Glycolysis (original) (raw)

About DBpedia

Glykolýza (z řeckého glykos, sladký a lysis, rozpad) je metabolická dráha přeměny glukózy na dvě molekuly pyruvátu za čistého výtěžku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH. Probíhá v cytosolu buněk. Skládá se z deseti kroků, každý z nich katalyzuje jiný enzym.

thumbnail

Property Value
dbo:abstract تحلل السكر (من جلوكوز، مصطلح قديم الأجل لتحلل الغلوكوز) هو مسار أيضي يحول الجلوكوز C6H12O6 إلى البيروفات، CH3COCOO− + H+. فإن الطاقة الحرة التي تصدر في هذه العملية تستخدم لتشكيل جزيئات عالية الطاقة من أدينوسين ثلاثي الفوسفات ATP والعامل المختزل نيكوتيناميد الأدينين ثنائي النوكليوتيد (NADH). تحلل السكر هو تسلسل محدد لعشرة تفاعلات محفّزة بوساطة الانزيمات. المركبات الوسيطة توفر نقاط دخول إلى تحلل الجلوكوز. على سبيل المثال، معظم السكريات الأحادية مثل الفركتوز والجلاكتوز، يمكن تحويلها إلى واحدة من هذه المركبات الوسيطة. المركبات الوسيطة قد تكون أيضا مفيدة مباشرةً. على سبيل المثال، المركب الوسيط فوسفات ثنائي هيدروكسي الأسيتون DHAP هو مصدر من الجليسرول الذي يتحد مع 3 أحماض الدهنية ليشكل دهون (ثلاثي الجليسريد). تحلل الجلوكوز هو تسلسل أيضي لا يعتمد على الأوكسجين، وهذا يعني أنه لا يستخدم الأكسجين (أي الأوكسجين الجوّي) لأي من تفاعلاته. ومع ذلك فإن نواتج تحلل الجلوكوز (البيروفات وNADH + H+) في بعض الأحيان تستقلب باستخدام الأوكسجين الجوّي. عندما يستخدم الأوكسجين الجزيئي في عملية التمثيل الغذائي لنواتج هذه العملية عادةً ما يشار إليها باسم الهوائية، بينما إذا لم يستخدم الأكسجين فتسمّى اللاهوائية. .إذاً تحلّل الجلوكوز يحدث -مع وجود اختلافات- في جميع الكائنات الحية تقريباً، سواء التحلّلالهوائي أو اللاهوائي. وحدوث هذه العملية بشكل واسع يدل على أنها واحدة من أقدم المسارات الأيضية. وفي الواقع، فإن التفاعلات التي تشكل تحلل الجلوكوز ومساره الموازي (مسار خماسي الفوسفات)، تحدث بتحفيز من المعادن تحت ظروف خالية من أوكسجين محيطات الأركايا (الدهر السحيق) وأيضا في غياب الأنزيمات. و عملية تحلّل السكر يمكن أن تكون قد نشأت من المواد الكيميائية المقيدة التي تسبق التكوين الجنيني، أي قبل ملايين السنين. تحلل السكر يحدث في معظم الكائنات الحية في العصارة الخلوية (السايتوسول) للخلية. إن النوع الأكثر شيوعاً من تحلّل السكر هو مسار إمبدن- مايرهوف-بارناس (مسار EMP) الذي تم اكتشافه من قبل غوستاف امبدن، أوتو مايرهوف، جيكوب كارول بارناس. تحلل السكر يشير أيضا إلى مسارات أخرى، مثل مسارإنتنر-دودوروف ، ومسارات التخمّر المتجانسة وغير المتجانسة المتنوعة. على الرغم من ذلك، سيقتصر الشرح هنا على مسار إمبدن- مايرهوف-بارناس. إن تحلل الجلوكوز الكامل يمكن تقسيمه إلى مرحليتن منفصلتين: 1. * المرحلة التحضيرية/ مرحلة الاستثمار – حيث أنه يتم فيها استهلاك الATP 2. * مرحلة الدفع/ المكافأة– حيث يتم إنتاج ATP . (ar) La glicòlisi (del grec γλυκύς "dolç" i λύσις "trencament"), glucòlisi o via d'Embden-Meyerhof és una via metabòlica per la qual una molècula de glucosa (Glc) és oxidada fins a dues molècules d'àcid pirúvic o piruvat (Pyr). La glicòlisi és l'inici tant de la respiració aeròbica com de l'anaeròbica i en aquest sentit és l'arquetip d'un procés metabòlic universal que es pot trobar (amb molt poques variacions) a la majoria de tipus cel·lulars de gairebé tots els organismes. Implicada en la respiració aeròbica, és la principal font d'energia de molts organismes procariotes, cèl·lules eucariotes privades de mitocondris (per exemple els eritròcits madurs) i cèl·lules eucariotes que es troben en concentracions baixes d'oxigen (per exemple durant la contracció muscular intensiva o durant la fermentació del llevat). És una de les vies originals dins de l'evolució i en gairebé totes les cèl·lules es desenvolupa de la mateixa manera: una molècula de glucosa es converteix en dues molècules de piruvat, formant-se ATP i NADH. En eucariotes i procariotes, la glicòlisi té lloc al citosol de la cèl·lula. En les cèl·lules vegetals, algunes de les reaccions glicolítiques es troben també en el cicle de Calvin, que té lloc a l'interior dels cloroplasts. L'àmplia conservació d'aquesta via inclou els organismes filogenèticament més antics i per això es considera una de les vies metabòliques més antigues. Malgrat que la glucosa és, de bon tros, el monosacàrid més utilitzat, n'hi ha d'altres que també són combustibles importants que es poden introduir en la ruta glicolítica, com la fructosa i la galactosa, per la qual cosa l'estratègia consisteix a convertir aquests sucres en metabòlits derivats de la glucosa. La glicòlisi consisteix en 10 reaccions enzimàtiques que converteixen la glucosa en piruvat, el qual és capaç de seguir altres vies metabòliques i d'aquesta manera seguir proporcionant energia a l'organisme. És la via inicial del catabolisme (degradació) d'hidrats de carboni (sucres) i té tres funcions principals: 1. * La generació de molècules que poden actuar com a font d'energia cel·lular o poder reductor (ATP i NADH). 2. * La producció de piruvat, necessari per iniciar el cicle de l'àcid cítric com a part de la respiració aeròbica. 3. * La producció de compostos intermediaris de sis i tres carbonis que poden ésser utilitzats en altres vies metabòliques. Quan hi ha absència d'oxigen (anòxia o hipòxia) després que la glucosa passi aquest procés, el piruvat pateix una fermentació, una segona via d'obtenció d'energia que, igual que la glicòlisi, és poc eficient. El tips de compost obtingut de la fermentació acostuma a variar segons el tipus d'organisme. En els animals el piruvat fermenta a lactat i en els llevats, a etanol. El tipus de glicòlisi més comú i més conegut és la via d'Embden-Meyerhoff, explicada inicialment per Gustav Embden i Otto Meyerhoff. Per aquest motiu glicòlisi s'utilitza com a sinònim de la via d'Embden-Meyerhoff. (ca) Glykolýza (z řeckého glykos, sladký a lysis, rozpad) je metabolická dráha přeměny glukózy na dvě molekuly pyruvátu za čistého výtěžku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH. Probíhá v cytosolu buněk. Skládá se z deseti kroků, každý z nich katalyzuje jiný enzym. (cs) Με τον όρο γλυκόλυση, χαρακτηρίζεται γενικά η βιοχημική διεργασία της διάσπασης σακχάρων και ιδιαίτερα της γλυκόζης, εξ ου και η ονομασία της. Η γλυκόλυση αποτελεί το πρώτο στάδιο της κυτταρικής αναπνοής, ανεξάρτητα της αναγκαίας παρουσίας ή όχι οξυγόνου, που σημαίνει ότι η γλυκόλυση πραγματοποιείται τόσο στην όσο και στην αναεροβική αναπνοή, των κυττάρων. Στα ευκαρυωτικά κύτταρα, η γλυκόλυση λαμβάνει χώρα στο κυτοσόλιο. Κατά τη γλυκόλυση η γλυκόζη μετατρέπεται σε δύο μόρια πυροσταφυλικού οξέος. (el) Die Glykolyse ist bei Lebewesen der schrittweise Abbau von Monosacchariden (Einfachzuckern) wie der D-Glucose (Traubenzucker), von der sich auch die Bezeichnung Glykolyse ableitet. Sie ist der zentrale Prozess beim Abbau aller Kohlenhydrate in allen Eukaryoten, dazu gehören Tiere, Pflanzen und Pilze. Bei Bakterien und Archaeen ist Glykolyse ebenfalls verbreitet. Manche Arten nutzen aber auch andere Stoffwechselwege, um Glucose abzubauen, beispielsweise den Entner-Doudoroff-Weg (ED-Weg). Die Glykolyse ist ein zentraler Vorgang im Energiestoffwechsel und einer der wenigen Stoffwechselwege, den fast alle Organismen gemeinsam haben, was auf eine sehr frühe Entstehung hinweist. Der Abbau erfolgt in zehn Einzelschritten. Dabei entstehen aus einem Glucosemolekül zwei Moleküle Pyruvat. Außerdem werden zwei für das Übertragen von Energie geeignete Moleküle Adenosintriphosphat (ATP) gebildet und zwei Moleküle NAD+ werden zu NADH reduziert. Die Glykolyse wird nach ihren Entdeckern Gustav Embden, Otto Meyerhof und Jakub Karol Parnas auch Embden-Meyerhof-Parnas-Weg oder EMP-Weg genannt. Nicht mehr gebräuchlich ist die Bezeichnung FDP-Weg, die auf das Zwischenprodukt D-Fructose-1,6-bisphosphat (veraltet: Fructosediphosphat) zurückgeht. (de) Glikolizo (de la grekaj vortoj glykys [dolĉa] kaj lysys [rompado]), aŭ glukolizo, aŭ glukozrompado estas la proceso, per kiu glukozo reakcias kun enzimoj por liberigi energion je la formo de adenozina trifosfato (angle Adenosine Triphosphate, ATP) kaj NADH.Parto de la energio bezonata por retroformi adenozinan trifosfaton iĝas disponebla kiam glukozo ŝanĝiĝas en piruvan acidon en la ĉelplasmo per serio de reakcioj nomataj glikolizo. Jen la ĝenerala reakcio: O O //// C6H12O6 + 2 NAD + 2 ADF + 2Fn -----> 2 CH3-C-C-OH + 2 ATF + 2 NADH2glukozo¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨piruva acido (Fn= neorganika fosfato) En la plejparto da organismoj la sinsekvo de reakcioj kondukantaj de glukozo al piruva acido similas. Tamen la sorto de la piruva acido varias. * Glukozo -1-> Piruva Acido --> Etanolo (1=Fermentado) * Glukozo -2-> Piruva Acido -2'-> CO2 + H2O (2=Aerobia Glikolizo) * Glukozo -3-> Piruva Acido --> Lakta Acido (3=Anaerobia Glikolizo) Aerobiaj Kondiĉoj (2') O O O //// NAD->NADH2 // 2 CH3-C-C-OH + KoA-SH -----> 2 CH3-C-S-KoA + CO2 Piruva Acido Koenzimo-A Acetila Koenzimo-A Neaerobiaj Kondiĉoj (3') O O OH O //// NADH2->NAD | // 2 CH3-C-C-OH -----> 2 CH3-CH-C-OH Piruva Acido Lakta Acido La neaerobia ŝanĝiĝo de piruva acido en laktan acidon estas normala procezo en multaj organismoj. La reakcio ankaŭ okazas en la ĉeloj de pli altaj organismoj, sed ĝi okazas nur kiam la provizo de oksigeno estas limigita, kiel en muskoloj dum intensa aktiveco. Ĉi tiu reakcio estas inversigebla, kaj kiam oksigeno iĝas havebla, lakta acido estas reŝanĝita en piruvan acidon, kiu tiam uziĝas en la ciklo de Krebs. Ĉirkaŭ 25 procentoj de la lakta acido generita en muskoloj suferas ĉi tiun reakcion. La cetero estas reŝanĝita en piruvan acidon kaj tiam en glikogenon en la hepato. La vojstreko kiu produktas laktan acidon gravas ĉar ĝi havigas la solan energian fonton por histoj sen la uzo de oksigeno. Tiel, la muskoloj povas agi tuj, sen atendi la alporton de plia oksigeno per la sango. Tamen, lakta acido akumuliĝas dum longigita muskola aktiveco, kaŭzante la malkomforton kiun ni rekonas kiel muskola laceco. (eo) Glycolysis is the metabolic pathway that converts glucose (C6H12O6) into pyruvate (CH3COCO2H). The free energy released in this process is used to form the high-energy molecules adenosine triphosphate (ATP) and reduced nicotinamide adenine dinucleotide (NADH). Glycolysis is a sequence of ten reactions catalyzed by enzymes. Glycolysis is a metabolic pathway that does not require oxygen (In anaerobic conditions pyruvate is converted to lactic acid). The wide occurrence of glycolysis in other species indicates that it is an ancient metabolic pathway. Indeed, the reactions that make up glycolysis and its parallel pathway, the pentose phosphate pathway, occur in the oxygen-free conditions of the Archean oceans, also in the absence of enzymes, catalyzed by metal. In most organisms, glycolysis occurs in the liquid part of cells, the cytosol. The most common type of glycolysis is the Embden–Meyerhof–Parnas (EMP) pathway, which was discovered by Gustav Embden, Otto Meyerhof, and Jakub Karol Parnas. Glycolysis also refers to other pathways, such as the Entner–Doudoroff pathway and various heterofermentative and homofermentative pathways. However, the discussion here will be limited to the Embden–Meyerhof–Parnas pathway. The glycolysis pathway can be separated into two phases: 1. * Investment phase – wherein ATP is consumed 2. * Yield phase – wherein more ATP is produced than originally consumed (en) Glukolisia (grezieratik: γλυκύς "gozo" + λύσις "haustura"), glikolisia edo Embden-Meyerhof bidea glukosa katabolizatzeko bide metabolikoa da, izaki bizidun guztiek (bakterioek, landareek zein animaliek) erabiltzen dutena. Glukolisiaren bitartez glukosa molekula bakoitzeko bi molekula azido pirubiko (pirubato) sortzen dira. Glukolisiaren bitartez zelulak hiru gauza lortzen ditu: * energia handiko molekulen sintesia (ATP), beste prozesu zelularretan erabiliko direnak. Baita NADH-ren sintesia ere, arnasketa aerobioaren fase batean (arnas katean eta fosforilazio oxidatiboan) ATP-aren sintesian parte hartuko duena. * azido pirubikoa sortzea, Krebsen ziklora pasatuko duena (arnasketa aerobioan) ala etanol edo azido laktiko bihurtuko dena (hartziduraren bitartez, ingurugiroan oxigenorik ez dagoenean). * beste bide metabolikoetan arituko diren metabolito batzuen agerpena. Prokariotoetan zein eukariotoetan glukolisia zelularen zitoplasman burutzen da. Glukolisiaren ekuazio orokorra honako hau izaten da: (eu) La glucólisis (del griego glycos, azúcar y lysis, ruptura, destrucción, transformación) es la ruta metabólica encargada de la glucosa con la finalidad de obtener energía para la célula. Consiste en 10 reacciones consecutivas que convierten a la glucosa en dos moléculas de piruvato, el cual es capaz de seguir otras vías metabólicas y así continuar entregando energía al organismo. Esta ruta se realiza tanto en ausencia como en presencia de oxígeno, definido como proceso anaeróbico en este caso.​ El tipo de glucólisis más común y más conocida es la , explicada inicialmente por Gustav Embden y Otto Fritz Meyerhof. El término puede incluir vías alternativas, como la ruta de Entner-Doudoroff. No obstante, el término glucólisis se usa con frecuencia como sinónimo de la vía de Embden-Meyerhof. Se continúa con el ciclo de Krebs. Es la vía inicial del catabolismo de . (es) Glikolisis berasal dari kata glukosa dan lisis (pemecahan), adalah serangkaian reaksi biokimia di mana glukosa dioksidasi menjadi molekul asam piruvat. Glikolisis adalah salah satu proses metabolisme yang paling universal yang kita kenal, dan terjadi (dengan berbagai variasi) di banyak jenis sel dalam hampir seluruh bentuk organisme. Proses glikolisis sendiri menghasilkan lebih sedikit energi per molekul glukosa dibandingkan dengan oksidasi aerobik yang sempurna. Energi yang dihasilkan disimpan dalam senyawa organik berupa adenosine triphosphate atau yang lebih umum dikenal dengan istilah ATP dan NADH. Lintasan glikolisis yang paling umum adalah lintasan Embden-Meyerhof-Parnas (bahasa Inggris: EMP pathway), yang pertama kali ditemukan oleh , Otto Meyerhof dan . Selain itu juga terdapat lintasan Entner–Doudoroff yang ditemukan oleh dan terjadi hanya pada sel prokariota, dan berbagai lintasan heterofermentatif dan homofermentatif. Ringkasan reaksi glikolisis pada lintasan EMP adalah sebagai berikut: Sedangkan ringkasan reaksi dari glikolisis, siklus asam sitrat dan fosforilasi oksidatif adalah: (in) La glycolyse (γλῠκὖς glykýs « sucré » et λύσις lýsis « libération ») ou voie d'Embden-Meyerhof-Parnas est une voie métabolique d'assimilation du glucose et de production d'énergie. Elle se déroule dans le hyaloplasme (ou cytosol) de la cellule. Comme son nom l'indique elle nécessite du glucose et permet de produire du pyruvate. Ce dernier peut soit entrer dans le cycle de Krebs, qui se déroule dans la mitochondrie des eucaryotes ou le cytoplasme des bactéries en aérobiose, soit être métabolisé par fermentation en anaérobiose, pour produire par exemple du lactate ou de l'éthanol. (fr) 解糖系(かいとうけい、英: Glycolysis)とは、生体内に存在する生化学反応経路の名称であり、グルコースをピルビン酸などの有機酸に分解(異化)し、グルコースに含まれる高い結合エネルギーを生物が使いやすい形に変換していくための代謝過程である。ほとんど全ての生物が解糖系を持っており、もっとも原始的な代謝系とされている。嫌気状態(けんきじょうたい、無酸素状態のこと)でも起こりうる代謝系の代表的なものである一方で、得られる還元力やピルビン酸が電子伝達系やクエン酸回路に受け渡されることで好気呼吸の一部としても機能する。 (ja) 해당과정(解糖過程, 영어: glycolysis)은 포도당(C6H12O6)을 피루브산(CH3COCOO−)으로 전환하는 대사 경로이다. 이 과정에서 방출되는 자유 에너지는 고에너지 분자인 ATP(아데노신 삼인산)과 NADH(니코틴아마이드 아데닌 다이뉴클레오타이드의 환원형)을 형성하는데 사용된다. "glycolysis"의 어원은 글루코스(glucose)의 옛 이름인 "glycose"와 분해를 의미하는 "-lysis"의 합성어이다. 해당과정은 10가지 효소 촉매 반응으로 구성된다. 포도당 이외에 해당과정의 여러 대사 중간생성물들을 통해 해당과정으로 진입할 수 있다. 과당 및 갈락토스 같은 대부분의 단당류들은 해당과정의 대사 중간생성물들 중의 하나로 전환될 수 있다. 해당과정의 대사 중간생성물들은 다른 대사과정에 이용될 수도 있는데, 예를 들어 다이하이드록시아세톤 인산은 지방을 형성하기 위해 지방산과 결합하는 글리세롤의 공급원이다. 해당과정은 대사 과정에서 산소 분자(O2)를 사용하지 않는다. 다양한 생물들에서 광범위하게 해당과정이 일어난다는 것은 해당과정이 오래된 물질대사 경로임을 나타낸다. 실제로 해당과정을 구성하는 반응과 해당과정의 유사 경로인 오탄당 인산 경로는 원시 바다와 같은 무산소 조건 하에서 촉매 작용을 일으킨다. 거의 모든 생물에서 해당과정은 세포질에서 일어난다. 가장 일반적인 유형의 해당과정은 , 오토 마이어호프, 가 발견한 엠덴-마이어호프-파르나스 경로(Embden–Meyerhof–Parnas pathway, EMP pathway)이다. 해당과정은 엔트너-듀도로프 경로(Entner–Doudoroff pathway)와 다양한 혼합 발효(heterofermentative) 및 정상 발효(homofermentative) 경로와 같은 다른 경로를 지칭하기도 한다. 하지만, 이 문서에서는 엠덴-마이어호프-파르나스 경로로 제한해서 논의하기로 한다. 해당과정은 크게 두 단계로 나눌 수 있다. 1. * 에너지 투자기(preparatory phase): ATP를 소비하는 단계 2. * 에너지 회수기(payoff phase): ATP를 생산하는 단계 (ko) La glicolìsi è un processo metabolico attraverso il quale, in condizioni di anaerobiosi non stretta, una molecola di glucosio viene scissa in due molecole di piruvato al fine di generare molecole a più alta energia, come 2 molecole di ATP e 2 molecole di NADH per ogni molecola di glucosio utilizzata. Il termine deriva dal greco antico, γλυκύς (glykýs), che significa «dolce», e λύσις (lýsis), che significa «scissione». La glicolisi o via di Embden-Meyerhof-Parnas è il mezzo per ottenere energia più sfruttato in natura, soprattutto grazie alla sua anaerobioticità, sebbene non sia il più efficiente. Probabilmente esso si sviluppò con i primi procarioti circa 3,5 miliardi di anni fa. In una prima fase del processo, composta da cinque passaggi, viene consumata energia (fase di consumo energetico) per ottenere dal glucosio molecole di un derivato del glucosio a più alta energia (gliceraldeide-3-fosfato), che verranno poi trasformate nella fase successiva, composta di altri cinque passaggi, in molecole nettamente meno energetiche di piruvato, con produzione di energia superiore a quella consumata nella prima fase. Il processo nel suo insieme è quindi di tipo catabolico, cioè in cui molecole più complesse ed energetiche, vengono trasformate in altre più semplici e meno energetiche, con accumulo di energia. Le reazioni che compongono la glicolisi, ciascuna catalizzata da uno specifico enzima, avvengono nel citoplasma delle cellule; solo in alcuni protozoi come i tripanosomi e leishmanie avvengono in un organulo apposito, chiamato glicosoma. Con il termine 'glicolisi' ci si riferisce di solito alla via di Embden-Meyerhof-Parnas, dai nomi di Gustav Embden, Otto Meyerhof e Jakub Parnas, i tre biochimici che maggiormente contribuirono a chiarirne il meccanismo, ma ci si può riferire anche alla via di Entner-Doudoroff e a varie vie metaboliche eterofermentative e omofermentative. (it) Glycolyse is een proces waarbij glucose, met behulp van enzymen, in de cellen van een organisme in tien stappen wordt afgebroken tot pyrodruivenzuur. Drie van de tien stappen zijn onomkeerbaar. Eén glucosemolecuul levert twee moleculen pyrodruivenzuur. De glycolyse vindt plaats in het cytoplasma van de cel. Glucose wordt door het organisme uit de vertering van polysachariden (zoals zetmeel) gevormd, waarna de glucose door het bloed naar de cellen wordt vervoerd. Bij de glycolyse komt energie vrij, doordat ADP wordt omgezet in ATP, en NAD+ in NADH. De vrijkomende energie wordt op deze manier in moleculen ATP en NADH opgeslagen. Er komt echter niet alleen energie vrij. Zoals in de afbeelding te zien is, wordt er bij de eerste twee reacties ATP gebruikt. Er worden per glucosemolecuul vier ATP-moleculen gevormd, wat neerkomt op een nettoresultaat van twee ATP-moleculen. De twee moleculen NADH kunnen in de elektrontransportketen worden omgezet in drie ATP-moleculen per molecuul. De NADH-moleculen kunnen samen dus aanleiding geven tot vorming van zes moleculen ATP. Pyrodruivenzuur kan verder verbrand (geoxideerd) worden in de citroenzuurcyclus of anaeroob omgezet worden in melkzuur of zoals bij veel gisten in ethanol en koolstofdioxide (CO2). (nl) Glikoliza, szlak Embdena-Meyerhofa-Parnasa – ciąg reakcji biochemicznych, podczas których jedna cząsteczka glukozy zostaje przekształcona w dwie cząsteczki pirogronianu. Glikoliza jest ewolucyjnie starym szlakiem metabolicznym, szeroko rozpowszechnionym wśród organizmów żywych należących do wszystkich trzech domen. U eukariotów i wielu prokariotów; przebiega w cytoplazmie podstawowej oraz w plastydach obecnych w komórkach roślin. U niektórych protistów, takich jak Trypanosoma i Leishmania glikoliza zachodzi w wyspecjalizowanych organellach nazywanych glikosomami. Najczęstszym typem glikolizy jest schemat Embden-Meyerhof-Parnas, który został odkryty przez , Otto Meyerhofa i Jakuba Karola Parnasa. Sumaryczna reakcja glikolizy jest następująca: glukoza + 2 Pi + 2 ADP + 2 NAD+ → 2 cząsteczki pirogronianu + 2 ATP + 2 NADH + 2 H+ + 2 H2O (pl) Glykolys (från glykos, äldre term för glukos, och -lysis, nedbrytning) är en metabol process där en glukosmolekyl bryts ned till två stycken pyruvatmolekyler. Den fria energin som utvinns ur reaktionerna används för att bilda högenergiföreningar i form av ATP-molekyler och NADH. De bildade ATP-molekylerna är färdiga att användas för energi, medan NADH först måste passera elektrontransportkedjan som i sin tur ger upphov till ATP. Glykolysen består av tio väl definierade reaktioner med nio stycken , som är väldigt lika i praktiskt taget alla celler, både prokaryota och eukaryota. Flera andra metaboliter såsom fruktos, galaktos och aminosyror bildar vid nedbrytning glukos eller glykolys-intermediärer och kan på så vis gå in i glykolysen. Fruktos kan bland annat i fettvävnad ombildas till intermediären och i levern till och . Till skillnad från galaktos som omvandlas till intermediären glukos-6-fosfat. Intermediären dihydroxiacetonfosfat kan även användas för att skapa glycerol, som behövs för att skapa triacylglycerol. På samma vis kan också det omvända ske, att glycerol ombildas till dihydroxiacetonfosfat för att kunna gå vidare i glykolysen. De två bildade pyruvatmolekylerna kan efter glykolysen reagera vidare på främst tre sätt. Hos aeroba organismer med tillgång till syre kan pyruvat omvandlas till acetyl-koenzym-A (acetyl-CoA), som i sin tur vidareprocessas i mitokondrien för att bilda ytterligare högenergimetaboliter i citronsyracykeln och elektrontransportkedjan, eller vid överskott på energi lagras genom fettsyrasyntes. I frånvaro av syre (anaerobt) kommer det bildade pyruvatet att reagera med NADH och istället bilda laktat i en process kallad fermentation. Hos bakterier (exempelvis hos Escherichia coli; E.coli) kommer det istället bildas etanol och koldioxid. Detta sker för att glykolysen kräver tillgång till NAD+, NADH som bildats i glykolysen kan då tillbakabilda NAD+ genom dessa reaktioner. Glykolysen återfinns hos nästan alla organismer med vissa variationer och kan köras både aerobt och anaerobt, med sitt evolutionära ursprung före ackulumationen av substantiella mängder syre i atmosfären. Processen är mycket viktig för organismens överlevnad då dess process bildar den väldigt viktiga fosfatgruppen ATP, som används som dessa organismers "energikälla" och drivkraft för många reaktioner av vikt. Hos de röda blodkropparna är glykolysen det enda sättet att bilda energi, då de saknar mitokondrier och därigenom inte har tillgång till vare sig citronsyracykel eller elektrontransportkedja. Nettoreaktionen för själva glykolysen är: (sv) Glicólise (do grego antigo "γλυκύς" (glykýs), adocicado e "λύσις" (lýsis), quebra, degradação) é uma sequência metabólica composta por um conjunto de dez reações por enzimas livres no citosol, na qual a glicose é oxidada produzindo duas moléculas de piruvato, quatro moléculas de ATP (contemplando que duas moléculas de ATP foram utilizadas durante a fase de investimento, considera-se um saldo final de dois ATP, subtraindo os dois que foram utilizados da quantidade total de ATP produzido na via) e dois equivalentes reduzidos de NADH+, que serão introduzidos na cadeia respiratória ou na fermentação. A glicólise é uma das principais rotas para geração de ATP nas células e está presente em todos os tipos de tecidos. A importância da glicólise na nossa economia energética é relacionada com a disponibilidade de glicose no sangue, assim como com a habilidade da glicose gerar ATP tanto na presença quanto na ausência de oxigênio. A glicose é o principal carboidrato em nossa dieta e é o açúcar que circula no sangue para assegurar que todas as células tenham suporte energético contínuo. O cérebro utiliza quase exclusivamente glicose como combustível. A oxidação de glicose a piruvato gera ATP pela fosforilação (a transferência de fosfato de intermediários de alta energia da via do ADP) a nível de substrato e NADH. Subsequentemente, piruvato pode ser oxidado a CO2 no ciclo de Krebs e ATP gerado pela transferência de elétrons ao oxigênio na fosforilação oxidativa. Entretanto, se o piruvato e o NADH gerados na glicólise forem convertidos a lactato (glicólise anaeróbica), ATP pode ser gerado na ausência de oxigênio, através da fosforilação a nível de substrato. A glicose tem sua importância também por ser fonte de energia para todos os tipos de células de mamíferos, além de ser fonte exclusiva de energia para as hemácias. O eritrócito maduro não apresenta mitocôndrias, sendo assim obtêm sua energia a partir da glicose por duas principais vias: via glicolítica anaeróbia (Embden-Meyerhof) que envolve 90% da degradação da glicose até lactato, e a via das pentoses fosfato ou derivação da hexose monofosfato, ou ainda via do fosfogliconato. A glicólise é uma rota central quase universal do catabolismo da glicose, a rota com o maior fluxo de carbono na maioria das células. A quebra glicolítica de glicose é a única fonte de energia metabólica em alguns tecidos de mamíferos e tipos celulares (hemácias, medula renal, cérebro e esperma, por exemplo). Alguns tecidos de plantas que são diferenciados para armazenar amido (como os tubérculos da batata) e algumas plantas aquáticas derivam a maior parte de sua energia da glicólise; muitos micro-organismos anaeróbicos são inteiramente dependentes da glicólise. Fermentação é um termo geral para a degradação anaeróbica de glicose (glicólise anaeróbica) ou outros nutrientes orgânicos para obtenção de energia, conservada como ATP. Os organismos primitivos se originaram num mundo cuja atmosfera carecia de O2 e, por isto, a glicólise é considerada a mecanismo biológico mais primitivo para obtenção de energia a partir de moléculas orgânicas, presente em todas as formas de vida atuais. No curso da evolução, a química dessa sequência de reações foi completamente conservada; as enzimas glicolíticas dos vertebrados são intimamente similares, na sequência de aminoácidos e na estrutura tridimensional, a seus homólogos nas leveduras e no espinafre. A glicólise difere entre as espécies apenas em detalhes de sua regulação e no destino metabólico subsequente do piruvato formado. Os princípios termodinâmicos e os tipos de mecanismos regulatórios que governam a glicólise são comuns a todas as rotas de metabolismo celular. O estudo da glicólise pode, portanto, servir como modelo para muitos aspectos das rotas metabólicas. A glicólise nas células procariontes ocorre no citoplasma e nas eucariontes ocorre no citosol. A mais comum e conhecida forma de glicólise é a , que foi inicialmente elucidada por Gustav Embden e Otto Meyerhof. O termo glicólise pode significar também outras rotas metabólicas, como a de . Entretanto, o resto desse artigo usará o termo glicólise para explicar a via metabólica mais comum pela qual ocorre: a rota de Embden-Meyerhof. (pt) 糖酵解(英語:glycolysis,又称糖解)是把葡萄糖(C6H12O6)转化成丙酮酸(CH3COCOO− + H+)的代谢途径。在这个过程中所释放的自由能被用于形成高能量化合物ATP和NADH。 糖解作用是所有生物细胞過程的第一步。糖解作用是一共有10个步骤酶促反应的确定序列。在该过程中,一分子葡萄糖会经过十步酶促反应转变成两分子丙酮酸(严格来说,应该是丙酮酸盐,即是丙酮酸的阴离子形式)。 糖解作用及其各种变化形式发生在几乎所有的生物中,无论是有氧和厌氧。糖酵解的广泛发生显示它是最古老的已知的代谢途径之一。事实上,构成糖解作用及其并行途径的戊糖磷酸途径,在金属的催化下发生在还不存在酶的太古宙海洋。糖解作用可能因此源于生命出现之前世界的化学约束。 糖解作用发生在大多数生物体中的细胞的胞质溶胶。最常见的和研究最彻底的糖解作用形式是(Embden-Meyerhof-Parnas途径,简称:EMP途径),这是被古斯塔夫·恩伯登,奥托·迈尔霍夫,和所发现的。糖解作用也指的其他途径,例如,()各种异型的和同型的发酵途径,糖解作用一词可以用来概括所有这些途径。但是,在此处的讨论却是局限于(EMP途径)。 整个糖解作用途径可以分成两个阶段: 1. * 准备阶段 – 在其中ATP被消耗,因此也被称为投入阶段。 2. * 放能阶段 – 在其中ATP被生产。 (zh) Глико́лиз, или путь Эмбдена — Мейергофа — Парнаса (от греч. γλυκός — сладкий и греч. λύσης — расщепление) — процесс окисления глюкозы, при котором из одной молекулы глюкозы образуются две молекулы пировиноградной кислоты. Гликолиз состоит из цепи последовательных ферментативных реакций и сопровождается запасанием энергии в форме АТФ и НАДH. Гликолиз является универсальным путём катаболизма глюкозы и одним из трёх (наряду с пентозофосфатным путём и путём Энтнера — Дудорова) путей окисления глюкозы, встречающихся в живых клетках. Реакция гликолиза в суммарном виде выглядит следующим образом: Глюкоза + 2НАД+ + 2АДФ + 2Pi → 2 пируват + 2НАД*H + 2Н+ + 2АТФ + 2Н2O. Кислород не требуется для протекания гликолиза. В аэробных условиях пировиноградная кислота далее декарбоксилируется, соединяется с коферментом А и вовлекается в цикл Кребса. В анаэробных условиях (при гипоксии) пируват восстанавливается до молочной кислоты либо претерпевает дальнейшие превращения в ходе брожения. (ru) Гліко́ліз або шлях Ембдена—Меєргофа—Парнаса (від дав.-гр. γλυκός — солодкий та λύσης — розщеплення) — ланцюг із десяти реакцій, внаслідок яких глюкоза C6H12O6 перетворюється на піруват, C3H3O-3 з утворенням АТФ (аденозинтрифосфату) та НАДН (відновленого нікотинамідаденіндинуклеотиду). У аеробних організмів гліколіз йде перед циклом трикарбонових кислот та ланцюгом переносу електронів. Вони разом вивільняють більшу частину енергії, яка міститься в глюкозі. За аеробних умов піруват потрапляє в мітохондрії, де повністю окиснюється до СО2 та Н2О. За недостатності кисню (це буває в м'язах, які активно скорочуються) піруват перетворюється на лактат. У деяких анаеробних організмах, наприклад, дріжджів, піруват перетворюється не на лактат, а на етанол. Утворення етанолу та лактату з глюкози — це приклади бродіння. (uk)
dbo:thumbnail wiki-commons:Special:FilePath/Aerobic_respiration_summary.jpg?width=300
dbo:wikiPageExternalLink http://get.adobe.com/flashplayer/ http://www.iubmb-nicholson.org/swf/glycolysis.swf http://www.wdv.com/CellWorld/Biochemistry/Glycolytic http://www.expasy.org/tools/pathways/boehringer_legends.html http://biochemweb.fenteany.com/metabolism.shtml http://www.metpath.teithe.gr/%3Flang=en&part=glycolysis https://web.archive.org/web/20051016004951/http:/www2.ufp.pt/~pedros/bq/glycolysis.htm https://web.archive.org/web/20051221131713/http:/nist.rcsb.org/pdb/molecules/pdb50_1.html
dbo:wikiPageID 12644 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 82360 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1118372356 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbr:Cancer dbr:Catabolic dbr:Amino_acid_synthesis dbr:Prokaryotes dbr:Protein_kinase_A dbr:Protein_phosphatase_1 dbr:Pyruvate_kinase dbr:Pyruvic_acid dbr:Electron_transport_chain dbr:Energy_charge dbr:Entner–Doudoroff_pathway dbr:Muscle dbr:Nucleotide dbr:Metabolomics dbr:Mevalonate_pathway dbr:Beta-oxidation dbr:Beta_cells dbr:Homeostasis dbr:Hypoglycemia dbr:Cytosol dbr:Vitamin_D dbr:E1cB-elimination_reaction dbr:Protein–protein_interaction dbr:Nucleic_acids dbc:Cellular_respiration dbc:Glycolysis dbr:Conjugate_base dbr:Chemical_imaging dbr:Pyruvate_decarboxylation dbr:Citrate dbr:Citric_acid dbr:Citric_acid_cycle dbr:Coenzyme_A dbc:Carbohydrates dbr:Enolase dbr:Enzyme dbr:Enzymes dbr:Epinephrine dbr:Fructose dbr:Fructose_1,6-bisphosphate dbr:Fructose_2,6-bisphosphate dbr:Fructose_6-phosphate dbr:Glucokinase dbr:Glucose dbr:Glucose_6-phosphate dbr:Glyceraldehyde_3-phosphate dbr:Glycerol dbr:Mitochondria dbr:Mitochondrion dbr:Monosaccharide dbr:Cori_cycle dbr:Thermodynamic_free_energy dbr:Lactic_acid_fermentation dbr:Animal dbr:Liver dbr:Louis_Pasteur dbr:Malic_acid dbr:Malonyl-CoA dbr:Calvin_cycle dbr:Skeletal_striated_muscle dbr:Starch dbr:Steroid dbr:Substrate-level_phosphorylation dbr:Fatty_acid dbr:Fatty_acid_metabolism dbr:Fatty_acid_synthesis dbr:Fructose-bisphosphate_aldolase dbr:Fructose_1,6-bisphosphatase dbr:Ketogenic_diet dbr:Metabolic_pathway dbr:Pasteur_effect dbr:Pentose_phosphate_pathway dbr:Phospholipid dbr:Physical_exercise dbr:Post-translational_modification dbr:Pyruvate_carboxylase dbr:Malate-aspartate_shuttle dbr:Substrate_(biochemistry) dbr:Triglyceride dbr:Protein_kinase dbr:TP53-inducible_glycolysis_and_apoptosis_regulator dbr:Muscle_tissue dbr:Bacterium dbr:Active_transport dbr:Adipocyte dbr:Transcription_factors dbr:Warburg_hypothesis dbr:Futile_cycle dbr:Acetoacetyl-CoA dbr:Acetyl-CoA dbr:Acetyl-CoA_carboxylase dbr:Adenosine_diphosphate dbr:Adenosine_monophosphate dbr:Adenosine_triphosphate dbr:Adipose_tissue dbr:Adrenal_glands dbr:Anabolic dbc:Biochemistry dbc:Metabolic_pathways dbr:Eduard_Buchner dbr:Alpha dbr:Ethanol dbr:Eukaryote dbr:Fatty_acids dbr:Flavin_adenine_dinucleotide dbr:Nicotinamide_adenine_dinucleotide dbr:Nicotinamide_adenine_dinucleotide_phosphate dbr:Nucleotides dbr:Otto_Fritz_Meyerhof dbr:Otto_Heinrich_Warburg dbr:Oxaloacetic_acid dbr:Oxidative_phosphorylation dbr:Carbohydrate_catabolism dbr:Cardiac_muscle dbr:Cellular_respiration dbr:Bile_acids dbr:Fasting dbr:Flux_(metabolism) dbr:Glucagon dbr:Gluconeogenesis dbr:Glucose_6-phosphatase dbr:Glycerol_phosphate_shuttle dbr:Glycogen dbr:Glycogenesis dbr:Glycogenolysis dbr:Glycolytic_oscillation dbr:Isomerase dbr:Isozyme dbr:Fluorodeoxyglucose dbr:Glyceraldehyde_phosphate_dehydrogenase dbr:Great_Oxygenation_Event dbr:Radioactive dbr:Reaction_quotient dbr:Red_blood_cell dbr:Redox dbr:Regulation_of_gene_expression dbr:ATP_citrate_lyase dbr:Guanosine_triphosphate dbr:Gustav_Embden dbr:HMG-CoA dbr:Jakub_Karol_Parnas dbr:Hydrolysis dbr:Hyperglycemia dbr:Archean dbr:Arsenate dbr:Arthur_Harden dbr:Aerobic_organism dbr:Cholesterol dbr:Aerobic_respiration dbr:Lactic_acid dbr:Le_Chatelier's_Principle dbr:Cofactor_(biochemistry) dbr:Hexokinase dbr:William_John_Young_(biochemist) dbr:Yogurt dbr:Triosephosphate_isomerase dbr:Dihydroxyacetone dbr:Dihydroxyacetone_phosphate dbr:Phosphoenolpyruvate_carboxykinase dbr:Phosphofructokinase dbr:Phosphofructokinase_1 dbr:Phosphoglycerate_mutase dbr:Phosphoric_acid dbr:Positron_emission_tomography dbr:End-product_inhibition dbr:Metabolic_adaptation dbr:Insulin dbr:Microorganism dbr:Ubiquinone dbr:Warburg_effect_(oncology) dbr:Ethanol_fermentation dbr:Subcellular_localization dbr:Lyase dbr:Mammalian_diving_reflex dbr:ExPASy dbr:NADH dbr:Malate dbr:Pyruvate_kinase_deficiency dbr:Mutase dbr:Phosphoglycerate_kinase dbr:Phosphorolysis dbr:Phosphorylation dbr:Porphyrin dbr:Inorganic_phosphate dbr:Oxidoreductase dbr:PFP_(enzyme) dbr:Pancreatic_islets dbr:Kinetic_perfection dbr:Triose_kinase dbr:Transferase dbr:Fructose-1,6-bisphosphate dbr:Fructose-6-phosphate dbr:PFK2 dbr:Phosphoenolpyruvate dbr:Phosphoglucoisomerase dbr:2-Phosphoglycerate dbr:2-phosphoglycerate dbr:Anaplerotic_reaction dbr:Flux_(biochemistry) dbr:3-Phosphoglycerate dbr:3-phosphoglycerate dbr:Fermentation_(biochemistry) dbr:Glucose-1-phosphate dbr:Glucose-6-phosphate dbr:Glucose_phosphate_isomerase dbr:Glyceraldehyde-3-phosphate dbr:Glycerol-3-phosphate dbr:NAD+ dbr:Pyruvate dbr:IUBMB dbr:1,3-Bisphosphoglycerate dbr:1,3-bisphosphoglycerate dbr:Allosteric_inhibition dbr:Carboxylated dbr:Otto_Meyerhof dbr:Oxaloacetate dbr:Oxidised dbr:File:Aerobic_respiration_summary.jpg dbr:File:Glycolysis.svg dbr:File:Glycolysis_Summary.svg dbr:File:Hexokinase_B_1IG8_wpmp.png dbr:File:Otto_Fritz_Meyerhof.jpg dbr:File:Pyruvate_Kinase_1A3W_wpmp.png dbr:Fructose_bisphosphatase-2 dbr:File:Eduardbuchner.jpg dbr:File:Phosphofructokinase_6PFK_wpmp.png dbr:File:Metabolism_of_common_monosaccharides,_and_related_reactions.png
dbp:about yes (en)
dbp:by no (en)
dbp:compound -Glucose (en) Pyruvate (en)
dbp:enzyme various (en)
dbp:label Glycolysis (en)
dbp:link Glucose (en)
dbp:n 2 (xsd:integer)
dbp:navbox no (en)
dbp:onlinebooks no (en)
dbp:otherContent + 2 H+ (en) + 2 H2O (en) + 2 [ADP] (en) + 2 [ATP] (en) + 2 [NADH] (en) + 2 [NAD]+ (en) + 2 [P]i (en)
dbp:others no (en)
dbp:style background:lightgreen (en) border: solid 1px #aaa; margin: 0.5em; font-size:90% (en)
dbp:title (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Carbohydrate_metabolism dbt:Authority_control dbt:Biochem_reaction_subunit dbt:Chem2 dbt:Clear dbt:Commons_category dbt:Complex_enzymatic_reaction dbt:Enzymatic_Reaction dbt:Glycolysis dbt:GlycolysisGluconeogenesis_WP534 dbt:Hr dbt:Main dbt:Nbsp dbt:Portal dbt:Reflist dbt:Rp dbt:Short_description dbt:Sm dbt:Technical dbt:Unreferenced_section dbt:Wide_image dbt:Library_resources_box dbt:PDB dbt:Glycolysis_summary dbt:MedicalMnemonics dbt:MetabolismMap dbt:Glycolysis_enzymes dbt:Float_box
dcterms:subject dbc:Cellular_respiration dbc:Glycolysis dbc:Carbohydrates dbc:Biochemistry dbc:Metabolic_pathways
gold:hypernym dbr:Pathway
rdf:type owl:Thing dbo:AnatomicalStructure
rdfs:comment Glykolýza (z řeckého glykos, sladký a lysis, rozpad) je metabolická dráha přeměny glukózy na dvě molekuly pyruvátu za čistého výtěžku dvou molekul ATP a dvou molekul NADH. Probíhá v cytosolu buněk. Skládá se z deseti kroků, každý z nich katalyzuje jiný enzym. (cs) Με τον όρο γλυκόλυση, χαρακτηρίζεται γενικά η βιοχημική διεργασία της διάσπασης σακχάρων και ιδιαίτερα της γλυκόζης, εξ ου και η ονομασία της. Η γλυκόλυση αποτελεί το πρώτο στάδιο της κυτταρικής αναπνοής, ανεξάρτητα της αναγκαίας παρουσίας ή όχι οξυγόνου, που σημαίνει ότι η γλυκόλυση πραγματοποιείται τόσο στην όσο και στην αναεροβική αναπνοή, των κυττάρων. Στα ευκαρυωτικά κύτταρα, η γλυκόλυση λαμβάνει χώρα στο κυτοσόλιο. Κατά τη γλυκόλυση η γλυκόζη μετατρέπεται σε δύο μόρια πυροσταφυλικού οξέος. (el) La glycolyse (γλῠκὖς glykýs « sucré » et λύσις lýsis « libération ») ou voie d'Embden-Meyerhof-Parnas est une voie métabolique d'assimilation du glucose et de production d'énergie. Elle se déroule dans le hyaloplasme (ou cytosol) de la cellule. Comme son nom l'indique elle nécessite du glucose et permet de produire du pyruvate. Ce dernier peut soit entrer dans le cycle de Krebs, qui se déroule dans la mitochondrie des eucaryotes ou le cytoplasme des bactéries en aérobiose, soit être métabolisé par fermentation en anaérobiose, pour produire par exemple du lactate ou de l'éthanol. (fr) 解糖系(かいとうけい、英: Glycolysis)とは、生体内に存在する生化学反応経路の名称であり、グルコースをピルビン酸などの有機酸に分解(異化)し、グルコースに含まれる高い結合エネルギーを生物が使いやすい形に変換していくための代謝過程である。ほとんど全ての生物が解糖系を持っており、もっとも原始的な代謝系とされている。嫌気状態(けんきじょうたい、無酸素状態のこと)でも起こりうる代謝系の代表的なものである一方で、得られる還元力やピルビン酸が電子伝達系やクエン酸回路に受け渡されることで好気呼吸の一部としても機能する。 (ja) 糖酵解(英語:glycolysis,又称糖解)是把葡萄糖(C6H12O6)转化成丙酮酸(CH3COCOO− + H+)的代谢途径。在这个过程中所释放的自由能被用于形成高能量化合物ATP和NADH。 糖解作用是所有生物细胞過程的第一步。糖解作用是一共有10个步骤酶促反应的确定序列。在该过程中,一分子葡萄糖会经过十步酶促反应转变成两分子丙酮酸(严格来说,应该是丙酮酸盐,即是丙酮酸的阴离子形式)。 糖解作用及其各种变化形式发生在几乎所有的生物中,无论是有氧和厌氧。糖酵解的广泛发生显示它是最古老的已知的代谢途径之一。事实上,构成糖解作用及其并行途径的戊糖磷酸途径,在金属的催化下发生在还不存在酶的太古宙海洋。糖解作用可能因此源于生命出现之前世界的化学约束。 糖解作用发生在大多数生物体中的细胞的胞质溶胶。最常见的和研究最彻底的糖解作用形式是(Embden-Meyerhof-Parnas途径,简称:EMP途径),这是被古斯塔夫·恩伯登,奥托·迈尔霍夫,和所发现的。糖解作用也指的其他途径,例如,()各种异型的和同型的发酵途径,糖解作用一词可以用来概括所有这些途径。但是,在此处的讨论却是局限于(EMP途径)。 整个糖解作用途径可以分成两个阶段: 1. * 准备阶段 – 在其中ATP被消耗,因此也被称为投入阶段。 2. * 放能阶段 – 在其中ATP被生产。 (zh) تحلل السكر (من جلوكوز، مصطلح قديم الأجل لتحلل الغلوكوز) هو مسار أيضي يحول الجلوكوز C6H12O6 إلى البيروفات، CH3COCOO− + H+. فإن الطاقة الحرة التي تصدر في هذه العملية تستخدم لتشكيل جزيئات عالية الطاقة من أدينوسين ثلاثي الفوسفات ATP والعامل المختزل نيكوتيناميد الأدينين ثنائي النوكليوتيد (NADH). إن تحلل الجلوكوز الكامل يمكن تقسيمه إلى مرحليتن منفصلتين: 1. * المرحلة التحضيرية/ مرحلة الاستثمار – حيث أنه يتم فيها استهلاك الATP 2. * مرحلة الدفع/ المكافأة– حيث يتم إنتاج ATP . (ar) La glicòlisi (del grec γλυκύς "dolç" i λύσις "trencament"), glucòlisi o via d'Embden-Meyerhof és una via metabòlica per la qual una molècula de glucosa (Glc) és oxidada fins a dues molècules d'àcid pirúvic o piruvat (Pyr). Malgrat que la glucosa és, de bon tros, el monosacàrid més utilitzat, n'hi ha d'altres que també són combustibles importants que es poden introduir en la ruta glicolítica, com la fructosa i la galactosa, per la qual cosa l'estratègia consisteix a convertir aquests sucres en metabòlits derivats de la glucosa. (ca) Die Glykolyse ist bei Lebewesen der schrittweise Abbau von Monosacchariden (Einfachzuckern) wie der D-Glucose (Traubenzucker), von der sich auch die Bezeichnung Glykolyse ableitet. Sie ist der zentrale Prozess beim Abbau aller Kohlenhydrate in allen Eukaryoten, dazu gehören Tiere, Pflanzen und Pilze. Bei Bakterien und Archaeen ist Glykolyse ebenfalls verbreitet. Manche Arten nutzen aber auch andere Stoffwechselwege, um Glucose abzubauen, beispielsweise den Entner-Doudoroff-Weg (ED-Weg). Die Glykolyse ist ein zentraler Vorgang im Energiestoffwechsel und einer der wenigen Stoffwechselwege, den fast alle Organismen gemeinsam haben, was auf eine sehr frühe Entstehung hinweist. (de) Glikolizo (de la grekaj vortoj glykys [dolĉa] kaj lysys [rompado]), aŭ glukolizo, aŭ glukozrompado estas la proceso, per kiu glukozo reakcias kun enzimoj por liberigi energion je la formo de adenozina trifosfato (angle Adenosine Triphosphate, ATP) kaj NADH.Parto de la energio bezonata por retroformi adenozinan trifosfaton iĝas disponebla kiam glukozo ŝanĝiĝas en piruvan acidon en la ĉelplasmo per serio de reakcioj nomataj glikolizo. Jen la ĝenerala reakcio: (Fn= neorganika fosfato) Aerobiaj Kondiĉoj (2') Neaerobiaj Kondiĉoj (3') (eo) La glucólisis (del griego glycos, azúcar y lysis, ruptura, destrucción, transformación) es la ruta metabólica encargada de la glucosa con la finalidad de obtener energía para la célula. Consiste en 10 reacciones consecutivas que convierten a la glucosa en dos moléculas de piruvato, el cual es capaz de seguir otras vías metabólicas y así continuar entregando energía al organismo. Esta ruta se realiza tanto en ausencia como en presencia de oxígeno, definido como proceso anaeróbico en este caso.​ (es) Glycolysis is the metabolic pathway that converts glucose (C6H12O6) into pyruvate (CH3COCO2H). The free energy released in this process is used to form the high-energy molecules adenosine triphosphate (ATP) and reduced nicotinamide adenine dinucleotide (NADH). Glycolysis is a sequence of ten reactions catalyzed by enzymes. The glycolysis pathway can be separated into two phases: 1. * Investment phase – wherein ATP is consumed 2. * Yield phase – wherein more ATP is produced than originally consumed (en) Glukolisia (grezieratik: γλυκύς "gozo" + λύσις "haustura"), glikolisia edo Embden-Meyerhof bidea glukosa katabolizatzeko bide metabolikoa da, izaki bizidun guztiek (bakterioek, landareek zein animaliek) erabiltzen dutena. Glukolisiaren bitartez glukosa molekula bakoitzeko bi molekula azido pirubiko (pirubato) sortzen dira. Glukolisiaren bitartez zelulak hiru gauza lortzen ditu: Prokariotoetan zein eukariotoetan glukolisia zelularen zitoplasman burutzen da. Glukolisiaren ekuazio orokorra honako hau izaten da: (eu) Glikolisis berasal dari kata glukosa dan lisis (pemecahan), adalah serangkaian reaksi biokimia di mana glukosa dioksidasi menjadi molekul asam piruvat. Glikolisis adalah salah satu proses metabolisme yang paling universal yang kita kenal, dan terjadi (dengan berbagai variasi) di banyak jenis sel dalam hampir seluruh bentuk organisme. Proses glikolisis sendiri menghasilkan lebih sedikit energi per molekul glukosa dibandingkan dengan oksidasi aerobik yang sempurna. Energi yang dihasilkan disimpan dalam senyawa organik berupa adenosine triphosphate atau yang lebih umum dikenal dengan istilah ATP dan NADH. (in) 해당과정(解糖過程, 영어: glycolysis)은 포도당(C6H12O6)을 피루브산(CH3COCOO−)으로 전환하는 대사 경로이다. 이 과정에서 방출되는 자유 에너지는 고에너지 분자인 ATP(아데노신 삼인산)과 NADH(니코틴아마이드 아데닌 다이뉴클레오타이드의 환원형)을 형성하는데 사용된다. "glycolysis"의 어원은 글루코스(glucose)의 옛 이름인 "glycose"와 분해를 의미하는 "-lysis"의 합성어이다. 해당과정은 10가지 효소 촉매 반응으로 구성된다. 포도당 이외에 해당과정의 여러 대사 중간생성물들을 통해 해당과정으로 진입할 수 있다. 과당 및 갈락토스 같은 대부분의 단당류들은 해당과정의 대사 중간생성물들 중의 하나로 전환될 수 있다. 해당과정의 대사 중간생성물들은 다른 대사과정에 이용될 수도 있는데, 예를 들어 다이하이드록시아세톤 인산은 지방을 형성하기 위해 지방산과 결합하는 글리세롤의 공급원이다. 해당과정은 크게 두 단계로 나눌 수 있다. 1. * 에너지 투자기(preparatory phase): ATP를 소비하는 단계 2. * 에너지 회수기(payoff phase): ATP를 생산하는 단계 (ko) La glicolìsi è un processo metabolico attraverso il quale, in condizioni di anaerobiosi non stretta, una molecola di glucosio viene scissa in due molecole di piruvato al fine di generare molecole a più alta energia, come 2 molecole di ATP e 2 molecole di NADH per ogni molecola di glucosio utilizzata. Il termine deriva dal greco antico, γλυκύς (glykýs), che significa «dolce», e λύσις (lýsis), che significa «scissione». (it) Glycolyse is een proces waarbij glucose, met behulp van enzymen, in de cellen van een organisme in tien stappen wordt afgebroken tot pyrodruivenzuur. Drie van de tien stappen zijn onomkeerbaar. Eén glucosemolecuul levert twee moleculen pyrodruivenzuur. De glycolyse vindt plaats in het cytoplasma van de cel. Glucose wordt door het organisme uit de vertering van polysachariden (zoals zetmeel) gevormd, waarna de glucose door het bloed naar de cellen wordt vervoerd. (nl) Glikoliza, szlak Embdena-Meyerhofa-Parnasa – ciąg reakcji biochemicznych, podczas których jedna cząsteczka glukozy zostaje przekształcona w dwie cząsteczki pirogronianu. Glikoliza jest ewolucyjnie starym szlakiem metabolicznym, szeroko rozpowszechnionym wśród organizmów żywych należących do wszystkich trzech domen. U eukariotów i wielu prokariotów; przebiega w cytoplazmie podstawowej oraz w plastydach obecnych w komórkach roślin. U niektórych protistów, takich jak Trypanosoma i Leishmania glikoliza zachodzi w wyspecjalizowanych organellach nazywanych glikosomami. (pl) Glicólise (do grego antigo "γλυκύς" (glykýs), adocicado e "λύσις" (lýsis), quebra, degradação) é uma sequência metabólica composta por um conjunto de dez reações por enzimas livres no citosol, na qual a glicose é oxidada produzindo duas moléculas de piruvato, quatro moléculas de ATP (contemplando que duas moléculas de ATP foram utilizadas durante a fase de investimento, considera-se um saldo final de dois ATP, subtraindo os dois que foram utilizados da quantidade total de ATP produzido na via) e dois equivalentes reduzidos de NADH+, que serão introduzidos na cadeia respiratória ou na fermentação. A glicólise é uma das principais rotas para geração de ATP nas células e está presente em todos os tipos de tecidos. (pt) Glykolys (från glykos, äldre term för glukos, och -lysis, nedbrytning) är en metabol process där en glukosmolekyl bryts ned till två stycken pyruvatmolekyler. Den fria energin som utvinns ur reaktionerna används för att bilda högenergiföreningar i form av ATP-molekyler och NADH. De bildade ATP-molekylerna är färdiga att användas för energi, medan NADH först måste passera elektrontransportkedjan som i sin tur ger upphov till ATP. De två bildade pyruvatmolekylerna kan efter glykolysen reagera vidare på främst tre sätt. Nettoreaktionen för själva glykolysen är: (sv) Глико́лиз, или путь Эмбдена — Мейергофа — Парнаса (от греч. γλυκός — сладкий и греч. λύσης — расщепление) — процесс окисления глюкозы, при котором из одной молекулы глюкозы образуются две молекулы пировиноградной кислоты. Гликолиз состоит из цепи последовательных ферментативных реакций и сопровождается запасанием энергии в форме АТФ и НАДH. Гликолиз является универсальным путём катаболизма глюкозы и одним из трёх (наряду с пентозофосфатным путём и путём Энтнера — Дудорова) путей окисления глюкозы, встречающихся в живых клетках. Реакция гликолиза в суммарном виде выглядит следующим образом: (ru) Гліко́ліз або шлях Ембдена—Меєргофа—Парнаса (від дав.-гр. γλυκός — солодкий та λύσης — розщеплення) — ланцюг із десяти реакцій, внаслідок яких глюкоза C6H12O6 перетворюється на піруват, C3H3O-3 з утворенням АТФ (аденозинтрифосфату) та НАДН (відновленого нікотинамідаденіндинуклеотиду). У аеробних організмів гліколіз йде перед циклом трикарбонових кислот та ланцюгом переносу електронів. Вони разом вивільняють більшу частину енергії, яка міститься в глюкозі. За аеробних умов піруват потрапляє в мітохондрії, де повністю окиснюється до СО2 та Н2О. (uk)
rdfs:label Glycolysis (en) تحلل الجلوكوز (ar) Glicòlisi (ca) Glykolýza (cs) Glykolyse (de) Γλυκόλυση (el) Glikolizo (eo) Glukolisi (eu) Glucólisis (es) Glikolisis (in) Glicolisi (it) Glycolyse (fr) 해당과정 (ko) 解糖系 (ja) Glycolyse (nl) Glikoliza (pl) Glicólise (pt) Glykolys (sv) Гликолиз (ru) Гліколіз (uk) 糖酵解 (zh)
owl:sameAs freebase:Glycolysis http://d-nb.info/gnd/4157742-5 wikidata:Glycolysis dbpedia-ar:Glycolysis http://ast.dbpedia.org/resource/Glucólisis dbpedia-be:Glycolysis dbpedia-bg:Glycolysis http://bs.dbpedia.org/resource/Glikoliza dbpedia-ca:Glycolysis http://ckb.dbpedia.org/resource/شەکرە_شیبوونەوە dbpedia-cs:Glycolysis dbpedia-da:Glycolysis dbpedia-de:Glycolysis dbpedia-el:Glycolysis dbpedia-eo:Glycolysis dbpedia-es:Glycolysis dbpedia-et:Glycolysis dbpedia-eu:Glycolysis dbpedia-fa:Glycolysis dbpedia-fi:Glycolysis dbpedia-fr:Glycolysis dbpedia-gl:Glycolysis dbpedia-he:Glycolysis http://hi.dbpedia.org/resource/ग्लाइकोलिसिस dbpedia-hr:Glycolysis http://ht.dbpedia.org/resource/Glikoliz dbpedia-hu:Glycolysis http://hy.dbpedia.org/resource/Գլիկոլիզ dbpedia-id:Glycolysis dbpedia-it:Glycolysis dbpedia-ja:Glycolysis http://jv.dbpedia.org/resource/Glikolisis dbpedia-ka:Glycolysis dbpedia-kk:Glycolysis dbpedia-ko:Glycolysis http://ky.dbpedia.org/resource/Гликолиз dbpedia-la:Glycolysis dbpedia-lb:Glycolysis http://lt.dbpedia.org/resource/Glikolizė http://lv.dbpedia.org/resource/Glikolīze dbpedia-mk:Glycolysis http://ml.dbpedia.org/resource/ഗ്ലൈക്കോളിസിസ് dbpedia-ms:Glycolysis dbpedia-nl:Glycolysis dbpedia-nn:Glycolysis dbpedia-no:Glycolysis dbpedia-pl:Glycolysis dbpedia-pt:Glycolysis dbpedia-ro:Glycolysis dbpedia-ru:Glycolysis dbpedia-sh:Glycolysis dbpedia-simple:Glycolysis dbpedia-sk:Glycolysis dbpedia-sl:Glycolysis dbpedia-sr:Glycolysis http://su.dbpedia.org/resource/Glikolisis dbpedia-sv:Glycolysis http://ta.dbpedia.org/resource/சர்க்கரைச்_சிதைவு http://tg.dbpedia.org/resource/Гликолиз dbpedia-th:Glycolysis http://tl.dbpedia.org/resource/Glikolisis dbpedia-tr:Glycolysis dbpedia-uk:Glycolysis http://uz.dbpedia.org/resource/Glikoliz dbpedia-vi:Glycolysis dbpedia-zh:Glycolysis https://global.dbpedia.org/id/bbvs
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:Glycolysis?oldid=1118372356&ns=0
foaf:depiction wiki-commons:Special:FilePath/Eduardbuchner.jpg wiki-commons:Special:FilePath/1,3-bisphospho-D-glycerate.png wiki-commons:Special:FilePath/2-phospho-D-glycerate_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/3-phospho-D-glycerate_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/Aerobic_respiration_summary.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Alpha-D-glucose-6-phosphate_wpmp.svg wiki-commons:Special:FilePath/Beta-D-fructose-6-phosphate_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/D-glucose_wpmp.svg wiki-commons:Special:FilePath/D-glyceraldehyde-3-phosphate_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/Glycolysis--F-PM.png wiki-commons:Special:FilePath/Glycolysis.svg wiki-commons:Special:FilePath/Glycolysis_Summary.svg wiki-commons:Special:FilePath/Hexokinase_B_1IG8_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/Metabolism_of_common_monosaccharides,_and_related_reactions.png wiki-commons:Special:FilePath/Otto_Fritz_Meyerhof.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Phosphofructokinase_6PFK_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/Pyruvate_Kinase_1A3W_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/Pyruvate_skeletal.svg wiki-commons:Special:FilePath/beta-D-fructose-1,6-bisphosphate_wpmp.svg wiki-commons:Special:FilePath/glycerone-phosphate_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/phosphoenolpyruvate_wpmp.png wiki-commons:Special:FilePath/pyruvate_wpmp.png
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:Glycolysis
is dbo:knownFor of dbr:Jakub_Karol_Parnas
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:Embden–Meyerhof_pathway dbr:Embden-Meyerhof-Parnas_pathway dbr:Embden-Meyerhof_pathway dbr:Embden-meyerhof_pathway dbr:Embden_meyerhoff dbr:Embden–Meyerhof–Parnas_pathway dbr:Glucose_oxidation_reaction dbr:Glycolicious dbr:Glycolosis dbr:Glycolytic dbr:Glycolytic_Pathway dbr:Glycolytic_Pathways dbr:Glycolytic_pathway
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:Cancer dbr:Carbohydrate dbr:Amino_acid_synthesis dbr:Amphibolic dbr:Beer_chemistry dbr:Propylene_glycol dbr:Protein_kinase_A dbr:Pulmonary_hypertension dbr:Pyoverdine dbr:Pyruvate,_phosphate_dikinase dbr:Pyruvate_dehydrogenase_complex dbr:Pyruvate_kinase dbr:Pyruvic_acid dbr:Quinine dbr:Ronald_Whittam dbr:Elementary_modes dbr:Endoplasm dbr:Enolase_deficiency dbr:Entner–Doudoroff_pathway dbr:Enzyme_activator dbr:Enzyme_inhibitor dbr:Epidermal_growth_factor dbr:Moor_frog dbr:Protein_moonlighting dbr:Renato_Migliorini dbr:Rigor_mortis dbr:MTORC1 dbr:Metabolic_network_modelling dbr:Metabolon dbr:Methanococcoides_burtonii dbr:Methanohalophilus_mahii dbr:Methylglyoxal_pathway dbr:Methylglyoxal_synthase dbr:Rumen dbr:Procercoid dbr:Biochemistry dbr:Bioenergetic_systems dbr:Biology dbr:Bionovo dbr:Blebbishield_emergency_program dbr:Allosteric_regulation dbr:Anticoagulant dbr:Aquifex dbr:Homoserine dbr:Hydrazine_sulfate dbr:Hydrogenase dbr:Hypochlorous_acid dbr:Hypoxia-inducible_factor dbr:Beta-galactosidase dbr:Beta_cell dbr:Pelagibacterales dbr:Reinhart_Heinrich dbr:Rhabdomyolysis dbr:Ribose dbr:Ribose_5-phosphate dbr:Cyclin-dependent_kinase_5 dbr:Cytoplasm dbr:Cytosol dbr:D-octopine_dehydrogenase dbr:Uridine dbr:Vitamin_B3 dbr:Dehydrogenase dbr:Deinococcus_frigens dbr:Deinococcus_marmoris dbr:Carbohydrate-responsive_element-binding_protein dbr:E1cB-elimination_reaction dbr:E3_binding_protein dbr:In_vivo_magnetic_resonance_spectroscopy dbr:Index_of_biochemistry_articles dbr:Index_of_biology_articles dbr:Index_of_oncology_articles dbr:Industrial_fermentation dbr:Inflammasome dbr:Intermembrane_space dbr:Salicylate_poisoning dbr:Limaria_fragilis dbr:Limit_cycle dbr:List_of_human_endocrine_organs_and_actions dbr:List_of_human_hormones dbr:List_of_inventions_and_discoveries_by_women dbr:List_of_medical_roots,_suffixes_and_prefixes dbr:Trichomonas_vaginalis dbr:O-GlcNAc dbr:Nucleoplasm dbr:Propionispira_raffinosivorans dbr:Protein_catabolism dbr:Protochlamydia_naegleriophila dbr:UDP-glucose_4-epimerase dbr:1,3-Bisphosphoglyceric_acid dbr:1-Arseno-3-phosphoglycerate dbr:Coumarin dbr:Anabolism dbr:Anaerobic_exercise dbr:Anaerobic_respiration dbr:Meldonium dbr:Chemiosmosis dbr:GcMAF dbr:Genomics_Digital_Lab dbr:Natural_product dbr:Odd-chain_fatty_acid dbr:Protein_O-GlcNAc_transferase dbr:Retinoblastoma_protein dbr:Phosphoglycerate_dehydrogenase dbr:PDK3 dbr:Organic_acid_anhydride dbr:Oxidative_decarboxylation dbr:Thermus_aquaticus dbr:UTP—glucose-1-phosphate_uridylyltransferase dbr:Purine_nucleotide_cycle dbr:Pyrococcus_furiosus dbr:Pyruvate_decarboxylation dbr:Raghib_syndrome dbr:Vampirovibrio_chlorellavorus dbr:Christian_de_Duve dbr:Citric_acid dbr:Citric_acid_cycle dbr:Coenzyme_A dbr:Efraim_Racker dbr:Enolase dbr:Enzalutamide dbr:Enzyme dbr:Enzyme_catalysis dbr:Epinephrine_(medication) dbr:Fructolysis dbr:Fructose dbr:Fructose_1,6-bisphosphate dbr:Fructose_1-phosphate dbr:Fructose_2,6-bisphosphate dbr:Fructose_6-phosphate dbr:Genistein dbr:Giant-cell_carcinoma_of_the_lung dbr:Glucokinase dbr:Glucose dbr:Glucose_6-phosphate dbr:Glutamic_acid dbr:Glyceraldehyde dbr:Glyceraldehyde_3-phosphate dbr:Glyceric_acid dbr:Glycerol dbr:Glycerol_1-phosphate dbr:Glycerol_3-phosphate dbr:Mitochondrion dbr:Monosaccharide dbr:Murder dbr:Naked_mole-rat dbr:Cori_cycle dbr:Creatine_phosphate_shuttle dbr:Crista dbr:Crucian_carp dbr:CsrA_protein dbr:Thermococcus_litoralis dbr:Thermotoga_petrophila dbr:Thiamine_deficiency dbr:Equine_exertional_rhabdomyolysis dbr:Lactate_shuttle_hypothesis dbr:Lactic_acidosis dbr:Lactiplantibacillus_plantarum dbr:Lactobacillus_acidophilus dbr:Anemia dbr:Anna's_hummingbird dbr:Archaea dbr:Lonidamine dbr:MTOR dbr:Caloric_restriction_mimetic dbr:Chlamydia_felis dbr:Snodgrassella_alvi dbr:Stanley_J._Korsmeyer dbr:Substrate-level_phosphorylation dbr:Substrate_(chemistry) dbr:Succinyl_coenzyme_A_synthetase dbr:Clostridium dbr:Committed_step dbr:Fatty_acid dbr:Fatty_acid_metabolism dbr:Fatty_acid_synthesis dbr:Federweisser dbr:Fructose-bisphosphate_aldolase dbr:Fructose_1,6-bisphosphatase dbr:Fructose_bisphosphatase_deficiency dbr:Fructosephosphates dbr:Haemophilus_influenzae dbr:Hematopoietic_stem_cell_niche dbr:Hopf_bifurcation dbr:Keto_acid dbr:Metabolic_pathway dbr:PSE_meat dbr:Pasteur_effect dbr:Pentose_phosphate_pathway dbr:Polyurethane dbr:Pyruvate_dehydrogenase_kinase dbr:Malaria_antigen_detection_tests dbr:Malate-aspartate_shuttle dbr:Malate_synthase dbr:Transcranial_magnetic_stimulation dbr:Transketolase dbr:Marbled_electric_ray dbr:Mechanism_of_anoxic_depolarization_in_the_brain dbr:Microbial_metabolism dbr:TP53-inducible_glycolysis_and_apoptosis_regulator dbr:Textile_recycling dbr:Muscle_tissue dbr:Muscular_system dbr:Pyruvate_dehydrogenase_(lipoamide)_alpha_1 dbr:2,3-Bisphosphoglyceric_acid dbr:2-Deoxy-D-glucose dbr:2-Phosphoglyceric_acid dbr:Butyric_acid dbr:CSF_glucose dbr:Acute_muscle_soreness dbr:Adenylate_kinase dbr:Thyroid dbr:Transaldolase dbr:Trypanosomatida dbr:Warburg_hypothesis dbr:Dokdonia dbr:Futile_cycle dbr:GLUT4 dbr:GOT2 dbr:GalP_(protein) dbr:HRASLS3 dbr:James_B._Aguayo-Martel dbr:James_C._Liao dbr:Latilactobacillus_sakei dbr:Lipid_metabolism dbr:Lipolysis dbr:Lobules_of_liver dbr:Sterol_regulatory_element-binding_protein_1 dbr:Minimal_genome dbr:PGM1 dbr:PFKL dbr:Nitrogen_assimilation dbr:Solvolysis dbr:TPI1 dbr:The_Hallmarks_of_Cancer dbr:3-Phosphoglyceric_acid dbr:4-Amino-2-methyl-1-naphthol dbr:Acetyl-CoA dbr:Acylphosphatase dbr:Adenosine_diphosphate dbr:Adenosine_triphosphate dbr:Alanine dbr:Aldol_reaction dbr:Aldose_reductase dbr:Amino_acid dbr:Aminooxyacetic_acid dbr:Akt/PKB_signaling_pathway dbr:CsrB/RsmB_RNA_family dbr:Cyanobiont dbr:Danylo_Halytsky_Lviv_National_Medical_University dbr:Alpha-enolase dbr:Alternative_abiogenesis_scenarios dbr:Alteromonas_macleodii dbr:Altitude_training dbr:Ernesto_Bustamante dbr:Evolution dbr:Fermentation dbr:Fluorodeoxyglucose_(18F) dbr:Nicotinamide dbr:Nicotinamide_adenine_dinucleotide dbr:Nicotinamide_adenine_dinucleotide_phosphate dbr:Nitrofurazone dbr:Otto_Fritz_Meyerhof dbr:Otto_Heinrich_Warburg dbr:Oxalic_acid dbr:Oxaloacetic_acid dbr:Oxidative_phosphorylation dbr:Capnophile dbr:Carbohydrate_catabolism dbr:Carbohydrate_metabolism dbr:Cell-free_system dbr:Cell_nucleus dbr:Cellodextrin dbr:Cellular_respiration dbr:Cheese_ripening dbr:Dicarbonyl dbr:Diglyceride dbr:Dihydrolipoyl_transacetylase dbr:Fasciola_hepatica dbr:Flux_balance_analysis dbr:Glucagon dbr:Glucogenic_amino_acid dbr:Glucokinase_regulatory_protein dbr:Gluconeogenesis dbr:Glucosamine-phosphate_N-acetyltransferase dbr:Glucose-1,6-bisphosphate_synthase dbr:Glucose-1-phosphatase dbr:Glucose-6-phosphate_dehydrogenase dbr:Glucose-6-phosphate_isomerase dbr:Glucose_6-phosphatase dbr:Glucose_transporter dbr:Glutaminolysis dbr:Glyceraldehyde-3-phosphate_dehydrogenase_(NADP+) dbr:Glyceraldehyde_3-phosphate_dehydrogenase dbr:Glycerate_dehydrogenase dbr:Glycerol-3-phosphate_dehydrogenase dbr:Glycerol_kinase dbr:Glycerol_kinase_deficiency dbr:Glycerol_phosphate_shuttle dbr:Glyceroneogenesis dbr:Glycogen
is dbp:knownFor of dbr:Jakub_Karol_Parnas
is owl:differentFrom of dbr:Glycerolysis dbr:Glycogenolysis
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:Glycolysis