Dissociation (psychology) (original) (raw)

About DBpedia

Disociativní porucha patří mezi psychická onemocnění. Disociativní poruchy jsou nazývány disociativní, neboť téměř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy osobnosti nebo jeho minulosti, případně o její úplné odvržení. Disociativní onemocnění přicházejí v mnoha formách, z nichž nejznámější je zřejmě mnohočetná porucha osobnosti. Samotný proces disociace je v moderní psychiatrii chápán jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují většinou od intenzivních negativních zážitků, často až traumatických, které takto ze svého vědomí vytlačují do podvědomí.

Property Value
dbo:abstract الاضطرابات الانشقاقية أو التفارقية أو الانفصالية (بالإنجليزية: Dissociative disorders، واختصارًا: DD)، هي الحالات التي تنطوي على اختلالات أو انهيارات في الذاكرة أو الوعي أو الهوية أو الإدراك. يستخدم الأشخاص المصابون بالاضطرابات الانشقاقية الانشقاق باعتباره آليةً دفاعيةً، سواء بشكل مرضي أو لاإرادي. يعاني الفرد من هذه التفككات لحماية نفسه. قد تتسبب الصدمة النفسية بحدوث بعض الاضطرابات الانشقاقية، باستثناء اضطراب تبدد الشخصية والاغتراب عن الواقع الذي قد يحدث بسبب توتر أو مؤثرات نفسانية المنشأ، فضلًا عن إمكانية حدوثه دون وجود محفز محدد بتاتًا. تشتمل قائمة الاضطرابات الانشقاقية المُدرجة في الدليل التشخيصي والإحصائي للاضطرابات النفسية (الطبعة الخامسة) الصادر عن جمعية الطب النفسي الأمريكية على ما يلي: * اضطراب الهوية التفارقي (اضطراب الشخصية المتعدد مسبقًا): هو التناوب بين حالتين أو أكثر من حالات الشخصية المتمايزة، وقد ينطوي على ضعف في التذكر في بعض حالات الشخصية. لا تدرك الشخصية المضيفة وجود الشخصيات المتناوبة الأخرى في الحالات الشديدة، لكن قد تدرك الشخصيات المتناوبة وجود جميع الشخصيات الأخرى. * فقدان الذاكرة الانفصالي (فقدان الذاكرة نفساني المنشأ سابقًا): هو الفقدان المؤقت لذاكرة الاستدعاء -ولا سيما الذاكرة العرضية- بسبب حدث صادم أو مجهد. يُعتبر فقدان الذاكرة الانفصامي الاضطراب الأكثر شيوعًا بين الاضطرابات الانشقاقية الموثّقة. قد يحدث هذا الاضطراب مباغتةً أو تدريجيًا، ومن الممكن أن يستمر دقائق أو سنوات بحسب شدة الصدمة وقابلية المريض. اعتُبر الشرود الفصامي سابقًا فئةً منفصلةً من الاضطرابات الانشقاقية، لكنه أصبح أحد العوامل المحددة لفقدان الذاكرة الانفصالي. * اضطراب تبدد الشخصية – الاغتراب عن الواقع: ينطوي هذا الاضطراب على فترات من الانفصال عن الذات أو المحيط، فقد يصبحا «غير واقعيين» من وجهة نظر المصاب (الافتقار إلى القدرة على التحكم بالذات و«خارجها»)، دون أن يخسر المصاب وعيه، فيبقى على دراية بأن ما يختبره مجرد شعور وليس حقيقة. * تُقسم الفئة القديمة التي حملت اسم الاضطراب الانشقاقي غير المحدد على نحو آخر إلى قسمين في يومنا هذا: اضطراب انشقاقي محدد آخر، واضطراب انشقاقي غير محدد. تُستخدم هاتين الفئتين لوصف أشكال التفكك المرضية التي لا تتماشى تمامًا مع معايير الاضطرابات الانشقاقية المحددة الأخرى، أو عندما يتعذر تحديد الفئة الصحيحة، أو عندما يكون الاضطراب عابرًا. صنفت المراجعة الحادية عشر للتصنيف الدولي للأمراض الاضطرابات الانشقاقية على النحو التالي: * اضطراب الأعراض العصبية الانفصالي. * فقدان الذاكرة الانفصالي. * فقدان الذاكرة الانفصالي المصاحب للشرود الانفصالي. * اضطراب الغيبة. * اضطراب غيبة التملك. * اضطراب الهوية الانفصالي. * اضطراب الهوية الانفصالي الجزئي. * اضطراب تبدد الشخصية – الاغتراب عن الواقع. (ar) En psicologia, el terme dissociació descriu una ampla varietat d'experiències des del despreniment lleu de l'entorn immediat fins al despreniment més sever d'experiències físiques i emocionals. La característica més important de tot el fenomen de dissociació implica un distanciament de la realitat, més que una pèrdua de la realitat com en la psicosi. La dissociació és generalment mostrada en un continu. En casos lleus, la dissociació pot ser considerada com a (o coping en anglès) o mecanisme de defensa per intentar dominar, minimitzar o tolerar l'estrès, l'avorriment o el conflicte. Al final no patològic del continu, la dissociació descriu esdeveniments comuns com somiar despert (o daydreaming en anglès) mentre es condueix un vehicle. Més enllà en el continu es troben els no patològics. (ca) التفكك هو أي مجموعة من مجموعات التجارب التي تتراوح بين الانفصال العاطفي المعتدل عن المحيط المباشر والانفصال الحاد عن التجارب الجسدية والعاطفية. تتجسد السمة الرئيسية لجميع الظواهر التفككية في الانفصال عن الواقع وليس فقدان الصلة به كما هو الحال مع الذهان. يُستعرض التفكك عادةً ضمن متسلسلة. يُمكن اعتبار التفكك في حالاته المعتدلة بمثابة آلية تأقلمية أو دفاعية مُستخدمة للتحكم في التوتر أو تقليله أو تقبله، بما في ذلك الملل أو الصراع. يصف التفكك في الطرف غير المرضي من المتسلسلة بعض الأحداث الشائعة مثل أحلام اليقظة، بينما يصف على طول المتسلسلة الحالات المتغيرة وغير المرضية للوعي. يشتمل التفكك المرضي على مجموعة من الاضطرابات الانشقاقية مثل الشرود الانفصالي، واضطراب تبدد الشخصية (الاغتراب عن الواقع) الذي قد ينطوي على تغييرات في الهوية الشخصية أو الإحساس بالذات. قد تشتمل هذه التغييرات على الشعور بعدم واقعية الذات أو العالم (تبدد الشخصية والاغتراب عن الواقع)، أو فقدان الذاكرة (النساوة)، أو نسيان الهوية أو افتراض وجود ذات جديدة (شرود)، أو تيارات منفصلة من الوعي والهوية والذات (اضطراب الهوية الانفصالي، الذي عُرف سابقًا باسم اضطراب الشخصية المتعددة)، أو اضطراب الكرب التالي للصدمة المعقد. قد تتسبب الصدمة أحيانًا بحدوث الاضطرابات الانشقاقية، ولكنها قد تكون نتيجةً لتوتر أو مؤثرات نفسانية معينة وحسب، بالإضافة إلى إمكانية حدوثها دون وجود أي محفز محدد على الإطلاق. تصنف المراجعة العاشرة للتصنيف الدولي للأمراض اضطراب التحليل على أنه اضطراب انشقاقي. يصنف الدليل التشخيصي والإحصائي للاضطرابات النفسية جميع الاضطرابات الانشقاقية ضمن فئة واحدة، ويدرج التفكك بوصفه عرضًا من أعراض اضطراب الكرب الحاد واضطراب الكرب التالي للصدمة النفسية واضطراب الشخصية الحدي. قد تشتمل بعض الاختلالات الانشقاقية على فقدان في الذاكرة، على العكس من الأحداث الانشقاقية الأخرى. تُختبر الاضطرابات الانشقاقية عادةً على أنها تدخلات مباغتة ذاتية في أساليب المرء الاعتيادية في الاستجابة والأداء. تتسم الاضطرابات الانشقاقية بكونها مثيرة للقلق، ويعود السبب في ذلك إلى طبيعتها الفجائية والمبهمة. (ar) Disociativní porucha patří mezi psychická onemocnění. Disociativní poruchy jsou nazývány disociativní, neboť téměř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy osobnosti nebo jeho minulosti, případně o její úplné odvržení. Disociativní onemocnění přicházejí v mnoha formách, z nichž nejznámější je zřejmě mnohočetná porucha osobnosti. Samotný proces disociace je v moderní psychiatrii chápán jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují většinou od intenzivních negativních zážitků, často až traumatických, které takto ze svého vědomí vytlačují do podvědomí. (cs) V psychologickém kontextu zahrnuje pojem disociace široké spektrum prožitků od lehčí formy odloučení od bezprostředního okolí až po závažnější odloučení od fyzických či emočních prožitků. Nejtypičtějším znakem všech disociativních jevů je odloučení od reality, spíše než úplná ztráta kontaktu s realitou, jako je tomu u psychotických onemocnění. Míru disociace lze znázornit v rámci určitého kontinua. V lehčích případech je možné brát disociaci jako formu copingového či obranného mechanismu ve snaze zvládat, minimalizovat či snášet stres (a to i v podobě konfliktu či znudění). Na nepatologické rovině lze o disociaci mluvit i v případě běžných událostí, jako je denní snění nebo také nepatologické změněné stavy vědomí. Patologičtější formou disociace jsou potom disociativní poruchy se změnami nebo beze změn identity a prožitků týkajících se vlastní osoby jedince. Takovéto změny mohou zahrnovat: pocity neskutečnosti vlastní osoby či okolního světa (depersonalizace a derealizace); ztrátu paměti (amnézie); ztrátu vlastní identity a/nebo přijetí nové identity (disociativní fuga); fragmentace identity či já na několik samostatných vědomých celků (disociativní porucha identity, dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti) a komplexní posttraumatickou stresovou poruchu (CPTSD). Disociativní poruchy mohou být vyvolány traumatickou událostí, ale může jim předcházet pouze stres, užití psychoaktivních látek nebo se mohou vyskytnout bez jakékoli rozpoznatelné příčiny. V MKN-10 jsou disociativní poruchy klasifikovány v jedné kategorii spolu s , kdežto v DSM spadají všechny disociativní poruchy do samostatné kategorie. Disociativní poruchy se mohou, ale nemusí pojit s amnézií. Kvůli nečekané a do velké míry nevysvětlitelné povaze jsou disociativní poruchy typicky prožívány jako velmi znepokojující autonomní narušení obvyklých způsobů chování a fungování jedince. (cs) Der Begriff Dissoziation bezeichnet das (teilweise bis vollständige) Auseinanderfallen von psychischen Funktionen, die normalerweise zusammenhängen. Betroffen von dissoziativer Abspaltung sind meist die Bereiche Wahrnehmung, Bewusstsein, Gedächtnis, Identität und Motorik, aber manchmal auch Körperempfindungen (etwa Schmerz und Hunger). Dissoziative Phänomene existieren auf einem Kontinuum: Es gibt leichte Symptome, von denen nahezu jeder Mensch im Laufe des Lebens mindestens einmal betroffen sein kann, und schwere Symptome, die zu Beeinträchtigungen und Leiden führen und daher als Störungen bezeichnet werden. Im Fall von dissoziativen Störungen sind funktionelle und anatomische Abweichungen im Gehirn – beim Vergleich von Gruppendaten – festgestellt worden. Bezüglich der Ursachen besteht weitgehende Einigkeit, dass man von einem Zusammenwirken bestimmter persönlicher Voraussetzungen und – in der Regel – traumatischer Erlebnisse ausgehen sollte. Vorübergehende dissoziative Zustände können jedoch auch durch einige chemische Substanzen hervorgerufen werden. (de) Η αποσύνδεση (ή διάσχιση) περιγράφει ένα ευρύ φάσμα εμπειριών, που κυμαίνονται από ήπια συναισθηματική απόσπαση από το άμεσο περιβάλλον, έως μια πιο σοβαρή αποσύνδεση από σωματικές και συναισθηματικές εμπειρίες. Το κύριο χαρακτηριστικό όλων των φαινομένων αποσύνδεσης περιλαμβάνει την αποστασιοποίηση από την πραγματικότητα, παρά την απώλεια της πραγματικότητας όπως συμβαίνει στην ψύχωση. Η αποσύνδεση παρουσιάζεται συνήθως σε ένα συνεχές. Στις ήπιες περιπτώσεις, η αποσύνδεση μπορεί να θεωρηθεί ως μηχανισμός αντιμετώπισης ή αμυντικός μηχανισμός του ατόμου στην προσπάθεια να ελέγξει, να ελαχιστοποιηθεί ή να ανεχθεί το άγχος του - συμπεριλαμβανομένης της πλήξης ή της σύγκρουσης. Στο μη παθολογικό άκρο του συνεχούς, η αποσύνδεση περιγράφει κοινά γεγονότα όπως ονειροπόληση. Πιο μακρυά κατά μήκος του συνεχούς είναι μη παθολογικές αλλοιωμένες καταστάσεις συνείδησης. Η περισσότερο παθολογική αποσύνδεση περιλαμβάνει διαχωριστικές διαταραχές, συμπεριλαμβανομένης της διαχωριστικής φούγκας και αποπροσωποποίησης με ή χωρίς αλλοιώσεις στην προσωπική ταυτότητα ή την αίσθηση του εαυτού. Αυτές οι αλλαγές μπορούν να περιλαμβάνουν: την αίσθηση ότι ο εαυτός ή ο κόσμος είναι εξωπραγματικός ( αποπροσωποποίηση και αποερετοποίηση). απώλεια μνήμης (αμνησία) ξεχνώντας την ταυτότητα ή αναλαμβάνοντας έναν νέο εαυτό (φούγκα) και ξεχωριστά ρεύματα συνείδησης, ταυτότητας και εαυτού (διαταραχή διαχωριστικής ταυτότητας, παλαιότερα αποκαλούμενη διαταραχή πολλαπλής προσωπικότητας) και σύνθετη διαταραχή μετατραυματικού στρες. (el) La nocio Disocio (aŭ disociiĝo) priskribas laŭ difino de DSM-IV la interrompon de la ordinare integremaj funkcioj de la konscio, de la memoro, de la identeco aŭ de la rigardo sur la medion. Disocio laŭ psikiatra kaj/aŭ psikoterapia senco povas esti komprenata kiel difekto de la mensa integrado, je kiu unu aŭ pluraj kampoj de mensaj procesoj estas apartigita disde la konscio kaj funkcias sendepende unu de la alia (disfendiĝo de konscio). Kontraŭe de tio ampleksas somatajn, do sensorajn kaj motorajn fenomenojn. Male al tio en la klasifikado de ICD 10 la nocioj de disocia obstrukco kaj konversia obstrukco estas sinonime uzataj. La ĝenerala simptomo de disociaj aŭ konversiaj obstrukcoj laŭ tio konsistas el parta aŭ kompleta perdo de normala integrado de la memoro pri la pasinteco, de la identokonscio, de la percepto de tujaj sensaĵoj samkiel de la kontrolo de korpomovoj. Je disocioj temas pri multforma obstrukco, dum kio okazas parta aŭ kompleta perdo de psikaj funkcioj kiel la memorkapablo, de propraj sentoj aŭ sensaĵo (doloro, timo, malsato, soifo, …), la percepto de la propra persono kaj/aŭ de la medio samkiel de la kontrolo de la korpomovoj. La perdo de ĉi tiu kapablo povas ŝanĝiĝi de horo al horo. (eo) Dissociation, as a concept that has been developed over time, is any of a wide array of experiences, ranging from a mild emotional detachment from the immediate surroundings, to a more severe disconnection from physical and emotional experiences. The major characteristic of all dissociative phenomena involves a detachment from reality, rather than a loss of reality as in psychosis. The phenomena are diagnosable under the DSM-5 as a group of disorders as well as a symptom of other disorders through various diagnostic tools. Its cause is believed to be related to neurobiological mechanisms, trauma, anxiety, and psychoactive drugs. Research has further related it to suggestibility and hypnosis, and it is inversely related to mindfulness, which is a potential treatment. (en) Disoziaziozko nahasmendua , oroimenaren edo kontzientziaren funtzio integratzaileen bat-bateko alterazioak ezaugarritzen duen nahasmendua da, aldi baterakoa eta arrazoi organikorik gabea. Batzuetan, berriz, trauma psikologiko batek nahasmendua sortzen du. Buru asalduren diagnosi eta estatistika eskuliburuak bost motakoak deskribatzen ditu: * Amnesia disoziatiboa * Ihes disoziatiboa * Identitate disoziatiboaren asaldura * Despertsonalizazioaren asaldura * Zehaztu gabeko disoziazio asaldura (eu) En psicología, el término disociación describe una amplia variedad de experiencias que pueden ir desde un leve distanciamiento del ambiente circundante hasta distanciamientos más graves de la experiencia física y emocional. La principal característica de todos los fenómenos disociativos consiste en el distanciamiento de la realidad, en contraste con la pérdida de la realidad, como ocurre en la psicosis. Las experiencias disociativas se caracterizan además por la presencia de una variedad de construcciones mentales maladaptativas en la capacidad imaginativa natural de la persona. La disociación a menudo es presentada como un continuo. En los casos leves, la disociación puede ser considerada como un o un mecanismo de defensa con el que se intenta dominar, minimizar o tolerar el estrés, incluyendo el aburrimiento y el conflicto. En el extremo no patológico del continuo, la disociación describe hechos comunes como el soñar despierto mientras se conduce un vehículo. Avanzando a lo largo del continuo se encuentran estados alterados de la conciencia no patológicos. La disociación más patológica, por otro lado, corresponde a los trastornos disociativos, incluyendo la fuga disociativa y el trastorno de despersonalización con o sin alteración de la identidad personal o la autoconsciencia. La disociación en psicología y psiquiatría se puede referir a: 1. * Una sintomatología donde elementos inaceptables son eliminados de la autoimagen o negados de la conciencia. 2. * Sintomatología en la cual funciones corporales, ya sea completamente o bien por áreas de las mismas, dejan de operar o se ven seriamente impedidas, y donde no se presentan ni daño somático ni trastorno facticio. Esa "inaceptabilidad" mencionada se debe a que el constatar dichos elementos se ha vuelto aversivo para la persona, sea como estrategia de afrontamiento al estrés o ansiedad, o igualmente por contingencias ambientales actuales especialmente de tipo social/interpersonal. Para el psicoanálisis, la disociación es un mecanismo de defensa que consiste en escindir elementos disruptivos para el yo, del resto de la psique. Esto se traduce en que el sujeto convive con fuertes incongruencias, sin lograr conciencia de esto. Si bien puede aparecer en los pacientes con trastorno límite de la personalidad, los mecanismos disociativos tienden a ser mecanismos de estructuras altas de personalidad, ya que las estructuras borderlines y más bajas recurren a mecanismos más bajos como la escisión, y el splitting en el caso de la psicosis. Freud consideró la disociación como un comportamiento de la psique aprendido durante la infancia, se creía antes que las personas que permanecían en un estado pre-edípico, presentaban trastornos disociativos debido a la disruptiva entre el resentimiento e impotencia de la imagen de autoridad y el sentimiento protector que estos mismos dan. (es) Los trastornos disociativos​ se definen como todas aquellas condiciones patológicas que conllevan disrupciones o fallos en la memoria, conciencia, identidad y percepción del individuo. Los cinco trastornos disociativos listados en el Manual diagnóstico y estadístico de los trastornos mentales son los siguientes: * Trastorno de despersonalización (Código DSM IV 300.6).​ Supone la presencia de periodos persistentes de distanciamiento de uno mismo, o de sentirse como un observador ajeno, manteniéndose intacto el sentido de la realidad. * Amnesia disociativa (Código DSM IV 300.12),​ también conocida como amnesia psicógena o amnesia funcional. Amnesia retrógrada de tipo autobiográfica relacionada con la experimentación de un fuerte trauma emocional. * Fuga disociativa (Código DSM IV 300.13).​ Consiste en la realización de viajes inesperados lejos del hogar durante los cuales al paciente no le resulta posible recordar los sucesos de su vida pasada. En ocasiones puede conllevar el abandono de la identidad previa y la asunción de una nueva identidad. * Trastorno de identidad disociativo (Código DSM IV 300.14),​ anteriormente conocido como trastorno de personalidad múltiple. En este trastorno se observa que el paciente alterna dos o más personalidades distintas, existiendo una amnesia para una cantidad importante de información relativa a las otras identidades. * (Código DSM IV 300.15).​ Se utiliza para todas aquellas formas de disociación patológica que no cumple los criterios diagnósticos de ninguno de los trastornos disociativos descritos anteriormente. (es) En psychologie, la dissociation est une « séparation fonctionnelle entre des éléments psychiques ou mentaux qui sont habituellement réunis ». Ainsi, la prise en compte de la réalité et du vécu est inhibée (pensée, jugement, sentiment), de façon temporaire ou durable, pour supporter un traumatisme psychique. On oppose la dissociation à la psychose qui est une perte de contact avec la réalité, et on distingue plusieurs niveaux de dissociation : * la dissociation primaire isole l’expérience, c'est la situation de stress post-traumatique ; * la dissociation secondaire est une désintégration de l’expérience, avec un « Moi observant » et un « Moi expérimentant » ; * la dissociation tertiaire est la genèse d'États du Moi indépendants (voir trouble dissociatif de l'identité). Mais on distingue aussi différents types de dissociations, notamment relativement à : * la raison : « Le schizophrène voit ou sent des choses dans une zone psychique inaccessible à sa raison » ; * la mémoire, c'est l'amnésie post-traumatique ; * la personnalité, dans le cas du trouble dissociatif de l'identité. Le DSM V ajoute encore la fugue dissociative et le trouble dissociatif non spécifié, mais il existe en fait une grande diversité de dissociations, qui forment un continuum, depuis le simple détachement de l'environnement immédiat à un refoulement des ressentis physiques et émotionnels. Dans les cas les plus bénins, la dissociation peut être vue comme un mécanisme de défense qui apparaît en cherchant à maîtriser, minimiser ou supporter un stress, y compris l'ennui ou le conflit. À l'opposé dans ce continuum, on trouve la rêverie et enfin les états modifiés de conscience. Certaines incapacités dissociatives impliquent l'amnésie, tandis que d'autres ne l'impliquent pas. On distingue les cas de syndrome dissociatif (schizophrénie) et les troubles dissociatifs (amnésie, dépersonnalisation, déréalisation, trouble dissociatif de l'identité). (fr) Les troubles dissociatifs sont un ensemble de troubles psychiatriques caractérisés par la survenue d'une perturbation touchant des fonctions normalement intégrées, comme la mémoire, la conscience et l'identité. Leurs critères diagnostiques sont précisés dans le Manuel diagnostique et statistique des troubles mentaux depuis la révision de 1987. Le terme « dissociatif » tel qu'il est utilisé en psychiatrie peut être ambigu. En effet le « syndrome dissociatif » doit bien être distingué des « troubles dissociatifs » ici décrits. Le syndrome dissociatif renvoie à la notion de dissociation proche de la « Spaltung » qui était pour Bleuler un symptôme fondamental de la schizophrénie. La dissociation est une dimension sémiologique centrale dans la schizophrénie. Ainsi, par le terme « dissociatif », les psychiatres désignent tantôt une désorganisation psychoaffective de niveau psychotique (schizophrénique), tantôt les « troubles dissociatifs » tels qu'ils sont décrits dans le Manuel diagnostique et statistique des troubles mentaux. Depuis les années 1980 aux États-Unis et 1990 en Europe, les troubles dissociatifs font l'objet d'intenses programmes de recherche au niveau international. Bien que ces troubles aient été initialement modélisés par le psychologue français Pierre Janet de 1885 à 1887, la France reste paradoxalement encore largement à l'écart de ces recherches. De ce fait, les patients dissociatifs sont très rarement diagnostiqués en France, où leur traitement, par conséquent, n'est pas suffisamment adapté à leurs troubles. Pourtant on estime à environ 10 % la prévalence des troubles dissociatifs dans la population des pays industrialisés, en tenant compte que le diagnostic doit encore progresser (avec la formation des cliniciens et l'efficacité des échelles d'évaluation)[réf. nécessaire]. De nombreuses organisations cliniques internationales, comme l'ISSTD (International Society for the Study of Trauma and Dissociation) soutiennent, suscitent et coordonnent les investigations dans le domaine des troubles dissociatifs ; ainsi que nombre de composantes nationales de ces sociétés, où pour l'Europe, la Grande-Bretagne, l'Allemagne et les Pays-Bas sont parmi les pays les plus actifs. La France est encore peu ou pas représentée dans ces structures, mais depuis 2004 l'Institut Pierre Janet (Paris) travaille à l'information des spécialistes français sur cette discipline, et promeut leur collaboration aux organisations internationales. À noter que si la CIM-10 interprète les troubles de conversion (amnésie, fugue, trouble dissociatif de l’identité et de la personnalité) comme des troubles dissociatifs, le DSM-IV-TR exclut le trouble de conversion des autres troubles dissociatifs habituels (troubles dissociatifs moteurs, sensitifs et convulsifs) en le comprenant au sein des troubles somatoformes. (fr) Disosiasi psikologis merupakan perubahan kesadaran secara tiba-tiba yang mensugesti ingatan dan identitas. Para individu yang menderita gangguan disosiatif tidak dapat mengingat berbagai kejadian baik pribadi penting atau selama beberapa saat lupa akan identitasnya atau bahkan membentuk identitas baru. Fenomena disosiatif dikenal dengan istilah kesurupan. Kesurupan dianggap oleh masyarakat sebagai suatu kondisi apabila roh masuk dan menguasai individu sebagai akibatnya individu itu menjadi lain dalam hal bicara, baik perilaku dan sifatnya.Perilaku menjadi seperti ada kepribadian lain yang memasukinya. Kepercayaan sebagaian besar manusia akan keberadaan alam ghaib dan roh telah berlangsung sejak lama, keyakinan ini juga dikuatkan lagi oleh berbagai budaya serta kepercayaan yang ada dan di wariskan secara turun menurun. Trans disosiatif adalah gangguan yang menampilkan adanya kehilangan sementara aspek penghayatan akan identitas diri dan kesadaran terhadap lingkungannya, dalam beberapa kejadian individu tadi berperlaku seakan-akan dikuasai oleh kepribadian lain, kekuatan ghaib, malaikat atau “kekuatan lain”. (in) 해리(解離, Dissociation)는 무의식적 방어기제의 하나이며, 한 개인에게 있어 모종의 일련의 심리적 또는 행동적 과정을, 개인의 정신활동에서 격리시키는 것을 말한다. 추상적으로 표현한다면, 감각, 지각, 기억, 사고, 의도라고 하는 개개의 체험의 요소가 「나의 체험」「나의 인생」으로 일반적으로 통합되어 있는 것들의 흐트러짐이자, 통합성의 상실을 이른다. 그 중에는 누구에게나 있는 정상적인 범위부터, 장애로 다루어지는 단계까지를 포함한 폭넓은 해석이 있지만, 일반적으로는 해리성 장애, 더불어 그 중에서도 대표적인 해리성 정체성 장애를, 혹은 그 증상을 가리키는데 쓰이는 일이 많다. (ko) 해리성 장애(解離性障碍, dissociative disorders; DD)란 기억, 의식, 정체감, 환경에 대한 지각에 이상이 생기는 여러 정신장애를 가리키는 말이다. 기능의 일부가 일시적으로 또는 갑작스럽게 상실되거나 변화되는 것으로 생각할 수 있다. 스스로의 감각을 잃는 상태, 마치 캡슐 속에 있는 듯이 현실감이 없거나, 어느 시기의 기억이 전혀 없거나, 어느샌가 자신이 모르는 장소에 있는 일 따위가 일상적으로 일어나며, 생활 면에서의 다양한 차질을 빚는 상태를 가리킨다. 해리성 장애를 가진 사람은, 방어기제로 해리를 병리학적으로 비자발적으로 사용한다고 여겨진다. 미국정신의학협회의 《정신질환 진단 및 통계 편람》(DSM-5)에서는 해리증군(解離症群)으로 분류되어, 다음과 같이 들 수 있다. * 해리성 기억상실(dissociative amnesia) * 해리성 둔주(dissociative fugue) * 해리성 정체성 장애(dissociative identity disorder, DID) * 이인증성 장애(depersonalization disorder) * 특정할 수 없는 해리성 질환 DSM과 함께 정신질환국제진단기준, 세계보건기구(WHO)의 ICD-10에서, 해리성 장애에 해당하는 것은 「해리성(전환성) 장애」지만, 명칭에서도 나타나듯이, 그 범위는 다르다. (ko) Een dissociatieve stoornis is een psychische aandoening waarbij dissociatie het belangrijkste kenmerk is. Dissociatie is een verschijnsel dat vrijwel iedereen wel kent (bijvoorbeeld dagdromen of verstrooidheid), maar als de verschijnselen zo erg worden dat een mens niet meer normaal kan functioneren, is er sprake van een stoornis. Dissociatie kan ook deel uitmaken van andere psychische ziektebeelden (bijvoorbeeld PTSS of borderline). Dissociatie wordt veroorzaakt door angst. Normaal gesproken volgt op angst een vecht- of een vluchtreactie. Indien men niet kan vechten of vluchten, en men gedwongen is in een angstige situatie te blijven, kunnen de hersenen besluiten zich te onttrekken aan de wereld. Hebben de hersenen de dissociatie eenmaal ontdekt, dan kunnen ze dit ongevraagd gaan herhalen. Zo kan men gaan dissociëren op momenten dat men akelige herinneringen zich bijna herinnert. De hersenen schakelen zich als het ware uit. De persoon staart wat voor zich uit, is 'van de wereld'. Mensen hebben 'gaten in hun dag' ze kijken ze op de klok, voor hun gevoel vijf minuten later is het opeens drie uur later. Ze hebben geen herinneringen aan de afgelopen drie uur, en waren helemaal 'weg'. Het kan leiden tot grote concentratiestoornissen. De persoon presteert soms onder zijn niveau tijdens studie en werk. Omdat antipsychotica ook angstremmend werken, wordt dissociatie soms met dezelfde antipsychotische medicijnen behandeld, maar dan in veel lagere doseringen. Ook kan therapie helpen om de oorzaak van de angst te analyseren. De term dissociatie werd voor het eerst gebruikt door de Franse psychiater Pierre Janet (1859-1947) in zijn boek L'Automatisme psychologique. Hij beschreef dissociatie als een in eerste instantie effectief verdedigingsmechanisme tegen een psychisch trauma. Aanhoudende dissociatieverschijnselen beschouwde hij als psychopathologisch. In het Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders worden vier specifieke dissociatieve stoornissen en de restcategorie NAO onderscheiden: * Dissociatieve amnesie * Dissociatieve fugue * Dissociatieve identiteitsstoornis * Depersonalisatiestoornis * Dissociatieve stoornis nao (niet anderszins omschreven, de restcategorie) (nl) 解離性障害(かいりせいしょうがい、英: Dissociative Disorders; DD)とは、自分が自分であるという感覚が失われている状態が主となる個々の精神障害のためのカテゴリ(分類)である。『精神障害の診断と統計マニュアル』第5版 (DSM-5、アメリカ精神医学会、2013年)では、解離症群と解離性障害が併記される。解離性同一性障害、、離人症性障害(離人感・現実感消失障害)などに分類され、要因としては心的外傷体験、幼少期の主たる養育者との愛着の問題、当人の解離の素質などがある。解離性障害は解離症状を主とする病気で、患者は社会的・職業的に支障を来し、対人関係にも困難を抱える。具体的な治療法については、「解離性障害#治療」を参照。 解離性健忘では、一般的な出来事や社会常識などの記憶は保たれているにもかかわらず、自伝的な(個人的な)記憶が欠落する病。離人症性障害は自分を外から見ているような離人感や現実感消失感があり、それが持続的あるいは反復的に現わるために社会的・職業的に支障を来す病である。解離性同一性障害では一人の人間の中に複数の人格(パーソナリティ)が存在するような状態が見出される病。これらの症状は他の精神障害や身体疾患でも見られるため、鑑別は必要とされる。解離性障害の人は、防衛機制の解離を無意識的に使用しているとされる。 1994年のDSM-IVと並ぶ診断基準、1990年の世界保健機関 (WHO) のICD-10において、解離性障害に該当するものは「解離性[転換性]障害」であるが、名称にも現れているように、含まれる範囲は異なる。 (ja) I disturbi dissociativi sono condizioni che comportano una discontinuità della normale integrazione della coscienza, identità, memoria, emozioni, percezione, comportamento e del controllo motorio. I soggetti con disturbi dissociativi usano la dissociazione, come meccanismo di difesa, in modo patologico e involontariamente. Tali disturbi possono essere innescati da un trauma psicologico, ma alcuni, come il disturbo da depersonalizzazione o derealizzazione, possono essere preceduti dallo stress, dall'uso di sostanze psicoattive o da nessuna causa identificabile. (it) Dissociatie, een term uit de psychologie is een geestesgesteldheid waarin bepaalde gedachten, emoties, waarnemingen of herinneringen buiten het bewustzijn worden geplaatst, tijdelijk niet 'oproepbaar' zijn of minder samenhang vertonen. Letterlijk betekent dissociatie 'ontkoppeling' of 'uiteenvallen'. Het is een zeer alledaags verschijnsel: iedereen verliest bijvoorbeeld weleens de aandacht voor zijn omgeving als hij zeer geconcentreerd met iets bezig is en iedereen heeft weleens een dagdroom. Gewoonlijk is het een mechanisme om tot rust te komen, een afweermechanisme. (nl) Con dissociazione in psicopatologia e in psichiatria si intende un meccanismo di difesa con cui alcuni elementi dei processi psichici rimangono "disconnessi" o separati dal restante sistema psicologico dell'individuo: tale condizione si può ritrovare in molte reazioni psicologiche (ad esempio, davanti a situazioni traumatiche). Nel caso si cristallizzino, i processi dissociativi possono determinare specifiche sindromi psicopatologiche, definite disturbi dissociativi. Ad esempio, nella prospettiva dell'antipsichiatria fenomenologica, Ronald Laing definisce la dissociazione come una (it) 解離(かいり、英語: Dissociation)とは、無意識的防衛機制の一つであり、ある一連の心理的もしくは行動的過程を、個人のそれ以外の精神活動から隔離してしまう事である。抽象的に表現するならば、感覚、知覚、記憶、思考、意図といった個々の体験の要素が「私の体験」「私の人生」として通常は統合されているはずのもののほつれ、統合性の喪失ということになる。 その中には誰にでも普通にある正常な範囲のものから、障害として扱われる段階までを含んだ幅広い解釈があり、解離を主として著しい苦痛を伴うものは解離性障害に分類されるが、こうした症状は他の障害や、身体疾患でも生じる。 (ja) Transtornos dissociativos atingem, de alguma forma, praticamente toda a população mundial. Por muitas vezes manifestarem-se de forma efêmera, são esquecidos ou desconsiderados. No entanto, quando os sintomas agravam-se, há a recorrência à ajuda psicológica ou psiquiátrica. O transtorno causa a perda de habilidades táteis, psíquicas e neurais, como a memória, capacidades motoras e até personalidade. As causas são similares às do Transtorno de estresse pós-traumático, como por exemplo, uma vez provado que os transtornos não são causados por traumas físicos, muitas vezes os pacientes recusam em dizer o motivo ou um trauma que levou-os à sua condição, o que dificulta o diagnóstico pelos psiquiatras, que necessitam de ajuda para obtê-lo. (pt) Диссоциа́ция — психический процесс, относимый к механизмам психологической защиты. В результате работы этого механизма человек начинает воспринимать происходящее с ним так, будто оно происходит не с ним, а с кем-то посторонним. Такая «диссоциированная» позиция защищает от избыточных, непереносимых эмоций. Термин «диссоциация» был предложен в конце XIX века французским психологом и врачом П. Жане, который заметил, что комплекс идей может отщепляться от основной личности и существовать независимо и вне сознания (но может быть возвращён в сознание с помощью гипноза). (ru) Dissociation beskriver ett psykologiskt tillstånd där en individ i någon grad eller aspekt avskärmar sig från sina upplevelser. Det kan ske genom att individen hanterar konflikter eller påfrestningar genom mentalt undvikande som manifesterar sig i ett sammanbrott av vanligtvis integrerade funktioner som mental närvaro, medvetande, minne, perception och motorik. Svår dissociation är dels ett symtom vid akut stressreaktion, dissociativa störningar, borderline personlighetsstörning, posttraumatisk stress, komplex posttraumatisk stress. Dels ett tecken på en mer permanent psykisk störning. Dissociation i form av depersonalisation kan förutom vid tidigare nämnda fall även förekomma vid drogmissbruk, epilepsi eller schizofreni. (sv) Диссоциати́вные расстро́йства (от лат. dissociare, форма dissocio — «разъединять», «разделять») — группа психогенных психических расстройств, характеризующихся изменениями или нарушениями ряда психических функций — сознания, памяти, чувства личностной идентичности, осознания непрерывности собственной идентичности, а также нарушениями контролирования движений тела. Обычно эти функции интегрированы в психике, но когда происходит диссоциация, некоторые из них отделяются от потока сознания и становятся в известной мере независимы. Так, может утрачиваться личностная идентичность и возникать новая, как это происходит в состояниях фуги или множественной личности, либо могут стать недоступными для сознания отдельные воспоминания, как в случаях психогенной амнезии. Группа «диссоциативные расстройства» объединяет расстройства, считавшиеся ранее истерическими. В МКБ-10 диссоциативные расстройства также названы «конверсионными». Данный термин применимым к некоторым из этих расстройств, подразумевает неприятный аффект, который порождён неразрешёнными проблемами и конфликтами, и трансфированный в симптомы. Термин «диссоциация» был предложен в конце XIX века французским психологом и врачом П. Жане, который заметил, что комплекс идей может отщепляться от основной личности и существовать независимо и вне сознания (но может быть возвращен в сознание с помощью гипноза). В современной психиатрии термин «диссоциативные расстройства» используется для обозначения трех феноменов: * возникновения множественной личности, * психогенной фуги, * психогенной амнезии. (ru) Dysocjacja (łac. dissociatio, rozdzielenie) – pojęcie obejmujące spektrum doświadczeń, które łączy poczucie oddzielenia się od rzeczywistości. Jej najłagodniejsze formy polegają na oddzieleniu od najbliższego otoczenia, a poważniejsze na oddzieleniu od fizycznych doświadczeń i emocji. Dysocjacja różni się od psychoz, w których człowiek traci poczucie tego, co jest rzeczywiste, a co nie. ICD-10 definiuje dysocjację jako: „Częściową lub całkowitą utratę prawidłowej integracji między wspomnieniami przeszłości, poczuciem własnej tożsamości, bezpośrednimi wrażeniami i kontrolą dowolnych ruchów ciała”. Na początku niepatologicznego spektrum dysocjacji znajdują się marzenia dzienne. Dalej leżą odmienne stany świadomości. W łagodnych przypadkach dysocjacja może stanowić efekt długotrwałego powtarzania jednej czynności, np. u osób doskonalących swoje umiejętności bądź stanowić mechanizm obronny, służący zminimalizowaniu stresu (np. nudy bądź konfliktu emocjonalnego) lub wytworzeniu jego tolerancji. Bardziej patologiczne stany dysocjacji obejmują zaburzenia dysocjacyjne, połączone bądź nie ze zmianami w identyfikowaniu swojej osoby bądź samoświadomości. Te zmiany mogą dotyczyć: odłączenia podmiotu od siebie, poczucia, że świat jest nierzeczywisty, utraty pamięci (amnezja dysocjacyjna), utraty tożsamości bądź przyjęcia nowej (fuga dysocjacyjna) i oddzielenia strumieni świadomości (zaburzenie dysocjacyjne tożsamości). Reakcje dysocjacyjne mogą przebiegać z zaburzeniami funkcji narządów ciała i ruchu, a także z upośledzeniem narządów zmysłów. Jeśli przysparzają pacjentowi cierpienia i uniemożliwiają prawidłowe funkcjonowanie, zaliczane są do zaburzeń dysocjacyjnych pseudoneurologicznych (wg klasyfikacji ICD-11), a w DSM-5 nazywane są zaburzeniami pod postacią funkcjonalnych objawów neurologicznych bądź zaburzeniem konwersyjnym, jeśli u ich początku leży uraz psychiczny. W klasyfikacji ICD-10 zaburzenia konwersyjne stanowią synonim zaburzeń dysocjacyjnych. Do przykładowych zaburzeń narządów zmysłów należą: * anestezja – zanik wrażliwości czucia * hipestezja – częściowy zanik wrażliwości * hiperestezja – nadwrażliwość * analgezja – zanik wrażliwości na ból * parestezja – niezwykłe odczucia (łaskotanie, gorąco) Przykładowe zaburzenia motoryki: * Zaburzenia koordynacji i równowagi * Osłabienie/paraliż kończyny bądź całego ciała * Zaburzenie bądź utrata mowy * Kłopoty z przełykaniem (dysfagia) bądź uczucie przeszkody w gardle * Zatrzymanie moczu * Psychogenne, niepadaczkowe drgawki Zaburzenia dysocjacyjne są czasem wywoływane przez uraz, ale mogą być także skutkiem stresu, stosowania substancji psychoaktywnych bądź nie mieć żadnej przyczyny. Zdolność dysocjacji jest związana z wiekiem – największa jest w dzieciństwie i stopniowo maleje z wyjątkiem okresowego wzrostu w okresie dojrzewania. (pl) Dissociativa störningar eller konversionsstörningar är en grupp reaktiva psykiska störningar vilkas huvudsymtom handlar om förändrat medvetandetillstånd med långvarig och svårartad dissociation, psykosomatiska tecken, och försämrad samverkan mellan funktioner i medvetandet, i synnerhet vad beträffar minne, perception, känsel, motorik och identitet. Många av dessa störningar klassificerades förr som hysteri. Dissociativa störningar kan övergå i psykos, så kallad hysterisk psykos. Till skillnad från enkel dissociation, som är en försvarsmekanism inom normalpsykologin, har den dissociativa störningen en mer långvarig och påtaglig effekt på den psykiska hälsan och fungerar funktionsnedsättande. Symtomen på dissociativa störningar förekommer ibland som symtom av kroppsliga sjukdomar eller drogmissbruk. Enligt ICD-10 får inte diagnos ställas förrän sådan sjukdom eller missbruk uteslutits. De dissociativa störningarna uppstår alltid till följd av en extrem stress eller ett trauma. Sådan erfarenhet är nödvändig för att någon ska få en diagnos. Barn som blivit utsatta för traumatiska händelser kan utveckla dissociativa störningar, som ett sätt att skydda sig från de traumatiska händelserna. Den mest kända gruppen dissociativa störningar är dissociativ identitetsstörning, vilken många felaktigt tror är en form av schizofreni. (sv) A dissociação, como um conceito que tem sido desenvolvido ao longo do tempo na psicologia, descreve uma grande variedade de experiências que podem variar desde um leve desapego emocional do entorno imediato, até uma desconexão mais severa das experiências físicas e emocionais. A principal característica de todos os fenômenos dissociativos envolve um distanciamento da realidade, ao invés de uma perda da realidade como na psicose. Os fenômenos são diagnosticados sob o DSM-5 como um grupo de distúrbios, bem como um sintoma de outros distúrbios, através de várias ferramentas de diagnóstico. Acredita-se que sua causa esteja relacionada a mecanismos neurobiológicos, trauma, ansiedade e drogas psicoativas. Pesquisas ainda relacionaram a dissociação à sugestionabilidade e a hipnose, e está inversamente relacionada à atenção plena, que é um potencial tratamento. (pt) 多種人格障礙(英文:dissociative disorder),是一种身份、记忆或意识的整体性扰乱。患有解离性障碍的患者缺乏对自我感(selfhood)的辨别和控制,其在时间和地点上缺乏自我在各个方面的一致性以及认同感的连续性 。 根据《精神疾病診斷與統計手冊》,解离性障碍主要分为四类: * 人格解体障碍 (Depersonalization disorder) * 解离性失忆症 (Dissociative amnesia) * (Dissociative fugue) * 解離性身份疾患 (Dissociative identity disorder, DID) (zh) 解離(英語:dissociation)指的是在記憶、自我意識或認知的功能上的崩解。起因通常是極大的壓力或極深的創傷。包括相當廣泛的經驗,從與周圍環境的輕微情感分離,到與身體和情感體驗的更嚴重分離,不等。所有解離現象的主要特徵都涉及與現實的分離,而不是精神病中的現實喪失。 (zh) Дисоціа́ція — психічний процес, який належить до захисних механізмів психіки. В результаті дії цього механізму людина починає сприймати те, що відбувається з нею так, ніби воно відбувається не з нею особисто, а з кимось іншим. Така «дисоційована» позиція захищає від надмірних, тяжких нестерпних емоцій. Термін «дисоціація» був запропонований у кінці XIX століття французьким психологом і лікарем П'єром Жане. (uk)
dbo:icd10 F44
dbo:icd9 300.12
dbo:wikiPageExternalLink http://www.isst-d.org/ https://web.archive.org/web/20070720221249/https:/scholarsbank.uoregon.edu/dspace/handle/1794/1129 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5793871/%23:~:text=Peritraumatic%20dissociation%20is%20defined%20as,numbness%2C%20and%20altered%20time%20perception.
dbo:wikiPageID 529089 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 40882 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1123493689 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbr:Carl_Jung dbr:Psychoactive_drug dbr:Psychoanalysis dbr:Psychological_Types dbr:Psychosis dbr:Rorschach_test dbr:Salvia_divinorum dbr:Borderline_personality_disorder dbr:Boris_Sidis dbr:Depersonalization dbr:Depersonalization_disorder dbr:Derealization dbr:Apathy dbr:DSM-5 dbc:Dissociative_disorders dbr:International_Society_for_the_Study_of_Trauma_and_Dissociation dbr:Psychological_abuse dbr:Continuum_(measurement) dbr:Conversion_disorder dbr:Coping_(psychology) dbr:Correlation dbr:Child_sexual_abuse dbr:Ego-state_therapy dbr:Emotional_detachment dbr:Minocycline dbr:Morton_Prince dbr:Muscimol dbr:Sigmund_Freud dbr:Stress_(biological) dbr:Stress_(biology) dbr:Complex_post-traumatic_stress_disorder dbr:Emotional_conflict dbr:Clinical_Psychology dbr:Phobia dbr:Post-traumatic_stress_disorder dbr:Zygmunt_A._Piotrowski dbr:Splitting_(psychology) dbc:Defence_mechanisms dbr:Tiletamine dbr:William_James dbr:William_McDougall_(psychologist) dbr:Dissociative_Experiences_Scale dbr:Dissociative_disorder dbr:John_G._Watkins dbr:Mind-wandering dbr:Acute_stress_disorder dbr:Alcohol_(drug) dbr:Altered_states_of_consciousness dbr:Amnesia dbr:Amphetamine dbr:Ernest_Hilgard dbr:Eugen_Bleuler dbr:Nitrous_oxide dbr:Diagnostic_and_Statistical_Manual_of_Mental_Disorders dbr:Fantasy_prone_personality dbr:Daydreaming dbr:Self-esteem dbr:Psychiatry dbr:Psychogenic_amnesia dbr:Psychologist dbr:Reality dbr:Grief dbc:Borderline_personality_disorder dbc:Psychological_concepts dbr:Hypnosis dbr:Hypnotic_susceptibility dbr:Hysteria dbr:Pathological dbr:Atropine dbr:Attitude_(psychology) dbc:Symptoms_and_signs_of_mental_disorders dbr:Child_abuse dbr:Ketamine dbr:Cognitive_dissonance dbr:Psychological_trauma dbr:Dextromethorphan dbr:Dissociative_identity_disorder dbr:Phencyclidine dbr:Pierre_Janet dbr:Ibogaine dbr:Methoxetamine dbr:Mindfulness dbr:Mindfulness_(psychology) dbr:Minimisation_(psychology) dbr:Case_study dbr:Sensitivity_(tests) dbr:Neuroimaging dbr:Dissociative_fugue dbr:ICD-10 dbr:Physical_abuse dbr:Treatment_of_mental_disorders dbr:Repressed_memory dbr:Psychological_numbing dbr:SCID-D dbr:Defense_mechanism dbr:Specificity_(tests) dbr:MK-801 dbr:Multiscale_Dissociation_Inventory
dbp:caption Artistic visual representation of dissociation. (en)
dbp:field dbr:Clinical_Psychology dbr:Psychiatry
dbp:icd 300.120000 (xsd:double) (en) F44 (en)
dbp:name Dissociation (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:About dbt:Clarification_needed dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Infobox_medical_condition_(new) dbt:Main dbt:Medical_resources dbt:Portal dbt:Reflist dbt:Short_description dbt:Borderline_personality_disorder dbt:Defence_mechanisms
dct:subject dbc:Dissociative_disorders dbc:Defence_mechanisms dbc:Borderline_personality_disorder dbc:Psychological_concepts dbc:Symptoms_and_signs_of_mental_disorders
rdf:type owl:Thing wikidata:Q12136 yago:Abstraction100002137 yago:Attribute100024264 yago:Cognition100023271 yago:Concept105835747 yago:Condition113920835 yago:Content105809192 yago:DefenseMechanism113459322 yago:Disorder114052403 yago:Dissociation114416845 yago:DissociativeDisorder114417300 yago:HumanProcess113493998 yago:Idea105833840 yago:MentalDisorder114083790 yago:PhysicalCondition114034177 yago:PhysicalEntity100001930 yago:Process100029677 yago:Process105701738 yago:PsychoanalyticProcess113542947 yago:PsychologicalFeature100023100 yago:PsychologicalState114373582 dbo:Disease yago:State100024720 yago:WikicatDefenceMechanisms yago:WikicatDissociativeDisorders yago:WikicatPsychologicalConcepts
rdfs:comment Disociativní porucha patří mezi psychická onemocnění. Disociativní poruchy jsou nazývány disociativní, neboť téměř vždy se v jejich případě jedná o disociaci od pacientovy osobnosti nebo jeho minulosti, případně o její úplné odvržení. Disociativní onemocnění přicházejí v mnoha formách, z nichž nejznámější je zřejmě mnohočetná porucha osobnosti. Samotný proces disociace je v moderní psychiatrii chápán jako obranný mechanismus jedince. Pacienti se disociují většinou od intenzivních negativních zážitků, často až traumatických, které takto ze svého vědomí vytlačují do podvědomí. (cs) Disoziaziozko nahasmendua , oroimenaren edo kontzientziaren funtzio integratzaileen bat-bateko alterazioak ezaugarritzen duen nahasmendua da, aldi baterakoa eta arrazoi organikorik gabea. Batzuetan, berriz, trauma psikologiko batek nahasmendua sortzen du. Buru asalduren diagnosi eta estatistika eskuliburuak bost motakoak deskribatzen ditu: * Amnesia disoziatiboa * Ihes disoziatiboa * Identitate disoziatiboaren asaldura * Despertsonalizazioaren asaldura * Zehaztu gabeko disoziazio asaldura (eu) 해리(解離, Dissociation)는 무의식적 방어기제의 하나이며, 한 개인에게 있어 모종의 일련의 심리적 또는 행동적 과정을, 개인의 정신활동에서 격리시키는 것을 말한다. 추상적으로 표현한다면, 감각, 지각, 기억, 사고, 의도라고 하는 개개의 체험의 요소가 「나의 체험」「나의 인생」으로 일반적으로 통합되어 있는 것들의 흐트러짐이자, 통합성의 상실을 이른다. 그 중에는 누구에게나 있는 정상적인 범위부터, 장애로 다루어지는 단계까지를 포함한 폭넓은 해석이 있지만, 일반적으로는 해리성 장애, 더불어 그 중에서도 대표적인 해리성 정체성 장애를, 혹은 그 증상을 가리키는데 쓰이는 일이 많다. (ko) I disturbi dissociativi sono condizioni che comportano una discontinuità della normale integrazione della coscienza, identità, memoria, emozioni, percezione, comportamento e del controllo motorio. I soggetti con disturbi dissociativi usano la dissociazione, come meccanismo di difesa, in modo patologico e involontariamente. Tali disturbi possono essere innescati da un trauma psicologico, ma alcuni, come il disturbo da depersonalizzazione o derealizzazione, possono essere preceduti dallo stress, dall'uso di sostanze psicoattive o da nessuna causa identificabile. (it) Dissociatie, een term uit de psychologie is een geestesgesteldheid waarin bepaalde gedachten, emoties, waarnemingen of herinneringen buiten het bewustzijn worden geplaatst, tijdelijk niet 'oproepbaar' zijn of minder samenhang vertonen. Letterlijk betekent dissociatie 'ontkoppeling' of 'uiteenvallen'. Het is een zeer alledaags verschijnsel: iedereen verliest bijvoorbeeld weleens de aandacht voor zijn omgeving als hij zeer geconcentreerd met iets bezig is en iedereen heeft weleens een dagdroom. Gewoonlijk is het een mechanisme om tot rust te komen, een afweermechanisme. (nl) Con dissociazione in psicopatologia e in psichiatria si intende un meccanismo di difesa con cui alcuni elementi dei processi psichici rimangono "disconnessi" o separati dal restante sistema psicologico dell'individuo: tale condizione si può ritrovare in molte reazioni psicologiche (ad esempio, davanti a situazioni traumatiche). Nel caso si cristallizzino, i processi dissociativi possono determinare specifiche sindromi psicopatologiche, definite disturbi dissociativi. Ad esempio, nella prospettiva dell'antipsichiatria fenomenologica, Ronald Laing definisce la dissociazione come una (it) 解離(かいり、英語: Dissociation)とは、無意識的防衛機制の一つであり、ある一連の心理的もしくは行動的過程を、個人のそれ以外の精神活動から隔離してしまう事である。抽象的に表現するならば、感覚、知覚、記憶、思考、意図といった個々の体験の要素が「私の体験」「私の人生」として通常は統合されているはずのもののほつれ、統合性の喪失ということになる。 その中には誰にでも普通にある正常な範囲のものから、障害として扱われる段階までを含んだ幅広い解釈があり、解離を主として著しい苦痛を伴うものは解離性障害に分類されるが、こうした症状は他の障害や、身体疾患でも生じる。 (ja) Transtornos dissociativos atingem, de alguma forma, praticamente toda a população mundial. Por muitas vezes manifestarem-se de forma efêmera, são esquecidos ou desconsiderados. No entanto, quando os sintomas agravam-se, há a recorrência à ajuda psicológica ou psiquiátrica. O transtorno causa a perda de habilidades táteis, psíquicas e neurais, como a memória, capacidades motoras e até personalidade. As causas são similares às do Transtorno de estresse pós-traumático, como por exemplo, uma vez provado que os transtornos não são causados por traumas físicos, muitas vezes os pacientes recusam em dizer o motivo ou um trauma que levou-os à sua condição, o que dificulta o diagnóstico pelos psiquiatras, que necessitam de ajuda para obtê-lo. (pt) Диссоциа́ция — психический процесс, относимый к механизмам психологической защиты. В результате работы этого механизма человек начинает воспринимать происходящее с ним так, будто оно происходит не с ним, а с кем-то посторонним. Такая «диссоциированная» позиция защищает от избыточных, непереносимых эмоций. Термин «диссоциация» был предложен в конце XIX века французским психологом и врачом П. Жане, который заметил, что комплекс идей может отщепляться от основной личности и существовать независимо и вне сознания (но может быть возвращён в сознание с помощью гипноза). (ru) 多種人格障礙(英文:dissociative disorder),是一种身份、记忆或意识的整体性扰乱。患有解离性障碍的患者缺乏对自我感(selfhood)的辨别和控制,其在时间和地点上缺乏自我在各个方面的一致性以及认同感的连续性 。 根据《精神疾病診斷與統計手冊》,解离性障碍主要分为四类: * 人格解体障碍 (Depersonalization disorder) * 解离性失忆症 (Dissociative amnesia) * (Dissociative fugue) * 解離性身份疾患 (Dissociative identity disorder, DID) (zh) 解離(英語:dissociation)指的是在記憶、自我意識或認知的功能上的崩解。起因通常是極大的壓力或極深的創傷。包括相當廣泛的經驗,從與周圍環境的輕微情感分離,到與身體和情感體驗的更嚴重分離,不等。所有解離現象的主要特徵都涉及與現實的分離,而不是精神病中的現實喪失。 (zh) Дисоціа́ція — психічний процес, який належить до захисних механізмів психіки. В результаті дії цього механізму людина починає сприймати те, що відбувається з нею так, ніби воно відбувається не з нею особисто, а з кимось іншим. Така «дисоційована» позиція захищає від надмірних, тяжких нестерпних емоцій. Термін «дисоціація» був запропонований у кінці XIX століття французьким психологом і лікарем П'єром Жане. (uk) الاضطرابات الانشقاقية أو التفارقية أو الانفصالية (بالإنجليزية: Dissociative disorders، واختصارًا: DD)، هي الحالات التي تنطوي على اختلالات أو انهيارات في الذاكرة أو الوعي أو الهوية أو الإدراك. يستخدم الأشخاص المصابون بالاضطرابات الانشقاقية الانشقاق باعتباره آليةً دفاعيةً، سواء بشكل مرضي أو لاإرادي. يعاني الفرد من هذه التفككات لحماية نفسه. قد تتسبب الصدمة النفسية بحدوث بعض الاضطرابات الانشقاقية، باستثناء اضطراب تبدد الشخصية والاغتراب عن الواقع الذي قد يحدث بسبب توتر أو مؤثرات نفسانية المنشأ، فضلًا عن إمكانية حدوثه دون وجود محفز محدد بتاتًا. (ar) التفكك هو أي مجموعة من مجموعات التجارب التي تتراوح بين الانفصال العاطفي المعتدل عن المحيط المباشر والانفصال الحاد عن التجارب الجسدية والعاطفية. تتجسد السمة الرئيسية لجميع الظواهر التفككية في الانفصال عن الواقع وليس فقدان الصلة به كما هو الحال مع الذهان. يُستعرض التفكك عادةً ضمن متسلسلة. يُمكن اعتبار التفكك في حالاته المعتدلة بمثابة آلية تأقلمية أو دفاعية مُستخدمة للتحكم في التوتر أو تقليله أو تقبله، بما في ذلك الملل أو الصراع. يصف التفكك في الطرف غير المرضي من المتسلسلة بعض الأحداث الشائعة مثل أحلام اليقظة، بينما يصف على طول المتسلسلة الحالات المتغيرة وغير المرضية للوعي. (ar) En psicologia, el terme dissociació descriu una ampla varietat d'experiències des del despreniment lleu de l'entorn immediat fins al despreniment més sever d'experiències físiques i emocionals. La característica més important de tot el fenomen de dissociació implica un distanciament de la realitat, més que una pèrdua de la realitat com en la psicosi. (ca) V psychologickém kontextu zahrnuje pojem disociace široké spektrum prožitků od lehčí formy odloučení od bezprostředního okolí až po závažnější odloučení od fyzických či emočních prožitků. Nejtypičtějším znakem všech disociativních jevů je odloučení od reality, spíše než úplná ztráta kontaktu s realitou, jako je tomu u psychotických onemocnění. Disociativní poruchy se mohou, ale nemusí pojit s amnézií. Kvůli nečekané a do velké míry nevysvětlitelné povaze jsou disociativní poruchy typicky prožívány jako velmi znepokojující autonomní narušení obvyklých způsobů chování a fungování jedince. (cs) Η αποσύνδεση (ή διάσχιση) περιγράφει ένα ευρύ φάσμα εμπειριών, που κυμαίνονται από ήπια συναισθηματική απόσπαση από το άμεσο περιβάλλον, έως μια πιο σοβαρή αποσύνδεση από σωματικές και συναισθηματικές εμπειρίες. Το κύριο χαρακτηριστικό όλων των φαινομένων αποσύνδεσης περιλαμβάνει την αποστασιοποίηση από την πραγματικότητα, παρά την απώλεια της πραγματικότητας όπως συμβαίνει στην ψύχωση. (el) Der Begriff Dissoziation bezeichnet das (teilweise bis vollständige) Auseinanderfallen von psychischen Funktionen, die normalerweise zusammenhängen. Betroffen von dissoziativer Abspaltung sind meist die Bereiche Wahrnehmung, Bewusstsein, Gedächtnis, Identität und Motorik, aber manchmal auch Körperempfindungen (etwa Schmerz und Hunger). (de) La nocio Disocio (aŭ disociiĝo) priskribas laŭ difino de DSM-IV la interrompon de la ordinare integremaj funkcioj de la konscio, de la memoro, de la identeco aŭ de la rigardo sur la medion. Disocio laŭ psikiatra kaj/aŭ psikoterapia senco povas esti komprenata kiel difekto de la mensa integrado, je kiu unu aŭ pluraj kampoj de mensaj procesoj estas apartigita disde la konscio kaj funkcias sendepende unu de la alia (disfendiĝo de konscio). Kontraŭe de tio ampleksas somatajn, do sensorajn kaj motorajn fenomenojn. (eo) Los trastornos disociativos​ se definen como todas aquellas condiciones patológicas que conllevan disrupciones o fallos en la memoria, conciencia, identidad y percepción del individuo. Los cinco trastornos disociativos listados en el Manual diagnóstico y estadístico de los trastornos mentales son los siguientes: (es) Dissociation, as a concept that has been developed over time, is any of a wide array of experiences, ranging from a mild emotional detachment from the immediate surroundings, to a more severe disconnection from physical and emotional experiences. The major characteristic of all dissociative phenomena involves a detachment from reality, rather than a loss of reality as in psychosis. (en) En psicología, el término disociación describe una amplia variedad de experiencias que pueden ir desde un leve distanciamiento del ambiente circundante hasta distanciamientos más graves de la experiencia física y emocional. La principal característica de todos los fenómenos disociativos consiste en el distanciamiento de la realidad, en contraste con la pérdida de la realidad, como ocurre en la psicosis. Las experiencias disociativas se caracterizan además por la presencia de una variedad de construcciones mentales maladaptativas en la capacidad imaginativa natural de la persona. (es) Les troubles dissociatifs sont un ensemble de troubles psychiatriques caractérisés par la survenue d'une perturbation touchant des fonctions normalement intégrées, comme la mémoire, la conscience et l'identité. Leurs critères diagnostiques sont précisés dans le Manuel diagnostique et statistique des troubles mentaux depuis la révision de 1987. (fr) Disosiasi psikologis merupakan perubahan kesadaran secara tiba-tiba yang mensugesti ingatan dan identitas. Para individu yang menderita gangguan disosiatif tidak dapat mengingat berbagai kejadian baik pribadi penting atau selama beberapa saat lupa akan identitasnya atau bahkan membentuk identitas baru. (in) En psychologie, la dissociation est une « séparation fonctionnelle entre des éléments psychiques ou mentaux qui sont habituellement réunis ». Ainsi, la prise en compte de la réalité et du vécu est inhibée (pensée, jugement, sentiment), de façon temporaire ou durable, pour supporter un traumatisme psychique. On oppose la dissociation à la psychose qui est une perte de contact avec la réalité, et on distingue plusieurs niveaux de dissociation : Mais on distingue aussi différents types de dissociations, notamment relativement à : (fr) 解離性障害(かいりせいしょうがい、英: Dissociative Disorders; DD)とは、自分が自分であるという感覚が失われている状態が主となる個々の精神障害のためのカテゴリ(分類)である。『精神障害の診断と統計マニュアル』第5版 (DSM-5、アメリカ精神医学会、2013年)では、解離症群と解離性障害が併記される。解離性同一性障害、、離人症性障害(離人感・現実感消失障害)などに分類され、要因としては心的外傷体験、幼少期の主たる養育者との愛着の問題、当人の解離の素質などがある。解離性障害は解離症状を主とする病気で、患者は社会的・職業的に支障を来し、対人関係にも困難を抱える。具体的な治療法については、「解離性障害#治療」を参照。 解離性健忘では、一般的な出来事や社会常識などの記憶は保たれているにもかかわらず、自伝的な(個人的な)記憶が欠落する病。離人症性障害は自分を外から見ているような離人感や現実感消失感があり、それが持続的あるいは反復的に現わるために社会的・職業的に支障を来す病である。解離性同一性障害では一人の人間の中に複数の人格(パーソナリティ)が存在するような状態が見出される病。これらの症状は他の精神障害や身体疾患でも見られるため、鑑別は必要とされる。解離性障害の人は、防衛機制の解離を無意識的に使用しているとされる。 (ja) 해리성 장애(解離性障碍, dissociative disorders; DD)란 기억, 의식, 정체감, 환경에 대한 지각에 이상이 생기는 여러 정신장애를 가리키는 말이다. 기능의 일부가 일시적으로 또는 갑작스럽게 상실되거나 변화되는 것으로 생각할 수 있다. 스스로의 감각을 잃는 상태, 마치 캡슐 속에 있는 듯이 현실감이 없거나, 어느 시기의 기억이 전혀 없거나, 어느샌가 자신이 모르는 장소에 있는 일 따위가 일상적으로 일어나며, 생활 면에서의 다양한 차질을 빚는 상태를 가리킨다. 해리성 장애를 가진 사람은, 방어기제로 해리를 병리학적으로 비자발적으로 사용한다고 여겨진다. 미국정신의학협회의 《정신질환 진단 및 통계 편람》(DSM-5)에서는 해리증군(解離症群)으로 분류되어, 다음과 같이 들 수 있다. * 해리성 기억상실(dissociative amnesia) * 해리성 둔주(dissociative fugue) * 해리성 정체성 장애(dissociative identity disorder, DID) * 이인증성 장애(depersonalization disorder) * 특정할 수 없는 해리성 질환 (ko) Een dissociatieve stoornis is een psychische aandoening waarbij dissociatie het belangrijkste kenmerk is. Dissociatie is een verschijnsel dat vrijwel iedereen wel kent (bijvoorbeeld dagdromen of verstrooidheid), maar als de verschijnselen zo erg worden dat een mens niet meer normaal kan functioneren, is er sprake van een stoornis. Dissociatie kan ook deel uitmaken van andere psychische ziektebeelden (bijvoorbeeld PTSS of borderline). Het kan leiden tot grote concentratiestoornissen. De persoon presteert soms onder zijn niveau tijdens studie en werk. (nl) Dysocjacja (łac. dissociatio, rozdzielenie) – pojęcie obejmujące spektrum doświadczeń, które łączy poczucie oddzielenia się od rzeczywistości. Jej najłagodniejsze formy polegają na oddzieleniu od najbliższego otoczenia, a poważniejsze na oddzieleniu od fizycznych doświadczeń i emocji. Dysocjacja różni się od psychoz, w których człowiek traci poczucie tego, co jest rzeczywiste, a co nie. ICD-10 definiuje dysocjację jako: „Częściową lub całkowitą utratę prawidłowej integracji między wspomnieniami przeszłości, poczuciem własnej tożsamości, bezpośrednimi wrażeniami i kontrolą dowolnych ruchów ciała”. (pl) A dissociação, como um conceito que tem sido desenvolvido ao longo do tempo na psicologia, descreve uma grande variedade de experiências que podem variar desde um leve desapego emocional do entorno imediato, até uma desconexão mais severa das experiências físicas e emocionais. A principal característica de todos os fenômenos dissociativos envolve um distanciamento da realidade, ao invés de uma perda da realidade como na psicose. (pt) Dissociativa störningar eller konversionsstörningar är en grupp reaktiva psykiska störningar vilkas huvudsymtom handlar om förändrat medvetandetillstånd med långvarig och svårartad dissociation, psykosomatiska tecken, och försämrad samverkan mellan funktioner i medvetandet, i synnerhet vad beträffar minne, perception, känsel, motorik och identitet. Många av dessa störningar klassificerades förr som hysteri. Dissociativa störningar kan övergå i psykos, så kallad hysterisk psykos. Till skillnad från enkel dissociation, som är en försvarsmekanism inom normalpsykologin, har den dissociativa störningen en mer långvarig och påtaglig effekt på den psykiska hälsan och fungerar funktionsnedsättande. (sv) Dissociation beskriver ett psykologiskt tillstånd där en individ i någon grad eller aspekt avskärmar sig från sina upplevelser. Det kan ske genom att individen hanterar konflikter eller påfrestningar genom mentalt undvikande som manifesterar sig i ett sammanbrott av vanligtvis integrerade funktioner som mental närvaro, medvetande, minne, perception och motorik. Svår dissociation är dels ett symtom vid akut stressreaktion, dissociativa störningar, borderline personlighetsstörning, posttraumatisk stress, komplex posttraumatisk stress. Dels ett tecken på en mer permanent psykisk störning. (sv) Диссоциати́вные расстро́йства (от лат. dissociare, форма dissocio — «разъединять», «разделять») — группа психогенных психических расстройств, характеризующихся изменениями или нарушениями ряда психических функций — сознания, памяти, чувства личностной идентичности, осознания непрерывности собственной идентичности, а также нарушениями контролирования движений тела. Обычно эти функции интегрированы в психике, но когда происходит диссоциация, некоторые из них отделяются от потока сознания и становятся в известной мере независимы. Так, может утрачиваться личностная идентичность и возникать новая, как это происходит в состояниях фуги или множественной личности, либо могут стать недоступными для сознания отдельные воспоминания, как в случаях психогенной амнезии. Группа «диссоциативные расстройст (ru)
rdfs:label تفارق (علم النفس) (ar) اضطراب انشقاقي (ar) Dissociació (psicologia) (ca) Disociativní porucha (cs) Disociace (psychologie) (cs) Dissoziation (Psychologie) (de) Αποσύνδεση (ψυχολογία) (el) Disocio (psikologio) (eo) Disociación (psicología) (es) Trastorno disociativo (es) Disoziaziozko nahasmendu (eu) Dissociation (psychology) (en) Disosiasi (in) Troubles dissociatifs (fr) Dissociation (psychologie) (fr) Dissociazione (psicologia) (it) Disturbo dissociativo (it) 해리성 장애 (ko) 解離性障害 (ja) 해리 (심리학) (ko) 解離 (心理学) (ja) Dissociatieve stoornis (nl) Dissociatie (psychologie) (nl) Zaburzenia dysocjacyjne (pl) Transtorno dissociativo (pt) Dissociação (psicologia) (pt) Диссоциация (психология) (ru) Dissociation (psykologi) (sv) Dissociativa störningar (sv) Диссоциативные расстройства (ru) Дисоціація (психологія) (uk) 解离性障碍 (zh) 解離 (心理學) (zh)
owl:sameAs freebase:Dissociation (psychology) yago-res:Dissociation (psychology) wikidata:Dissociation (psychology) wikidata:Dissociation (psychology) dbpedia-af:Dissociation (psychology) dbpedia-ar:Dissociation (psychology) dbpedia-ar:Dissociation (psychology) dbpedia-az:Dissociation (psychology) dbpedia-az:Dissociation (psychology) dbpedia-bg:Dissociation (psychology) http://bn.dbpedia.org/resource/বিচ্ছিন্নতা_ব্যাধি dbpedia-ca:Dissociation (psychology) dbpedia-cs:Dissociation (psychology) dbpedia-cs:Dissociation (psychology) dbpedia-cy:Dissociation (psychology) dbpedia-da:Dissociation (psychology) dbpedia-de:Dissociation (psychology) dbpedia-el:Dissociation (psychology) dbpedia-eo:Dissociation (psychology) dbpedia-es:Dissociation (psychology) dbpedia-es:Dissociation (psychology) dbpedia-eu:Dissociation (psychology) dbpedia-fa:Dissociation (psychology) dbpedia-fa:Dissociation (psychology) dbpedia-fi:Dissociation (psychology) dbpedia-fi:Dissociation (psychology) dbpedia-fr:Dissociation (psychology) dbpedia-fr:Dissociation (psychology) dbpedia-he:Dissociation (psychology) dbpedia-he:Dissociation (psychology) dbpedia-hu:Dissociation (psychology) http://hy.dbpedia.org/resource/Դիսոցիացիա_(հոգեբանություն) dbpedia-id:Dissociation (psychology) dbpedia-io:Dissociation (psychology) dbpedia-is:Dissociation (psychology) dbpedia-it:Dissociation (psychology) dbpedia-it:Dissociation (psychology) dbpedia-ja:Dissociation (psychology) dbpedia-ja:Dissociation (psychology) dbpedia-ko:Dissociation (psychology) dbpedia-ko:Dissociation (psychology) dbpedia-mk:Dissociation (psychology) dbpedia-nl:Dissociation (psychology) dbpedia-nl:Dissociation (psychology) dbpedia-no:Dissociation (psychology) dbpedia-pl:Dissociation (psychology) dbpedia-pt:Dissociation (psychology) dbpedia-pt:Dissociation (psychology) dbpedia-ru:Dissociation (psychology) dbpedia-ru:Dissociation (psychology) dbpedia-sh:Dissociation (psychology) dbpedia-simple:Dissociation (psychology) dbpedia-sk:Dissociation (psychology) dbpedia-sr:Dissociation (psychology) dbpedia-sr:Dissociation (psychology) dbpedia-sv:Dissociation (psychology) dbpedia-sv:Dissociation (psychology) dbpedia-th:Dissociation (psychology) dbpedia-tr:Dissociation (psychology) dbpedia-tr:Dissociation (psychology) dbpedia-uk:Dissociation (psychology) dbpedia-zh:Dissociation (psychology) dbpedia-zh:Dissociation (psychology) https://global.dbpedia.org/id/na4P
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:Dissociation_(psychology)?oldid=1123493689&ns=0
foaf:homepage https://web.archive.org/web/20070720221249/https:/scholarsbank.uoregon.edu/dspace/handle/1794/1129
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:Dissociation_(psychology)
foaf:name Dissociation (en)
is dbo:academicDiscipline of dbr:Eli_Somer
is dbo:symptom of dbr:Borderline_personality_disorder
is dbo:wikiPageDisambiguates of dbr:Dissociation
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:Psychological_dissociation dbr:Disassociate dbr:Disassociation dbr:Dissociative_state dbr:Dissociative_stupor dbr:Dissociative_symptom
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:Cannabis_(drug) dbr:Punisher_(album) dbr:Rumbling_Hearts dbr:Satanic_panic dbr:Schizoid_personality_disorder dbr:Eli_Somer dbr:Mother_Night dbr:Methods_of_neuro-linguistic_programming dbr:Oneirophrenia dbr:Benzodiazepine dbr:Bettina_Aptheker dbr:Bipolar_II_disorder dbr:Borderline_personality_disorder dbr:Born_for_Hell dbr:Daydream dbr:Defence_mechanism dbr:Depersonalization dbr:Derealization dbr:Anomalistic_psychology dbr:Anxiety_buffer_disruption_theory dbr:History_of_psychology dbr:Betrayal_trauma dbr:Paul_E._Meehl dbr:Peaceful_as_Hell dbr:Personality_disorder dbr:Perspectives_on_the_abduction_phenomenon dbr:Requiem_for_a_Dream dbr:Cycle_of_violence dbr:DSM-IV_codes_(alphabetical) dbr:Vampire:_The_Masquerade_–_Shadows_of_New_York dbr:Varnado_Simpson dbr:Depersonalization-derealization_disorder dbr:Depressant dbr:Developmental_needs_meeting_strategy dbr:Dyschiria dbr:Déjà_vu dbr:Early_infanticidal_childrearing dbr:Index_of_psychology_articles dbr:Internal_Family_Systems_Model dbr:International_Society_for_the_Study_of_Trauma_and_Dissociation dbr:J._Arthur_Hill dbr:Reduced_affect_display dbr:Minority_influence dbr:Reaction_formation dbr:'I'_and_the_'me' dbr:Conversion_disorder dbr:Coping dbr:Melissa_Farley dbr:Genetics_of_post-traumatic_stress_disorder dbr:Out-of-body_experience dbr:Unreliable_narrator dbr:Subfields_of_psychology dbr:Trauma_model_of_mental_disorders dbr:Rational_Recovery dbr:Colin_A._Ross dbr:Eileen_J._Garrett dbr:Emotional_detachment dbr:Enadoline dbr:Gary_Gilmore dbr:Morton_Prince dbr:Murder_of_Bobbie_Jo_Stinnett dbr:Muscimol dbr:Nalmefene dbr:Naltrexone dbr:The_Prince_of_Tides dbr:The_Real dbr:Theodore_X._Barber dbr:Thomas_Nagel dbr:Openness_to_experience dbr:Opioid_antagonist dbr:Other_specified_dissociative_disorder dbr:Arielle_Twist dbr:Levallorphan dbr:Levomethorphan dbr:List_of_13_Reasons_Why_episodes dbr:Lysergic_acid_diethylamide dbr:Maladaptive_daydreaming dbr:Caledonia_Mills dbr:Stephanie_Daley dbr:Stigmata dbr:Still_Searching dbr:Compartmentalization_(psychology) dbr:Complex_post-traumatic_stress_disorder dbr:Emotional_flooding dbr:Fear_conditioning dbr:Fugue_state dbr:Id,_ego_and_super-ego dbr:Ketamine_in_society_and_culture dbr:Paranormal dbr:Post-traumatic_stress_disorder dbr:Psychological_stress dbr:Stockholm_syndrome dbr:Temporal_lobe_epilepsy dbr:Transference_focused_psychotherapy dbr:Marlene_Steinberg dbr:Maternal_fetal_stress_transfer dbr:Ada_Besinnet dbr:Two_Brothers_(ship) dbr:Waltz_with_Bashir dbr:Dissociated_press dbr:Dissociative_Experiences_Scale dbr:Dissociative_disorder dbr:Divided_consciousness dbr:Doctor_Psycho dbr:Drug dbr:John_G._Watkins dbr:K-hole dbr:Miscarriage_and_mental_illness dbr:Self-transcendence dbr:3-Hydroxymorphinan dbr:4.48_Psychosis dbr:5-MeO-DMT dbr:50_Signs_of_Mental_Illness dbr:A_Brief_Inquiry_into_Online_Relationships dbr:Acute_stress_disorder dbr:Alice_in_Wonderland_syndrome dbr:Darth_Vader dbr:Essex_(whaleship) dbr:Familia_(Camila_Cabello_album) dbr:Forever_in_Your_Heart dbr:Papert's_principle dbr:Celebrity_worship_syndrome dbr:Daniel_Schechter dbr:Edmund_Parish dbr:Fantasy_prone_personality dbr:Food_for_the_Spirit dbr:Fragmentation_of_memory dbr:German_childhood_in_World_War_II dbr:Harassing_fire dbr:History_of_hypnosis dbr:History_of_schizophrenia dbr:History_of_violence_against_LGBT_people_in_the_United_States dbr:Moral_disengagement dbr:Recreational_drug_use dbr:Psychological_projection dbr:Rape_trauma_syndrome dbr:Halifax_f.p. dbr:Hang_the_DJ dbr:Herbert_Aptheker dbr:Hereward_Carrington dbr:Ataque_de_nervios dbr:Jeju_language dbr:Coyolxauhqui_imperative dbr:The_Antichrist_(film) dbr:Hypnosis dbr:Posthypnotic_amnesia dbr:August_Eighth dbr:Absorption_(psychology) dbr:Abuse dbr:Child_abuse dbr:Katherine_Knight dbr:Ketamine dbr:Cognitive_dissonance dbr:Effects_of_cannabis dbr:Hierarchical_Taxonomy_of_Psychopathology dbr:Highway_hypnosis dbr:Holes_(novel) dbr:Psychological_trauma dbr:Transformations_(opera) dbr:Religious_trauma_syndrome dbr:Dextromethorphan dbr:Diana_Nyad dbr:Dissociative dbr:Dissociative_identity_disorder dbr:Aura_(symptom) dbr:Bystander_effect dbr:Pierre_Janet dbr:Society_for_Psychical_Research dbr:Classification_of_mental_disorders dbr:Great_Amherst_Mystery dbr:Ulysses_syndrome dbr:Il_coltello_di_ghiaccio dbr:Recreational_use_of_nitrous_oxide dbr:Self-disorder dbr:Self-harm dbr:Thought_blocking dbr:Lost_Boys:_Why_Our_Sons_Turn_Violent_and_How_We_Can_Save_Them dbr:Sara_Thornton_case dbr:SCAN dbr:Second_wind_(sleep) dbr:Shame dbr:Neurological_disorder dbr:Etzel_Cardeña dbr:Eyewitness_memory dbr:Dissociation dbr:Implicit_learning dbr:Stanley_Krippner dbr:The_Courage_to_Heal dbr:Κ-opioid_receptor dbr:Trauma-informed_feminist_therapy dbr:Trauma-sensitive_yoga dbr:Treatments_for_PTSD dbr:Eusapia_Palladino dbr:Flashback_(psychology) dbr:NMDA_receptor dbr:True-believer_syndrome dbr:Thousand-yard_stare dbr:Veterans_benefits_for_post-traumatic_stress_disorder_in_the_United_States dbr:Motivated_forgetting dbr:Serial-position_effect dbr:Sexual_trauma_therapy dbr:Suzanne_Segal dbr:Perruchet_effect dbr:Philip_Bromberg dbr:Repressed_memory dbr:Safety_behaviors_(anxiety) dbr:The_Stranger_in_the_Mirror dbr:Out-of-home_placements_and_trauma dbr:Parental_brain dbr:Shared_earning/shared_parenting_marriage dbr:Traumatic_bonding dbr:The_Marriage_of_Sense_and_Soul dbr:Risk_factors_of_schizophrenia dbr:Psychological_dissociation dbr:Disassociate dbr:Disassociation dbr:Dissociative_state dbr:Dissociative_stupor dbr:Dissociative_symptom
is dbp:motive of dbr:Varnado_Simpson
is dbp:subject of dbr:4.48_Psychosis
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:Dissociation_(psychology)