erforscht. Die hier versammelten Studien und Buchvorstellungen sind im Laufe mehrerer Jahre im Zusammenhang mit einer erneuten Bestandserfassung erfolgt. Bei der Durchsicht und Neuordnung der Bibliothek wurden viele größere und klei-nere Entdeckungen gemacht. Einige Beiträge behandeln übergreifende Aspekte der Bestandsgeschichte, andere behandeln interessante Details, die die lange Geschichte der Jüdischen Gemeinde in Mainz erhellen. Wichtige in der Bibliothek aufgefundene Dokumente aus der Gemeinde werden in dem Band zum ersten Mal in deutscher Übersetzung einem breiteren Publikum erschlossen und näher analysiert. Ein Katalogteil behandelt eine kleine Auswahl besonders interessanter und schöner Titel. 80 Jahre nach ihrer Beschlagnahmung soll somit der Erhalt der Bibliothek gefeiert und das Verständnis für diesen in Rheinland-Pfalz und weit darüber hinaus einzigartigen literarischen Schatz gefördert werden.

- by Yakov Z. Mayer
- •
- Eastern European Studies, Print Culture, Publishing, Nineteenth Century Studies

Der Band ist der erster einer Reihe mit Beiträgen zu jüdischen Quellen, hebräisch Ma'ayanot. Er versammelt verschiedene Beiträge, die einen aktuellen Einblick in den Stand der Erforschung der alten Jüdischen Gemeindebibliothek in Mainz bieten. Die Bibliothek wurde im November 1938 beschlagnahmt, hat die Zerstörung und den Krieg jedoch relativ unbeschadet überstanden und befindet sich seit den 50-er Jahren als Leihgabe der Jüdischen Gemeinde Mainz an der Johannes Gutenberg-Universität Mainz. Dort wird sie im Fachbereich für Theologie von Professor Dr. Andreas Lehnardt am Lehrstuhl für Judaistik gepfl egt und weiter erforscht. Die hier versammelten Studien und Buchvorstellungen sind im Laufe mehrerer Jahre im Zusammenhang mit einer erneuten Bestandserfassung erfolgt. Bei der Durchsicht und Neuordnung der Bibliothek wurden viele größere und klei-nere Entdeckungen gemacht. Einige Beiträge behandeln übergreifende Aspekte der Bestandsgeschichte, andere behandeln interessante Details, die die lange Geschichte der Jüdischen Gemeinde in Mainz erhellen. Wichtige in der Bibliothek aufgefundene Dokumente aus der Gemeinde werden in dem Band zum ersten Mal in deutscher Übersetzung einem breiteren Publikum erschlossen und näher analysiert. Ein Katalogteil behandelt eine kleine Auswahl besonders interessanter und schöner Titel. 80 Jahre nach ihrer Beschlagnahmung soll somit der Erhalt der Bibliothek gefeiert und das Verständnis für diesen in Rheinland-Pfalz und weit darüber hinaus einzigartigen literarischen Schatz gefördert werden.

Sefer shivḥei ha-Besht is considered the central collection of hagiographic tales regarding Rabbi Israel Baal Shem Tov (c. 1700–1760). It was first printed in Hebrew in Kopys in the latter part of 1814 and includes hundreds of stories which circulated orally and were heard by the author. The work was soon translated into Yiddish, with significant changes, and three such translations have survived, each one very different to the others. The first translation, published in Ostróg in 1815, was believed lost. This paper offers a brief description of the recently discovered edition, discussing its uniqueness in the context of the work's printing history and on the background of Jewish publishing in Eastern Europe.
המהדורות האבודות של ספר שבחי הבעש"ט ביידיש, 1817-1815
(כולל דיון ראשוני במהדורת אוסטרהא תקע"ה - שנמצאה לאחרונה - לאחר שנחשבה לאבודה)

- by Jonatan Meir
- •
- Religion, New Religious Movements, Mythology And Folklore, History

The paper is the nal part of the research on the bibliographic project by Conrad Gesner published in La ‘Bibliotheca Universalis’ monumento della cultura europea by Fiammetta Sabba (Rome, Bulzoni, 2012). The purpose of the paper is to highlight the sources used by Gesner to nd pieces of information about the jewish authors and works and editions de nable as ‘Hebrew reported in the Bibliotheca Universalis and the Pandectae. Although the dif culties in realizing a complete and organic review has been high and complex, it has been possible to nd a lot of ancient and contemporary jewish authors and editors and to clarify the value of Gesner’s work about the knowledge and the spread of the jewish culture.

Conrad Gesner pubblicata nel volume di Fiammetta Sabba La ‘Bibliotheca
Universalis’ monumento della cultura europea (Roma, Bulzoni, 2012). Se
per i testi latini e per quelli greci sia manoscritti che a stampa le fonti di
informazioni e il trattamento bibliografico erano stati affrontati, altrettanto
non era stato possibile per i testi ebraici a causa della complessità del tema
e delle poche, e poco esplicite, notizie che Gesner su questo ci ha fornito.
Si è adesso invece proceduto a leggere accuratamente e tra le pieghe della
Bibliotheca Universalis e delle Pandectae al fine di individuare canali e
modalità di informazione sugli autori ebrei, e sulle opere e edizioni definibili
come ‘ebraiche’. Seppure non ne sia derivata una netta sistematizzazione
– in quanto si tratta di un contesto letterario ed editoriale sottoposto a
inquadramento e divulgazione appena 15 anni prima dell’uscita a stampa
della Bibliotheca Universalis – è stato possibile rintracciare autori antichi
e contemporanei, editori emergenti ed influenti e definire il contributo del
progetto gesneriano per questa terza lingua erudita.

A Brief Hebrew Biography from the National Library of Israel website.

Hebrejská produkce pražských židovských knihtiskařů mezi lety 1500 a 1750 je poměrně známá a reflektovaná domácím i zahraničním bádáním. Mnohem méně známá a zpracovaná je otázka pražských tisků v jazyce jidiš, které pro židovské knihtiskaře představovaly druhotnou produkci, která měla nicméně potenciál oslovit mnohem širší okruh čtenářstva. Předkládaný příspěvek rekapituluje dějiny tisku v jazyce jidiš v Praze ve zmíněném období a soustřeďuje se zejména na jeho mezinárodní přesah. Ten se v první řadě projevuje ve formátu a zaměření pražské jidiš produkce, která se od konkurenčních center – například Amsterdamu – lišila v zaměření na méně prestižní segment trhu a obsahově i materiálně méně náročnější tituly určené širším vrstvám obyvatelstva, ne tedy pouze bohaté a vzdělané elitě. S otázkou pražského jidiš tisku se pak bytostně pojí i problematika pražské literární jidiš, která byla uměle vytvořeným nadregionálním jazykem/dialektem, stojícím na pomezí východních a západních hovorových forem, a jejíž užívání v tisku mělo umožnit odbyt pražské knižní produkce v židovských kulturních centrech jak v západní, tak ve východní Evropě. Závěrem příspěvek osvětluje politické a kulturní důvody zániku pražského jidiš knihtiskařství po roce 1750 a přesunu těžiště jidiš knižní produkce do východní Evropy, který představuje kvalitativně zcela novou etapu v dějinách jidiš knižní kultury.