History of Greece (original) (raw)

dbo:abstract

Historia Grecji (pl)
Grècia fou la primera àrea d'Europa on emergí la primera civilització i probablement on es desenvolupà la primera cultura neolítica autòctona. La primera n'aparegué a l'illa de Creta, la civilització minoica, i més tard a la Grècia continental, la civilització micènica. Més tard, les ciutats estat emergiren en tota la península grega i s'expandiren a través de les costes del mar Negre, el sud d'Itàlia i Àsia Menor assolint grans nivells de prosperitat que resultaren en una gran explosió cultural, expressada en l'arquitectura, la literatura, la ciència i la filosofia, i que portaren Atenes a un ambient democràtic. Atenes i Esparta encapçalaren la lluita contra l'Imperi persa en les guerres mèdiques i assoliren rebutjar-lo. Ambdues ciutats s'enfrontaren també entre si en la Guerra del Peloponès. Ambdues foren eclipsades més endavant per Tebes i més tard pel Regne de Macedònia, el qual, sota el guiatge d'Alexandre el Gran, uní i encapçalà el món grec cap a la victòria sobre els perses i establí el període hel·lenístic que dominà el món civilitzat conegut durant prop de dos segles, fins a l'establiment dels romans com a dominadors de totes les terres de parla grega cap al 146 aC. (ca)
تاريخ اليونان يشمل التاريخ أراضي الدولة الحديثة في اليونان، والمناطق التي كان الشعب والنفوذ اليوناني يحكمها تاريخيا. وقد تفاوت نطاق سكن اليونان وحكمهم كثيرا على مر العصور، ونتيجة لذلك، فإن تاريخ اليونان يتميز بالمرونة وكل عصر من هذه العصور له مجالات ومزايا وأخبار خاصة. (ar)
Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí. Historický vývoj této oblasti je písemně doložen již od 2. tisíciletí př. n. l. Avšak již v 7. tisíciletí př. n. l. nacházíme na řeckém území první neolitické osady. Z rozvoje kultury a hospodářství se zpočátku těšila zejména Kréta, kde se tamní mínojská civilizace již vyznačovala stavbou paláců, kolem nichž vyrůstala menší města a které byly sídlem místních vládců. Po úpadku Kréty nastoupila, nyní již v pevninském Řecku, kultura mykénská. Zdejší vládci často bojovali mezi sebou, ve společnosti panovaly značné sociální rozdíly. Mykénská kultura padla za oběť nájezdům mořských národů a Dórům, kteří se zde spolu s dalšími kmeny usadili. Následný hospodářský a kulturní úpadek je označován jako temné období. K novému rozkvětu dochází až v souvislosti s řeckou kolonizací a vývojem antické řecké polis. Řecko během archaického a klasického období dosáhlo obrovského kulturního, mocenského a hospodářského vzestupu – antická řecká kultura se stala jedním ze základů naší civilizace. Řekové dokázali úspěšně ubránit během řecko-perských válek svoji samostatnost vůči perské říši Achaimenovců. Následné války mezi řeckými městskými státy (zejména mezi Spartou a Athénami) vedly k mocenskému oslabení a k ovládnutí větší části Řecka makedonským králem Filipem II. Jeho synovi Alexandrovi se podařilo vyvrátit perskou říši a jeho vojska dospěla až k břehům Indu. O něco později ale Alexandr umírá ve svém sídelním městě Babylónu, území říše si mezi sebou rozdělují jeho vojevůdcové – diadochové. Nastává helénistické období, během něhož se navzájem ovlivňují řecká a orientální kultura. V 2. století př. n. l. se Řecko stává součástí římské říše, ale řečtina nadále fungovala jako obecný dorozumívací jazyk na mnoha místech ve východním Středomoří. Římská říše se poté roku 395 rozpadá na dvě části – Západořímskou a Východořímskou. Východořímská či také byzantská říše nadále po jistou dobu vzkvétá a postupem času se zde stále více prosazuje řecká kultura. Byzanc hrála po značnou část středověku roli evropské velmoci. Tento státní útvar zanikl roku 1453, kdy jeho hlavní město dobyla vojska osmanské říše. Po ovládnutí většiny Řecka Osmané dále rozšířili své území do Levanty, Egypta, severní Afriky, Arábie, zbytku Balkánu a části Uherska. Centrem umění se stává Kréta, která se nachází pod benátskou správou. Významnou vrstvou se v 17. století stávají fanarioti, snažící se o nové povznesení řeckého národa. V 18. století dochází k novému rozvoji řecké kultury, takzvanému národnímu obrození. Řečtina se stává dorozumívacím jazykem v některých částech Balkánu a také Levanty. S úpadkem hospodářství a rostoucím daňovým a politickým útlakem se stupňovala nespokojenost řeckého obyvatelstva s osmanskou nadvládou, vedoucí až k otevřenému povstání. O toto povstání se zasloužila především tajná společnost Filiki Eteria. Samotná revoluce a řecký boj za nezávislost vypukl roku 1821. Následuje éra moderního řeckého státu, zahrnujícího prozatím Peloponés, pevninské Řecko a ostrovy v Egejském moři. Po většinu 19. století bylo Řecko státním zřízením monarchií. Vystřídaly se tu dvě dynastie – Wittelsbachové a Glücksburgové. Řecké království se dočkalo v balkánských válkách značných územních zisků – pod řeckou vládu se dostala Makedonie, Epirus a Kréta. Během první světové války bojovalo Řecko na straně Trojdohody. V meziválečném období se načas ustanovila republika, ta ale byla ve 30. letech nahrazena opět královstvím a autoritativním režimem. Za druhé světové války bylo Řecko okupováno armádami Třetí říše a jejími spojenci. Postupně proti okupantům sílil odpor, který vyústil ve zformování povstaleckých armád. Postup boje za osvobození ale komplikovaly spory zejména mezi komunistickými a pravicovými partyzány. Po stáhnutí německých vojsk tyto konflikty pokračovaly nadále a vyhrotily se až do podoby občanské války, která skončila vítězstvím příznivců pravicového roajalistického režimu. Vláda 50. a poloviny 60. let nebyla zcela demokratického charakteru. Přes liberalizační pokusy se demokracii naplno prosadit nepodařilo, navíc všechny reformy byly zvráceny roku 1967 pučem několika důstojníků, jenž vyústil v nastolení nového autokratického režimu zvaného vláda řeckých plukovníků či vojenská junta. Vlivem hospodářských potíží a zahraničně politických neúspěchů došlo ke svržení režimu a nastolení demokratické vlády. S novým politickým vývojem se ustanovily dvě významné řecké strany Nová demokracie a PASOK, které dlouho ovlivňovaly politický vývoj v Řecku. (cs)
Η ελληνική ιστορία είναι η ιστορία των ελληνικών φύλων και του ελληνικού πολιτισμού, αλλά και των προδρομικών πολιτισμών, από την εμφάνισή τους έως σήμερα. Παρ' όλο, όμως, το ότι ανεξάρτητο κράτος με το όνομα Ελλάδα αναγνωρίσθηκε μόλις το 1828, η ελληνική ιστορία εκτείνεται πέρα από τα γεωγραφικά όρια του σημερινού κράτους και σε μακριά περίοδο αιώνων προς το παρελθόν. Σε γενικές γραμμές η ελληνική ιστορία χωρίζεται στις εξής περιόδους, συνήθως χωρίς σαφή όρια ανάμεσά τους * Μεσολιθική Ελλάδα (13.000 π.Χ. - 7.000 π.Χ.) * Νεολιθική Ελλάδα (7.000 π.Χ. - 3.200 π.Χ.) * Κυκλαδικός πολιτισμός (πριν το 3050 π.Χ.-1100 π.Χ. * Μινωικός πολιτισμός (πριν το 3000 π.Χ.-1420 π.Χ.) * Αιγαιακός πολιτισμός (πριν το 1600 π.Χ.) * Μυκηναϊκός πολιτισμός (περίπου 1600-1100 π.Χ.) * Γεωμετρική Εποχή (1100-800 π.Χ.) * Αρχαϊκή εποχή (περίπου 800 π.Χ.-περίπου 479 π.Χ.) * Κλασική εποχή (περίπου 479 π.Χ.-323 π.Χ.) * Ελληνιστική περίοδος (323-146 π.Χ.) * Ρωμαϊκή περίοδος (146 π.Χ.-330 μ.Χ.) * Βυζαντινή περίοδος (330-1453) * Οθωμανική περίοδος (1453-1821) * Νεότερη ή σύγχρονη Ελλάδα (1821-) (el)
Die Geschichte Griechenlands umfasst die Entwicklungen auf dem Gebiet der Republik Griechenland und historischer griechischer Reiche von der Urgeschichte bis zur Gegenwart. Nach in letzter Zeit nicht unstrittiger Forschungsmeinung wanderten zu Beginn der letzten Phase des Frühhelladikums (FH III = Spätstufe der frühen Bronzezeit in Griechenland, ca. 2200/2000–2000 v. Chr.) und während dieser vom westlichen Balkan aus Indogermanen ins heutige Griechenland ein (s. auch Balkanindogermanisch), die sich mit den dortigen vorgriechischen, eventuell alteuropäischen Einwohnern vermischten. Gleichzeitig erlebte auf Kreta die welthistorisch bedeutende (nicht-griechischsprachige) minoische Kultur (ca. 3300–1100 v. Chr.) ihre erste Hochblüte (Altpalastzeit), die u. a. die beeindruckenden Palastbauten von Knossos und Phaistos schuf. Auf dem Festland entwickelte sich um 1600 v. Chr. die mykenische Kultur, die erste Hochkultur des europäischen Festlands und die früheste Kultur, die Schriftzeugnisse in griechischer Sprache hinterließ (s. dazu auch Linear-B-Schrift). Wichtige mykenische Palastzentren, die ab ca. 1400 v. Chr. entstanden und von denen größere Regionen zentral verwaltet wurden (siehe Mykenische Palastzeit), waren u. a. Mykene, Theben, Tiryns und der sogenannte Palast des Nestor bei Pylos. Ca. 1450 v. Chr. eroberten die Festlandsgriechen das minoische Kreta und übernahmen auch die Macht auf den Kykladen, der Dodekanes und weiteren Ägäisinseln sowie über bisher minoisch geprägte Siedlungen an der kleinasiatischen Küste wie Milet. Die Mykener pflegten intensive Kontakte mit den Staaten des östlichen Mittelmeerraums, aber auch mit einigen Regionen im Westen, wie Unteritalien, Sardinien und dem nördlichen Adriagebiet. Um bzw. kurz nach 1200 v. Chr. wurden viele mykenische Zentren zerstört. In einigen Landschaften wie Messenien wurden auch fast alle übrigen Siedlungen aufgegeben, was für eine dramatische Abnahme oder eine massive Abwanderung der Bevölkerung spricht. Die Ursachen der einschneidenden Ereignisse um 1200 v. Chr. sind bis heute umstritten, jedoch stehen sie wahrscheinlich in Zusammenhang mit vielen gleichzeitigen Zerstörungen und Umwälzungen in weiten Teilen des Mittelmeerraums, bei denen die sogenannten Seevölker eine nicht unwesentliche Rolle zu spielen scheinen. Trotz der vielen Zerstörungen, vor allem auf dem griechischen Festland, blieb der Ägäisraum auch nach 1200 v. Chr. noch für ca. 150–200 Jahre kulturell weiterhin mykenisch geprägt. Die Dorer wanderten von Nordwest-Griechenland auf den Peloponnes ein, später auch nach Kreta und Rhodos. Wann genau die Dorische Wanderung stattfand, ist umstritten, als sehr wahrscheinlich gilt jedoch, dass die Dorer zwischen dem 12. und 10. Jahrhundert v. Chr. massiv nach Süden vordrangen. Die Bewohner des Festlandes, die Hellenen, rüsteten ab dem 8. Jahrhundert v. Chr. umfangreiche See- und Militärexpeditionen aus und erforschten das Mittelmeer bis an den Atlantik und das Schwarze Meer bis zum Kaukasus. Im ganzen Mittelmeerraum, in Kleinasien und an der nordafrikanischen Küste sowie rund um das Schwarze Meer wurden infolge der Reisen zur Erschließung neuer Märkte zahlreiche griechische Kolonien gegründet. Während der klassischen Periode (5. Jahrhundert v. Chr.) bestand Griechenland überwiegend aus Stadtstaaten, an seiner Peripherie auch aus Reichen mit anderer Staatsorganisation wie dem Königreich Makedonien, Epirus oder dem Bosporanischen Reich. Der bedeutendste Stadtstaat war Athen, gefolgt von Sparta und Theben. Der Wunsch nach Unabhängigkeit und Freiheitsliebe verhalf den Griechen zum Sieg über die Perser in den Perserkriegen. In der zweiten Hälfte des 4. Jahrhunderts v. Chr. eroberten die Griechen, angeführt von Alexander dem Großen, mit dem Perserreich den größten Teil der ihnen damals bekannten Welt, und eine Hellenisierung außerhalb der vorigen griechischen Zentren setzte ein. Infolge der sich anschließenden Kämpfe (Diadochenkämpfe) zwischen den griechischen Klein- und Mittelmächten untereinander sowie mit und gegen Makedonien kam es später zum Eingreifen des Römischen Reiches gegen Philipp V. von Makedonien. 146 v. Chr. fiel Griechenland an das Römische Reich. Damit endete die politische Geschichte des unabhängigen Griechenland für fast zwei Jahrtausende. Doch lebte die griechische Kultur im Rahmen des Römischen Reiches fort und prägte seit dem zweiten vorchristlichen Jahrhundert zunehmend auch die römische Zivilisation. 330 n. Chr. verlegte Kaiser Konstantin seine Hauptresidenz nach Konstantinopel und legte damit den Grundstein für das oströmische Reich, das später als Byzantinisches Reich bekannt wurde. Byzanz transformierte das kulturelle Erbe Griechenlands und Roms in einen Träger für eine neue christliche Zivilisation. Das Byzantinische Reich fiel 1453 an die Osmanen. Die Griechen blieben fast 400 Jahre lang unter osmanischer Herrschaft. Während dieser Zeit bewahrten sie aber ihre Sprache, Religion und Identität, wobei zu beachten ist, dass sich die Griechen in dieser Zeit nicht etwa als Hellenen (dies war vielmehr die Bezeichnung für einen Heiden), sondern als Rhomäer (Byzantiner) verstanden. Am 25. März 1821 erhoben sich die Griechen gegen die Türken und erkämpften bis 1828 ihre Unabhängigkeit. In dieser Zeit kam es, initiiert durch Deutsche, Engländer, Franzosen und Russen, zu einer entscheidenden, bis heute nachwirkenden Änderung in der Eigenwahrnehmung der Griechen: Sie betrachteten sich fortan zunehmend als Nachfahren der antiken Hellenen und nicht mehr als Byzantiner. Da der neue Staat nur einen Teil der griechischen Siedlungsgebiete umfasste, ging der Kampf etappenweise weiter. 1864 fielen die Ionischen Inseln an Griechenland, 1881 Thessalien und Teile von Epirus. Kreta, die Ostägäis und Makedonien kamen 1913 hinzu und Westthrakien 1919. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurden 1947 auch die Dodekanes-Inseln an Griechenland übergeben. Während des Zweiten Weltkrieges griff Italien 1940 Griechenland an. Die griechischen Streitkräfte konnten die Invasionstruppen aufhalten. Schließlich kam im April 1941 Deutschland Italien zu Hilfe (Balkanfeldzug), Italien und Deutschland besetzten Griechenland. Partisanen leisteten Widerstand gegen die Besatzer.Der Befreiung schloss sich ein vierjähriger Bürgerkrieg an, in den britische Truppen offen eingriffen mit dem Ziel, den westlichen Einfluss gegen Kommunisten auf Griechenland zu sichern. Der Bürgerkrieg verursachte weitere Opfer und große Verwüstungen. 1967 putschte sich das Militär an die Macht; die griechische Militärdiktatur bestand bis 1974. Seit der Abschaffung der Monarchie im Jahr 1975 ist Griechenland eine parlamentarische Präsidialdemokratie. Griechenland wurde 1952 Mitglied der NATO und 1981 Mitglied der EWG. (de)
La historio de la lando kiu hodiaŭ nomiĝas Grekio kaj de la proksimaj areoj gravas en la monda historio pli pro sia kultura ol pro sia politika efiko - kvankam dum kelkaj jarcentoj la helenaj koloniistoj konkeris proksimajn landojn kaj Aleksandro la Granda kreis vastan imperion. Greka historio estas tre ĝenerala vorto. Esperante oni ankaŭ parolas pri helena historio. Iuj preferas uzi la vorton helena pri Antikva Grekio kaj greka pri la moderna historio; aliuloj uzas la vorton helena ankaŭ pri nuntempa Grekio. Ĉi tie oni uzos la vorton greka pri la tuta historio de hodiaŭa Grekio kaj helena nur pri antikva Grekio. La Greka historio aŭ pli precize Historio de Grekio enhavas 4 periodojn: * antaŭhelena historio, la historio de la teritorio kie estas la hodiaŭa Grekio antaŭ la alveno de la Helenoj * antikva helena historio, la historio de antikva Grekio ekde ĉirkaŭ 1500 a.K. ĝis la divido de la Romia Imperio * bizanca historio, la historio de la Bizanca imperio (395-1453) * moderna greka historio, la historio de la teritorio kie estas hodiaŭa Grekio, sub la Otomana imperio (kaj parte sub Venecio) kaj poste sendepende (ekde 1829) (eo)
Greziako historiak eskuarki greziar herria, haiek okupaturiko lurraldeak eta egungo Greziako estatu modernoaren ikerkuntza hartzen du bere baitan. Greziarren hedapena aroz aro aldatzen denez, Greziako historia ere malgua da, bere edukiera dagokionez. Aro bakoitzak bere interes-eremua dauka. Lehendabiziko greziarrak egungo Grezia aldera K.a. III. milurtekoan iritsi ziren, non beste herri batzuk nekazaritza K.a. 7 milurtekotik. Hedapenaren erpinean, greziar zibilizazioa Egiptotik Hindu Kushera (egungo Pakistan) zihoan. Hortik aurrera, greziar gutxiengoak aurrean bere menpeko lurraldeetan (Turkia, Italia, Libia, Ekialde Hurbila) edo, migrazioa zela eta, munduko beste toki batzuetan (Ipar Amerika, Australia, Ipar Europa, Hegoafrika...). Nolanahi ere, egun, greziar gehienak Grezian (1821tik estatu independentea) eta Zipren bizi dira. Halaber, Greziar historia garrantzitsua da antzinatean garatutako kultura Mendebaldeko Zibilizazioaren jatorritzat hartzen baita. Greziar kulturak Erromatar Inperioan itzelezko eragina izan zuen, baita Pizkundean eta beste ondorengo aroetan ere. Eragin hau hizkuntzan, politikan, hezkuntzan, filosofian, zientzian eta arteetan izan zen. Antzinako Grezia Iberiar penintsulatik Itsaso Beltzeraino grezieraz berba egiten zuten lurraldeez osatua zen. (eu)
The history of Greece encompasses the history of the territory of the modern nation-state of Greece as well as that of the Greek people and the areas they inhabited and ruled historically. The scope of Greek habitation and rule has varied throughout the ages and as a result, the history of Greece is similarly elastic in what it includes. Generally, the history of Greece is divided into the following periods: * Paleolithic Greece starting c. 3.3 million years ago and ending in 13,000 BC. Significant geomorphological and climatic changes were noted in the modern Greek area which were definitive for the fauna and flora as well as the survival of the Homo sapiens in the region. * Mesolithic Greece starting in 13,000 BC and ending in 7000 BC, it was a period of long and slow development of the primitive human "proto-communities". * Neolithic Greece; covering a period beginning with the establishment of agricultural societies in 7000 BC and ending in c. 3200 – c. 3100 BC. It was a vital part of the early history of Greece because it was the base for the early Bronze Age civilizations. The first organized communities were developed and basic art became more advanced. Ancient Greece usually encompasses Greek antiquity, while part of the region's late prehistory (Late Bronze Age) is also considered part of it: * Bronze Age (Cycladic culture, Minoan and Helladic); chronology covering a period beginning with the transition to a metal-based economy in 3200/3100 BC during the Eutresis culture and Korakou culture, Cycladic culture with its special figurines, Europe's first real civilization (Minoan civilization), Tiryns culture, to the rise and fall of the Mycenaean Greek palaces in the Late Bronze Age collapse. Spans roughly five centuries (1600–1100 BC). * Greek Dark Ages (or Iron Age, Homeric Age), 1100–800 BC * Archaic period, 800–490 BC * Classical period, 490–323 BC * Hellenistic period, 323–146 BC * Roman Greece; covering the period of the Roman conquest of Greece in 146 BC – 324 AD * Byzantine Greece; covering a period from the establishment of the capital city of Byzantium, Constantinople, in 324 until the fall of Constantinople in 1453 * Frankish/Latin Greece (including the Venetian possessions); covering a period from the Fourth Crusade in 1204 to 1797, the year of the disestablishment of the Venetian Republic * Ottoman Greece; covering the period from 1453 until the Greek Revolution of 1821 * Modern Greece; covering the period from 1821 to present At its cultural and geographical peak, Greek civilization spread from Egypt all the way to the Hindu Kush mountains in Afghanistan. Since then, Greek minorities have remained in former Greek territories (e.g. Turkey, Albania, Italy, Libya, Levant, Armenia, Georgia), and Greek emigrants have assimilated into differing societies across the globe (e.g. North America, Australia, Northern Europe, South Africa). At present, most Greeks live in the modern states of Greece (independent since 1821) and Cyprus. (en)
Cet article contient les faits saillants de l'histoire de la Grèce de la préhistoire à aujourd'hui. Sites archéologiques et sources écrites étant à la fois abondants et fort anciens en Grèce, l'histoire de ce pays est riche et, pour de larges périodes, connue en détail, de la Grèce antique à la Grèce actuelle en passant par l’empire d’Alexandre le Grand, l’Empire romain et byzantin, la domination ottomane, le Royaume de Grèce, la guerre civile, et la dictature des colonels. (fr)
La historia de Grecia es una de las más tempranamente documentadas y estudiadas. Existen fuentes escritas desde el ii milenio a. C. El país que actualmente se denomina Grecia se conocía antiguamente como Hélade, pero políticamente estaba fragmentado en numerosas polis o que antiguamente se llamaban ciudades estado independientes entre sí, que unas veces se aliaban y otras se enfrentaban en guerras sangrientas. La civilización griega tuvo un fuerte desarrollo en el campo filosófico. Se le suele considerar la «cuna de la civilización occidental», ya que sus grandes pensadores fueron los que desarrollaron los primeros conceptos de la filosofía entre los que estaba la concepción de la física del átomo (sin división) y su arte, sencillo, se caracterizó por la construcción de templos con grandes pilares y techos a dos aguas; en la música destacaron sus danzas folclóricas y sus cantos se ejecutaban todos los días en todas sus actividades. Entre los monumentos más famosos de esta antigua civilización se encuentran el: Partenón, el teatro de Epidauro y el Mausoleo de Halicarnaso, (es)
Sejarah Yunani meliputi sejarah wilayah yang kini merupakan bagian dari negara Yunani, dan juga sejarah bangsa Yunani dan wilayah yang pernah mereka kuasai. Persebaran permukiman Yunani berubah-ubah seiring berjalannya waktu. Suku yang berbahasa (proto-) Yunani pertama, yang kemudian dikenal dengan nama Mykenai, diduga tiba di daratan Yunani pada akhir abad ke-3 SM dan awal pertengahan abad ke-2 SM - kemungkinan sekitar tahun 1900 hingga 1600 SM. Sebelumnya, wilayah tersebut dihuni oleh penduduk asli yang tidak berbahasa Yunani dan bertani. Pada puncak kejayaannya, peradaban Yunani membentang dari Yunani hingga Mesir hingga pegunungan Hindu Kush di Afganistan. Semenjak itu, minoritas Yunani bermukim di bekas wilayah Yunani (seperti Turki, Albania, Italia, dll), dan emigran Yunani telah berasimilasi dengan berbagai masyarakat di dunia (seperti Amerika Serikat, Australia, dll). Kini sebagian besar orang Yunani tinggal di negara modern Yunani dan Siprus. (in)
本項では先史時代から近現代に至るギリシャの歴史（ギリシャのれきし）について述べる。現代のギリシャの版図は第二次世界大戦後形成されたものであるが、この範囲は古代ギリシャの版図とほぼ一致している。ただし、中核部分が過去と一致するといえども、ギリシャの歴史を記述するに当たり、ギリシャ文明による影響は、ギリシャから東はアフガニスタンのヒンドゥークシュ山脈、南はエジプトのクシュに及び、その範囲は大きい。 (ja)
La storia della Grecia comprende tradizionalmente lo studio del popolo greco, i luoghi che hanno governato in passato, e i territori che ora formano il moderno stato della Grecia. La colonizzazione e, in seguito, il governo greco sono variati significativamente nel corso degli anni, e come conseguenza, anche la storia della Grecia è estremamente varia: ogni periodo ha, infatti, la sua relativa sfera di interesse. Le prime tribù che parlavano un greco arcaico giunsero nella penisola intorno al III millennio a.C., dove numerose persone praticavano già l'agricoltura sin dal VII millennio a.C. Durante il periodo di massima estensione, la civiltà greca comprendeva territori fino all'Egitto e alle montagne dell'Hindu Kush in Pakistan. Da allora, minoranze greche sono rimaste in vari luoghi (ad esempio, in Turchia, Italia e Libia) e gli emigrati sono stati assimilati da varie società in tutto il mondo (Nord America, Australia, Nord Europa, Estremo Oriente). Ancora oggi, la maggior parte dei greci vive nel moderno Stato della Grecia (indipendente dal 1821) e a Cipro. (it)
그리스의 역사는 고대에서 근대에 이르기까지 그리스인이 살았던 지역의 역사에서부터 현재의 그리스의 역사까지 폭 넓은 범주를 지니는 역사이다. 역사상 그리스인이 거주하거나 통치하였던 지역은 많은 변화가 있었기 때문에 특정 시기 그리스의 역사에서 다루어지는 지역 역시 변화가 심하다. 최초로 초기 그리스어를 사용하는 부족이 펠로폰네소스 반도에 거주하기 시작한 것은 기원전 3천년에서 기원전 2천년 사이로 추정된다. 고대 그리스의 문명은 이집트에서부터 파키스탄의 에 이르기까지 광범위하게 전파되었다. 오늘날 그리스인의 대부분은 1821년 독립한 그리스와 키프로스에 거주하고 있다. (ko)
A História da Grécia compreende o estudo dos gregos, as áreas por eles governadas e o território da atual Grécia. O âmbito da habitação e governo do povo grego sofreu várias mudanças através dos anos e, como consequência, a história da Grécia reflete essa elasticidade. Cada período tinha seus próprios interesses. Os primeiros gregos chegaram à Europa pouco antes de 1 500 a.C., e durante seu apogeu, a civilização grega governara tudo o que se incluía entre a Grécia, o Egito e o Indocuche. Os gregos estabeleceram tradições de justiça e liberdade individual, que viriam a se estabelecer como as bases da democracia contemporânea. A sua arte, filosofia e ciência tornaram-se fundamentos do pensamento e da cultura ocidentais. Os gregos da antiguidade chamavam a si próprios de helenos (todos que falavam grego, mesmo que não vivessem na Grécia), e davam o nome de Hélade à sua terra. Os que não falavam grego eram chamados de bárbaros. Durante a antiguidade, nunca chegaram a formar um governo nacional, ainda que estivessem unidos pela mesma cultura, religião e língua. Do passado remoto grego até o mundo atual, grande parte das minoridades gregas permaneceram em seus territórios gregos anteriores (Turquia, Itália, Líbia, Levante), e os emigrantes gregos assimilaram-se a diferentes sociedades por todo o globo (América do Norte, Austrália, norte da Europa, África do Sul e outros). Atualmente, contudo, a maioria dos gregos vive nos Estados da Grécia contemporânea (independente desde 1821) e do Chipre (independente desde 1960). (pt)
De geschiedenis van Griekenland, en met name de Griekse beschaving uit de Oudheid, neemt een bijzondere plaats in voor het begrijpen van de westerse wereld. Het theater en de filosofie werden geboren in Griekenland. De Grieken bedachten een systeem, de democratie, dat nu nog dient als inspiratie. De geschiedenis van het oude Griekenland is niet beperkt tot de rivaliteit tussen Athene en Sparta. Honderden steden langs de kusten van de Middellandse Zee en de Zwarte Zee verspreidden het hellenisme, de levenswijze en het denken van de Grieken. Dit artikel beoogt een overzicht te geven van de geschiedenis van Griekenland van de Oudheid tot heden. (nl)
Greklands historia omfattar av tradition grekerna och de områden som stått under deras kontroll samt det territorium som idag utgör det moderna Grekland. Genom historien har grekernas inflytande varierat högt avsevärt och den grekiska historien omfattar följaktligen olika områden under olika epoker. De första indoeuropéerna som bosatte sig i Grekland gjorde detta runt 3 000 f.kr. Det som kan sägas vara den första grekiska kulturen är den minoiska kulturen som uppstod på Kreta runt 2 600 f.kr. Efter den minoiska så utvecklades den mykenska kulturen runt 1 400 f.kr., och denna kom att utvecklas även på det grekiska fastlandet. Moderna DNA-studier bekräftar att dagens greker delar en stor del av sitt DNA när det jämförs med minoiska och mykenska kvarlevor. När den grekiska civilisationens inflytande var som störst kontrollerade de allting mellan Egypten och Indusdalen. Sedan dess har stora grekiska minoriteter existerat i denna region (till exempel i Turkiet, Italien, Libyen och Levanten) och många greker har idag emigrerat till länder som USA, Australien och Sverige. De flesta grekerna återfinns dock fortfarande i dagens demokratiska republik (självständig sedan 1821) och på Cypern (självständigt sedan 1960). Den grekiska historien rymmer viktiga arkeologiska fynd från förhistorisk tid; den antika världens filosofiska och estetiska största bedrifter; den långa bysantinska historien; tiden mellan Konstantinopels fall och den moderna grekiska statens födelse då landet kontrollerades av venetianare och turkar; och det därpå följande frihetskriget följt av vägen till dagens demokratiska republik. Se även: Tidsaxel över Greklands historia (sv)
希腊历史传统上包括对于希腊人民，对于他们统治的地域，以及今天希腊国土内地区的历史研究。希腊人的定義和居住範圍在历史上有很大的变动，因此希腊历史所牽涉的地域具有一定弹性，每一个时期都有自己的地域范围。公元前3200年，希臘地區發展出愛琴文明，前1500年，古希腊人的其中一支多利安人入侵希臘，進而吸收邁錫尼文明，前1200年，多利安人將其摧毀，原居克里特島的希臘人為了躲避多利安人的侵襲，分別遷往阿提加半島、小亞細亞等地，這段戰亂紛起的時代被稱為黑暗時期，造就希臘城邦政治的發展的基礎，波希戰爭後，古希臘政治、經濟與文化發展達到巔峰，但也由於諸邦林立，彼此互相攻伐，導致希臘城邦普遍衰敗的景況，馬其頓趁勢崛起，希臘便在馬其頓的統治之下。亞歷山大南征北討，領土曾擴張到歐亞非三洲。希臘文明傳播至埃及和兴都库什等地區。之后，大量的希腊族裔散落在这片廣大的土地上，包括土耳其、意大利、利比亚、黎凡特等。亞歷山大去世後，帝國分裂成三大王國，古羅馬共和國則先後吞併三大王國，希臘也被羅馬併吞。自此古希臘滅亡成為羅馬的一部分。後來羅馬帝國分裂為東西羅馬帝國。東羅馬帝國以拜占庭為中心，孕育出東方色彩的希臘文化。1453年，奧斯曼帝國攻陷君士坦丁堡，滅亡拜占庭帝國，之後，希臘進入奧斯曼土耳其帝國統治時期。直到1832年，希臘才正式宣布獨立。第一次世界大戰時，希臘與同盟國交戰，獲得愛琴海地區的部分領土。到了第二次世界大戰時，德、意兩國輪番侵略，希臘雖有反擊，終究抵擋不住德軍的攻勢，曾一度遭到德軍佔領。二戰後，希臘則開始國家的新建設，1967年，則發生政變，實權落入軍人手中，1974年，希臘政治又做了一次大變革，軍人政府改為民選政府，召開國民會議，廢除君主制，成立新的共和政體。希腊移民已经广泛融入全球各种不同的社会。不过，今天大多数希腊人还是居住在现代的希臘共和國（独立于1821年）以及塞浦路斯（独立于1960年）。 (zh)
Останки древнейших архантропов возрастом в 360 тысяч лет найдены в Петралонской пещере. Известны также останки неандертальцев, живших 40 тыс. лет назад на территории Пелопоннеса. Примечательным в истории Греции является разрыв в находках человека, приходящийся на верхний палеолит и мезолит. Неолит Греции имеет анатолийское происхождение и представлен культурами Сескло, Неа-Никомидия и Димини (южный вариант Винчи). Одной из древнейших неолитических стоянок в Греции считается пещера Франхти (греч. Σπήλαιο Φράγχθι), датированная 7 тыс. лет до н. э., свидетельствует о наличии у её обитателей развитого мореходства (ru)
Історія Греції традиційно включає в себе вивчення грецького народу, областей, якими історично керували греки, і територій, які входять до складу сучасної Грецької республіки. Греція — країна зі славетним історичним минулим, вважається колискою сучасної європейської, так званої, західної цивілізації. Перші протогрецькі племени прибули у материкову Грецію в період з кінця третього до першої половини другого тисячоліття до н. е., коли попередні догрецькі племена розвивали сільське господарство вже з 7-го тисячоліття до н. е. На піку свого розвитку поширення грецької цивілізації сягнуло від Еллади до Єгипту та навіть до гір Гіндукуш, що у сучасному Пакистані. Відтоді грецькі меншини компактно проживають на колишніх грецьких територіях. Це, наприклад, Туреччина, Італія, Лівія, Левант і т. д. Грецькі емігранти асимілювалися у різних громадах у всьому світі. Втім сьогодні більшість етнічних греків світу мешкають на території сучасної Грецької республіки, незалежної з 1821 року, та на Кіпрі. Бертран Рассел в «Історії західної філософії» відзначає: «У всій історії немає нічого більш дивного й нічого складнішого для пояснення, ніж раптове виникнення цивілізації в Греції» (uk)

dbo:wikiPageExternalLink

dbo:wikiPageWikiLink

dbp:url

https://web.archive.org/web/20150312195604/http:/www.hellenism.net/greek_history.html

rdfs:comment

Historia Grecji (pl)
تاريخ اليونان يشمل التاريخ أراضي الدولة الحديثة في اليونان، والمناطق التي كان الشعب والنفوذ اليوناني يحكمها تاريخيا. وقد تفاوت نطاق سكن اليونان وحكمهم كثيرا على مر العصور، ونتيجة لذلك، فإن تاريخ اليونان يتميز بالمرونة وكل عصر من هذه العصور له مجالات ومزايا وأخبار خاصة. (ar)
Cet article contient les faits saillants de l'histoire de la Grèce de la préhistoire à aujourd'hui. Sites archéologiques et sources écrites étant à la fois abondants et fort anciens en Grèce, l'histoire de ce pays est riche et, pour de larges périodes, connue en détail, de la Grèce antique à la Grèce actuelle en passant par l’empire d’Alexandre le Grand, l’Empire romain et byzantin, la domination ottomane, le Royaume de Grèce, la guerre civile, et la dictature des colonels. (fr)
本項では先史時代から近現代に至るギリシャの歴史（ギリシャのれきし）について述べる。現代のギリシャの版図は第二次世界大戦後形成されたものであるが、この範囲は古代ギリシャの版図とほぼ一致している。ただし、中核部分が過去と一致するといえども、ギリシャの歴史を記述するに当たり、ギリシャ文明による影響は、ギリシャから東はアフガニスタンのヒンドゥークシュ山脈、南はエジプトのクシュに及び、その範囲は大きい。 (ja)
그리스의 역사는 고대에서 근대에 이르기까지 그리스인이 살았던 지역의 역사에서부터 현재의 그리스의 역사까지 폭 넓은 범주를 지니는 역사이다. 역사상 그리스인이 거주하거나 통치하였던 지역은 많은 변화가 있었기 때문에 특정 시기 그리스의 역사에서 다루어지는 지역 역시 변화가 심하다. 최초로 초기 그리스어를 사용하는 부족이 펠로폰네소스 반도에 거주하기 시작한 것은 기원전 3천년에서 기원전 2천년 사이로 추정된다. 고대 그리스의 문명은 이집트에서부터 파키스탄의 에 이르기까지 광범위하게 전파되었다. 오늘날 그리스인의 대부분은 1821년 독립한 그리스와 키프로스에 거주하고 있다. (ko)
De geschiedenis van Griekenland, en met name de Griekse beschaving uit de Oudheid, neemt een bijzondere plaats in voor het begrijpen van de westerse wereld. Het theater en de filosofie werden geboren in Griekenland. De Grieken bedachten een systeem, de democratie, dat nu nog dient als inspiratie. De geschiedenis van het oude Griekenland is niet beperkt tot de rivaliteit tussen Athene en Sparta. Honderden steden langs de kusten van de Middellandse Zee en de Zwarte Zee verspreidden het hellenisme, de levenswijze en het denken van de Grieken. Dit artikel beoogt een overzicht te geven van de geschiedenis van Griekenland van de Oudheid tot heden. (nl)
Останки древнейших архантропов возрастом в 360 тысяч лет найдены в Петралонской пещере. Известны также останки неандертальцев, живших 40 тыс. лет назад на территории Пелопоннеса. Примечательным в истории Греции является разрыв в находках человека, приходящийся на верхний палеолит и мезолит. Неолит Греции имеет анатолийское происхождение и представлен культурами Сескло, Неа-Никомидия и Димини (южный вариант Винчи). Одной из древнейших неолитических стоянок в Греции считается пещера Франхти (греч. Σπήλαιο Φράγχθι), датированная 7 тыс. лет до н. э., свидетельствует о наличии у её обитателей развитого мореходства (ru)
Grècia fou la primera àrea d'Europa on emergí la primera civilització i probablement on es desenvolupà la primera cultura neolítica autòctona. La primera n'aparegué a l'illa de Creta, la civilització minoica, i més tard a la Grècia continental, la civilització micènica. Més tard, les ciutats estat emergiren en tota la península grega i s'expandiren a través de les costes del mar Negre, el sud d'Itàlia i Àsia Menor assolint grans nivells de prosperitat que resultaren en una gran explosió cultural, expressada en l'arquitectura, la literatura, la ciència i la filosofia, i que portaren Atenes a un ambient democràtic. Atenes i Esparta encapçalaren la lluita contra l'Imperi persa en les guerres mèdiques i assoliren rebutjar-lo. Ambdues ciutats s'enfrontaren també entre si en la Guerra del Pelopo (ca)
Dějiny Řecka jsou nejdéle zaznamenanými dějinami ze všech evropských zemí. Historický vývoj této oblasti je písemně doložen již od 2. tisíciletí př. n. l. Avšak již v 7. tisíciletí př. n. l. nacházíme na řeckém území první neolitické osady. Z rozvoje kultury a hospodářství se zpočátku těšila zejména Kréta, kde se tamní mínojská civilizace již vyznačovala stavbou paláců, kolem nichž vyrůstala menší města a které byly sídlem místních vládců. Po úpadku Kréty nastoupila, nyní již v pevninském Řecku, kultura mykénská. Zdejší vládci často bojovali mezi sebou, ve společnosti panovaly značné sociální rozdíly. Mykénská kultura padla za oběť nájezdům mořských národů a Dórům, kteří se zde spolu s dalšími kmeny usadili. Následný hospodářský a kulturní úpadek je označován jako temné období. (cs)
Die Geschichte Griechenlands umfasst die Entwicklungen auf dem Gebiet der Republik Griechenland und historischer griechischer Reiche von der Urgeschichte bis zur Gegenwart. Nach in letzter Zeit nicht unstrittiger Forschungsmeinung wanderten zu Beginn der letzten Phase des Frühhelladikums (FH III = Spätstufe der frühen Bronzezeit in Griechenland, ca. 2200/2000–2000 v. Chr.) und während dieser vom westlichen Balkan aus Indogermanen ins heutige Griechenland ein (s. auch Balkanindogermanisch), die sich mit den dortigen vorgriechischen, eventuell alteuropäischen Einwohnern vermischten. Gleichzeitig erlebte auf Kreta die welthistorisch bedeutende (nicht-griechischsprachige) minoische Kultur (ca. 3300–1100 v. Chr.) ihre erste Hochblüte (Altpalastzeit), die u. a. die beeindruckenden Palastbauten v (de)
Η ελληνική ιστορία είναι η ιστορία των ελληνικών φύλων και του ελληνικού πολιτισμού, αλλά και των προδρομικών πολιτισμών, από την εμφάνισή τους έως σήμερα. Παρ' όλο, όμως, το ότι ανεξάρτητο κράτος με το όνομα Ελλάδα αναγνωρίσθηκε μόλις το 1828, η ελληνική ιστορία εκτείνεται πέρα από τα γεωγραφικά όρια του σημερινού κράτους και σε μακριά περίοδο αιώνων προς το παρελθόν. Σε γενικές γραμμές η ελληνική ιστορία χωρίζεται στις εξής περιόδους, συνήθως χωρίς σαφή όρια ανάμεσά τους (el)
La historio de la lando kiu hodiaŭ nomiĝas Grekio kaj de la proksimaj areoj gravas en la monda historio pli pro sia kultura ol pro sia politika efiko - kvankam dum kelkaj jarcentoj la helenaj koloniistoj konkeris proksimajn landojn kaj Aleksandro la Granda kreis vastan imperion. La Greka historio aŭ pli precize Historio de Grekio enhavas 4 periodojn: (eo)
The history of Greece encompasses the history of the territory of the modern nation-state of Greece as well as that of the Greek people and the areas they inhabited and ruled historically. The scope of Greek habitation and rule has varied throughout the ages and as a result, the history of Greece is similarly elastic in what it includes. Generally, the history of Greece is divided into the following periods: Ancient Greece usually encompasses Greek antiquity, while part of the region's late prehistory (Late Bronze Age) is also considered part of it: (en)
Greziako historiak eskuarki greziar herria, haiek okupaturiko lurraldeak eta egungo Greziako estatu modernoaren ikerkuntza hartzen du bere baitan. Greziarren hedapena aroz aro aldatzen denez, Greziako historia ere malgua da, bere edukiera dagokionez. Aro bakoitzak bere interes-eremua dauka. (eu)
La historia de Grecia es una de las más tempranamente documentadas y estudiadas. Existen fuentes escritas desde el ii milenio a. C. El país que actualmente se denomina Grecia se conocía antiguamente como Hélade, pero políticamente estaba fragmentado en numerosas polis o que antiguamente se llamaban ciudades estado independientes entre sí, que unas veces se aliaban y otras se enfrentaban en guerras sangrientas. Entre los monumentos más famosos de esta antigua civilización se encuentran el: Partenón, el teatro de Epidauro y el Mausoleo de Halicarnaso, (es)
Sejarah Yunani meliputi sejarah wilayah yang kini merupakan bagian dari negara Yunani, dan juga sejarah bangsa Yunani dan wilayah yang pernah mereka kuasai. Persebaran permukiman Yunani berubah-ubah seiring berjalannya waktu. Suku yang berbahasa (proto-) Yunani pertama, yang kemudian dikenal dengan nama Mykenai, diduga tiba di daratan Yunani pada akhir abad ke-3 SM dan awal pertengahan abad ke-2 SM - kemungkinan sekitar tahun 1900 hingga 1600 SM. Sebelumnya, wilayah tersebut dihuni oleh penduduk asli yang tidak berbahasa Yunani dan bertani. (in)
La storia della Grecia comprende tradizionalmente lo studio del popolo greco, i luoghi che hanno governato in passato, e i territori che ora formano il moderno stato della Grecia. La colonizzazione e, in seguito, il governo greco sono variati significativamente nel corso degli anni, e come conseguenza, anche la storia della Grecia è estremamente varia: ogni periodo ha, infatti, la sua relativa sfera di interesse. Le prime tribù che parlavano un greco arcaico giunsero nella penisola intorno al III millennio a.C., dove numerose persone praticavano già l'agricoltura sin dal VII millennio a.C. (it)
A História da Grécia compreende o estudo dos gregos, as áreas por eles governadas e o território da atual Grécia. O âmbito da habitação e governo do povo grego sofreu várias mudanças através dos anos e, como consequência, a história da Grécia reflete essa elasticidade. Cada período tinha seus próprios interesses. (pt)
Greklands historia omfattar av tradition grekerna och de områden som stått under deras kontroll samt det territorium som idag utgör det moderna Grekland. Genom historien har grekernas inflytande varierat högt avsevärt och den grekiska historien omfattar följaktligen olika områden under olika epoker. Se även: Tidsaxel över Greklands historia (sv)
Історія Греції традиційно включає в себе вивчення грецького народу, областей, якими історично керували греки, і територій, які входять до складу сучасної Грецької республіки. Греція — країна зі славетним історичним минулим, вважається колискою сучасної європейської, так званої, західної цивілізації. Перші протогрецькі племени прибули у материкову Грецію в період з кінця третього до першої половини другого тисячоліття до н. е., коли попередні догрецькі племена розвивали сільське господарство вже з 7-го тисячоліття до н. е. Бертран Рассел в «Історії західної філософії» відзначає: (uk)
希腊历史传统上包括对于希腊人民，对于他们统治的地域，以及今天希腊国土内地区的历史研究。希腊人的定義和居住範圍在历史上有很大的变动，因此希腊历史所牽涉的地域具有一定弹性，每一个时期都有自己的地域范围。公元前3200年，希臘地區發展出愛琴文明，前1500年，古希腊人的其中一支多利安人入侵希臘，進而吸收邁錫尼文明，前1200年，多利安人將其摧毀，原居克里特島的希臘人為了躲避多利安人的侵襲，分別遷往阿提加半島、小亞細亞等地，這段戰亂紛起的時代被稱為黑暗時期，造就希臘城邦政治的發展的基礎，波希戰爭後，古希臘政治、經濟與文化發展達到巔峰，但也由於諸邦林立，彼此互相攻伐，導致希臘城邦普遍衰敗的景況，馬其頓趁勢崛起，希臘便在馬其頓的統治之下。亞歷山大南征北討，領土曾擴張到歐亞非三洲。希臘文明傳播至埃及和兴都库什等地區。之后，大量的希腊族裔散落在这片廣大的土地上，包括土耳其、意大利、利比亚、黎凡特等。亞歷山大去世後，帝國分裂成三大王國，古羅馬共和國則先後吞併三大王國，希臘也被羅馬併吞。自此古希臘滅亡成為羅馬的一部分。後來羅馬帝國分裂為東西羅馬帝國。東羅馬帝國以拜占庭為中心，孕育出東方色彩的希臘文化。1453年，奧斯曼帝國攻陷君士坦丁堡，滅亡拜占庭帝國，之後，希臘進入奧斯曼土耳其帝國統治時期。直到1832年，希臘才正式宣布獨立。 (zh)

is dbo:wikiPageRedirects of