Syllable weight (original) (raw)

About DBpedia

In linguistics, syllable weight is the concept that syllables pattern together according to the number and/or duration of segments in the rime. In classical Indo-European verse, as developed in Greek, Sanskrit, and Latin, distinctions of syllable weight were fundamental to the meter of the line.

Property Value
dbo:abstract Časoměrný verš (časomíra, řecky chronón taxis) je verš založený na střídání dlouhých a krátkých slabik podle určitého schématu. Časoměrný verš vychází z předpokladu, že doba trvání dlouhé slabiky se přibližně rovná době trvání dvou krátkých slabik (jedna doba, tedy délka jedné dlouhé či dvou krátkých slabik, se nazývá móra), pročež v určitých situacích dvě krátké slabiky mohou nahradit jednu dlouhou a naopak. V časoměrném verši se po vzoru latinské gramatiky za dlouhé slabiky považují i takové, u nichž po samohlásce následuje skupina souhlásek (například slabika ně ve slově někdy je tak dlouhá), a to i přes hranice slov a veršů (slabika kem ve spojení okem mým). Taková délka se nazývá délkou polohovou či délkou poziční (latinsky positione longa). Rovněž slabiky, které obsahují dvojhlásky, se pokládají automaticky za dlouhé. Slabiky, po nichž následuje spojení muta cum liquida (kombinace okluzivy a likvidy, např. li ve spojení kamkoli kráčíš, po němž následuje skupina kr) se pokládají za obojetné. Časoměrný verš se dá užít téměř výhradně v jazycích, u nichž se rozlišuje délka samohlásek, je tedy nevyužitelný například v polštině, která délku samohlásek nerozlišuje. Velkou výhodou při uplatnění časomíry je také melodický přízvuk, přesněji řečeno přízvuk jiný než dynamický, který zvukovou kvalitu verše narušuje. Časoměrný verš patrně vznikl ve staré řečtině, která je pro užití časoměrného verše téměř ideální, pod vlivem staré řečtiny byl užíván i v latině a pod jejím vlivem se (zejména v období renesance) užíval téměř ve všech evropských jazycích včetně češtiny, byť tyto jazyky se pro časoměrný verš příliš nehodily - především proto, že systém pozičních délek je poměrně složitý a při přednesu je obtížné veršovou formu sledovat, a bez pozičních délek je zase prakticky nemožné časoměrný verš vytvořit. V češtině se však časomíra používala až do 19. století (užívali ji Jan Kollár či Svatopluk Čech), později byla postupně nahrazena sylabotónickým veršem, který je pro češtinu vhodnější. Časoměrná prozódie se užívala a užívá také v arabském básnictví. Při překladech časoměrného verše do češtiny se v moderní době (přibližně od počátku 20. století) zpravidla postupuje tak, že se všechny dlouhé slabiky originálu nahradí za české přízvučné slabiky, z časoměrného verše originálu se tak stane český verš sylabotónický. Po velkou část 19. století se ale z antických jazyků překládalo českou variantou časomíry. Poměrně častý je také postup, při němž je časoměrný verš nahrazen zcela jinou veršovou formou. (cs) Die Quantität bezeichnet in der Verslehre bei Dichtungsformen, die dem quantitierenden Versprinzip folgen, die Unterscheidung zwischen langen Silben (auch Längen) und kurzen Silben (auch Kürzen) in der metrischen Gestalt des Gedichts. Die lateinische und die altgriechische Metrik unterteilt lange Silben weiter in naturlang und positionslang. Silben heißen naturlang (griechisch συλλαβή φύσει μακρά syllabē physei makrā'; lateinisch syllaba natura longa), wenn der Silbenkern entweder ein Diphthong oder ein Langvokal ist. Naturlange Silben behandelt die Prosodik als zweimorig. Kürzen gelten dagegen als einmorig, das heißt, dass zwei aufeinanderfolgende kurze Silben (Doppelkürze) gleich lang wie eine lange Silbe sind. Positionslänge (griechisch συλλαβή θέσει μακρά syllabē thesei makrā; lateinisch syllaba positione longa) einer Silbe liegt vor, wenn ein Kurzvokal den Silbenkern bildet und diesem mindestens zwei Konsonanten folgen. Auch diese werden prosodisch als zweimorig angesehen, solange einem Verschlusslaut (Muta) kein Fließlaut (Liquida) folgt. Letztere gelten gewöhnlich als kurz, werden jedoch gelegentlich auch an der Stelle einer langen Silbe eingesetzt.Der deutsche Ausdruck „Positionslänge“ leitet sich vom Lateinischen her und bezeichnet eine Silbe, die nicht „natürlicherweise“, sondern durch „Setzung“ (d. h. durch Konvention, lateinisch „positione“, griechisch „θέσει“) als lang angesehen wird. „Position“ bezieht sich also, etymologisch gesehen, nicht auf die Stellung des Vokals vor zwei Konsonanten. Als Beispiel eine kurze Erläuterung zu den Stammvokalen der folgenden beiden lateinischen Wörter: * contentum „zufrieden“ („ten“ ist lang, da auf den Vokal 2 Konsonanten folgen, die nicht Muta plus Liquida sind, sondern Nasal „n“ plus Muta „t“); die Stammsilbe ist positionslang; * émigro „ich wandere aus“ („mig“ ist kurz, da eine Muta, nämlich „g“, und eine Liquida, „r“, auf den Vokal folgen.); die Stammsilbe ist nicht positionslang. Eine Silbe, die je nach Kontext lang oder kurz sein kann, wird als syllaba anceps (lateinisch anceps „zweideutig“, „unentschieden“; deutsch auch anzeps) bezeichnet. Zu unterscheiden ist in der antiken Metrik die hier beschriebene Länge und Kürze als Eigenschaft einer (konkreten) Silbe von den Längen und Kürzen, die als Verselemente im metrischen Schema von Versfuß und Versmaß erscheinen.So kann ein langes Verselement (im Schema als — notiert) etwa im Versfuß Spondäus (——) im konkreten Vers durch zwei kurze Silben realisiert sein.In der Nachbildung antiker Formen in modernen Sprachen, insbesondere im Deutschen, entspricht jedoch dem elementum longum bzw. dem elementum breve stets genau eine Silbe. (de) En linguistique, la quantité syllabique ou poids syllabique est l'attribution aux syllabes de durées différentes, susceptibles de créer des motifs particuliers en s'assemblant, selon le nombre et/ou la durée des segments dans la rime syllabique. Elle est liée à la quantité vocalique et à l'entourage consonantique. Une syllabe « lourde » ou « longue » a son noyau syllabique ou sa rime qui peuvent être décomposés en éléments phonétiques plus fins. Le fait pour un noyau d'être composé signifie généralement que la syllabe contient une voyelle longue (voir quantité vocalique) ou une diphtongue. Ce type de syllabe est représenté par l'abréviation CVV (pour « consonne-voyelle-voyelle » bien que cela n'implique pas nécessairement que l'écriture de cette syllabe respecte cette combinaison). Une syllabe contenant une rime composée est dite « fermée » et contient donc une coda syllabique (une ou plusieurs consonnes à la fin de la syllabe). Ce type de syllabe est représenté par l'abréviation CVC. Dans certaines langues, les deux syllabes CVV et CVC sont lourdes, et une syllabe possédant une voyelle brève comme noyau et pas de coda (une syllabe CV) est dite « légère » ou « brève ». Dans d'autres langues, seules les syllabes CVV sont lourdes alors que les syllabes CVC et CV sont légères. Enfin, quelques langues distinguent un troisième type de syllabe, de type CVVC (possédant à la fois un noyau composé et une coda) et/ou CVCC (possédant une coda dotée de deux consonnes ou plus), appelé syllabe « extra-lourde » ou « extra-longue ». En français, on retrouve principalement les trois schémas suivants : * assemblage consonne + voyelle longue ou diphtongue ou triphtongue (CVV) : syllabe ouverte longue (exemple : [toa]) ; * assemblage consonne + voyelle brève (CV) : syllabe ouverte brève (exemple : [to]) ; * assemblage consonne + voyelle brève + coda syllabique (consonne finale) (CVC) : syllabe fermée (exemple : [tok]). Dans la théorie morique, on analyse les syllabes légères comme constituées d'une seule more, les syllabes lourdes de deux, et les extra-lourdes de trois. Phénomène essentiellement prosodique, la quantité syllabique joue un rôle plus ou moins important selon la langue considérée. Elle peut notamment être à la base de la localisation de l'accent tonique. Elle donne son nom à la versification quantitative qu'emploient en métrique antique, notamment, le grec ancien et le latin, via la notion de pied. (fr) In linguistics, syllable weight is the concept that syllables pattern together according to the number and/or duration of segments in the rime. In classical Indo-European verse, as developed in Greek, Sanskrit, and Latin, distinctions of syllable weight were fundamental to the meter of the line. (en) Lettergreeplengte - ook wel omschreven als lettergreepgewicht - verwijst in de fonologie naar een soort "collectieve waarde" die wordt gevormd door zowel het totale aantal als de duur van de segmenten van een lettergreep, die gezamenlijk de nucleus en de coda van de lettergreep vormen - ofwel het gedeelte van de lettergreep dat soms ook wel rijm wordt genoemd -, versus de anlaut. (nl) Stavelsekvantitet, eller stavelselängd, är inom prosodin och metriken längden på en stavelse. I språk där kvantiteten är fonematisk (distinktiv) kan en stavelses längd vara betydelseskiljande. Inom grekisk och latinsk metrik utgör distinktionen mellan korta och långa stavelser grundvalen för versrytmen. (sv) 语音学中，音节重量指在音节韵律层面体现出的音段的数量和/或时长的音节模式。在古典印欧语诗歌中，以古希腊语、梵语和拉丁语为首，基于轻重音节之分发展出了诗句的韵律。 (zh)
dbo:wikiPageID 1078447 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 11243 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1113171541 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbr:Sanskrit dbr:Sanskrit_prosody dbr:Mora_(linguistics) dbr:Anusvara dbr:Homer dbr:Dactylic_hexameter dbr:Vergil dbr:Visarga dbr:Vowel dbr:Syllabification dbr:Ancient_Greek_literature dbr:Caesura dbr:Stop_consonant dbr:Stress_(linguistics) dbr:Zeta_(letter) dbr:Phonology dbr:Turkish_language dbr:Latin_literature dbr:Linguistics dbr:Liquid_consonant dbr:Digamma dbr:Diphthong dbr:Foot_(prosody) dbr:History_of_the_Greek_alphabet dbr:Prosody_(Latin) dbr:Syllable_rime dbc:Phonology dbc:Poetic_rhythm dbr:Aeneid dbr:Xi_(letter) dbr:Syllable_coda dbr:Iamb_(foot) dbr:Meter_(poetry) dbr:Metre_(poetry) dbr:Nasal_consonant dbr:Aspiration_(phonetics) dbr:Odyssey dbr:Segment_(linguistics) dbr:Voice_(phonetics) dbr:Vowel_length dbr:Turkish_phonology dbr:Syllable dbr:Psi_(letter) dbr:Trochee dbr:The_Aeneid dbr:Syllable_nucleus dbr:Hexameter_poetry dbr:Long_vowel
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Reflist dbt:See_also dbt:Short_description dbt:Wikisource
dct:subject dbc:Phonology dbc:Poetic_rhythm
gold:hypernym dbr:Concept
rdf:type owl:Thing yago:WikicatVowels yago:Abstraction100002137 yago:LanguageUnit106284225 yago:Part113809207 yago:Phone107111047 yago:Relation100031921 yago:Vowel107112550
rdfs:comment In linguistics, syllable weight is the concept that syllables pattern together according to the number and/or duration of segments in the rime. In classical Indo-European verse, as developed in Greek, Sanskrit, and Latin, distinctions of syllable weight were fundamental to the meter of the line. (en) Lettergreeplengte - ook wel omschreven als lettergreepgewicht - verwijst in de fonologie naar een soort "collectieve waarde" die wordt gevormd door zowel het totale aantal als de duur van de segmenten van een lettergreep, die gezamenlijk de nucleus en de coda van de lettergreep vormen - ofwel het gedeelte van de lettergreep dat soms ook wel rijm wordt genoemd -, versus de anlaut. (nl) Stavelsekvantitet, eller stavelselängd, är inom prosodin och metriken längden på en stavelse. I språk där kvantiteten är fonematisk (distinktiv) kan en stavelses längd vara betydelseskiljande. Inom grekisk och latinsk metrik utgör distinktionen mellan korta och långa stavelser grundvalen för versrytmen. (sv) 语音学中，音节重量指在音节韵律层面体现出的音段的数量和/或时长的音节模式。在古典印欧语诗歌中，以古希腊语、梵语和拉丁语为首，基于轻重音节之分发展出了诗句的韵律。 (zh) Časoměrný verš (časomíra, řecky chronón taxis) je verš založený na střídání dlouhých a krátkých slabik podle určitého schématu. Časoměrný verš vychází z předpokladu, že doba trvání dlouhé slabiky se přibližně rovná době trvání dvou krátkých slabik (jedna doba, tedy délka jedné dlouhé či dvou krátkých slabik, se nazývá móra), pročež v určitých situacích dvě krátké slabiky mohou nahradit jednu dlouhou a naopak. (cs) Die Quantität bezeichnet in der Verslehre bei Dichtungsformen, die dem quantitierenden Versprinzip folgen, die Unterscheidung zwischen langen Silben (auch Längen) und kurzen Silben (auch Kürzen) in der metrischen Gestalt des Gedichts. Die lateinische und die altgriechische Metrik unterteilt lange Silben weiter in naturlang und positionslang. Als Beispiel eine kurze Erläuterung zu den Stammvokalen der folgenden beiden lateinischen Wörter: (de) En linguistique, la quantité syllabique ou poids syllabique est l'attribution aux syllabes de durées différentes, susceptibles de créer des motifs particuliers en s'assemblant, selon le nombre et/ou la durée des segments dans la rime syllabique. Elle est liée à la quantité vocalique et à l'entourage consonantique. Une syllabe contenant une rime composée est dite « fermée » et contient donc une coda syllabique (une ou plusieurs consonnes à la fin de la syllabe). Ce type de syllabe est représenté par l'abréviation CVC. En français, on retrouve principalement les trois schémas suivants : (fr)
rdfs:label Časoměrný verš (cs) Quantität (Verslehre) (de) Quantité syllabique (fr) Lettergreeplengte (nl) Syllable weight (en) Stavelsekvantitet (sv) 音节重量 (zh)
rdfs:seeAlso dbr:Mora_(linguistics)
owl:sameAs freebase:Syllable weight wikidata:Syllable weight dbpedia-cs:Syllable weight dbpedia-de:Syllable weight dbpedia-fr:Syllable weight dbpedia-nl:Syllable weight dbpedia-sk:Syllable weight dbpedia-sv:Syllable weight dbpedia-zh:Syllable weight https://global.dbpedia.org/id/4PFWX
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:Syllable_weight?oldid=1113171541&ns=0
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:Syllable_weight
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:Syllabic_weight dbr:Metrical_weight dbr:Brevis_(syllable) dbr:Long_by_position dbr:Heavy_syllable dbr:Heavy_syllables dbr:Light_syllable dbr:Light_syllables dbr:Syllable_length dbr:Super-heavy_syllable dbr:Super-heavy_syllables dbr:Super_heavy_syllable dbr:Super_heavy_syllables dbr:Superheavy_syllable dbr:Superheavy_syllables dbr:Short_syllable dbr:Long_syllable
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:Quenya dbr:Romance_linguistics dbr:English_words_of_Greek_origin dbr:Mora_(linguistics) dbr:Southern_Sierra_Miwok dbr:Metrical_phonology dbr:Trochaic_tetrameter dbr:Anisometric_verse dbr:Archilochian dbr:Dactyl_(poetry) dbr:Dactylic_hexameter dbr:Valyrian_languages dbr:Debuccalization dbr:Norrland_dialects dbr:Ellen_Broselow dbr:Novus_ordo_seclorum dbr:Egyptian_Arabic_phonology dbr:Germanic_umlaut dbr:Mongolian_language dbr:Munster_Irish dbr:Correption dbr:Apex_(diacritic) dbr:Levantine_Arabic dbr:Choliamb dbr:Stress_(linguistics) dbr:Yupik_languages dbr:Spondee dbr:Middle_Dutch dbr:Buryat_language dbr:Central_Alaskan_Yupʼik dbr:Traditional_English_pronunciation_of_Latin dbr:Tunisian_Arabic dbr:Dreimorengesetz dbr:Ionic_meter dbr:Irish_phonology dbr:Misantla_Totonac dbr:Anacreontics dbr:Ancient_Greek_phonology dbr:Eyak_language dbr:Brevis_in_longo dbr:Diaeresis_(prosody) dbr:Foot_(prosody) dbr:Glossary_of_poetry_terms dbr:Glyconic dbr:Isochrony dbr:Powhatan_language dbr:Prosody_(Latin) dbr:Pyrrhic dbr:Vowel_reduction dbr:Hachijō_language dbr:Hindustani_phonology dbr:Jean-Antoine_de_Baïf dbr:Aeolic_verse dbr:Alcaic_stanza dbr:Kashaya_language dbr:Latin dbr:Latin_declension dbr:Latin_phonology_and_orthography dbr:Swedish_phonology dbr:Syllabic_weight dbr:Tithonus_poem dbr:Wiyot_language dbr:Arsis_and_thesis dbr:Classical_Quechua dbr:Free_verse dbr:Huallaga_Quechua dbr:Metrical_weight dbr:Iambic_pentameter dbr:Koasati_language dbr:Kwakʼwala dbr:Metre_(poetry) dbr:Nederkalix_dialect dbr:Old_English_grammar dbr:Old_French dbr:Old_Norse_morphology dbr:Brevis_(syllable) dbr:Modern_Hebrew_phonology dbr:Macron_(diacritic) dbr:Saturnian_(poetry) dbr:Ultima_(linguistics) dbr:Long_by_position dbr:Iambic_tetrameter dbr:Ilocano_verb dbr:Longum dbr:Scansion dbr:Movable_nu dbr:Sievers's_law dbr:Syllable dbr:Trochee dbr:Heavy_syllable dbr:Heavy_syllables dbr:Light_syllable dbr:Light_syllables dbr:Syllable_length dbr:Super-heavy_syllable dbr:Super-heavy_syllables dbr:Super_heavy_syllable dbr:Super_heavy_syllables dbr:Superheavy_syllable dbr:Superheavy_syllables dbr:Short_syllable dbr:Long_syllable
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:Syllable_weight